19.7.17

Tereza Mynářová: Myslet na zlaté české mozečky

Česká republika nemá problém s nedostatkem technicky zaměřených absolventů, ale se zastaralými školami. Většina z nich vůbec nereaguje na to, že význam manuální práce klesá, tvrdí Bohumil Kartous z obecně prospěšné společnosti EDUin.

Z interview v Peníze.cz vybíráme:

Zástupci českých firem ale i tak bijí na poplach, že v některých oborech by sice bylo dost zakázek, ale přestává je mít kdo dělat. Nejde jen o průmysl, ale i o řemesla. Například Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR proto usiluje, aby se na základní školy vrátila povinná pracovní výchova – která prý pomůže zvýšit zájem o technické obory. Tento nápad jste označil za naivní s tím, že podobná vazba nevzniká na základní škole. Kde se tedy vytváří, doma?

Pochopitelně zejména v rodině. Představa, že jedna hodina dílen týdně vyvolá u dítěte prudkou touhu dělat řemeslnou práci, je dobrý nesmysl. Každý, kdo si vzpomene na vlastní pracovky, ví, že to byla taková školní parodie na práci. Můj třináctiletý syn prožívá v pracovkách totéž. Ale hlavně je třeba si uvědomit, že v současnosti se mladí lidé rozhodují o své budoucnosti až okolo dvacátého roku života, zdaleka ne na základní škole. Základní škola je tady od toho, aby vybavila děti nějakým minimem základních gramotností – matematickou, jazykovou, ale také informační, která tam nyní často chybí. Děti sice umí vyjmenovat několik druhů lišejníků, ale vůbec neumí vysvětlit fungování společnosti, ve které žijí. To není moc dobrá zpráva o stavu vzdělávání.

5 komentářů:

V. řekl(a)...

význam manuální práce klesá, tvrdí Bohumil Kartous
Má pravdu, tento vzdělávací odborník.
Dneska jsem dával auto do servisu a trval jsem na tom, že brzdy mi musí opravit někdo, kdo má nejméně 2 semestry politologie a zkoušku z rétoriky. Představte si, ze šesti mechaniků ani jeden!
Tak teď budu muset každé ráno diskutovat s několika odborníky na rekreologii, zda tím autem jezdit nebo ne...

Eva Adamová řekl(a)...

Jo, jo Kartouzi, jenže on je problém v tom, že ne všichni mají na to, aby měli zlatý český mozeček, ale mají na to, aby měli zlaté české ručičky. A bylo by dobré, kdybychom ji pomohli to odhalit v patnácti, v těch dvaceti, o kterých mluvíte, je na to trošku pozdě, to už někteří jedinci mají spíš tulení nemoc než cokoliv z výše uvedeného.

m vanek řekl(a)...

Proč si dotyční nevezmou k rozhovoru opravdového odborníka? Někoho, kdo ví jak to ve školách vypadá. Takových odborníků je málo. Ale asi by říkali něco, co se do médií nehodí.

Proč stále p. Kartouse, který rozumí školství jak koza petrželi. A technickému vzdělávání už vůbec ne.

krtek řekl(a)...

"v současnosti se mladí lidé rozhodují o své budoucnosti až okolo dvacátého roku života"
To tedy znamená, že by měla základní škola trvat až do dvaceti let. Pokud možno pro všechny.
Apropo, není ve dvaceti brzo? Pozdě? Proč mám pocit, že ten člověk je mimo, o manuální práci, o pracovním trahu má povědomí z rychlíku. Proč asi je vysoká nezaměstnanost kuchařů, servírek, vyučených zedníků? Určitě to není proto, že by tyto profese nahradila automatizace. Ale to by se musel Kartous naučit kriticky myslet.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Kde se tedy vytváří, doma?

Mnoho podstatného se vytváří doma. Nebo lépe tam, kde dítě usíná a kde se probouzí. Mnozí odborníci na vzdělání jsou toho názoru, že nejdůležitější věci pro život se děti naučí mimo školu. Přesto lpějí na tom, že vliv školy je významný pro konkurenceschopnost v dnešní překotně měnící se době...
Tak v tom se nevyznají už ani pytlici. Škola má prý u žáků podněcovat živý zájem o podstatné věci, dokonce je vnitřně(?) motivovat, a když už se tedy o to snaží, pak je taková aktivita posouzena jako naivní. Jen jestli to není tak, že se mele právě to, co se zrovínka hodí do krámu.

význam manuální práce klesá

Význam manuální práce klesá především pro lidi, kteří si uvykli, že se všechno dá koupit. Ale doopravdy kvalitní práce je často k nezaplacení. Že manuální činnost rozvíjí myšlení, se už dávno zapomnělo. Pytlici stále tvrdí, že problémy začaly v době, kdy chlapci přestali lepit modely z ábíčka, a děvčata přestal šít oblečky na panenky. Pokud někoho uživí 'nápadité diskutování', jak nám jej v nedalekých rozumech předkládá Kartousovo pilný učedník Kment, nechť se sebe dělá tajtrlika do omrzení.
Když pytlikům nedávno skuteční odborníci přerovnávali vnitřnosti, a pak se o ně starali jako o mimina, tak pytlici žádný významný pokles významu manuální práce tak nějak nezaznamenali.

v současnosti se mladí lidé rozhodují o své budoucnosti až okolo dvacátého roku života

Cože?!? Dnes se začínají mladí lidé zabývat svojí budoucností tak okolo třicátého roku života. První rozhodnutí začínají padat až tak o pět, šest let později. Ale to by musel Kartous vyjít mezi lidi, a ne jen obcházet kulaté stoly jako volek u žentouru.

Okomentovat