25.7.17

Pavel Šimáček: Uvádíme na pravou míru: Tentokrát věci posunuté, nepřesné a nepravdivé

Dne 24.7.2017 vyšel v časopise Týden pod názvem "Peníze do škol teď dostaneme jen stěží" rozhovor s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Stanislavem Štechem, kde se mimo jiné poměrně rozsáhle rozhovořil o nedávno nepřijatém kariérním systému učitelů. Učitelé, kteří se pod petici proti přijetí kariérního systému (pan ministr i ostatní tvrdošíjně trvají na pojmu kariérní řád, i když se mělo jednat o kariérní systém) podepsali, prý podlehli ne přímo manipulaci, ale autoři petice do ní údajně napsali "věci posunuté, nepřesné, nepravdivé a kantory (sic!) hromadně uvedli v omyl". Ještě nedávno mělo MŠMT na svých webových stránkách rubriku "Uvádíme na pravou míru", vypůjčíme si tedy její název a podíváme se, co pan ministr Týdnu sdělil.


1. "Jen příklad: rád bych přidal začínajícímu kantorovi (sic!), abych pro absolventy studia učitelství toto zaměstnání udělal atraktivnější. Jenže v takovém případě (roz. nepřijetí novely zákona o pedagogických pracovnících, pozn. PŠ) musím připravit rozvojový program a získat velmi podrobná data ze škol samých." Problém je, že kariérní systém se neměl samotného odměňování učitelů týkat, jak samo MŠMT několikrát výslovně uvedlo v reakci na výtky, že kariérní systém příliš finančních benefitů pro učitele nepřinese. Pro začínající učitele kariérní systém neměl přinést vůbec žádnou změnu v odměňování - tu může přinést jedině změna platové stupnice (tabulky) v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Právě to byla jedna z hlavních výtek proti navržené podobě kariérního systému. Začínající učitelé by po jeho přijetí dostali stejný tarifní plat jako doposud. Pokud by se jednalo o osoby bez jakékoliv započitatelné praxe (zejm. by šlo o absolventy), čekal by je platový postup za dva roky od nástupu - tak jako je tomu doposud. Škoda také, že pan ministr neprozradil, jaká "podrobná" data by rozvojový program zjišťoval (osobně mne napadá jen počet začínajících učitelů, příp. výše jejich úvazků na dané škole).

