28.9.17

Michaela Pixová: Hygienou proti zdravému rozumu

Když jsem v červnu zjistila, že náš syn může nastoupit do jisté mateřské školy, která se široko daleko těší dobré pověsti a děti do ní dojíždějí i ze vzdálených míst naší městské části, měla jsem velkou radost. Do této školky jsme se rozhodli syna přihlásit i přesto, že je trochu dál, a musíme do ní proto dojíždět tramvají. Učitelé v ní ale údajně mají k dětem respektující přístup, podporují adaptaci nových dětí ve společnosti rodičů, ve školce se dbá na zdravý životní styl bez sladkostí a sledování televize, a jsou v ní používány i některé principy Montessori, tj. děti se učí mnohé věci dělat samostatně a dle svého vlastního uvážení, aniž by na ně byl vyvíjen vnější tlak, nebo jim bylo všechno servírováno takříkajíc „až pod nos“. Jak jsme se však nyní dozvěděli na rodičovské schůzce, některé z těchto vlajkových výhod školky mají brzy vzít za své… Jak tomu často bývá, z rozumově velmi těžko pochopitelných důvodů, podložených nesmyslnými hygienickými pravidly.


Během prvního týdne synovi docházky mě ve školce zaujalo, že si děti mohou samostatně mazat chleba pomazánkou, přičemž jídlo je na stole delší čas, takže není nutné, aby všichni všechno slupli na povel v přesně vymezeném čase. Toto jsem docenila zejména ve chvíli, kdy jsem se na Facebooku dočetla o peripetiích kamarádky, jejíž syn byl v jiné školce kárán za to, že nesnědl svačinu. Když se kamarádka zeptala, zda by její syn mohl dostávat pečivo bez pomazánky, jelikož pomazánky nejí, bylo jí řečeno, že to nejde, protože by to prý pak takto chtěli všichni. Ve školce zřejmě nabízejí jako pomazánky skutečné delikatesy, doceněné jen těmi největšími labužníky… Hrdě jsem hlásila, že v naši školce je dětem umožněno samostatně manipulovat s nožem a mazat si chleba podle toho, jak má kdo chuť. Co víc, děti si nádobí samy najdou v polici, a následně jej i samy umístí do myčky, která je přímo ve třídě. Není to skvělé, že se děti takto učí samostatnosti?

Bohužel není, alespoň ne pro hygieniky. Inspekce si na školku došlápla právě v den rodičovských schůzek a bylo rezolutně rozhodnuto, že ve třídách se nesmí mýt nádobí a všechny myčky musí pryč. Mytí nádobí je prý povoleno pouze ve stavebně oddělených prostorách. Než bude možné problém ve školce stavebně vyřešit (pokud vůbec vyřešit půjde), děti budou muset chodit na svačiny do hlavní jídelny, protože školka nemá výtah ani kapacity na to roznášet nádobí do tříd v horních patrech. Děti tak nejen přijdou o značnou část dopoledního programu (vypakovat skupinu 25 předškoláků k společnému odchodu kamkoliv, byť jen do jiné části budovy, je úsilí, které zabere značnou část dopoledne), ale také o dosavadní možnost jídlo si samy servírovat, uklízet po sobě, a především nemuset jíst v přesně vymezeném časovém úseku. Hygienická inspekce rovněž shledala nevhodným, že děti pomazánku sdílí. Nyní jí nově budou muset mít naservírovanou na vlastních talířcích, takže se lze domnívat, že značná část tohoto ne u všech oblíbeného pokrmu bude vyhozena. Nelibost inspektorů dále vyvolalo to, že rodiče pohybující se po budově školky nemají na nohou návleky. Ty budou tedy nově zavedeny a umístěny k vchodu školky.

