14.8.17

Ze sociálních sítí: Pan Šteffl si jako své téma, které ve veřejném prostoru zrovínka teď komunikuje, vybral Ohmův zákon

Karel Gargulák na sociální síti Facebook píše: "Pokud mne někdo na sociálních sítích fascinuje, tak je to šéf SCIA (znáte, firma, která umožňuje šikovným dětem chytrých rodičů studovat progresivně, což je super, ale zároveň firma, která si z testování a přípravy na něj udělala business, což je méně super, vytváří to nerovnosti atd., ale trh je trh) Ondřej Šteffl. Pan Šteffl si jako své téma, která ve veřejném prostoru zrovínka teď komunikuje, vybral Ohmův zákon. Rozhodl se ho vyhodit z kurikula, protože ho stejně u maturity nikdo nezná a neumí aplikovat. No pár lidí mu napsalo, že to není fajn nápad, protože je to důležitá látka. Ale ředitel se s tím nesmířil. A vymýšlí jednu anketu za druhou, aby "už konečně vyšlo", že má pravdu. Ale pořád nic. Různí lidé si prostě myslí něco jiného. Neuvěřitelné!"






21 komentářů:

Ondřej Šteffl řekl(a)...

Jen bych upřesnil.
1. nic jsem se nerozhodl, neb nemám rozhodovací pravomoci. Jen otvírám diskusi ;-). A to se mi očividně dost daří.

2. nejde mi o to "vyhodit Ohmův zákon z kurikula", ale ponechat jej jako VOLITELNÝ. Jsem přesvědčen, že takto by si ho nakonec osvojilo víc lidí, než dnes.

Eva Adamová řekl(a)...

Nevím, proč jste se napíchl zrovna na Ohmův zákon, protože na základní škole musí žáci zvládnout i podstatně náročnější učivo, a to nejen ve fyzice. Nevím, co Vám na v podstatě nejzákladnější zákonitosti, která w týká elektrického proudu vadí, jestliže podle vaší ankety zas až tak moc nevadí dokonce ani právníkům. Myslím si, že Vaše volba učiva, které jste si vzorově vybral ke svému výpadu, není zrovna šťastná a bohužel svědčí o Vaší mizivé znalosti RVP pro základní školy. A jelikož podobně mizivé znalosti mají téměř všichni, které jste v anketě oslovil (proč by je také měli mít), je jejich vyjádření k tomu, co by se na základce ve fyzice mělo učit povinně a co volitelně naprosto irelevantní. Začíná to vypadat, že v tomto státě všichni rozumí nejenom fotbalu, ale už i výuce fyziky.

Ondřej Šteffl řekl(a)...

Mně samozřejmě vůbec nejde o Ohmův zákon, je to v mém iniciačním příspěvku i napsáno. Hledal jsem něco hraničního, co vyvolá diskusi. Vy jste matikář. Co je podle Vás takhle hraniční v matematice.

Ondřej Šteffl řekl(a)...

" A jelikož podobně mizivé znalosti mají téměř všichni, které jste v anketě oslovil (proč by je také měli mít), "
No a tomuhle úplně nerozumím, koho jsem měl oslovit?

Eva Adamová řekl(a)...

Ohmův zákon není hraniční učivo, Ohmův zákon je základní učivo.
Koho jste měl oslovit? No tak maximálně fyzikáře. Oslovovat takovouto otázkou lidi naprosto neznalé osnov fyziky základní školy, totiž vůbec nemá smysl. Co Vám asi tak právník, který vůbec netuší, co se v osnovách všechno nachází a jak to na sebe navazuje, může asi tak relevantního sdělit? Prostě Vám něco odpoví, aby měl od Vás pokoj. A že by třeba nápodobně dělali lékaři mezi prostým lidem ankety, jakými léky léčit a zda má vůbec cenu léčit např. roztroušenou sklerózu? To ještě nikoho nenapadlo? Škoda, možná by to přineslo medicíně velký pokrok.

Petr řekl(a)...