2. "Zamítnutím kariérního řádu se bohužel rozbila celá koncepce, která měla zvýšit prestiž povolání učitele a zlepšit jeho pracovní podmínky. Řád například počítal se snížením přímé vyučovací povinnosti u výchovných poradců a metodiků prevence. To ovšem vyžaduje změnit nařízení vlády. To ale nelze udělat rychle, rozvrhy se tvoří teď o prázdninách, nemůžeme ředitelům v listopadu říct, ať všechno přeházejí, aby pedagogům uvolnili kapacity. Dále: učitelé měli dostat více času na vlastní vzdělávání..." MŠMT bohužel nikdy neobjasnilo, jakým způsobem měl kariérní systém zvýšit prestiž učitelského povolání. Snad tím, že by učitelé museli podstupovat povinně první atestaci a byli tedy nějakým způsobem (v rámci školy, kde by se tato atestace konala) prověřeni? To by byl ale běh na hodně dlouhou trať, neboť k 1. září 2017 by naprostá většina učitelů byla automaticky zařazena do 2. kariérního stupně. Kariérní systém nepočítal se snížením přímé vyučovací (nemělo být uvedeno přímé pedagogické? Viz bod 9 písm. d) činnosti u výchovných poradců a metodiků prevence. A to jednoduše proto, že - jak naopak pan ministr správně naznačuje - týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků není stanoven zákonem o pedagogických pracovnících, který se měl novelizovat, ale nařízením vlády č. 75/2005 Sb. Pokud MŠMT chtělo snížit uvedeným pedagogům rozsah přímé pedagogické činnosti, mohlo tak udělat novelou nařízení vlády - a ono se o to i pokusilo! Dne 23. 5. 2017 byl do vládní knihovny vložen návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., jenž příslušná snížení obsahoval. Připomínkové řízení bylo drasticky zkráceno, aby danou změnu bylo možné "udělat rychle". I kdyby šlo všechno "jako po másle", nenabylo by nařízení účinnosti dříve než ve druhé polovině června a v té době už má značná část škol, možná většina, domluvené úvazky na příští školní rok. A někde možná snížení dělala dohromady i půl úvazku! Zodpovědný ředitel si již v květnu nebo červnu plánuje příští rok z hlediska personálního zabezpečení, hodiny, o které se sníží úvazky u některých činností, musí někdo odučit, což může znamenat přesuny v úvazcích, jejich navyšování, přijímání nových učitelů. Pokud se jedná o kratší úvazky, vyjednává se o dnech, kdy budou učitelé k dispozici, často jsou proto již v červnu jasné rozvrhy na příští školní rok. Jestliže MŠMT navrhne změny v rozsahu přímé pedagogické činnosti koncem května s účinností od září, jedná se o krok, který může školám značně zkomplikovat přípravu následujícího školního roku. Konečně podle novely neměli učitelé dostat více času na vlastní vzdělávání, jako doposud by jim příslušelo volno k samostudiu v rozsahu 12 dnů za školní rok, které by ovšem mohlo být - jako doposud - čerpáno pouze v případě, že by tomu nebránily vážné provozní důvody. Za jediné pozitivum pro pedagogy by se dalo považovat, že rozsah volna k samostudiu se neměl krátit podle délky pracovního poměru ani podle výše úvazku, takže učitel pracující pro školu v pracovním poměru trvajícím 1 měsíc (např. jako zástup) by měl nárok na 12 dnů volna k samostudiu. To by však - samozřejmě - nevyčerpal, protože by tomu bránily vážné provozní důvody, totiž výuka.

3. "Na základě mých schůzek s reprezentanty škol jsem měl celou dobu přípravy zákona dojem, že ho odborná veřejnost akceptuje. Neumíte si představit, kolik materiálů jsme připravili a kolik setkání jsme organizovali. Každou drobnost jsme diskutovali s asociacemi škol, pedagogickými fakultami, řediteli škol, odbory." Tvrzení pana ministra jen dokazuje, jak je ošidné podléhat vlastním dojmům. Ano, MŠMT připravilo několik veřejných setkání týkajících se připravovaného kariérního systému. Myslím, že se jednalo o necelé dvě desítky akcí, ale mohu se mýlit. Větším problémem je, že se zde zcela jistě nediskutoval výsledný výstup, tj. paragrafované znění novely. Jednalo se převážně o teze, jak by měl kariérní systém fungovat, o standard učitele... Copak by někde prošlo, aby třídní učitel na prvním stupni měl nižší příplatek za třídnictví než učitel na druhém stupni nebo střední škole, jak navrhovala první verze paragrafovaného znění novely? Kolik škol skutečně reprezentovaly oslovené asociace? Co s nimi bylo skutečně diskutováno? Co bylo diskutováno s řediteli škol? S kolika a kterými řediteli? Podobně se lze ptát u pedagogických fakult. A proč jen pedagogických fakult? Učitele nepřipravují jen pedagogické fakulty, ale také jiné vysoké školy, vyšší odborné školy a střední školy. Značná část učitelů navíc žádnou takovou školou neprojde, protože jsou absolventy jiné školy a své pedagogické vzdělání získají v rámci tzv. doplňujícího pedagogického studia ("pedagogické minimum"). U takto závažného zásahu do zákona o pedagogických pracovnících měla být vedena mnohem širší a delší diskuse, např. prostřednictvím zvláštního portálu, kde by se mohli učitelé vyslovit k navržené úpravě. Je jasné, že není možné jednat s každým učitelem a že názor každého učitele není možné brát v potaz - všichni by však byli o navrhovaných změnách informováni a měli možnost se k nim vyjádřit. MŠMT na svých webových stránkách nikdy (!) nezveřejnilo ani celý text navrhované novely, příp. alespoň všechny navrhované body. Masivní nesouhlas by se pak buď nekonal a/nebo by nikoho nepřekvapil.

