11.8.17

Miloslav Novotný: Odpověď Ondřeji Šteflovi na otázku "Je dobře ve školách učit Ohmův zákon?"

Pan Šteffl se ptá (pokud si vzpomínám, není to poprvé, asi ho to někde tlačí): „Je dobře ve školách učit Ohmův zákon? Kolik lidí ho umí?“ a dodává: „Většina učitelů fyziky a samozřejmě mnozí další si myslí, že to je nezbytné.“

Elektrotechnické vzdělání mi nedá, abych se k té demagogii nevyjádřil.

Odpovídat na otázku otázkou je prý nezpůsobné, ale co s nepatřičnou otázkou? Jak se vyrovnat s pomyšlením, kdo a proč se tak pošetile ptá, jaké má vzdělání, čím se živí, co tím sleduje.

Ohmův zákon není žádný „elektrotechnický“ zákon, neřkuli jen nějaký početní vzorec pro elektrikáře.

Ohmův zákon je fyzikální zákon. Je to experimentálně objevená a matematicky popsaná přírodní zákonitost. A bez ohledu na reformy pravopisu by se nemělo zapomínat na původ slova FYSIKA. Absurdita některých pomíjivých nápadů, jak zatočit s přírodou, pak zazáří v plném lesku.

Ohmův zákon v kontextu položené otázky shledávám nejen vhodným, ale přímo předurčeným pro didaktické využití.

Pro svou jednoduchost je to ideální ukázka, že matematika je skutečně jazykem fyziky, elementární aritmetikou počínaje. Je dobré dětem, které umějí zlomky s čísly a malými písmeny a, b, c ukázat, že to platí např. i pro velká U, I, R, která skutečně něco v přírodě znamenají a vysvětlit, co jsou veličiny, že jim lze přiřadit hodnotu a s ní pak počítat, jak to ve světě funguje. Ukázat, že zlomek může být i funkcí a podívat se na její graf.

Nezáleží na tom, jestli k ukázce použijeme kus drátu, baterii, žárovku, nebo některý z bezpočtu Java appletů.

Právě Ohmův zákon je jedinečný mj. názvem veličin, jejichž vztah popisuje. Bez ohledu na to, že byl objeven při experimentech s elektřinou je pozoruhodné, že na místě veličin (elektrických), jako proud, napětí, odpor si lze pro názornost představovat pojmy přibližně analogické, vyjadřující obecně nějaký tok, plynutí, nebo spád, tendenci, gradient, převis, popř. překážku, neprůchodnost atd. a promýšlet vztahy úměrnosti mezi nimi.

Je to také ideální přihrávka do uličky, ve které objevíme, že k dalším, třeba právě nedávno poznaným fyzikálním veličinám jako práce, energie, výkon lze dojít i „elektricky“, neboť i zde jde o působení nějaké síly.

O tom, že obdobnou souvislost lze objevovat i ve vztazích jednotek, jimiž vyjadřujeme hodnoty těchto veličin, nemluvě.
Co jiného, než tohle je vzdělání?

To že do školy nepatří? Kdo to tvrdí? Jak na to přišel? O jaké „škole“ je vlastně řeč?

A propos, slyšel jsem kdesi, že vzdělání je to, co nám zůstane, když zapomeneme všechno, co jsme se naučili. A jinde zase někdo napsal, že vzdělání nám umožňuje činit správná rozhodnutí.

Přiznávám, že ze školy jsem toho zapomněl opravdu hodně. A právě proto, že toho bylo hodně, nedám na školu dopustit.

Psáno jako komentář na pedagogicke.info

Původní příspěvek Ondřeje Šteffla na sociální síti Facebook:

16 komentářů:

Jarmila Smejkalová řekl(a)...

Děkuji za fyziku a fyzikáře. Lépe bych odpovědět nedokázala.
Pokud bychom přistoupili na argumentace pana Šteffla, pak by de facto každý obor/předmět byl zbytečný.

Nicka Pytlik řekl(a)...

pak by de facto každý obor/předmět byl zbytečný

Kromě odbornictví na vzdělání. To se sice každý oborník na vzdělání naučí mimo školu, ale podle jedné z tezí se toho takto člověk naučí nejvíc a nejlépe.
To samozřejmě a v žádném případě neplatí o scio škole. Podle pytlikovské logiky tedy scio škola žádnou školou není. Je to vlastně zámek, ale nejspíš katedrála vzdělanosti, po které za přiměřené vstupné provádějí mnohdy brigádníci z řad studentů drmolíce neučené texty o krásách věků dávno minulých. Tedy o alternativním vzdělávání z počátku minulého století, určém původně pro početně nevýznamnou část populace. Tu hrubě společensky zanedbanou část.

