26.7.17

Tereza Mynářová: Střední školy by měly být jen všeobecné

Pokud chtějí zaměstnanci ustát změny, které trh práce v budoucnu čekají, musejí se umět přizpůsobit a mít vždy v záloze plán B a plán C. Absolventi škol, na kterých převládá všeobecné vzdělání, to přitom budou mít jednodušší, věří Bohumil Kartous z obecně prospěšné společnosti EDUin.

Z rozhovoru Terezy Mynářové s Bohumilem Kartousem ve FINMAG vybíráme:

Jakou část výuky by podle vás tyto všeobecné předměty měly tvořit?

Řeknu na české poměry velmi extrémní názor, ale z mého hlediska by mělo být středoškolské vzdělávání založené jen na všeobecné přípravě. Odbornou přípravu bych posunul až do praxe, jak to funguje třeba ve Spojených státech. A rád bych pro všechny kritiky doplnil, že nejde o kvalitu vzdělávacího systému v Česku a USA, ale o ten přístup, který dětem až do skončení střední školy umožňuje absolvovat co nejširší všeobecný vzdělávací program. Toto je moje vize.

Pokud by se zvýšil podíl všeobecných předmětů, a ubylo tak výcviku, neutrpí odbornost učňů? Řada firem si už dnes stěžuje, že toho absolventi příliš neumějí.

Podle mě se jakýkoliv byznys bude muset připravit na to, že po odborné stránce si bude své zaměstnance dovzdělávat a vychovávat sám. Chápu, že se to některým podnikatelům nelíbí a čekají, že jim tam přijde hotový člověk, ale tato doba skončila. Trh práce se mění a vzdělávací systém nemůžete ohýbat tak rychle, aby připravoval zaměstnance na pozice, které teprve vznikají. Spousta firem v Česku, zejména start-upy, vůbec nemůžou spoléhat na to, že jim někdo připraví nějaké vhodné lidi.

9 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...

Ja nemam slov

Eva Adamová řekl(a)...

Já bych slova měla, ale mám obavy, že jsou nepublikovatelná.


V. řekl(a)...

byznys bude muset připravit na to, že po odborné stránce si bude své zaměstnance dovzdělávat a vychovávat sám.
Znemaná to, že by firmy přestaly platit nemalou část daní, protože "kapitola školství" je pro ně zbytečná? Pokud by to znamenalo, že se z "kapitoly školství" TAKÉ přestanou živIt odborníci na vzdělání, jsem PRO.

m vanek řekl(a)...

Ach jo. Když si novinář pozve někoho s takovými názory, dává v šanc svou pověst a prokazuje své schopnosti a rozhled. Co jiného k tomu říct.

Pokud pan Kartous nepředpokládá, že po ukončení střední školy bude žák zvládat totéž co osmák při osmileté základní školní docházce. Vysokoškolák bude na úrovni maturanta (bude třeba zavést všeobecnou vysokou školu) a pak ještě zavede nejvyšší školu abysme měli někoho na úrovni vysokoškoláků. Každý bude studovat do třiceti nebo celoživotně. A statisticky budeme vykazovat 100% středoškoláků(maturantů) a vysoká procenta vysokoškoláků.
A všechny státy nám budou tleskat a k nám obdivně vzhlížet a přát nám tenhle vzdělávací úspěch:-)

Fanda Moudry řekl(a)...

Asi se vzhlédl ve vzdělávacím systému USA.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Toto je moje vize.

Odborník na vzdělání a auditor už zase někam kandiduje?
V eduinu si nevědí rady s návodem, jak dostat do škol učitele odborných předmětů, a tak zvolili takticky fikaný únik do náruče všeobecného vzdělávání.

CatCatherine25 řekl(a)...

Všeobecné vzdělávání je nejlevnější, nevyžaduje žádné složité technické vybavení.

krtek řekl(a)...

Do kamene tesat. Co takhle akci "Zrcadlo pro Kartouse"?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jako problém vidím, že práce byla doposud nejčastějším způsobem naplnění života a nejistota v tomto směru může opravdu navozovat stavy nějaké existenciální nejistoty. Vzdělávací systém by měl i zde děti připravovat na skutečnost a pomoci jim ukázat strategie, jak tuto nejistotu snížit.

Pytliky už moc nebaví neustále někomu připomínat vztah mezi strategií a taktikou. Zvláště pak humanitním vzdělancům. V tomto případě je snížení míry v tomto případě možná spíš existenční nejistoty strategickým cílem. Jak tuto nejistotu snížovat je otázkou taktiky.
Že pojetí práce jako způsobu naplnění života je pro odborníky na vzdělání problém, pytliky ale naprosto nepřekvapuje.

Okomentovat