4. "My víme, že základní plat zejména začínajícího učitele je extrémně nízký a to, že mu přidáme tři tisíce na základě postupu v kariérním řádu, není zase taková výhra." Zde lze dát panu ministrovi plně za pravdu. Až na to, že na základě postupu v kariérním systému by začínající učitel nedostal nic, oněch 3000 se mělo týkat samostatného učitele (=učitele ve druhém kariérním stupni), tedy po 10 letech kariéry. To opravdu není ani ambo. "Ve chvíli, kdy mu ale plat zvýšíme a navíc mu nabídneme možnosti, jak si i tento zvýšený plat ještě více zatraktivnit, víme, že tyto možnosti zafungují jako silný motivační prvek. Učitel by byl spokojenější se svým základním platem, protože mu ho navýšíme. Zároveň by měl vizi, že může dosáhnout ještě lepší odměny". Takže jsme si řekli, že začínajícím učitelům by kariérní systém žádné zvýšení platu nepřinesl. Jestli se zvýší "základní platy" (pan ministr měl zřejmě na mysli platové tarify), je/byla věc nezávislá na kariérním systému. Připusťme, že by MŠMT (spíše však vláda) dostálo svým slibům a platové tarify skutečně zvýšilo. Jak by si měl učitel tento plat ještě "zatraktivnit"? Výkonem činnosti třídního učitele? Specializované činnosti? To může i dnes. Ale počet těchto pozic je na každé škole omezený. Ano, novela počítala se zvýšením příplatků za tyto činnosti, tyto příplatky se však daly zvýšit drobnou novelou zákoníku práce (navýšit specializační příplatek a přesunout třídnictví z nařízení vlády č. 564/2006 Sb. do zákoníku práce, když byl údajně takový problém s přeřazením třídnictví do vyššího pásma zvláštního příplatku). A příplatek za 3. kariérní stupeň? Spojený s prací navíc? Za 10 let? Silný motivační prvek? Závěr ponechám na čtenářích. Ale ještě vyřešme, k čemu by učitele výše uvedené motivovalo. K tomu si představíme dopad uvedených změn: Učitel má o něco vyšší tarif, další "funkce" jsou již obsazené (anebo je již vykonává) a má tedy vizi 3. kariérního stupně a 3000 Kč po atestaci za několik let. Nabit motivací začne lépe učit? Do teď učil špatně? Neuteče dělat obchodního zástupce farmaceutické firmy? (Příklad mých dvou známých, učitelů chemie).

5. "Také mělo dojít k nápravě toho, že v našem školství neexistuje státem podporované uvádění nových učitelů do profese. Tedy že se absolventovi fakulty věnuje zkušenější kolega, který za pomoc dostává adekvátní odměnu." Také ze má pan ministr pravdu. Problém je, že v praxi to vypadá poněkud jinak, než říká a než jak předpokládala novela. Ne všichni začínající učitelé jsou absolventi fakulty (a je opravdu drobnost, že učitel nemusí mít za sebou pedagogickou fakultu, dokonce jakoukoliv fakultu - viz výše). Začínajícím učitelem může být například vysokoškolský učitel, třeba profesor pedagogické fakulty, nebo zkušený lékař, který začne učit pár hodin na střední zdravotnické škole. Novela však házela všechny do jednoho pytle a i pro uvádějícího učitele stanovovala jednotný příplatek. Ostatně ani absolventi "fakult" nejsou homogenní skupina. Mělo by být na řediteli školy, aby posoudil, jak dlouhý čas potřebuje začínající učitel ke svému uvedení a jak moc práce s tím uvádějící učitel má. Pokud by zákonodárce chtěl vyloučit libovůli ředitele, měl by asi zohlednit, aby Magdalena Kožená - jako potenciální učitelka zpěvu na konzervatoři - nepodléhala stejnému režimu jako čerstvá dvaadvacetiletá absolventka konzervatoře, která se právě také stala kvalifikovanou učitelkou zpěvu.

