11.7.17

MŠMT: 5 otázek a 5 odpovědí ke kariérnímu řádu

V úterý 11. července 2017 v 8:29 zveřejnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tiskovou zprávu 5 otázek a 5 odpovědí ke kariérnímu řádu. Pokusme se jednotlivé body tohoto materiálu vyhodnotit v komentářích.

1. Můžete uvést tři hlavní přednosti kariérního řádu (KŘ), které budou mít přímý dopad na zlepšení kvality výuky?

Za prvé, kariérní řád povede ke zkvalitnění vzdělávání. Nabídne aktivním a kvalitním učitelům příležitost k profesnímu rozvoji a seberealizaci spojenou se systematickou podporou a lepším odměňováním. Je nastavený tak, aby především vedl k rozvoji motivace učitelů. Motivovanější a profesně lépe vybavení učitelé jsou základním předpokladem pro zvyšování kvality vzdělávání.

Konkrétně KŘ zajistí začínajícím učitelům KŘ účinnou vícezdrojovou podporu při vstupu do profese. Uvádějící učitel pomůže absolventovi zprostředkovat zkušenosti s chodem školy a aplikovat teoretické znalosti z vysokoškolského studia v rámci praktické výuky. Začínající učitel tak bude mít zajištěné podmínky pro rychlejší adaptaci a kvalitnější výuku a při přechodu na druhý kariérní stupeň postoupí v platové tabulce. Samostatným učitelům nabízí KŘ možnost postupu na třetí kariérní stupeň, který je spojen s vyšším finančním ohodnocením a s možností vykonávat vybrané specializované činnosti (koordinátor vlastního hodnocení školy a mentor profesního rozvoje).

Za druhé, kariérní řád přispěje ke zvýšení prestiže učitelské profese. Standard učitele vymezuje osobnostní předpoklady pro výkon učitelské profese a 11 základních profesních kompetencí ve třech oblastech (oblast osobního profesního rozvoje, oblast vlastní pedagogické činnosti a oblast spolupráce a podílu na rozvoji školy). Ukazuje tak náročnost a komplexitu práce učitele a činí ji srozumitelnější pro laickou veřejnost, včetně politiků a novinářů.

Za třetí, kariérní řád je úzce propojen s navrhovaným systémem dalšího profesního vzdělávání učitelů prostřednictvím metodických kabinetů, které mají sloužit jako platforma vzájemné kolegiální podpory v oblasti oborových didaktik. Poskytnou tak učitelům systematickou a prakticky zaměřenou podporu v jejich činnosti.

2. Můžete uvést, jaké jsou hlavní nedostatky KŘ v současné podobě?

Především, v současnosti žádný kariérní řád pro pedagogické pracovníky neexistuje. Hlavním nedostatkem současného stavu je absence kariérní cesty rozvoje profesních kompetencí – dnes existuje jen kariérní cesta k funkčním pozicím (ředitelé, jejich zástupci) a ke specializovaným pozicím (výchovní poradci…) – a těchto je omezený počet. Učitelská kariéra je tak plochá a postrádá motivační prvky k dalšímu profesnímu rozvoji. Chybí také systematická a nároková podpora začínajících učitelů, kteří jsou tak odkázáni na osvícenost svých ředitelů. Jsme tak jednou z mála vyspělých zemí, která nemá pro učitele kariérní perspektivu vázanou na promyšlený systém dalšího vzdělávání.

3. Můžete uvést, s jakými celkovým náklady na „zavedení“ KŘ v jednotlivých položkách (oblastech) se počítá v jednotlivých obdobích?

Pro rok 2017 se počítá s náklady ve výši 404 mil. Kč. Tyto prostředky jsou určeny na podporu začínajícího učitele v adaptačním období, tedy:

  • tzv. normativ na začínajícího učitele – cca 15,5 tis. Kč na učitele ročně (obdrží škola),
  • náklady na příplatek pro uvádějícího učitele (uvádějícímu učiteli přísluší příplatek 3000 Kč nebo tentýž příplatek ve výši 1500 Kč v kombinaci se snížením rozsahu jeho přímé pedagogické činnosti).

Vedle toho obsahuje návrh i změny v oblasti specializovaných činností. Nově získají nárok na specializační příplatek ve výši 1000 až 2000 Kč výchovní poradci. Mimo to má dojít ke snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti výchovných poradců a školních metodiků prevence.

Od roku 2018 přistoupí zvýšení příplatku za třídnictví (od 1. 1. 2018). V letech 2018 až 2020 půjde ročně – včetně příplatku za třídnictví – o 1,8 mld. Kč. Třídním učitelům se příplatek za třídnictví zvýší na 1000 až 1500 Kč (z dosavadních 400 až 1000 Kč).