Tak to ale přece vůbec není. Váš argument by byl relevantní, pokud by se debata vedla o obsahu vzdělávání na elektroprůmyslovkách a technických fakultách vysokých škol. Ale tady jde o povinnou školní docházku. Úvahy o tom, že právo mluvit do školství mají jen učitelé jako jediné praví odborníci neodtržení od praxe, jsou naprosto zcestné. Pro základní školství to platí nejvíce ze všech stupňů vzdělávání. Školství je veřejná služba společnosti, která jen tak mimochodem školy významně platí z bohatství, které vytváří. Už proto je prostě naprosto iluzorní předpokládat, že školství bude řízeno technokraticky jen podle představ úředníků nebo učitelů. Ty věčné debaty o tom, kdo je a kdo není "odborník", a jaký má tudíž mandát se vyjadřovat, jsou z tohoto pohledu mimo. Právo vyjádřit se má nepochybně každý, kdo reprezentuje nějaký zájem. Že ty hlasy nebudou mít v debatě stejnou váhu a že výsledek musí být nějaký kompromis, je jiná věc.

Eva Adamová řekl(a)...

No vždyť říkám, v tomto národě v podstatě každý rozumí fotbalu a teď už i výuce fyziky. Tak hurá pane Petře do toho. Pan Miloslav Novotný panu Štefflovi nedávno hezky rozebral, proč Ohmův zákon povinně učit. Zkuste nám teď Vy jako laik vysvětlit, proč by měl být Ohmův zákon zařazen pouze jako volitelné učivo. Ono plácnout v anketě ano nebo ne je totiž strašně jednoduché, to skutečně dokáže každý, a do Vámi zmiňované debaty to má hodně daleko.

A dost dobře nechápu, proč by laici měli mít právo promlouvat do obsahu učiva základních škol a ne do obsahu učiva na elektroprůmyslovkách. On je totiž obsah učiva základní školy po odborné stránce dokonce větší oříšek.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

My češtináři se s tím, že skoro každý rozumí našemu předmětu a jeho výuce (se snad přece česky domluvím, ne?) setkáváme již velmi dlouho (onehdy se Oldřich Botlík na ČŠ snažil dokázat, že rozumí češtině víc než my i akademici z Ústavu pro jazyk český), takže jsme již poněkud imunní. Přesto plně chápu Vaše rozhořčení, paní Adamová. V naší zemi totiž bohužel platí, že učitel se skloňuje podle vzoru prdel (pan Wagner, doufám, tuto expresi omluví)...

Petr řekl(a)...

Obávám se, že jsme si neporozuměli. Nebojuji za to, aby Ohmův zákon byl, nebo nebyl povinnou součástí kurikula. Nemám na to vyhraněný názor a nemám čas si k tomu nastudovat tolik, abych o tom mohl vést seriózní debatu. Nehodlám se tu vyjadřovat k žádným jednotlivostem v kurikulu. Jediné, co tvrdím, je, že rozsah a obsah kurikula má být v nějaké míře předmětem veřejné debaty a že o něm nemůžou rozhodovat výhradně učitelé a úředníci na technokratickém základě. Proč by měla mít široká veřejnost možnost mluvit do směřování základního vzdělávání (víc než do jiných stupňů)? Prostě proto, že povinnou školní docházkou projdou prakticky všichni občané tohoto státu, navíc ve věku, kdy se významně utváří jejich pohled na svět a místo v něm. Vzdělávání je věc veřejná. Do věcí veřejných občané mluví. To v žádném případě neznamená, že se mají o RVP vypisovat závazná referenda. Ale že v té debatě se prostě bude s názory veřejnosti pracovat. Ono to tak už vlastně i trochu je, jen se tomu tak neříká, ten hlas společnosti je relativně roztříštěný a pořád se dá odrážet odkazem na to, že rodiče, zaměstnavatelé... nejsou praví odborníci. Ale trend je jasný směřuje k aktivnější participaci laické veřejnosti na debatách o školství. Pěkně je to vidět na nových generacích rodičů, pro které status quo už často prostě není odpověď. Nemusí se Vám to líbit, ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat.

Jirka řekl(a)...

Pěkně je to vidět na nových generacích rodičů, pro které status quo už často prostě není odpověď. Nemusí se Vám to líbit, ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat.