Jak je tedy vidět, některé hygienické nároky přímo vytváří tlak na to, abychom se jako společnost chovali iracionálním a především zcela neekologickým způsobem. Pominu-li nesmyslnost některých hygienických doporučení, kdy vám např. na festivalech prodejci odmítnou nalít další pití do stejného kelímku, nebo jsou konzistentně ignorovány nejnovější poznatky ohledně lidského mikrobiomu a jeho role v budování lidské imunity (viz např. nevhodnost umývání novorozenců v porodnicích), v podání „přehygienizované“ školky se dočkáme nejen značného množství vyhozené pomazánky, ale také igelitových návleků na jedno použití, a v nejhorším případě snad i nahrazení stávajících hrnků ve třídách plastovými kelímky. Při zmínce o této možnosti ředitelkou se nicméně mezi rodiči ihned objevila kritická poznámka o popírání kurikula školky, které jinak mezi svými cíli uvádí výchovu k samostatnosti, zdravému životu, a k šetrnému vztahu k životnímu prostředí. Nyní však mateřská škola o mnohé z nástrojů k dosažení těchto cílů přijde. Vzhledem k tomu, že do naší školky s oblibou umisťují své děti rodiče, kteří jsou oproti běžnému vzorku populace o kousek uvědomělejší, ihned se začaly rojit nápady na to, jak nad hloupými nařízeními jdoucími proti selskému rozumu vyzrát. Bude třeba právník? Brigádník se zdravotním průkazem ochotný nosit nádobí dětem do tříd? Snad na něco přijdeme. Co ovšem nejspíš v dostupné době nevyřeší nikdo z nás, je hloupost rigidního dodržování některých z hůry daných pravidel, nařízení a vyhlášek. Všeho moc škodí, a s hygienou tomu není jinak.

Převzato s laskavým souhlasem autorky z jejího blogu na Aktuálně.cz

3 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Možná, že autorka na způsob mnohých pokrokově alternativních rodičů bude zanedlouho žádat potrestání příslušné učitelky, až se její dítko při mazání chleba tím nožem ošklivě zraní, nebo až příjde domů s infekční žloutenkou v baťůžku. Možná, že u nich doma si každý jí a spí, kdy se mu zachce. Možná, že do zaměstnání sama dochází, kdy se jí to hodí, a pauzu na oběd si udělá podle nálady. Možné je leccos.

podporují adaptaci nových dětí ve společnosti rodičů

Pytlici předpokládají, že přednostně vlastních rodičů. Ví autorka o tom, že nejnovější výzkumy ukázaly, že prodlužované loučení dětí s rodiči prodlužuje stress ditěte ze zbytečně oddalovaného okamžiku konečného rozloučení? A to si ti rodiče na mnohadenní adaptaci berou dovolenou? A nebo jsou to ti rodiče, kteří klidně a bez rozpaků strčí čerstvě dvouletého caparta na celý den do školky, i když jsou doma s jeho mladším sourozencem?

Není to skvělé, že se děti takto učí samostatnosti?

Samostatnost je výborná věc, pokud je uměřena věku, a je pojata jako odpovědnost za sebe sama. Někdy se ale zaměňuje s rozmařilostí. Možná by zkraje stačila soběstačnost. Základní hygienické návyky, schopnost se převléci bez asistence týmu příbuzných, uklidit si po sobě hračky, nedělat nepořádek, a tak nějak podobně.
V oblasti samostatnosti je ze všeho úplně nejdůležitější, aby dítě zůstalo samostatně stát, když se na něj zavolá, aby se zastavilo. Nad ideálně samostatnými dětmi se nemusí vykonávat dozor. V naší kotlině nejsou v tomto smyslu podle zákona samostatní ani maturanti

CatCatherine25 řekl(a)...

V dánských speciálních školách, které jsem měla možnost navštívit, to s hygienou rovněž nepřeháněli.
Děti se ve škole nepřezouvaly, takže za deštivého počasí chodily po škole v zablácených gumových holínkách.Jídlo ve škole nedostávaly žádné, nosily si ho v plastových krabičkách z domova. Někomu ho sociální pedagogové ohřívali v mikrovlnce, někdo měl oběd studený a někdo neměl nic. Myčku měli ve třídě a obsluhovali ji pedagogové. Možná, že je to nový trend, ale u nás bych to raději nezaváděla.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Ta mikrovlnka i myčka přijde pytlikům taková nanicovatá.
Když už tedy samostatnost, pak klasicky u sporáku a dřezu.
Pytlici nedávno se zájmem sledovali, jak jakási matka zcela samostatně obouvala svého určitě pětiletého hošíka do bot se sucháčem k jeho zjevné nevoli vyjádřené požadavkem 'dělej, já už chci jít'.

Okomentovat