18.7.17

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných

V rámci meziresortního připomínkového řízení byl do elektronické knihovny Úřadu vlády (eKLEP) 14. července 2017 vložen materiál „Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných“. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády v souladu s čl. 76 odst. 1 Legislativních pravidel vlády stanovil, že lhůta pro uplatnění připomínek činí 5 pracovních dnů ode dne vložení materiálu do eKLEP. Přehled změn vyhlášky je popsán na 75 stránkách a platnost novely vyhlášky navrhuje MŠMT od následujícího školního roku, tj. od 1. 9. 2017. Výjimku představuje ustanovení, na základě kterého dojde k opětovnému prodloužení lhůty pro vydání zprávy a doporučení školským poradenským zařízením; u tohoto novelizačního bod se počítá s nabytím účinnosti dne 1. 9. 2018.
Dokumenty ke stažení naleznete na eKLEP.

Předkládací zpráva

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předkládá do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Na základě novely školského zákona (zákon č. 82/2015 Sb.) došlo s účinností k 1. 9. 2016 k podstatné změně vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Vzhledem k významnému rozsahu změn ve vzdělávacím systému, které byly spojeny se zaváděním podpůrných opatření, se navazující právní úprava v podobě vyhlášky č. 27/2016 Sb. nevyvarovala několika technických nedostatků, které je třeba pro lepší aplikovatelnost pravidel odstranit formou novelizace.

Navrhovaná právní úprava si tedy klade za cíl odstranit technické nedostatky v textu samotné vyhlášky č. 27/2016 Sb. Spolu s tím se odstraňují i nejpalčivější problémy, které vyvstaly v praxi při uplatňování podpůrných opatření v průběhu prvního roku účinnosti pravidel, jež zcela novým způsobem upravila podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Navrhovaná právní úprava tedy směřuje rovněž k odstranění nadměrné administrativní zátěže v oblasti společného vzdělávání, jelikož se při aplikaci vyhlášky č. 27/2016 Sb. ukázalo, že některé právem předpokládané postupy jsou zbytné, ať už vzhledem ke své povaze, nebo duplicitě vůči jiným postupům. Navrhovaná právní úprava byla průběžně konzultována s odbornou veřejností působící v oblasti školství a do značné míry vychází právě z podnětů těchto zainteresovaných subjektů.



III. 
ODŮVODNĚNÍ 

A. OBECNÁ ČÁST 

1. VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY 

Na základě novely školského zákona (zákon č. 82/2015 Sb.) došlo s účinností k 1. 9. 2016 k podstatné změně vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Vzhledem k významnému rozsahu změn ve vzdělávacím systému, které byly spojeny se zaváděním podpůrných opatření se navazující právní úprava v podobě vyhlášky č. 27/2016 Sb. nevyvarovala několika technických nedostatků a vnitřních rozporů, které je třeba pro lepší aplikovatelnost pravidel odstranit formou novelizace. 

2. ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ 

Navrhovaná právní úprava si tedy klade za cíl odstranit technické nedostatky a případné vnitřní rozpory v textu samotné vyhlášky č. 27/2016 Sb. Spolu s tím se odstraňují i nejpalčivější problémy, které vyvstaly v praxi při uplatňování podpůrných opatření v průběhu prvního školního roku, kdy byla účinná pravidla, jež zcela novým způsobem upravila podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Navrhovaná právní úprava tedy směřuje i k odstranění nadměrné administrativní zátěže v oblasti společného vzdělávání, jelikož se v prvním roce po nabytí účinnosti vyhlášky č. 27/2016 Sb. již ukázalo, že některé právem předpokládané postupy jsou zbytné, ať už vzhledem ke své povaze, nebo duplicitě vůči jiným postupům. Navrhovaná právní úprava byla průběžně konzultována s odbornou veřejností působící v oblasti školství a do značné míry vychází právě z podnětů těchto zainteresovaných subjektů. 


3. ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SE ZÁKONEM 

Navrhovaná vyhláška novelizuje právní předpis, který je vydán v souladu s § 19 školského zákona, jakož i dalších ustanovení (§ 23 odst. 3 a § 26 odst. 4). Soulad vyhlášky č. 27/2016 Sb., jež se novelizuje, se zákonem byla posouzena v rámci legislativního procesu, který předcházel jejímu vydání. Samotná novela představuje pouze změnu některých technických nedostatků dosavadní právní úpravy.  


4. ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE, JUDIKATUROU SOUDNÍCH ORGÁNŮ EVROPSKÉ UNIE A OBECNÝMI ZÁSADAMI PRÁVA EVRPOSKÉ UNIE  

Navrhovaného vyhláška neupravuje oblast, která by měla přímou vazbu na právní předpisy Evropské unie. 

5. PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOPAD NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY 

Navrhovaná právní úprava bude mít dopad na zvýšení právní jistoty jednotlivých zainteresovaných subjektů v oblasti vzdělávání. Nebude se jednat pouze o školy a školská zařízení, ale i žáky a jejich zákonné zástupce. Tato jistota se může promítnout v jejich efektivnějších jednání a finanční úspoře, kterou však nelze přesně kvantifikovat.  


6. ZHODNOCENÍ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ZÁKAZU DISKRIMINACE A VE VZTAHU K ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN, ZHODNOCENÍ SOCIÁLNÍCH DOPADŮ A DOPADŮ NA BEZPEČNOST NEBO OBRANU STÁTU 

Navrhovaná právní úprava není diskriminační. Novelizovaná vyhláška č. 27/2016 Sb. právě naopak směřuje k naplnění vzdělávacích potřeb všech žáků bez rozdílu. Na tomto přístupu předkládaná vyhláška vzhledem ke své technické povaze nic nemění 

7. ZHODNOCENÍ DOPADŮ VE VZTAHU K OCHRANĚ SOUKROMÍ A OSOBNÍCH ÚDAJŮ 

Navrhovaná právní úprava se žádným způsobem nedotýká pravidel vztahujících se k ochraně soukromí a osobních údajů.  
Na ochranu soukromí či osobních údajů ale tato změna nemá žádný dopad. Souhlas se zpracováním osobních údajů se školskému poradenskému zařízení uděluje již ve fázi před poskytnutím poradenské služby, což je zohledněno ve znění vyhlášky č. 72/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která navrhovanou právní úpravou není dotčena. 

8. ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK 

Návrh novely vyhlášky je pouze změnou upravující technické nedostatky, vnitřní rozpory a změnou přinášející některé administrativní úspory. Návrh nepřináší žádná nová potenciální korupční rizika. 

9. HODNOCENÍ REGULACE DOPADŮ (RIA) 

V souladu s rozhodnutím Předsedy legislativní rady vlády se provedení hodnocení regulace dopadů nevyžaduje. 

B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST 

K čl. I 
K bodu 1 (§ 10 odst. 1): 
Text vyhlášky se v § 10 odst. 1 dává do souladu s Přílohou č. 1 vyhlášky, v níž je plán pedagogické podpory vnímán jako jeden z druhů podpůrných opatření prvního stupně. Není věcný důvod, aby tento plán byl zpracováván obligatorně před poskytováním všech podpůrných opatření prvního stupně. Navrhovaná právní úprava mimo jiné odstraňuje nadměrnou administrativní zátěž, jež leží v současnosti na školách, pokud mají poskytovat i podpůrná opatření nejnižšího stupně intenzity 

K bodu 2 (§ 13 odst. 2): 
Zjednodušuje se administrativní náročnost procesu vydávání zprávy a doporučení. Zrušované ustanovení směřuje ke stejnému účelu jako v případě předchozího informovaného souhlasu s poskytováním podpůrných opatření. Tímto účelem je zejména dosažení záruky, aby na straně žáka, potažmo jeho zákonného zástupce, byla co nejvíce odstraněna informační asymetrie ohledně navrhovaných postupů v oblasti vzdělávání. Zrušovaná věta představuje relikt dřívější právní úpravy (účinné před 1. 9. 2016), která na úrovni zákona ještě nepracovala s informovaným souhlasem s poskytováním podpůrných opatření, který informační povinnost, která se navrhuje zrušit, plně nahrazuje. Je na škole, aby podrobně žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka informovala o všech podstatných okolnostech, které jsou spojeny s poskytováním konkrétního podpůrného opatření poskytovaného na základě doporučení školského poradenského zařízení. 
Ustanovení, které se navrhuje zrušit, nadto činí v praxi nadměrné potíže, jelikož se v četných případech nedaří zajistit převzetí zprávy a doporučení zákonným zástupcem přímo ve školském poradenském zařízení. Uplatnění obecné právní úpravy ohledně doručování je i v případě zprávy a doporučení plně vyhovujícím právním režimem 

