22.7.17

Připomínky MPSV k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných

Z připomínek vybíráme: "Je pochopitelné, že jsou nyní školská poradenská zařízení přetížená nárůstem agendy, úlevu však nelze hledat v tom, že dojde k prodloužení termínu v poskytnutí poradenské služby, což bude mít negativní dopad na situaci žáka. Přetížení poradenských pracovišť nelze řešit na úkor žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Řešení lze spatřovat např. v tom, že dojde k nárůstu odborníků, kteří budou poradenskou péči poskytovat."

                                                                                                  Č. j. MPSV-2017/148774-51


P ř i p o m í n k y
Ministerstva práce a sociálních věcí
k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných    
K čl. 1
K bodu 1 (§ 10 odst. 1)
Neztotožňujeme se s tím, že by měl být plán pedagogické podpory považován jen za jedno z řady možných podpůrných opatření prvního stupně, ke kterému škola přistoupí až v případě, že nepostačuje samotné zohlednění individuálních vzdělávacích potřeb žáka při vzdělávání.
Současné znění § 10 odst. 1 je logické - zpracování plánu pedagogické podpory je prvním krokem vedoucím k využití dalších návazných podpůrných opatření prvního stupně. Plán by měl vést k nastavení takové podpory, která odpovídá obtížím a speciálním vzdělávacím potřebám žáka. Je to důležitý nástroj pro pedagogy pro strukturovanou práci s žákem, případně s jeho zákonnými zástupci, pro řízení realizace podpůrných opatření prvního stupně a následné vyhodnocení toho, zda bylo cílů podpory dosaženo.
Plán je rovněž příležitostí pro zlepšení komunikace a navázání užší spolupráce v oblasti podpory mezi žákem, jeho zákonným zástupcem, vyučujícími žáka a dalšími pedagogickými pracovníky podílejícími se na realizaci plánu pedagogické podpory.
Požadujeme ponechat ustanovení § 10 odst. 1 v aktuálně platném znění.   
Tato připomínka je zásadní.


K bodům 3 a 4 (§ 13 odst. 3)
Nelze souhlasit s prodloužením lhůty pro poskytnutí poradenské služby a vydání výstupů z poradenské práce, kterými jsou Zpráva z vyšetření (dále jen „Zpráva“) a Doporučení pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „Doporučení“) o jeden měsíc (tj. z 3 měsíců na 4 měsíce), a to ani na přechodné období.
Zpráva i Doporučení jsou klíčové dokumenty pro zajištění podpory žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v průběhu vzdělávání. Od nich také odvisí zpracování individuálního vzdělávacího plánu, který obsahuje údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem. Individuální plán je zpracován nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy škola obdržela doporučení – dojde tedy rovněž i k oddálení zpracování tohoto plánu. Tímto se prodlužuje doba zajištění adekvátní podpory žákovi a studentovi, přitom je každý měsíc podpory v rámci pololetí i ve školním roce důležitý pro školní úspěšnost žáka. U žáků ve vyšších ročnících, které čeká přestup na střední školu, může celkově dojít ke snížení vzdělanostních šancí.  
Je pochopitelné, že jsou nyní školská poradenská zařízení přetížená nárůstem agendy, úlevu však nelze hledat v tom, že dojde k prodloužení termínu v poskytnutí poradenské služby, což bude mít negativní dopad na situaci žáka. Přetížení poradenských pracovišť nelze řešit na úkor žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Řešení lze spatřovat např. v tom, že dojde k nárůstu odborníků, kteří budou poradenskou péči poskytovat.  
Požadujeme ponechat ustanovení § 13 odst. 3 v aktuálně platném znění.  
Tato připomínka je zásadní.