6. "Znamená to (roz. fakt, že Pedagogická komora přesvědčila zákonodárce, že zákon je špatný, což ovšem také není úplně pravda, pozn. PŠ), že už nefunguje princip zastupitelské demokracie. Že nezáleží na domluvách s volenými činiteli v asociacích, že nezáleží na odborech." "Redaktor: Počkejte, zákon vám přece ve sněmovně nesmetli ze stolu učitelé, ale poslanci (...) Spíše byste se asi měl ptát jich a nestěžovat si na selhání zastupitelské demokracie, ne? Ministr: Oni ale reagovali především na mediálně rozvířenou skutečnost, že protest podepsali učitelé. A v předvolebním čase chtěli ukázat, že naslouchají hlasu voličů." Zde se lze jen ptát: Takže zastupitelská demokracie funguje na principu, že poslanci hlasují bez ohledu na hlas voličů? Že hlasují na základě domluv s asociacemi? Že hlasují podle toho, co si přejí odbory? Místo odpovědi si přečteme čl. 23 odst. 3 Ústavy České republiky: "Slib poslance a senátora zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.".

7. Podle pana ministra učitelé podepsali mnohdy petici v jakémsi psychickém vyčerpání způsobeném závěrem školního roku, kdy jim ji někdo podstrčil se slovy: "Hele, jenom byrokracie! K ničemu! Budeš jen shánět papíry! Navíc pár tisícovek!", aniž by si opravdu přečetli novelu zákona. Zde si dovolím popustit uzdu fantazii: Co by se teprve stalo, kdyby si učitelé skutečně přečetli celou novelu zákona o pedagogických pracovnících a domysleli všechny důsledky?! Měla by petice 50 000 podpisů? To, že tu pan ministr jen pokračuje ve své úvaze o učitelích jako pologramotných osobách, ponechávám bez komentáře.

8. Na základě výše uvedeného tvrdí pan ministr, že "autoři petice napsali do jejího znění věci posunuté, nepřesné, nepravdivé a kantory (sic!) hromadně uvedli v omyl". Na výzvu, aby byl konkrétní uvedl pan ministr následující: "Například že hodnocení začínajícího učitele bude administrativně náročné." Jistě, lze se přít o to, co je administrativně náročné, ale vždyť k tomu měla vzniknout celá vyhláška! A v ní mělo být stanoveno, jaká dokumentace má být o začínajícím učiteli vedena, jak má probíhat atestace, jaký protokol se z ní má pořizovat (MŠMT již sdělilo, že měl být jednoduchý), přímo ze zákona vyplývalo, že zprávu/hodnocení o začínajím učiteli měl psát uvádějící učitel i ředitel školy... Dále prý bylo uvedeno, že "všem, začínajícím pedagogům (sic! Kariérní systém se měl vztahovat jen naučitele, nikoliv na všechny pedagogy, pozn. PŠ) klesne po zavedení karérního řádu plat," což je jednoznačně lež, nic takového v petici uvedeno nebylo. Dále údajně bylo uvedeno, že "učitelům nebudou uznána žádná školení, která dosud absolvovali". Ani to není pravda - nic takového v petici uvedeno nebylo. Petice jen v souladu s tezemi k prováděcí vyhlášce uváděla, že doklady starší 10 let nebude možné použít u druhé atestace. Dále prý "není pravda, že se kantoři (sic!) měli školit v instituci zřízené ministerstvem". Ani to ale petice netvrdila! Netvrdila dokonce ani to, co bylo přímo uvedeno v novele, totiž že přípravu členů atestační komise bude zabezpečovat tato organizace (a jen ona). Konečně se pan ministr zmínil o tom, že petice lhala v tom, že by bylo "třeba připravit ještě osm prováděcích předpisů, které nejsou hotové". Ano, osmi jsem se nedopočítal, ale: nová vyhláška o standardu učitele, nová vyhláška o dokumentaci, novela vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, novela nařízení vlády č. 75/2005 Sb., novela nařízení č. 564/2006 Sb... Není to dost?