Mnozí z těch nových rodičů už nezvládají své děti ani vychovávat. Zatím jich není většina, ale v současné evropské atmosféře s přehledem ovládají mlčící většinu. Pokud s tím opravdu nelze nic dělat, pak se vůbec nemusíme bavit o náplni výuky. Jestli ze školy necháme udělat cochcárnu a nebudeme bránit práva všech, kteří musí ve školách trávit čas, pak je lepší si přiznat, že takové prostředí je pro všechny nezdravé a zdraví nebezpečné.
Ti noví rodiče nejsou schopni žádné diskuze. Jejich právo je absolutní a úspěšně k tomu vedou i své děti. Místo jednání umí jen anonymně udávat, psát nesmyslné stížnosti a sepisovat nepodložené petice. Jejich dětem pak prochází prokázaná šikana. Pokud si pan Petr takto představuje participaci laické veřejnosti na debatách o školství, pak volám s Pytlikem - povinné školství zrušit.

Petr řekl(a)...

Taky jsem pár vyhrocených debat s rodiči zažil, stejně jako stížnosti a petice. Nebylo to příjemné a konsenzus se hledal opravdu těžko. Neříkám, že to je snadné, neidealizuju si je. Ale taková je realita. Myslet si, že v brzké době přijde nějaká jiná generace rodičů, co bude ochotněji sklapávat podpatky, není moc realistické. Tím, že se s nimi nepovede debata, se sotva co vyřeší.

Jirka řekl(a)...

Proč by měli sklapávat podpatky? Uvědomujete si, jak nám podsouváte své vidění světa. Dnes nemáte šanci zažít ani ty vyhrocené debaty. Čtěte! Jak chcete debatovat s někým, kdo s vámi odmítá mluvit, kdo vás vůbec nepovažuje za partnera v diskuzi. Kdo na vás píše udání, aniž by se obtěžoval jen zapochybovat o tom, že to co tvrdí jeho dítě, by nemusela být celá pravda? Kdo volá řediteli, hází na vás špínu, odmítá se představit, vyhrožuje policií, ale chce si to s vámi vyříkat jako chlap s chlapem? Kdo chce abyste sloužil a držel hubu? Raději bych dostal facku v afektu než takové "debaty" o vás bez vás.
Jiná generace nemůže přijít, protože "děti" vychovávají děti. Stačilo by jen dodržovat pravidla pro všechny, bránit se hulvátství a hlavně bránit také práva slušných dětí, slušných rodičů a slušných učitelů. To je pro mne jediný konsenzus, který mohu přijmout.

Miloslav Novotný řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Miloslav Novotný řekl(a)...

Ad Petr 15.8.2017 8:50 „Úvahy o tom, že právo mluvit do školství mají jen učitelé jako jediné praví odborníci neodtržení od praxe, jsou naprosto zcestné. Pro základní školství to platí nejvíce ze všech stupňů vzdělávání. Školství je veřejná služba společnosti, která jen tak mimochodem školy významně platí z bohatství, které vytváří. Už proto je prostě naprosto iluzorní předpokládat, že školství bude řízeno technokraticky jen podle představ úředníků nebo učitelů. Ty věčné debaty o tom, kdo je a kdo není "odborník", a jaký má tudíž mandát se vyjadřovat, jsou z tohoto pohledu mimo.“
Pane Petře, domnívám se, že „scestný“, „iluzorní“ a „mimo“ je naopak pohled Váš, který, rozumím-li tomu správně, zakládáte na jakémsi klientském postavení daňového poplatníka vůči státní exekutivě. Snad se shodneme, že právní rámec vzdělávání v ČR je dán, včetně gesce příslušných rezortních ministerstev, v první řadě MŠMT. Pokud jde o povinnou školní docházku čili, nemýlím-li se, vzdělávání dětí ve věku do 15 let, pak výslovně platí: Co, kde, jak, kým atd. se bude vyučovat, je ve výhradní pravomoci (původní a jedině správný český význam slova kompetence) ministerstva.
Až tuhle moji troufalost vydýcháte, představte si, že např. právě jedete po silnici. Po komunikaci, pořízené, Vašimi slovy, z „bohatství, které vytváří společnost“. Co myslíte, mohu já, Vy, my všichni, kdo se tam potkáváme a předjíždíme, s odpuštěním, krafat do toho, kudy ta komunikace měla vést, jaké měla mít parametry, kdo ji měl projektovat, kdo postavit, kdo se o ni má starat, která značka je zbytečná atd.? Dáváte-li přednost vlaku nebo letadlu, použijte obdobně své pojetí o „scestnosti“, které jste popsal v první větě výše uvedeného citátu. Kouzlem nechtěného zde dokonce učitelům podsouváte něco, co nedělají. Oni „nemluví do školství“, to jste se přeslechl, oni jsou nuceni školství před mluvky, kteří tak svévolně činí, obhajovat. Abyste mi dobře rozuměl, nepopírám právo uplatnit každý oprávněný zájem. Ten lze uplatnit zejména při volbě zákonodárce, dále pak dalšími občanskými právy (petičním atd.). Ale o výkonu státní správy lze „vést debatu“ opravdu jen jako výměnu názorů (pivo není podmínkou).
Nechci být příliš polopatický, ale přece jen si dovolím připomenout, abyste si vybavil všechny rezorty zastoupené svým ministrem ve vládě ČR. Snad alespoň na okamžik si uvědomíte absurditu stavu, v jakém musí fungovat jedině ministerstvo školství. Opakuji, že právo mluvit „do školství“ není v žádném případě širší, než právo mluvit např. do zdravotnictví, do průmyslu a obchodu, do zemědělství, do zahraniční politiky, do bezpečnosti, do obrany, a dále, že výkonem státní správy jsou (mají být) pověřeni výhradně skuteční odborníci, a že „úředník“ není nálepka, ale povolání, jako každé jiné.