Eva Adamová řekl(a)...

Gratuluji panu Novotnému, krásně popsal, že učivo (jakékoliv, nejen zrovna Ohmův zákon) slouží při vzdělávání k tomu, aby se vzdělávaný naučil myslet.

Fanda Moudry řekl(a)...

Pan Steffl měl svého času podobné "výhrady" i k výuce matematiky. Jen mě zajímá kontrolní činnost ČŠI na SCIO školách a taky jejich ŠVP. Je snad mnoho věcí tolerováno? Proč jsou pak jiné školy "buzerovány" za ŠVP.

tyrjir řekl(a)...

Souhlasím. Vzorec OZ I = G.U je typové vyjádření přímé úměrnosti mezi proudem (dúsledek), vodivostí a napětím (příčiny). Když se tam dá místo vodivosti odpor, je tam i úměrnost nepřímá I = U/R .

Záleží na učiteli, jak to chce a umí podat. Typově lze vzorec OZ porovnat s dalšími vzorci s přímou a nepřímou úmérností téhož "vzhledu" (rychlost, tlak atd.).

Kdyby ani tohle neměly děti zvládat, bylo by to špatné.

Ondřej Šteffl řekl(a)...

"Ohmův zákon v kontextu položené otázky shledávám nejen vhodným, ale přímo předurčeným pro didaktické využití."

Ano, teoreticky ve Vašem ideálním světě určitě ano. Já proti Ohmovu zákonu nic nemám. Jen pořád nechápu, proč se nedaří, aby mu lidé rozuměli. 4 % u čerstvých maturantů a cca 2 % u dospělých (a všichni, kteří to umějí, to ještě probírali jinde, zpravidla na VŠ) se mi zdá opravdu pro rozumné DIDAKTICKÉ využití pro VŠECHNY děti na základní škole málo. A nebo je chyba v učitelích fyziky?

Chápu. že vám někdo děkuje "za fyziku a fyzikáře", a máte pravdu, že o ty mi nejde. Mně jde o těch 96 % o všechny nefyziky a fyzikáře, nematematiky a nematetikáře, nečeštináře, nehistoriky, nebiology.

Ondřej Šteffl řekl(a)...

"A jinde zase někdo napsal, že vzdělání nám umožňuje činit správná rozhodnutí."

Souhlas. A kolik myslíte, lidí alespoň jednou v životě činí správné rozhodnutí na základě Ohmova zákona. Víc než 4 % to být nemůže, neb bez znalosti nelze rozhodovat.

Mnohokrát už jsme někde popsal řady řady různých "prvků vzdělávání", které se neučí, ale jejichž osvojení by lidem umožnilo dělat správná rozhodnutí a to často 90 % a téměř každodenně. Jen jako příklad finanční gramotnost, kognitivní heuristiky, Excel. A jeden z důvodů proč se to na ZŠ neučí je to, že ten řas zabírá "Ohmův zákon"

tyrjir řekl(a)...

"Matematiku jsem měla ráda. Nešly mi tam jen slovní úloby."

Tady je myslím problém. A taky psychický blok před něčím vnucovaným. Já jsem zase nečetl Babičku. Když mě z ní zkoušeli, obstál jsem. To u Ohmova nejde - ten se nedá okecat ani nadrtit jako ta Babička nebo matematika bez slovních úloh.

tyrjir řekl(a)...

"Ohmův zákon v kontextu položené otázky shledávám nejen vhodným, ale přímo předurčeným pro didaktické využití."

Samozřejmě!!

DŮKAZ VODIVOSTI LIDSKÉHO TĚLA JAKO PRŮPRAVA POCHOPENÍ OHMOVA ZÁKONA

Žáky ve třídě necháme vytvořit lidský řetěz (chytí se za ruce, aby vznikl uzavřený el. obvod). Jako zdroj napětí použijeme

- baterii - NIC
- polní telefon - pomalá otáčka alternátoru - NIC
- polní telefon - rychlá otáčka alternátoru - ELEKTOLÉČBA NEPOCHOPENÍ SE PODAŘILA!

