18.8.17

Daniel Münich: Kdo kamenuje humanitní vědy

Na podporu společenskovědního výzkumu dává český rozpočet na vědu jeden z nejnižších podílů v celé Evropské unii. Jde o obory jako ekonomie, sociologie, psychologie, pedagogický výzkum, právo a další. Nejde přitom o moudrý strategický záměr, ale o ryzí náhodu. Zároveň se potýkáme s velmi nízkou kvalitou a relevancí společenskovědního výzkumu – neblahým dědictvím totalitních režimům, kterým tyto vědy sloužily. I to je důvod pokračujícího přehlížení těchto věd u nás.


Z článku v Lidových novinách vybíráme:

Nízká kvalita a relevance většinového společenskovědního výzkumu u nás je vodou na mlýn jeho kritikům. Za vědecký ho mnohdy ani nepovažují, vidí ho jako zbytečné tlachání, zavřeli by tyto vědy jako mastný krám a peníze by přesunuli do ostatních oborů nebo na dotace firemního VaV.

Nejen někteří z nahlas mluvících kapitánů průmyslu, ale i širší společnost se na potřebu společenskovědního výzkumu stále dívá skrz prsty. Nezřídka i mezi významnými akademiky z jiných oborů zaznívá špatně skrývaný despekt a přesvědčení, že jde o zbytečnost, že těmto vědám stačí jen něco málo nadrobit, aby nekřičely. Skutečnost, že právě tyto vědy, pokud se dělají na úrovni, mají mimořádně velký význam pro kvalitu vládnutí a fungování státu i společnosti, však stále dochází málokomu.

V tomto ohledu není náhoda, že to je právě nízká kvalita vládnutí, kterou mezinárodní srovnání Světové banky či OECD identifikují jako největší brzdu dalšího rozvoje Česka. Kvalita vládnutí zahrnuje velmi konkrétní věci ve fungování státních institucí; tvorbu zákonů a dalších regulací, řízení školství a systému VaV, strategické řízení rozvoje dálkové dopravy a informačních sítí, regulaci síťových monopolů a oligopolů, fungování systému veřejných zakázek, politiku sociální a zaměstnanosti.

Žádné komentáře:

Okomentovat