Ondřej Šteffl řekl(a)...

"Pan Miloslav Novotný panu Štefflovi nedávno hezky rozebral, proč Ohmův zákon povinně učit." Ano, fyzikářům se to líbilo.

Ondřej Šteffl řekl(a)...

Ondřej Šteffl řekl(a)...
"Ohmův zákon v kontextu položené otázky shledávám nejen vhodným, ale přímo předurčeným pro didaktické využití."

Ano, teoreticky ve Vašem ideálním světě určitě ano. Já proti Ohmovu zákonu nic nemám. Jen pořád nechápu, proč se nedaří, aby mu lidé rozuměli. 4 % u čerstvých maturantů a cca 2 % u dospělých (a všichni, kteří to umějí, to ještě probírali jinde, zpravidla na VŠ) se mi zdá opravdu pro rozumné DIDAKTICKÉ využití pro VŠECHNY děti na základní škole málo. A nebo je chyba v učitelích fyziky?

Chápu. že vám někdo děkuje "za fyziku a fyzikáře", a máte pravdu, že o ty mi nejde. Mně jde o těch 96 % o všechny nefyziky a fyzikáře, nematematiky a nematetikáře, nečeštináře, nehistoriky, nebiology.

Napsal jsme k tomu panu Novotnému toto, no už nějak nereagoval.
11. srpna 2017 15:06
Ondřej Šteffl řekl(a)...
"A jinde zase někdo napsal, že vzdělání nám umožňuje činit správná rozhodnutí."

Souhlas. A kolik myslíte, lidí alespoň jednou v životě činí správné rozhodnutí na základě Ohmova zákona. Víc než 4 % to být nemůže, neb bez znalosti nelze rozhodovat.

Mnohokrát už jsme někde popsal řady řady různých "prvků vzdělávání", které se neučí, ale jejichž osvojení by lidem umožnilo dělat správná rozhodnutí a to často 90 % a téměř každodenně. Jen jako příklad finanční gramotnost, kognitivní heuristiky, Excel. A jeden z důvodů proč se to na ZŠ neučí je to, že ten čas zabírá "Ohmův zákon"

Petr řekl(a)...

"Co, kde, jak, kým atd. se bude vyučovat, je ve výhradní pravomoci (...) ministerstva."

To si tedy vůbec nejsem jist. Myslím, že takovou interpretaci by dnes nehájilo ani samo ministerstvo.


"Po komunikaci, pořízené, Vašimi slovy, z „bohatství, které vytváří společnost“. Co myslíte, mohu já, Vy, my všichni, kdo se tam potkáváme a předjíždíme, s odpuštěním, krafat do toho, kudy ta komunikace měla vést, jaké měla mít parametry, kdo ji měl projektovat, kdo postavit, kdo se o ni má starat, která značka je zbytečná atd.?"

Vždyť přece většina z toho, co uvádíte jako absurdní příklady, se dávno běžně děje. Myslíte si snad, že dnes někdo postaví dálnici na základě toho, že si pár inženýrů nad mapou řekne: "tudy by to šlo"?

"Oni „nemluví do školství“, to jste se přeslechl, oni jsou nuceni školství před mluvky, kteří tak svévolně činí, obhajovat."

