10.9.17

Robert Břešťan: Za socialismu tu bylo lépe, myslí si pětina středoškoláků. Třetina by byla pro vládu tvrdé ruky

Počet studentů, kteří hodnotí život za socialismu jako lepší než jaký je v současnosti, od roku 2012 klesá. Každý pátý středoškolák si ale i tak myslí, že se v Československu mezi lety 1948 až 1989 žilo lépe.

Ukazují to výsledky dotazníkového šetření mezi studenty středních škol, které provedla agentura Median pro společnost Člověk v tísni.

„Podíl studentů, kteří život v socialismu hodnotí oproti současnosti jako negativní, je ale třikrát větší – relativní hodnocení socialismu je tak mezi studenty jednoznačně negativní,“ konstatují autoři průzkumu.

„Hodnocení silně odráží to, jaký je sociální a ekonomický status jejich domácnosti. Mezi gymnazisty a dětmi ze vzdělaných a subjektivně bohatších rodin je zastoupení tohoto názoru zhruba poloviční (10 – 15 %),“ dodávají.

Oproti podobnému průzkumu z roku 2009 se takřka zdvojnásobil počet studentů, kteří se domnívají, že toho ví o životě za socialismu dost (z 20 % na 38 %). Výrazně častěji to uvádějí studenti gymnázií (45 %) a nejméně studenti učilišť (27 %).

Studenti, kteří říkají, že mají dost informací a čerpají ze školní výuky, jsou k životu za socialismu kritičtější.

Vláda tvrdé ruky

Průzkum Medianu a Člověka v tísni se zaměřil i na vztah k demokracii či naopak autoritářskému způsobu vládnutí.

Studenti si spontánně se slovem „demokracie“ nejčastěji spojují různé typy svobod – svobodu lidí obecně, svobodu pohybu, projevu a myšlení. Celá třetina studentů však říká, že „za určitých okolností“ může být autoritativní vládnutí lepší možností než demokracie. To je více, než ukazují hodnoty v dospělé populaci (podle CVVM v únoru 2017 – 26 %).

„Některé výstupy našeho posledního výzkumu mezi středoškoláky příliš radostné nejsou. Místo lamentování nad hloupostí, zkažeností a marností nejmladší generace je ale na místě připomenout, že výzkum zaměřený na mladé lidi je především zrcadlem ,světa dospělých‘,“ komentuje výsledky Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni.
Studenti v otázce na srovnání demokracie a autoritativní vlády oproti dospělým častěji říkají, že neví, či nedokáží odpovědět.

Dospělí naopak častěji projevují rezignovaný názor, že pro lidi „jako jsou oni, na tom, zda je či není demokracie, nezáleží“ (19 % v dospělé populaci podle CVVM versus 7 % mezi studenty).
„Když dáme středoškolákům na výběr z konkrétních postojů k demokracii, necelé dvě pětiny z nich hodnotí demokracii jako ten nejlepší způsob vládnutí,“ komentují průzkum autoři.

S jakými výroky souhlasíte?


Názor středoškoláků na členství ČR v Evropské unii je převážně kladný. Nejkladněji členství hodnotí gymnazisté. Studenti učilišť nejčastěji ze všech typů škol nemají jasný názor a studenti SOŠ jsou nejvíce kritičtí.

Hodnocení členství se stává o něco kritičtějším společně s rostoucím věkem středoškoláků. Kladné hodnocení členství v EU je přímo úměrné životní úrovni domácnosti žáků středních škol.

To, že jsme součástí Evropské unie hodnotím:


Mezi hlavní globální problémy studenti stejně jako v minulých letech řadí války a konflikty. Oproti roku 2014 významně narostlo vnímání terorismu jako nejzávažnějšího problému (z 5 na 31 %).

Mezi další silně vnímané globální konflikty patří obecně migrace, nemoci (AIDS apod.), chudoba v rozvojových zemích a globální oteplování. „Naopak se mezi studenty takřka nevyskytuje kritický postoj obecně ke globalizaci a výrazně problematicky není vnímána činnost mezinárodních institucí,“ upozorňuje průzkum.

Za největší problém ČR považují středoškoláci nejčastěji její politickou reprezentaci. Na druhém místě se společně nachází korupce a soužití s romskou menšinou.

Největší problémy ČR
(studenti vybírali ze seznamu)


Největší problémy ČR podle druhu středoškoláků



Na prvním místě mezi světovými problémy, které čeští středoškoláci vnímají jako největší, stojí války a válečné konflikty společně s terorismem. Terorismus zároveň studenti nejčastěji vnímají jako ten nejzávažnější světový problém.

Za nimi se nachází migrace, ve srovnání s válkou a terorismem už ale výrazně méně závažná.
Kompletní průzkum ZDE

Text byl původně publikován na HlidaciPes.org

Photo credit: Tim Dennell via Foter.com / CC BY-NC


4 komentáře:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Tady je prostor pro aktivisty Středoškolské unie. Ale oni chtějí zasahovat do kariérního řádu. Tvrdou rukou.

CatCatherine25 řekl(a)...

Jenom pětina?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Lépe bývalo většinou vždycky. Sto procent pytliků si myslí, že lépe bylo za osvícené monarchie, když paní kněžna záviděla babičce. Pytlikům to v jejich dětství vyprávěl dědeček švec, kterému to říkal jeho dědeček drobný zemědělec.
Pytliky zaujalo, že 'se takřka zdvojnásobil počet studentů, kteří se domnívají, že toho ví o životě za socialismu dost'. Jakože už dost na to, aby je s tím někdo pořád prudil, nebo dost na to, aby se mohli dopouštět zasvecených soudů, a nebo dost na to, že už dávno vědí, že to nikdy nebudou potřebovat? Nebo to znamená, že nám tu roste počet nesoudných lidiček, kteří podléhají sebeklamnému sebevnímání, které je vlastní výstupům moderně pojatého zkompetentňování pro konkurenceschopnost budoucího věku?

mirek vaněk řekl(a)...

Kolega Pytlík to vystihl.

Myslím, že po 30. letech se ještě odvolávat a svalovat současné problémy na minulý režim je trochu ujeté.

Ještě bych se zeptal v duchu doby. A k čemu to budou potřebovat?

Okomentovat