K bodu 10 (§ 19 odst.3)
Podle návrhu se v § 19 odst. 3 slova „Školy, třídy“ nahrazují slovem „Třídy“. Doporučujeme tuto změnu bez náhrady vypustit.
Z návrhu vyplývá, že nebude nutné zřizovat školu pro určitý druh znevýhodnění uvedeného v § 16 odst. školského zákona, tzn., že bude možné v rámci školy zřízené podle § 16 odst. 9 (dále speciální školy) pro konkrétní druh postižení zřizovat jednotlivé třídy. Praxe specializace škol na konkrétní druh postižení je zavedena od doby nabytí účinnosti zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v roce 2004. Již od počátku zavedení systému škol pro žáky se zdravotním postižením v 19. století byly tyto školy zřizovány podle druhu postižení, což mělo význam pro zajištění vysoce specializované speciálněpedagogické péče. Tento systém je v souladu s profilací speciální pedagogů v rámci pregraduální přípravy na vysokých školách. Speciální pedagogové jsou připravováni pro práci s určitou skupinou žáků se zdravotním postižením či znevýhodněním, díky šíři a odlišnosti potřeb jednotlivých cílových skupin není možné připravit univerzální odborníky s hlubokou znalostí jednotlivých diagnostických a intervenčních postupů. Je-li nějaká výhoda speciálních škol, tak je to úzká specializace na podporu vzdělávání žáků s konkrétním druhem zdravotního postižení (učitelé se zaměřením na vzdělávání těchto žáků, uzpůsobené prostory a pomůcky atd.). Zaváděná změna je zásadní změnou v oblasti speciálněpedagogické péče a nelze ji označovat jako změnu technickou.
Pokud bude ve snaze o zachování současných kapacit některých speciálních škol plošně umožněno zřizovat speciální školy s třídami pro různá postižení, bude výrazně ohrožena kvalita výuky a poskytované speciálněpedagogické péče. Jedinou výhodou bude snížený počet žáků ve třídě, to je ovšem opatření z pohledu zajištění kvality vzdělávání dětí s konkrétním druhem zdravotního postižení zcela nedostatečné. Výhoda nízkého počtu žáků ve třídě je navíc již nyní značně omezena skutečností, že ve třídě zřízené podle § 16 odst. 9 zákona jsou vzděláváni žáci různých ročníků a v případě základního vzdělávání i obou stupňů.
Je zřejmé, že speciální školy mají v některých regionech problém naplňovat své kapacity. Záměr udržet tyto školy tím, že se jim umožní přijímat jiné žáky, než pro které byly primárně zřízeny, a na které se odborně specializují, je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte.
Tato zásadní systémová změna nebyla konzultována s Národní radou osob se zdravotním postižením, přestože má výrazný dopad do kvality vzdělávání dětí a žáků se zdravotním postižením.
Z odůvodnění návrhu nijak nevyplývá, jak bude řešena odborná kvalifikace pedagogů – pokud ve škole např. pro žáky se zrakovým postižením bude zřízena třída pro žáky s poruchou autistického spektra (PAS), bude mít škola povinnost zajistit odborníky s touto specializací nebo bude moci využít stávající pedagogy školy bez hlubší znalosti problematiky PAS? V odůvodnění vyhlášky není způsob zajištění kvality vzdělávání v těchto třídách popsán.
V žádném případě se nejedná o technickou změnu, diferenciace speciálních škol byla ve školském zákoně již v roce 2004, vyhláškou č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí žáků a studentů mimořádně nadaných, byly v roce 2005 specifikovány typy speciálních škol diferencované podle druhu zdravotního postižení, není tedy pravdou, že by zaměření speciálních škol zavedla novela školského zákona v roce 2015.
To vyplývá i z důvodové zprávy k zákonu č. 82/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů: "V zákoně se dále upouští od definice zdravotního postižení. Okruh žáků, jimž charakter zdravotního hendikepu aktivuje nárok na určité podpůrné opatření nebo způsob jeho poskytování (nový § 16 odst. 7, § 27 odst. 4 a 6, § 46 odst. 3, § 81 odst. 11 písm. d)), nebo se sice poskytování podpůrných opatření přímo netýká, ale je spojen s jinými zákonem stanovenými důsledky (§ 34 odst. 6, § 55 odst. 2, § 67 odst. 2, § 123 odst. 2, § 181 odst. 1), má být nadále vymezen právě podle druhu tohoto hendikepu. Z věcného hlediska se v zásadě přebírá dosavadní kategorie žáků se zdravotním postižením s tím, že dochází k dílčímu posunu u žáků s vadami řeči, vývojovými poruchami učení a vývojovými poruchami chování, kde jsou nově zahrnuty pouze hendikepy klasifikované jako závažné".
Takto zásadní změnu není možné provést ve zkráceném připomínkovém řízení bez předchozí odborné multioborové debaty, do které by měly být zapojeny organizace hájící zájmy osob se zdravotním postižením a také rodiče dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením.
Tato připomínka je zásadní.