K bodu 3 a 4 (§ 13 odst. 3): 
Po nabytí účinnosti vyhlášky č. 27/2016 Sb. došlo k nadměrné zátěži školských poradenských zařízení spojené s opětovným zjišťováním speciálních vzdělávacích potřeb. Příčinu toho lze shledat ve skutečnosti, že více než 2/3 klientů těchto zařízení od 1. 9. 2016 představují děti, žáci či studenti, kteří již v minulosti byli v péči školských poradenských zařízení, ale žádají o poskytnutí poradenské pomoci opětovně (o tzv. rediagnostiku), aby jim byla přiznána podpůrná opatření podle nové právní úpravy účinné po 1. 9. 2016. Vzhledem k náporu žádostí, který dolehl na školská poradenská zařízení po 1. 9. 2016, se jeví jako nutné dočasně prodloužit o jeden měsíc lhůtu, v níž mají školská poradenská zařízení vydat zprávu a doporučení.  
Prodloužení lhůty pro poskytnutí poradenské služby a vydání výstupů z poradenské práce, kterými jsou Zprávy z vyšetření a Doporučení pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami dle § 13 vyhlášky č. 27/2016 Sb., se nezavádí nové pravidlo, ale jednalo by se o návrat k pravidlům, která platila před novelizací školského zákona a souvisejících vyhlášek do 1. 9.2016; kdy se připouštělo, že poskytnutí poradenské služby proběhne nejpozději do 3 měsíců a školské poradenské zařízení mělo 1 měsíc na zpracování výstupů z poradenské práce. Nová úprava předpokládá, že vyšetření klienta a posouzení jeho speciálních vzdělávacích potřeb proběhne v rámci doby, která je určená na zpracování objednávky a poskytnutí služby.  
Nepočítá s tím, že vyšetření může být opakované, prováděné více než jedním odborníkem, a navíc, že je nutné závěry vyšetření a posuzování speciálních vzdělávacích potřeb vyhodnotit a teprve následně zpracovat dokumenty - zprávu a doporučení. Dnes navíc vyhláška č. 27/2016 Sb., ve svých ustanoveních a zejména pak v § 11 a v § 12 předpokládá, že školské poradenské zařízení před vydáním výstupů z poradenské práce komunikuje se školou, zvláště o vybraných podpůrných opatřeních personálního charakteru, o pomůckách a skladbě podpůrných opatření.   
Méně komfortní je pro klienta taková poradenská péče, kdy je poskytování služby prakticky trvale na hraně termínu stanoveném vyhláškou, a na základě odezvy poradenských zařízení je zřejmé, že nyní již u některých ŠPZ pracují mimo termíny – to pak vnáší do systému rizika sporů mezi klienty a poskytovateli poradenské péče. 
Nová legislativa tak přinesla školským poradenským zařízením bezprecedentní nárůst pracovních činností, daný několika faktory: 
  • nárůst potřeby komunikace se školami, která vyplývá z ustanovení § 11 a § 12 vyhlášky č.27/2016Sb., 
  • nově je jednoznačně oddělen dokument pro zákonné zástupce žáka (klienta) - tedy Zpráva z vyšetření, která má povinné části a Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, Doporučení je určeno výhradně škole (rodič jej získává od ŠPZ před odesláním do školy), obsahuje všechna klíčová sdělení o charakteru obtíží žáka, o jeho speciálních vzdělávacích potřebách a o všech relevantních podpůrných opatřeních, která vycházejí z novely § 16 školského zákona. V době před novelou byly tyto dokumenty různé od různých poskytovatelů, ačkoliv se požadovalo, aby byly vytvářeny dokumenty dva, a to zpráva pro klienta a jeho zákonné zástupce a doporučení pro školu. Ve většině případů tomu tak nebylo, dokument měl rozsah max. 2 stran textu a zahrnoval jak informace pro zákonné zástupce (klienta), tak pro školu, 
  • nyní - dokumenty jsou textově náročnější (4 a více stran),  
  • nově je možné vytvářet Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami i pro školská zařízení, což je další nárůst agendy oproti době před novelou, tato okolnost přináší i potřebu další komunikace se školskými zařízeními,  
  • požadavek pravidelné diagnostiky, vyhodnocování po 1 roce a rediagnostiky vždy po 1 roce u žáků s lehkým mentálním postižením vede k dlouhodobému přetěžování sítě školských poradenských zařízení; v důsledku toho je podle zpětné vazby z terénu řada pracovišť dlouhodobě na maximu své poradenské kapacity, 
  • dále do těchto procesů vstupuje kontrola IVP, pravidelná intervenční práce s jednotlivcem, rodinou a školou; na tyto činnosti dnes díky navýšení počtu různých kontrolních vyšetření nezbývá dostatek času a může to paradoxně vést ke zhoršení kvality poradenské péče o klienty se speciálními vzdělávacími potřebami. 