Přesněji řečeno hájí svou vlastní vizi školství, k čemuž mají zhruba stejnou legitimitu jako každá jiná zájmová skupina. Jinak ale současnou úděsnou podobu RVP samozřejmě nevymyslelo ministerstvo, ale učitelé placení prostčednictvím VÚP. A že tam vydatně hájili partikulární zájmy svých předmětů, pozná každý, kdo si to byť jen prolistuje.


V tom etatistickém výkladu veřejné správy se těžko shodneme. Je to, myslím, myšlenka z velké části překonaná, a to nejen teoreticky. Technokratická vláda úředníků tu myslím v ryzí podobě naposled (ne)fungovala za pjerestrojky. Od té doby tu naštěstí nic takového nebylo.

Eva Adamová řekl(a)...

A pane Šteffle není Váš problém v tom, že jste u dotazovaných ověřoval pouze znalost?

A já znovu děkuji panu Novotnému za pěkné vysvětlení, proč učit Ohmův zákon povinně. A připomínám, že jsem se zatím od pana Šteffla ani od dalších nedočkala podobně solidního zdůvodnění, proč ho učit pouze volitelně.

Místo toho jsme se dočkali "argumentace" ve stylu: "finanční gramotnost, kognitivní heiristika či excel se na základní škole neučí, protože čas prý zabírá OZ a podobné zcestnosti"

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jen otvírám diskusi ;-). A to se mi očividně dost daří.

Lidé, kteří nepřivykli přiznat, že i oni také plácají nesmysly, pak v případě, že si tuto skutečnost zcela mimořádně sami uvědomí, zuby nehty se té hlouposti odmítají vzdát, a začnou veselokopně až hlubokomyslně vyhlašovat, že tak učinili pro rozpoutání diskuse.
Pytlici se tetelí štěstím, když se tihle rozpoutávači mají možnost realizovat právě a jen v tak podružné oblasti, jako je vzdělávání a výchova dětí a mládeže.
Pytlici doposud nezaznamenali jediný případ, že by někdo umřel hlady pro svoji nevzdělanost. Nejen ohmův zákon, ale nakonec veškeré základní vědomosti vzal ďas. Na netu je k tomu sepsáno dost. Stačí to vygůglit a spolubesedníku ukázat, ať už si to do souvislostí ráčí dát sám. V dnešní překotně měnící se době, kdy se obecně neví, co se bude potřebovat už napřesrok, je nezbytné se posunout dopředu. Kdežpak nějaká koule na řetězu klasického vzdělání.
Pytliky by jen zajímalo, jestli se takovými fyzikálními prkotinami zabývají na medicíně. Tam se prý biflují kde co.

Nicka Pytlik řekl(a)...

excel se na základní škole neučí

A on se má excel na základní škole učit?
Ti truhlici pytlici si mysleli, že v souladu s poslední platnou kurikulární reformou, se žáci mají mimo jiné vybavit kompetencí k řešení problémů i s využitím tabulkového procesoru.
Ale je možné, že v revidovaném ervépé to bude pojato jinak. Moderněji.
Nebo je také možné, že odborníci na vzdělání to slůvko 'excel' někde zaslechli tak nějak v souvislosti s těmi moderními technologiemi. A aby mohli budovat svůj chrám nových způsobů vzdělávání, postavili si lešení z podmanivé představy, že se to neučí, prostěěě!

Pytlici si neodpustí připodotknutí k neméně podmanivé 'kognitivní heuristice'.
Pokud se hodláme přidržet poněkud kusého výkladu, že se jedná o 'zjednodušené modely světa a způsoby uvažování, které lidé využívají k interpretaci reality. Pojem byl zaveden v rámci diskusí ohraničené racionality. Využívání různých modelů a konstruktů, vědomých i podvědomých, urychluje reakci na vnější podněty a uvolňuje kapacitu mozku na další aktivity', pak v pytlikovské logice a praxi je čiré a nefalšované biflování. Nic víc, nic míň. Pro smysluplný rozvoj poznávání a bádání naprosto nezbytné biflování.

A kdyby měl někdo náhodou pocit, že je to naprostá pitomost, pak vězte, že pytlici pouze chtějí provokovat k otevření široké a plodné diskuse. Hi hi...

Jirka řekl(a)...

Jestli se nepletu, plodné je to tu dost, hi hi hi.

Okomentovat