9. "Stále ale stojím za tím, že vlastní text té novely byl kvalitní." Opravdu? Ze svého staršího článku vybírám jen tři příklady a přidávám ještě jeden:

a) Kariérní systém učitelů se měl vztahovat - zjednodušeně řečeno - jen na učitele kvalifikované, nikoliv na učitele nekvalifikované nebo ty, kterým ředitel školy uznal kvalifikaci. Pokud by např. na základní uměleckou školu nebo konzervatoř nastoupila jako učitelka zpěvu např. Magdalena Kožená (která splňuje předpoklad odborné kvalifikace), by by jí stanoven uvádějící učitel a za dva roku by musela projít atestačním řízením, kde by musela prokázat nabyté profesní kompetence. Pokud by na stejnou školu nastoupila sboristka, která kvalifikaci nemá, ale ředitel školy by jí jako výkonné umělkyni kvalifikaci uznal, nemusela by nic takového podstupovat, neboť by se na ni kariérní systém nevztahoval. Nabízí se i otázka, zda by mohla dělat Magdaleně Kožené uvádějící učitelku, neboť pro uvádějícího učitele nebyly kvalifikační předpoklady stanoveny. Pokud by však uvádějící učitelku dělat nemohla (což by se snad dalo dovodit výkladem, že když by se na ni samotnou kariérní systém nevztahoval, nemohla by v něm ani působit jako uvádějící učitelka), a na škole nebyl jiný učitel zpěvu, mohl by Magdaleně Kožené dělat uvádějícího učitele trumpetista nebo - v případě konzervatoře - učitel českého jazyka. V každém případě by však zmíněná sboristka mohla být třetím členem atestační komise (a to možná i pro vlastní školu - viz bod 2).

b) Členy atestační komise pro druhý stupeň měl být dle slov MŠMT 1. ředitel školy, 2. učitel v nejméně druhém kariérním stupni ze stejné školy a za 3. externista, kde bylo stanoveno několik variant, kdo jim může být. Tímto třetím členem měl být "zástupce školy, která poskytuje vzdělávání nebo studium připravující k výkonu povolání učitele, nebo učitel ve třetím kariérním stupni, který vykonává činnost pedagogického pracovníka na jiné škole stejného druhu, nebo zástupce z odborné praxe, nebo školní inspektor." Podívejme se na první možnost - zástupce školy, která poskytuje vzdělávání nebo studium připravující k výkonu povolání učitele. Mateřská škola by si tak pozvala zástupce střední pedagogické školy, což je škola připravující k výkonu povolání učitele. Mohla by si takového zástupce pozvat i základní škola? Střední škola? V návrhu nebylo uvedeno, že by se muselo jednat o školu, která připravuje učitele pro daný druh školy! Mohla by si střední pedagogická škola jako třetího člena pozvat svého vlastního učitele? V návrhu totiž nebylo u první možnosti uvedeno, že by se muselo jednat o externistu (to je až u učitele v druhé možnosti). A kdo to je vůbec "zástupce"? Ekonom? Ti někdy bývají i zástupci ředitele. Školník? Uklízečka? Měl jím být někdo z vysoké školy připravující učitele (tam totiž nejsou učitelé)? Ale škola je legislativní zkratka pro školu a školské zařízení zapsané v rejstříku škol a školských zařízení - nejde tedy o vysoké školy!