Z uváděných porovnání tak jednoznačně vyplývá, že nelze hodnotit 1klienta v roce 2015/2016 s 1 klientem v roce 2017. Protože objem práce je dvojnásobný.  
Legislativní změna týkající se poradenství se dále potkala s dlouhodobým nárůstem počtu žáků v regionálním školství, kdy oproti situaci před 5 lety je např. na ZŠ o přibližně 100.000 žáků více; adekvátně narůstá absolutní počet žáků se SVP, neboť podíl žáků se SVP v populaci zůstává dlouhodobě spíše konstantní.   
Příklady negativních důsledků:  
  • část pracovníků ŠPZ zvažuje odchod z poradenství nebo již i odešli,  
  • realizují se zejména diagnostické činnosti před intervenčními činnostmi, což je v rozporu s cíli zákona č. 82/2015 Sb., 
  • z důvodu již tak napjatých kapacit byl realizován rozvojový program pro navýšení počtu pracovníků ŠPZ. Ten vyšel z porovnání kapacit poradenských zařízení vůči počtům klientů a řadě dalších proměnných, při kterém bylo zjištěno, že pro alespoň částečné narovnání vytíženosti pracovníků ŠPZ napříč poradenskou sítí by bylo nezbytné doplnit do systému 566,7 plných úvazků pracovníků. Vzhledem k tomu, že ministerstvo adekvátní prostředky nemělo k dispozici, byl rozvojový program k této hodnotě vztažen, ale konkrétní navýšení přepočítáno na částku, kterou mohlo MŠMT poskytnout, 
  • celkově bylo do poradenství nabídnuto cca 215 úvazků (pro rok 2017 ještě 4% navíc). Část z nich nebyla čerpána. V současném stavu stále chybí několik set úvazků v poradenství, ale ani z navýšení nemohou být všechny prostředky bezproblémově čerpány. 

Všechny výše uvedené argumenty ukazují nutnost úlevy v prodloužení termínu poskytnutí poradenské služby. 

Účinnost prodloužení se předpokládá pouze na jeden rok. Od 1. 9. 2018 by se právní úprava měla vrátit ke lhůtě 3 měsíců od podání žádosti.  

K bodu 5 (§ 15 odst. 3): 
Pro školská poradenská zařízení představuje striktní lpění na výslovném informování o termínu nového posouzení speciálních vzdělávacích potřeb nadměrnou administrativní zátěž. Z toho důvodu se jeví jako vhodné, aby postačovalo, že o termínu dalšího „vyšetření“ budou klienti těchto zařízení informováni přímo v samotném doporučení. Právo na informaci o době, kdy je třeba podstoupit nové posouzení, zůstává zachována. K adresátovi se tato informace totiž dostane již prostřednictvím samotného doporučení. Rovněž je třeba zdůraznit, že je povinností školy naplnit právo žáka na informace o průběhu a výsledcích jeho vzdělávání jakož i jeho právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání (§ 21 odst. 1 písm. b) a f) školského zákona). Obsahem těchto práv je zcela jistě i včasná informace o tom, žse blíží konec platnosti doporučení, na jehož základě je poskytováno podpůrné opatření školou. Tato úprava tak směřuje ke snížení administrativní zátěže, protože při průměrném počtu klientů 300-400 skutečných klientů na 1 pracovníka v současné době je toto velkou zátěží. Právní systém tedy zná pojistky, jež v plné míře plní účel zrušovaného ustanovení.  

K bodu 6 (§ 16 odst. 1): 
Jedná se o drobnou terminologickou změnu, aby bylo jasné, kde se jednotlivé úkony v souvislosti s udělením informovaného souhlasu provádí. V praxi totiž dochází k odklonu od původně zamýšleného postupu. Ustanovení v nové podobě zcela jasně stanovuje, že informovaný souhlas je třeba udělovat až konkrétní škole či školskému zařízení, jež bude podpůrná opatření poskytovat. Souhlas udělený ve školském poradenském zařízení bez znalosti konkrétní podoby podpůrných opatření stejně není možné považovat za informovaný souhlas dle zákona a vyhlášky.  

K bodům 7 až 9 (§ 17, § 18): 
V textu předpisu se upřesňuje, že předmětná pravidla se vztahují pouze na případy, kdy se jedná o dítě, žáka nebo studenta se speciálními vzdělávacími potřebami. V současnosti se lze setkat s interpretacemi, že se daná právní úprava dopadá i na děti, žáky a studenty nadané či mimořádně nadané. Tento přístup však nemá oporu v úmyslu předkladatele. Z toho důvodu se ustanovení precizuje.  