K bodu 11 (§ 19 odst. 5)
Podle návrhu se v § 19 odst. 5 slovo „škole,“ zrušuje. Doporučujeme tuto změnu bez náhrady vypustit.
Jedná se o ohrožující změnu ve vztahu k plnění opatření rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (dále ESLP) ve věci D. H. a ostatní proti České republice, neboť navrhovaná úprava bude mít dopad především na romské žáky, kteří jsou častěji diagnostikováni jako žáci s vývojovými poruchami chování. Bývalé základní školy praktické původně zřizované pro žáky s mentálním postižením budou moci zřizovat třídy pro žáky s vývojovými poruchami chování a hrozí reálné riziko, že romští žáci budou opět ve zvýšené míře umisťováni mimo hlavní vzdělávací proud do škol vzdělávajících žáky s mentálním postižením (do tříd pro žáky s vývojovými poruchami chování). Vrátí se tak praxe bývalých zvláštních škol, které vzdělávaly vedle žáků s lehkým mentálním postižením žáky s poruchami chování i žáky s jinými zdravotními a nezdravotními překážkami v učení. Veškerá přijatá opatření k plnění rozsudky by byla tímto krokem devalvována. Z výše uvedených důvodů považujeme návrh za nepřijatelný, neboť ohrožuje závazky České republiky ve vztahu k plnění rozsudku ESLP.
Tato připomínka je zásadní.


K bodům 10 a 11 ještě zdůrazňujeme, že MPSV celkově podporuje společné vzdělávání žáků, kteří by se v ideálním případě měli vzdělávat společně ve svých spádových školách v běžných třídách odpovídajících jejich věku za předpokladu, že zde bude žákům se speciálními potřebami poskytována adekvátní podpora. Je zřejmé, že za současných podmínek ve školství není reálné, aby u každého žáka se speciálními vzdělávacími potřebami bylo dosaženo tohoto ideálního stavu. Za současného stavu vyžaduje část dětí vzdělávání ve třídě, oddělení či studijní skupině zřízené pro žáky se znevýhodněním uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona. Je nutné však zvážit i to riziko navrhované změny, že se zřizovatelům škol, kteří dříve zřizovali školy pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona podle druhu znevýhodnění, otevře prostor zřizovat třídy, oddělení a studijní skupiny i pro žáky s jiným typem handicapu. Už současná praxe je vysoce segregační. Je na zvážení, zda v konečném důsledku nepřinese navrhovaná změna další prohloubení segregace dětí se zdravotním postižením, pokud se zřizovatel speciální školy rozhodne „ve velkém“ nabízet vzdělávání dětem s různými druhy znevýhodnění, která jsou uvedená v ustanovení § 16 odst. 9 školského zákona. Navržené opatření nepodporuje kontakt uvedených kategorií žáků a studentů s kolektivem ostatních dětí.


K bodu 14 - Příloha č. 1
K části A - Podpůrná opatření 2. stupně
1. Požadujeme vrátit Podpůrné opatření spočívající v prodloužení délky vzdělávání v dosavadním znění. Toto podpůrné opatření je vhodné u žáků s adaptačními obtížemi v prvním ročníku a také u žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.
2. K zrušení podpůrného opatření spočívajícího v Metodické podpoře školského poradenského zařízení - přes vysokou časovou zátěž považujeme za vhodné ponechat metodickou podporu ze strany ŠPZ ve stupni 4 a 5.
Všechny připomínky uvedené výše k části A jsou zásadní.


K části B
Na základě dosavadní zkušenosti z praxe doporučujeme provedení následujících úprav v seznamu podpůrných opatření spočívajících v pomůckách:
Druhý stupeň
G. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu specifických poruch učení
G.II.2 a G.II.3
Doporučujeme navýšit částku za výukový software - za stávající objem finančních prostředků nejde převažující většina kvalitního software pořídit. Doporučená částka - 2500 Kč.
Klíčové materiály pro reedukace specifických poruch učení jsou v seznamu pomůcek opomenuty, seznam zahrnuje pouze pomůcky do výuky.
Proto do této části doporučujeme doplnit pomůcky (pracovní listy apod.) pro rozvoj dílčích funkcí podmiňujících úspěšné osvojování čtení, psaní a počítání (zrakové vnímání, sluchové vnímání, prostorová orientace apod.), které se využívají v reedukacích. Doporučená částka - 1000 Kč.
Obdobně doporučujeme upravit i část G III 2, kde navrhujeme též doplnit Pomůcky pro rozvoj dílčích funkcí podmiňujících úspěšné osvojování čtení, psaní, počítání  - navrhovaná částka 3000 Kč.
Čtvrtý stupeň
A. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu narušené komunikační schopnosti
A.IV.1
Mezi kompenzační pomůcky doporučujeme zařadit Laminátor a laminovací fólie pro tvorbu individualizovaných komunikačních knih pro žáky s těžkou poruchou dorozumívání znemožňující funkční použití mluvené řeči. Tato forma podpory v praxi citelně chybí, individualizované komunikační knihy jsou přitom nezbytnou a ve velké míře využívanou pomůckou u žáků, kteří se nemůžou dorozumívat mluvenou řečí.
Všechny připomínky uvedené výše k části B jsou zásadní.


