30.8.17

Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2016: Diskriminace na základě rasy či etnického původu

Ze Zprávy o stavu lidských práv v České republice v roce 2016, kterou by měla v pondělí projednávat vláda, vybíráme kapitolu Diskriminace na základě rasy či etnického původu.


Bohužel v roce 2016 se ochránkyně opět setkala s diskriminací na základě etnicity při zprostředkování nájmů bytů. Realitní kanceláře se opět zaštiťovaly přáním majitelů nepronajímat byt Romům, avšak jak již bylo uvedeno ve zprávě z minulého roku s odkazem na relevantní judikaturu, nelze toto přání a z něj případně plynoucí smluvní závazek akceptovat, neboť je v rozporu s právním zákazem diskriminace. Nelze ani argumentovat svobodným výkonem vlastnického práva, neboť i to lze omezit právě právy druhých osob včetně práva na rovné zacházení. Vlastnictví navíc zavazuje a nesmí být neužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Přístup ochránkyně ostatně potvrdil v několika případech i Nejvyšší soud, když případy situačního testování rovněž posoudil jako diskriminaci a přiznal obětem odškodnění. K tomu ochránkyně vedle již dříve uvedených argumentů dodala, že policejní provokace v trestním řízení, ke které je situační testování často přirovnáváno, se od regulérního vyšetřování liší právě tím, zda pachatel již má v úmyslu spáchat trestný čin či zda je k tomu provokací doveden. Pokud realitní kancelář plnila příkaz majitele bytu nenabízet jej Romům, byl u ní diskriminační úmysl již dán a nebyl teprve „vyprovokován“ testováním.

Diskriminace na základě etnického původu se vyskytovala i ve vzdělávání. Jak bylo již řečeno v minulé Zprávě, po nastartování systémové inkluze dětí se speciálními vzdělávacími potřebami včetně dětí z etnických menšin do běžného vzdělávacího proudu se začíná objevovat problém vylučování těchto dětí ze společného vzdělávání jiným způsobem. Nejsou již označovány jako postižené či znevýhodněné a přesouvány do speciálních škol, ale k oddělování dochází např. prostorově, kdy na základě výběru škol většinovou a menšinovou populací vznikají čistě či většinově „romské“ školy či třídy, které jsou pak rovněž de facto považovány za méněcenné a méně kvalitní (byť tomu tak ve skutečnosti nemusí být). Určité počáteční znevýhodnění romských dětí (např. nedostatečná docházka do mateřských škol či sociální situace romských rodin) jim pak nemusí umožňovat navštěvovat „nadstandardní“ školy s lepšími výukovými přístupy a doplňkovými službami, které si na základě své „exkluzivity“ stanoví často doplňkové podmínky pro přijetí nespádových dětí (např. přijímací testy) a navíc na nadstandardní služby jejich rodiče nemusí mít peníze. Romští rodiče demotivovaní touto zkušenosti pak mohou rovněž aktivně oddělení svých dětí žádat či vyhledávat. V rámci běžných škol navíc dochází k postupům a tlakům, které mohou děti z menšinových skupin vylučovat z běžného vzdělávání s ostatními dětmi.

Ochránkyně se v roce 2016 setkala s několika takovými případy. Jedním z nich bylo zřízení zvláštní třídy v prvním ročníku školy, která byla téměř výlučně romská. Důvodem prý bylo, že romské děti měly na základě testů ověřování školní zralosti horší výsledky a byly proto na základní školu hůře připravené. Pokud však na základě tohoto jakkoliv neutrálního kritéria byly téměř všechny romské děti zařazeny do třídy s horší kvalitou výuky, jedná se o klasický případ nepřímé diskriminace. Ochránkyně doporučila děti ze samostatné třídy rovnoměrně rozdělit do ostatních tříd a jejich integraci zároveň podpořit podpůrnými opatřeními stanovenými poradenským zařízením na základě jejich potřeb. Rozdíly v připravenosti na školní docházku ochránkyně doporučila snížit doučováním dětí během prázdnin. Jelikož současný stav je velmi ovlivněn předsudky na obou stranách, doporučila ochránkyně vést v obci i škole dialog se všemi žáky i jejich rodiči o rozdělení romských dětí do běžných tříd, intenzivně je připravovat na společné vzdělávání a následně kontrolovat jeho průběh a především vztahy mezi dětmi (zda nedochází k šikaně apod.). Ochránkyně rovněž upozornila na to, že vzdělání dětí se sociálně-ekonomickým znevýhodněním je klíčové pro jejich úspěšné začlenění do společnosti a rovněž že každé dítě bez ohledu na svůj původ či rasu má právo na stejně kvalitní vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu. Stejně tak ochránkyně poukázala na nepřijatelnost odmítání romských dětí školami ze zástupných důvodů jako např. nedostatek věku pro přijetí do mateřské školy, kam jsou jinak děti mladší 3 let běžně přijímány, či obavy ze snížení kvality vzdělávání a bezpečnosti ve škole, aniž by byla předem hledána adekvátní řešení (např. zvýšení počtu žáků ve třídě, úpravy výukových prostor apod.).