K bodu 10 a 11 (§ 19): 
Ze stávajícího znění § 19 odst. 3 vyhlášky vyplývá, že by i školy zřízené pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona měly být zřizovány podle druhu znevýhodnění uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona. 
Je nezbytné připomenout, že škola je v souladu s § 7 odst. 2 školského zákona definována jako činnost spočívající v uskutečňování vzdělávání podle vzdělávacích programů upravených školským zákonem. Dále uvedené ustanovení vymezuje druhy škol (mateřská škola, základní škola, střední škola, konzervatoř, vyšší odborná škola atd.), a to s ohledem na cíle vzdělávání, k nimž vzdělávací činnost v dané škole směřuje, stupeň dosahovaného vzdělání a další organizační atributy. Činnost školy je pak vykonávána vždy konkrétní právnickou osobou, pro niž je daný druh (druhy) školy zapsán ve školském rejstříku. 
Podstatné je, že jedna právnická osoba může vykonávat určitý druh školy (určitou činnost) pouze jednou. Pokud tedy bude právnická osoba vykonávat činnost základní školy, bude mít ve školském rejstříku zapsán druh školy základní škola. Na úrovni školského rejstříku ani školského zákona se v této věci nerozlišuje, pro jakou cílovou skupinu žáků je tato činnost určena, podstatný je pouze obsah dané činnosti.  
Uvedené platí i pro „speciální školy“ zřízené pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona. Skutečnost, že daná právnická osoba vykonává činnost školy určenou pouze pro žáky s hendikepy uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona, není ze školského rejstříku zřejmá, uvedená skutečnost se odráží až ve zřizovatelských dokumentech dané právnické osoby, statistického výkaznictví, organizace vzdělávání apod. 
Nelze tak přisvědčit argumentaci, podle které stávající znění § 16 odst. 3 vyhlášky fakticky není restriktivní, neboť umožňuje, aby v rámci jedné právnické osoby byla zřízena zároveň základní škola pro sluchově postižené, základní škola pro mentálně postižené a základní škola pro děti s autismem. Takovéto řešení není s ohledem na výše uvedené možné, stále se jedná o jeden druh školy – základní škola, tedy jednu a tu samou činnost. I pokud jde o základní školu speciální, která je samostatně definovaná v § 48 školského zákona, na úrovni školského rejstříku se její existence objevuje pouze na úrovni struktury oborů vzdělání, které jsou v rámci daného druhu školy (základní škola) realizovány. 
Z legislativního a právního pohledu je dále rozhodující, že stávající znění § 19 odst. 3 vyhlášky může být považováno za rozporné se zákonem a zákonným zmocněním MŠMT k vydání prováděcího právního předpisu uvedeným v § 19 školského zákona. 
Zmocňovací ustanovení uvedené v § 19 písm. e) školského zákona stanoví, že MŠMT stanoví vyhláškou „organizaci a pravidla vzdělávání ve třídách, odděleních a studijních skupinách a školách zřízených podle § 16 odst. 9“. Prováděcí právní předpis je tak oprávněn upravovat pouze vnitřní organizační pravidla vzdělávání ve speciálních školách, jejichž realizace a odpovědnost za ní je v pravomoci ředitele školy ve smyslu § 164 školského zákona. Ustanovení § 19 odst. 3 vyhlášky však stanoví, že „školy se zřizují podle druhu znevýhodnění uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona“. Uvedená výpověď tak nesměřuje dovnitř školy (a působnosti jejího ředitele), ale vně vůči kompetencím zřizovatele školy, který ve zřizovacím aktu právnické osoby vykonávající činnost školy určuje, jaké druhy školy bude daná právnická osoba vykonávat, a zda se bude jednat o školu „běžnou“ či školu určenou pro žáky s hendikepy uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona. 
Dále je nezbytné uvést, že samotný § 16 odst. 9 školského zákona ani další ustanovení školského zákona nepředpokládá omezení případné „kombinace“ několika druhů hendikepů uvedených v § 16 odst. 9 na úrovni jedné školy (jedné právnické osoby). Výčet hendikepů v § 16 odst. 9 je taxativní a striktní v tom smyslu, že do „speciální školy“ nelze přijmout žáka, který nemá diagnostikován jeden z uvedených hendikepů (a u nějž nejsou splněny další zákonné podmínky), nijak však zřizovatele školy dále nelimituje v organizačním uspořádání školy jako takové. Takové omezení nelze nalézt ani v § 181 odst. 1 písm. c) školského zákona, které ukládá kraji v samostatné působnosti „zřizovat mateřské, základní střední školy a školská zařízení pro děti a žáky uvedené v § 16 odst. 9“. Ani toto ustanovení neskýtá žádný právní prostor pro omezení kraje při výkonu jeho samostatné působnosti z hlediska výkonu své zřizovatelské kompetence při určení konkrétní cílové skupiny žáků s hendikepy uvedenými v § 16 odst. 9, které bude možné vzdělávat ve speciální škole zřizované krajem. 
Pravidlo „jednodruhovosti“ školy jako takové je však nedůvodné zejména z věcného pohledu, neboť rozhodující z hlediska respektování a naplňování vzdělávacích potřeb jednotlivců není do jisté míry formální určení cílové skupiny činnost školy (druhu školy) jako takové, ale zejména faktické organizační nastavení jednotlivých tříd, ve kterých se žáci vzdělávají. V tomto smyslu je tedy stěžejní § 19 odst. 3 a 4 vyhlášky v té části vymezující jednodruhovost na úrovni konkrétní třídy, oddělení či studijní skupiny dané školy a pravidla pro případné zařazování žáků s jinými druhy hendikepu do takovéto třídy, oddělení či studijní skupiny. 
K případnému argumentu směřujícímu k zatím nedostatečnému praktickému vyhodnocení dopadu striktního znění § 19 odst. 3 vyhlášky ve smyslu jednodruhovosti škol lze uvést, že tyto praktické zkušenosti „naštěstí“ absentují, neboť zřizovatelé (zejména kraje v samostatné působnosti) s ohledem na výše uvedené považují stávající znění § 19 odst. 3 vyhlášky v této části za protizákonné a dosud nepřistoupily k jeho naplnění v praxi. Naplnění tohoto ustanovení v praxi by mohlo vést k do jisté míry nevratným důsledkům, účelového rozdělení stávajících právnických osob vykonávajících činnost speciálních škol do více subjektů pouze za účelem formálního dodržení tohoto pravidla obsaženého v prováděcím právním předpise, aniž by však došlo k jakékoliv faktické změně při vzdělávání žáků s hendikepy uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona (existence více právnických osob vykonávajících činnost školy v jedné budově či budovách) apod. 
Lze tak shrnout, že při zřizování škol podle § 16 odst. 9 by přísné uplatnění pravidla činilo téměř nemožným zřízení školy, která by na jedné straně naplňovala další požadavky právních předpisů (kupříkladu na nejnižší počty žáků) a kritéria hospodárnosti, efektivity a účelnosti, a na druhé straně požadavky přísného oddělení žáků s různými hendikepy. Vzhledem k této skutečnosti se navrhuje, aby se pravidlo o zřízení podle druhu znevýhodnění vztahovalo pouze na organizační jednotky školy (třídy, oddělení či studijní skupiny), nicméně aby nebyla nutně uplatňována pro školy jako takové. 
Možnému zneužití systému, zejména v podobě nesprávného zařazení žáka mimo hlavního vzdělávacího proudu, dále brání mechanizmy, které má k dispozici Česká školní inspekce v podobě možnosti podat žádost o revizi doporučení. K tomuto účelu přispívá i podrobné výkaznictví a sběr dat ohledně počtu žáků podle jednotlivých druhů znevýhodnění, jakož i podstatně zintenzivněná kontrolní činnost.  