K bodu 16 -  Příloha č. 5
Integrace formuláře informovaného souhlasu s poskytováním podpůrných opatření v navrhovaném znění do formuláře Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole není vhodná. Návrh textu navíc nesplňuje nároky informovaného souhlasu obsahující poučení stanovené v ust. § 16 odst. 2 písm. a) až d)
předmětné vyhlášky.
Je žádoucí také doplnit informaci o tom, kdo a kdy poučení provedl, vyjádření zákonného zástupce o tom, že informacím porozuměl a měl možnost klást doplňující otázky. Doporučujme proto pro školy zpracovat samostatný formulář informovaného souhlasu se všemi potřebnými náležitostmi.
Tato připomínka je zásadní.


Poznámka:

K vypořádání připomínek MPSV se obracejte na JUDr. Reginu Hoplíčkovou, Legislativní odbor, tel. 221 922 245,  e-mail: Regina.Hoplickova@mpsv.cz.

5 komentářů:

Ygrain řekl(a)...

"Řešení lze spatřovat např. v tom, že dojde k nárůstu odborníků, kteří budou poradenskou péči poskytovat."

"Dojde k nárůstu" - to je velmi pěkná formulace. A jak k němu prosím dojde, odborníci vyskáčou jak houby po dešti? Mají snad pracovní úřady dlouhé seznamy speciálních pedagogů, kteří se jen třesou na místa v poradnách? Ta praktická realizace by mne opravdu zajímala.

Nicka Pytlik řekl(a)...

dojde k nárůstu odborníků

Pytlici si pamatují, jak jim kdysi došlo k výraznému nárustu prázdna v láhvi ferneta. Byl to poměrně skličující stav, protože jim došlo, že zůstanou co nevidět na suchu. A tak radši došlo k urychlenému nákupu další flašky.

Eva Adamová řekl(a)...

Takže, chápu-li to dobře ve vyhlášce je kromě několika drobných změn jedna změna podstatnější, a to umožnění speciálním školám a školám zřizovaných podle paragrafu 16 provozovat ve škole vedle sebe třídy pro různé typy postižení. Evidentně si to vymohly kraje, které tyto školy zřizují a chtěly by je udržet, protože vidí, že pro určité skupiny dětí jsou tyto školy potřeba.

A ejhle, jaký humbuk to vyvolalo. No nevím, jak ostatní, ale já za tím vidím jedno jediné, snahu všechny tyto školy zlikvidovat.

Jiri Janecek řekl(a)...

"No nevím, jak ostatní, ale já za tím vidím jedno jediné, snahu všechny tyto školy zlikvidovat."

No, myslím, paní Adamová, že Ministerstvo spravedlnosti to říká naprosto otevřeně...

"Navrhovaná změna, jejímž cílem je – podle důvodové zprávy – zachovat stav, kdy existují školy specializované na různé druhy postižení, je ve skutečnosti v rozporu s hlavním záměrem celé reformy spočívajícím v nastolení principu inkluze ve vzdělávání, zakotveného ostatně v článku 24 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jež je pro Českou republiku závazná. Ona zdánlivá inkluze by totiž nadále nebyla realizována směrem do hlavního vzdělávacího proudu, nýbrž mezi jiná postižení, což je s myšlenkou inkluze v naprostém rozporu. "

Nicka Pytlik řekl(a)...

nastolení principu inkluze

Pytlici si až do teď mysleli, že jediné, co jde zdařile nastolit, je diktatura proletariátu.

Okomentovat