4 komentáře:

Miloslav Novotný řekl(a)...

Běžný Novotný požaduje po exkluzivní Šabatové, aby se vystříhala diskriminačního jednání, jehož se soustavně dopouští vyčleňováním lidí a sociálních institucí, nazývajíc je „běžnými“.
Pobouřen se ptám: Jak může úředník beztrestně podepsat tuto rasistickou, s prominutím, prasárnu, cit.: „Jak bylo již řečeno v minulé Zprávě, po nastartování systémové inkluze dětí se speciálními vzdělávacími potřebami včetně dětí z etnických menšin do běžného vzdělávacího proudu se začíná objevovat problém vylučování těchto dětí ze společného vzdělávání jiným způsobem.“
Ostatně soudím, že vláda by měla projednat jednání Anny Šabatové, spočívající v soustavném porušování zákona č. 349/1999 sb., o veřejném ochránci práv, a posoudit její způsobilost ochraňovat práva všech občanů České republiky bez předpojatosti. Výše uveřejněný text: Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2016: Diskriminace na základě rasy či etnického původu je v části o vzdělávání příkladem zjevné předpojatosti. Jedná se o subjektivní, vnitřně rozporný pamflet, podsunutý vědomou dezinterpretací § 21b ZoVOP. Děti, jimiž Šabatová bezohledně tluče na otevřené dveře, nikdy nebyly a nejsou ani „označovány“ ani „přesouvány“. Šabatová na jedné straně vědomě přehlíží, že školy dělají, co mohou, aby všechny hendikepy zohlednily, na druhé straně soustavně na školy útočí, aby dělaly, co nemohou.
Přitom zákon o VOP stanoví působnost veřejného ochránce práv výčtem, nikoliv příkladmo. Ve výčtu není zmínka o žádné škole české vzdělávací soustavy, ergo kladívko, Šabatová z titulu funkce nemá ve školách co pohledávat, vniká tam svévolně, provádí jakési plošné subjektivní kontroly, podsouvá školám etnicky motivované diskriminační úmysly a ve zprávách se pak pokouší do chodu škol zasahovat.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tato prorokyně a její apoštolové především sortýrují děti podle jejich vzhledu.
Prasárnou to pytlici nazvali už před lety, když jakási odbornice na etnika přepočítávala děti podle fotografie třídy, a to takřka v přímém televizním přenosu.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Za nejdojemnejsi starost teto soudruzky povazuji jeji pochybnosti o tom, zda plne kvalifikovani specialove zvladnou v jedne skole vzdelavat deti s vice postizenimi.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Dale tato lziva zprava hovori o neplnohodnotnem vzdelani. Neexistovala v CR skola, ktera by neplnohodnotne zvdelavala. Kazdy kdo absolvoval 9 let zakladky, ale i prakticke skoly, ukoncil zakladni vzdelani. Kazdy mohl z prakticke jit na stredni. LMP asi tezko udelaji maturitu. Tak jako ji neudela ani clovek s vyssim ontelektem, ktery se flaka. A tzv. romske skoly ny byly v USA podporovany, nebot oni tam timto zpusobem resi sve hispance nebo cernochy.

Okomentovat