K bodům 12 a 13 (§ 20 odst. 2, § 23 odst. 1): 
Vypuštění speciální právní úpravy o kratší platnosti doporučení v případě, že je doporučeno vzdělávání mimo hlavního vzdělávacího proudu dětem, žákům nebo studentům s lehkým mentálním postižením, je odůvodněno zejména snahou po najití co nejméně komplikovaných pravidel chování bez nadbytečných speciálních režimůČasté opakované používání diagnostických nástrojů k posouzení speciálních vzdělávacích potřeb může nadto do značné míry ovlivnit validitu dosažených výsledků. Dále je třeba pamatovat na skutečnost, že nadměrná frekvence diagnostiky by jenom dále přetěžovala soustavu školských poradenských zařízení.  
Od roku 2011 je v právních předpisech zakotvena povinnost každoročního přešetřování žáků 
s LMP. Přešetření bylo i podmínkou opětovného doporučení zařazení žáka do školy dle § 16 odst. 9, pro žáky s mentálním postižením. Toto vyšetření má zpravidla charakter komplexního 
psychologického a speciálně pedagogického vyšetření. Toto opatření vzniklo jako jedna z reakcí na rozsudek D. H. a spol., v roce 2007.   
Odborníci, kteří pracují s touto skupinou žáků, upozorňují na skutečnost, že toto opatření je ve stávající právní úpravě školského zákona, nadbytečné a zatěžující celý systém školských poradenských služeb.  
V ustanovení § 23 se tak navrhuje, aby se každoročně namísto komplexní psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky provádělo vyhodnocení stavu žáka, a to formou dynamické diagnostiky. Diagnostika se dnes zvláště ve věcech posuzování školních dovedností posouvá stále více od diagnostických nástrojů k diagnostice, která je označovaná jako dynamická diagnostika. Ta využívá vyhodnocení stavu žáka jako souboru informací o jeho školních dovednostech a jejich vývoji ze strany školy, rodiny a dalších participantů podílejících se na vzdělávání žáka podílejí. Vyhláška tak prakticky ponechává roční zhodnocení stavu žáka, pro který nevyužívá klasické diagnostické nástroje. Pokud se v průběhu času stav žáka změnil buď ke zlepšení, nebo naopak zhoršení, je možné vždy v těchto situacích doplnit vyšetření klasickými postupy. 
Diagnostické a klasifikační zaměření při práci s mentálně postiženými je v rozporu s doporučeními zásadních autoritativních zdrojů, např. manuálu Intellectual Disability: DefinitionClassification, and Systems of Supports (11th Edition) (Robert L. Schalock, Sharon A. Borthwick-Duffy, Valerie J. Bradley,  Wil H.E. Buntinx, David L. Coulter,  Ellis M. (Pat) Craig, ; Sharon C. Gomez,  Yves Lachapelle, Ruth LuckassonAlya Reeve,  Karrie A. Shogren,  Martha E. SnellScott Spreat, Marc J. Tassé, James R. Thompson,  Miguel A. Verdugo-Alonso,  Michael L. Wehmeyer, and Mark H. Yeager), vydaného Americkou asociací pro intelektové a vývojové poruchy. Ten vystihuje aktuální trend, kdy se odhlíží od klasifikace (hloubky) mentálního postižení a pozornost je zaměřena na správné nastavení systémů podpory, nezbytných pro osvojení zásadních životních kompetencí ve vzdělávání i dalších typech služeb. Zdůrazněny jsou individuální potřeby každého klienta, které nelze postihnout zařazením do jakékoliv diagnostické kategorie. 
Z výše uvedených důvodů by měla formální rediagnostika u klientů s LMP probíhat s odlišně nastavenými četnostmi (zohledňujícími výše uvedené poznatky). V mezidobí mezi jednotlivými kontrolními vyšetřeními by měl být kladen důraz na vyhodnocení účinnosti podpůrných opatření a jejich správného nastavení. V souvislosti s výše uvedenou úpravou se ale v § 23 odst. 1 navrhuje zvýšení frekvence vyhodnocování, zda vzdělávání mimo hlavního vzdělávacího proudu odpovídá vzdělávacím potřebám dítěte, žáka nebo studenta.  