Hypotéza k dalšímu ověření: V uzavřeném elektrickém obvodu se stálou vodivostí (odporem) je proud přímo úměrný napětí.

;-)

tyrjir řekl(a)...

ad Fanda

Možná si u ČŠI vyjednám "důchodcovskou" brigádu a pojedu Scio školy s tou nultou verzí mobilního telefonu zkontrolovat. ;-)

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jen jako příklad finanční gramotnost, kognitivní heuristiky, Excel.

1. Takže za bezhlavé zadlužování obyvatelstva nese odpovědnost Ohmův zákon...
2. Kognitivní heuristika je esencí bezduchého biflování!
3. Excel... co to je? To se má na základní škole jakože učit?

tyrjir řekl(a)...

Move - hýbu se (lat.)
Movitost - přemístitelná věc
Nemovitost - nepřemístitelná věc (pozemek, pevná stavba spojená se základem)

Motor - stroj měnící nějakou energii na pracovně využitelnou pohybovou energii

Motiv - pohnutka, aby se člověk pohnul

Ve škole stejně jako v celém životě člověka je ze všeho nejdůležitější jeho vnitřní (primární) motivace, která záleží i na vnějších nebo druhotných podmínkách (sekundární motivace). Motivace učitelů že strany MŠMT a tzv. vzdělávacích aktivistů je mizerná. O tom by, myslím, mohl pan Šteffl začít mluvit radši než o tom Ohmově zákonu. Ten totiž za nic nemůže. Mizerně placení a motivované učitelé nejsou hlavní příčinou té bídy českého školství nejen u toho Ohmova zákona.

tyrjir řekl(a)...

Biologický motor českého školství neběží?

Sednu si na kárku nebo do saní, ke kterým je zapřažený pes. Když mu pomocí rybářského prutu dám před nos buřta, na kterého nedosáhne, poběží jen malou chvilku nebo vůbec, neboť není hloupý.

Mají vzdělávací aktivisté, MŠMT atd. učitele za hlupáky?

tyrjir řekl(a)...

Moveo - hýbu se ...

xOn řekl(a)...

Martine, slíbili jsme si, že o tomto pokusu nikomu neřekneme!

m vanek řekl(a)...

Hezky napsáno. Ale problém je daleko jednodušší.
Pan Šteffl si stále mele svou mantru k čemu že to je dobré. Začal před léty kvadratickou rovnicí a teď přišel na řadu Ohmův zákon.
A stále se zde drží svých naivních odhadů množství neznalých Ohmova zákona. Znovu připomínám, že Ohmův zákon má spoustu verzí. Ta nejobecnější je přímá úměra proudu k napětí. Tedy čím víc voltů, tím víc ampérů. Takže při stmívající se lampičce, kroucení knoflíku volume, přemýšlením nad spotřebou el energie v domácnosti, nevyměňování žárovky po kolena ve vodě, nepřibližování se k vodičům vysokého napětí aj. je za tím Ohmův zákon. Stačí si položit otázku proč a hledat odpověď.
Pokud si tu otázku člověk nepoloží, je to problém lenosti dotyčného. Lenosti přemýšlet o základních a nejjednodušších věcech. Zvlášť v dospělosti.
A také sem patří lidé, kteří ve správný okamžik znalost Ohmova zákona nepoužijí a zabije je elektrický proud.
Řada z nás starších má Ohmův zákon někde v podvědomí uložen. Už o tom ani nepřemýšlíme. Bylo to do nás vtloukáno za zhoubného totalitního školství. I proti naší vůli. Nutili nás zapojovat el. obvod se žárovičkami. Měřili jsme napětí a proud už na ZŠ. To, že to neznají produkty našeho současného reformovaného školství které rozvíjí kompetence ve velkém, a většina žáků po ZŠ nedržela voltmetr v ruce, natož aby byli schopni něco změřit. To je jiná otázka. Třeba také z finančních důvodů zrušených cvičení či problémů při nákupu baterií.

Takže pane Šteffle položte si otázku: Proč je naše školství nedokonalé?
A k tomu je třeba hledat odpovědi. Neboli řádně zkoumat příčiny ve všech souvislostech. A ne jen lacině lpět na přesvědčení, že příčinou všeho zla je učivo, které k ničemu nepotřebujeme a když je odhalíme tak budeme mít nejlepší školství.

Okomentovat