c) Podle návrhu novely "ředitelem mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy nebo jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky může být fyzická osoba, která je učitelem v nejméně druhém kariérním stupni." Proč by ředitelem právnické osoby vykonávající činnost speciální základní školy a speciálně pedagogického centra nemohl být speciální pedagog, tedy osoba s magisterským pedagogickým vzděláním? Pokud by tato osoba vystudovala speciální pedagogiku (tzv. neučitelskou), musela by si dodělat doplňující pedagogické studium pro učitele - a zcela absurdně by i pak mohla svou přímou pedagogickou činnost vykonávat jako speciální pedagog. Námitkou asi má být, že ředitel bude muset hodnotit učitele, a proto má mít stejnou kvalifikaci. Aby hodnotil ředitel -učitel speciální pedagogy je zřejmě v pořádku. Proč by nemohl být ředitelem dětského domova se školou někdo, kdo získal vzdělání v oboru vychovatelství, které si doplnil studiem speciální pedagogiky, což je nutná kvalifikace pro vychovatele dětských domovů, zejména pokud se jednalo o vzdělání magisterské? Proč by nemohl být ředitelem dětského domova se školou speciální pedagog? Navrhovaná úprava by však nadále umožnila, aby ředitelem školy byla osoba se středním vzdělání, což je běžné (a správné) v mateřských školách, ale bylo by to možné i na školách středních (učitelé praktického vyučování a odborného výcviku nemusí mít vysokou školy, dostali by se však do druhého kariérního stupně a otevřela by se jim cesta k pozici ředitele školy).

d) Pokud by výchovného poradce, metodika prevence nebo jakoukoliv jinou specializovanou činnost dělal učitel, musel by mít vystudované nejen příslušné studium, ale musel by být navíc ve druhém kariérním stupni. Pokud by takovou činnost dělal vychovatel nebo speciální pedagog, v žádném kariérním stupni by být nemusel! A vychovatelům nebo speciálním pedagogům, kteří již dnes specializované činnosti na některých školách vykonávají, by se rozsah přímé pedagogické činnosti nadále nesnižoval?

10. Následně se pan ministr vyslovil k iniciativě Pedagogická komora (kterou podle mého názoru zaměňuje za petiční výbor petice proti přijetí kariérního systému) a postoji poslanců hnutí ANO jako počátku předvolebního boje, Tuto problematiku rád přenechávám k okomentování jiným, stejně jako problematiku vysokých škol nebo "velmi úspěšného projektu" inkluze. Protože jsem si diskutovanou petici i návrh novely přečetl, chtěl jsem jen pár věcí "uvést na pravou míru".

PS: Za pozornost stojí i rámeček, zřejmě redakční dílko, "Co je kariérní řád". Absolventi pedagogických (?!) fakult (?!) podle něho měli být zařazeni do prvního stupně. Po dvou letech a úspěšné atestaci si měl takový učitel přilepšit o dva tisíce korun. Na to přišel pan redaktor kde? Asi ze starší verze webových stránek MŠMT, které po dvou letech avizovaly postup do vyšší platové třídy a 2. platového stupně. Jak už se však i MŠMT vyjádřilo, k zařazení do vyšší platové třídy může dojít i dříve než ta dva roky. A navíc, do platového stupně se zařazuje podle tzv. započitatelné praxe, takže i začínající učitel může být zařazen např. do 3. platového stupně a po dvou letech ho žádný další postup nečeká. A nečekal by ho ani s kariérním systémem. Naopak učitel s nulovou praxí postoupí do 2. platového stupně po dvou letech i dnes. Po dalších sedmi letech by podle Týdnu měla přijít odměna "sedm tisíc navrch". To už jsme na poli čisté fabulace: V novele byl uveden příplatek 3000 Kč, MŠMT neustálo operovalo s 5000 (jak nim došlo? Ani s postupem do vyššího platového stupně by to ve všech případech nevycházelo) a nyní tu máme 7000!

1 komentář:

CatCatherine25 řekl(a)...

"Zvýšit prestiž práce učitele"?
Když jsem svým synovcům, z nichž jeden je lékař a druhý advokát, řekla, že vynikající český učitel na vrcholu své pedagogické "kariéry" po náročném atestačnm řízení může získat příplatek celé 3000 Kč, tak mi vůbec nevěřili. Jejich příjmy se pohybují v násobcích učitelských platů a tyto relace vůbec nechápou.
Tato částka by možná byla vhodná jako příplatek za třídnictví, ale mluvit o kariéře a prestiži je směšné.
Považuji za pravděpodobné, že pan ministr tento dokument vůbec nečetl, jinak by ho jako soudný člověk nemohl obhajovat.

Okomentovat