K bodu 14 (příloha č. 1): 
Navrhuje se učinit změny v dosavadní příloze vyhlášky. Dochází k odstranění terminologických nepřesností a k odstranění zjevných chyb. V příloze se také navrhuje odstranit některé nelogické návaznosti, které obsahovala. Doplňuje se například, aby jedním z podpůrných opatření pro vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona mohla být úprava organizace, obsahu, hodnocení forem a metod vzdělávání a školských služeb. Je logické, že právě tato podpůrná opatření jsou cílena i pro vzdělávání ve školách podle § 16 odst. 9 školského zákona. Dále se v příloze zpřesňuje postavení školního speciálního psychologa, dochází k vypuštění podpůrného opatření „Metodická podpora školského poradenského zařízení“. K odstranění tohoto podpůrného opatření dochází z důvodu nejasností, za jakých podmínek má být využíváno a z důvodu, že se reálně v praxi nevyskytuje. Dochází dále ke změně ve vyjádření normované finanční náročnosti u podpůrného opatření v podobě pedagogické intervence nebo předmětu speciálně pedagogické péče. Dále dochází k dalším drobným změnám, které jednak mění právní úpravu přílohy vyhlášky takovým způsobem, aby odpovídala školskému zákonu, a jednak ke změnám, které reflektují potřebu praxe.  

K bodu 15 (příloha č. 2): 
Změna ve formuláři individuálního vzdělávacího plánu směřuje k naplnění požadavků praxe, aby byl jednoznačně dán podklad, ve kterém má být zachyceno vyhodnocení realizace tohoto plánu. 

K bodu 16 (příloha č. 5): 
Dochází k technickým změnám ve formuláři odůvodnění směřujícím zejména k většímu zohlednění textu samotné vyhlášky ohledně převzetí doporučení. 

K čl. II: 
Účinnost změn předmětného právního předpisu se navrhuje od následujícího školního roku, tj. od 1. 9. 2017. Výjimku představuje ustanovení, na základě kterého dojde k opětovnému prodloužení lhůty pro vydání zprávy a doporučení školským poradenským zařízením; u tohoto novelizačního bod se počítá s nabytím účinnosti dne 1. 9. 2018.  






17 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...

Shrnu to:
ŠETŘÍME!!!!

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Kdepak jsou ti speciální pedagogové, kteří měli učit předmět spec. ped. péče? Vyškrtnuti. Inkluze po Česku.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici jsou zvědavi, jak to dopadne s dvouletými dětmi v mateřských školách.
Batolata se v batolí už po prázdninách, ale podpora přicupitá až v roce 2020.
A kdoví jestli...

