3.8.17

Ze sociálních sítí: O vždy vášně budícím tématu "dvouletých dětí ve školkách"

Daniel Münich komentuje názory Marka Hermana, publikované dnes v Hospodářských novinách:




Celý komentář ze sociální sítě Facebook (sledujte i diskusi):

Klasickým mišmašem je dnešní pojednání v Hospodářské noviny o vždy vášně budícím tématu "dvouletých dětí ve školkách". Ve hře jsou tři sub-témata, která není radno v diskusích míchat moc dohromady:

(1) Je školka (dobrá) pro dvouleté dobrá či špatná, tedy zda prospívá či škodí?

(2) Jaké jsou současné a budoucí ekonomické dopady (na rodiče a veřejné rozpočty) toho, že dítě je či není ve školce.

(3) Zda rodiče chtějí či nechtějí či dokonce zda pod tlakem ekonomické reality musí dvouleté děti dávat do školky.

Tohle by mohla být osnova mého článku na to téma:

ad 1) Paušální soudy neplatí. Není školka jako školka, není dítě jako dítě, není matka jako matka. Každopádně dojmy, kterými operuje Marek Herman, nám moc nepomohou. Vědecké poznatky ze světa nic z toho proti školkám a jeslím tvrdí nepotvrzují. Naši psychologové věrohodně výzkumy bohužel nedělají. Pokud by paušálně platilo, že školka a jesle dětem škodí, pak by třeba Francouzi byl už dávno národ sociálně retardovaných. Nejde jen o dispozice dítěte a kvalitu školky a jeslí, ale také o to, jak vypadá ta idealistická alternativa "děcko s maminkou hezky doma .... jako jedináček zavřený s deprivovanou matkou v paneláku ve špinavé čtvrti, kde není kam vyjít ven...

ad 2) To, že se dítě ve školce finančně vyplatí státu i rodičům ještě neznamená, že to je tak správně. Ale i když se to třeba nevyplatí, zase to neznamená, že to je špatně.

ad 3) Myslím (hlásím že jde jen o dojem), že cca 1/3 rodičů by dnes pro své dvouleté dítě kvalitní školku uvítala a těm dětem by to prospělo. Také si myslím (dojem), že ochota českých žen mít více dětí by se zvýšila, pokud by měly jistotu, že jim děti nezůstanou 6 let na krku doma. Možná je to jediné realistické opatření na zvýšení velmi nízké porodnosti, které se nám dnes nabízí.


Odkazy na články:

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jakékoli dítě patří tam, kde se mu dobře daří samo sebou, bez nezbytně nutné korekce vlivu okolí, tedy z části nepřirozené podpory.
Pytlikům se například nedaří na Mozartově opeře na zaoceánské lodi. Nerozumějí ani německy, ani opeře, a nesnášejí houpání.

Okomentovat