5.9.17

Milan Hausner: Míra bezpečí dítěte na ulici, ve škole a online

Ředitelé škol vědí že v současné době se těžiště šikany přesunulo do online prostředí. Formy skryté šikany reagující na situace v třídním kolektivu jsou mnohdy daleko krutější a mají dalekosáhlé následky.

Novelizace školského zákona přináší změnu paragrafů upravujících práva a povinnosti pedagogických pracovníků a dále také stanovuje postup při zvláště závažných porušeních školského zákona. Významným způsobem se zvyšuje ochrana učitelů před šikanou. Kroky, které je v případě šikany nutno udělat především ze strany vedení školy, jsou taxativně vymezeny.

V návaznosti na tato zákonná opatření vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k začátku školního roku metodický materiál. V podrobném návodu stanovuje postupy, jak reagovat v okamžiku, kdy ve škole dojde k závažným projevům šikany. Pomůcka platí obecně, lze z ní odvodit nutná opatření v případě jakéhokoli závažného porušení školního řádu v této oblasti, tedy i pro kyberšikanu a další negativní formy chování v online prostředí.

Příklady uvedené v textu jsou nepochybně takovým porušením, které si vyžaduje tvrdý a nekompromisní postup a je na místě je řešit prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení či prostřednictvím orgánů sociálně právní ochrany dětí. Všechny jsou ale typickými školními situacemi – fyzickou šikanou v tom pravém slova smyslu. Příručka bohužel neobsahuje ani jeden případ kyberšikany či závadného chování v online prostředí.

Přitom všichni ředitelé vědí, že v současné době se těžiště šikany přesunulo právě do online prostředí. Formy skryté šikany reagující na situace v třídním kolektivu jsou mnohdy daleko krutější, mají dalekosáhlé následky, velmi obtížně se prokazují a mnohdy se bohužel i ze strany škol přehlížejí. Výsledky výzkumu z roku 2013 konstatují, že s jistou formou kyberšikany má zkušenost 51 % dětí. (Podrobnější analýzu pak můžete najít v publikaci na E-bezpečí.) Kyberšikana je tedy přinejmenším stejně tak častá jako typická školní fyzická či psychická šikana. Ze své dlouholeté praxe však odhaduji, a mnohé názory v diskuzích to potvrzují, že různorodá forma online útisku je naopak významně častější právě i pro svou skrytou formu. Se stoupající dostupností digitálních technologií a školních wifi význam prevence právě v této oblasti nabývá na důležitosti, nebo spíše na nezbytnosti. Totéž platí i pro odpovědnost rodičů za své děti. K této otázce se vrátím později, protože právě postoj rodiče hraje v ochraně jednotlivce v online prostředí zásadní roli.

Když k tomu všemu doplníme Národní výzkum kyberšikany učitelů z roku 2016, který konstatuje, že něco přes 20 % učitelů bylo terčem šikany online, ať už to byly sociální sítě, emaily, chat či jiné formy, je zřejmé, že online prostředí se stalo válčištěm. Co je v online prostředí možné, není snad ani potřeba teď před volbami příliš rozebírat.

Nárůst kyberšikany vůči všem ve škole je opravdovou hrozbou vzdělávání a sociálních vztahů mezi žáky, učiteli a dalšími osobami ve školách. Diskuze nad formami zajištění a mírou bezpečí na ulici, ve škole, ale i v online prostředí je nepochybně tématem, které bude hrát svou roli i v letošní volební kampani.

Jsem proto velmi zvědav, jaké výsledky přinese rozsáhlý průzkum školního klimatu a bezpečnosti na pražských středních školách, realizovaný pod názvem „Bezpečná pražská škola“, který svou komplexností může přinést celou řadu podnětů pro následnou prevenci.

Touto poznámkou nechci rozhodně říci, že by se této problematice nevěnovala náležitá pozornost. Metodický pokyn ministerstva z roku 2016 řeší tuto oblast poměrně dobře, v současné době se připravuje aktualizace věnovaná právě patologickým jevům online.

Uvedení příkladů online kriminality nezletilých ve vazbě na školu by bylo ve výše zmíněném zásadním dokumentu velmi vhodné a účelné. Identifikovat agresivní chování bývá mnohem snazší než odhalit a náležitě zdokumentovat případy šikany online. Už jen přímým výčtem příkladů, které byly dovedeny do soudní praxe, by zmíněný dokument usnadnil vedení škol rozhodování o závažnosti prohřešku. Jednoznačně uvedený výčet by také přispěl k nevědomému vnímání online problematiky jako stejně zásadního tématu.

Převzato z autorova blogu na iDNES.cz

Žádné komentáře:

Okomentovat