Jana Karvaiová řekl(a)...

No to snad ne? Kde to je?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pokud je dotaz, paní Karvaiová, na pytliky, pak co kde je?

pratavetra řekl(a)...

"Kdepak jsou ti speciální pedagogové, kteří měli učit předmět spec. ped. péče? Vyškrtnuti. Inkluze po Česku."

"Vy nemáte speciálního pedagoga, pane řediteli? Tak to si musíte dát inzerát, abyste prokazatelně dokázal, že jste dělal, co jste mohl. A nezapomeňte, že inzerát na webových stránkách školy nestačí!" Fraška, tragikomedie.

Takže budeme naplňovat skupinky po šesti do PSPP, kterýžto může učit pedagog s rozšířenou intervencí a tomuto se říká inkluze po češtěchovsku nebo zaplá(e)talovsku?

CatCatherine25 řekl(a)...

Ten speciální pedagog by měl být třídní učitel žáků s určitým druhem postižení a denně s nimi pracovat a ne nějaký supervizor, který dohlíží, co s nimi dělají nekvalifikovaní asistenti nebo učitelé specializovaní na jiné věci, než je speciální vzdělávání.

Nicka Pytlik řekl(a)...

denně s nimi pracovat

Přesně. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami potřebují speciální péči, kterou jim může zabezpečit jen specialista. Tak snad, že všichni učitelé budou jednou speciální na úplně cokoli.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Stačí učiteli rozšířit kompetenci nějakým odpoledním školeníčkem. Výsledek? Není potřeba specialista a vydělá si certifikovaný školitel. Dvě mouchy jednou ranou. Bravo, pane ministře.

Lucie Obstová řekl(a)...

Pochopila jsem dobře, že od nového školního roku budeme jako řadoví učitelé odborníci na všechny možné poruchy, které se u žáků mohou vyskytnout, a nemáme ani nárok na metodickou podporu školského poradenského zařízení? Stejně sice nikdo z poradny za celý školní rok do školy nepřišel, protože poradny nemohly stihnout ani vyšetřovat a psát papíry, ale měla jsem alespoň pocit, že se časem někdo ukáže a poradí.

Fanda Moudry řekl(a)...

Lucie, nám ani nikdo tuto práci navíc nezaplatí! A to je docela slušný průšvih.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Ne prosim, ucitel s rozsirenou kompetenci neni to, co si myslite. Je to ucitel s nejakou klasickou aprobaci + 3 letym studiem specky. Jsou na to presna kriteria , myslim ze jsem je sem vyvesovala tak pred pul rokem. Takze odpoledni skolenicko , ani14 denni skolenicko nestaci. Jestli bude zajem, poslu pres pana Wagnera zneni " rozsirene kompetence".

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Jasně, že nestačí odpoledne. V důsledku takoví rozšíření učitelé nejsou a hned tak nebudou. Místo toho se bude "předepisovat" pedagogická intervence.

Jana Karvaiová řekl(a)...

No tak to máte pravdu, již se tak dělo teď.
A nebojte se, dítě, které dosud mělo 2 hodiny se speciálem dostalo v doporučení pouze doučování. Žáci jsou nám zázračně uzdravováni. Především ti s vrozenými vývojovými vadami.

m vanek řekl(a)...

Nebojte, ono se to nějak zařídí. Když se šetří, na lidi se nehledí. Jestli to odskáčou učitelé nebo žáci to ty nahoře nezajímá. Český učitel je odborník na všechno a zadarmo. A nejlepší platnost od 1. 9. 2017. Kdyby byly odbory co k čemu tak od prvního září stávkují všichni učitelé proti tomuto bo..... Ale čekat od odborů, že by se ozvaly? Beztoho to uvítaly a podpořily, že má ministerstvo takovou důvěru v naše školy.
To víte slibované peníze do škol se musí někde vzít. Tak to přece řadu let funguje.
Kolikpak novinářů si toho všimne. Okurková sezona. Radši budou rozebírat posté D1 či historii brexitu než by rýpli do něčeho pořádného.

Jana Karvaiová řekl(a)...

https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=3&_material_WAR_odokkpl_pid=KORNAP6CJ8SK&tab=remarks

To je odkaz na uzavřené připomínky. Počtěte si. Především ministerstvo financí a spravedlnosti.

Jirka řekl(a)...

Vážená paní Karvaiová, děkuji za odkaz. Vyjádření ministra financí jsem si vytiskl a připnu si ho na čestné místo své osobní nástěnky, abych ho měl před očima vždy, když budu vyrážet konat inkluzi. S vyjádřením ministra spravedlnosti hodlám naložit jinak.

Okomentovat