Náklady spojené s atestačním řízením pro třetí kariérní stupeň (KS3) a s finančními benefity učitelů v třetím kariérním stupni začnou nabíhat od roku 2022 podle počtu učitelů účastnících se atestačního řízení. Náběh modelujeme ve finančním vyčíslení od cca 20 mil. Kč v prvním roce po cca 40 mil. Kč v sedmém roce a dále. Detailně jsou náklady popsány ve sněmovním tisku 959 – vládním návrhu novely zákona. Navíc vyplynou náklady na zajištění hodnocení učitele ucházejícího se o třetí kariérní stupeň od jiného učitele v KS3 (poslanecký pozměňovací návrh, který vedle hodnocení od ČŠI zavedl i hodnocení od jiného učitele v KS3); tyto další náklady jsou odhadnuty v náběhu od cca 15 mil. Kč v prvním roce po cca 57 mil. Kč od sedmého roku.

Další náklady jsou od roku 2022 spojeny se zvýšením platu učitelů v KS3 (tzv. atestační příplatek). Ten bude mít dvě složky:

  • příplatek 3000 Kč a
  • část tarifní (proměnlivá podle počtu let zvýšení doby započitatelné praxe a příslušné platové třídy: podle důvodové zprávy v průměru 1483 Kč u učitelů v 9. platové třídě a 2450 Kč u učitelů ve 12. platové třídě).

Tyto náklady rostou podle počtu učitelů, kteří dosáhnou KS3. Právní předpisy žádné „kvóty“ učitelů nestanoví. Pokud v prvním roce postoupí na třetí kariérní stupeň 1600 učitelů, půjde o 44 mil. Kč (v současných hodnotách platových tarifů), v desátém roce to však už budou cca 3 mld. Kč (opět počítáno se současnými hodnotami platových tarifů).

V letech 2017 – 2022 bude NIDV zároveň realizovat implementační projekt IMKA (507 mil. Kč) financovaný z Evropských strukturálních fondů (což znamená, že tyto prostředky lze využít pouze k zavádění KŘ a související aktivity, nikoli třeba na zvýšení tarifních platů učitelů). Většina těchto nákladů bude použita pro přímou podporu aktérů kariérního řádu (především ředitelů a učitelů). Jeho součástí jsou však i aktivity směřující k vytvoření metodických kabinetů a ke zlepšení kvality dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

V dalších letech budou náklady na „provoz“ kariérního řádu činit na straně NIDV cca 35 mil. ročně na zajištění atestačních řízení.

4. Jak je nastaveno a jak bude probíhat hodnocení úspěšnosti zavedení KŘ?

Z odůvodnění vládního návrhu novely zákona – součást sněmovního tisku 959 – vyplývá, že v rámci přezkumu účinnosti bude Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhodnocovat, jak jsou naplňovány jednotlivé cíle novely, mimo jiné z hlediska:

  • náročnosti atestačního řízení, ať už pro přechod do druhého kariérního stupně, nebo pro přechod do třetího kariérního stupně, včetně četnosti neúspěchu účastníků atestačního řízení, řízení o námitkách a dodržování lhůt v atestačním řízení i v řízeních o námitkách;
  • schopnosti škol a učitelů pracovat se standardem učitele a plány profesního rozvoje;
  • schopnosti škol zajišťovat vícezdrojovou podporu začínajícím učitelům v jejich adaptačním období;
  • schopnosti škol, které poskytují vzdělávání nebo studium připravující k výkonu povolání učitele, být preferovaným zdrojem podpory začínajícího učitele v průběhu jeho adaptačního období;
  • nákladnosti systému institucionálního zabezpečení kariérního řádu učitelů;
  • struktuře učitelů účastnících se atestačního řízení, ať už co do druhu školy, kraje nebo druhu zřizovatele.

V rámci zmíněného projektu IMKA bude probíhat aktivita evaluace, zaměřená na pilotní ověření prvků KŘ, ze které vzejdou další doporučení, jak další hlediska fungování kariérního řádu vyhodnocovat. V návaznosti na výsledky tohoto ověřování budou průběžně probíhat práce na přípravě nutných legislativních úprav.

5. Můžete uvést, proč neproběhlo plošné šetření, ke kterému by se mohli všichni vyučující vyjádřit?

Obecně se dotazovat učitelů, zda chtějí kariérní řád, před tím, než je známa jeho konečná podoba a vazba na odměňování, by mohlo být zavádějící, neboť o rozsahu rozpočtového krytí KŘ byla vedena jednání v první polovině roku, navíc finální podoba navrhovaného kariérního řádu je dosud řešena ve dvou variantách – ve znění pozměňovacích návrhů Sněmovny ČR a ve znění pozměňovacích návrhů Senátu ČR.

Pokud se však otázkou myslí, zda se vyučující mohli vyjádřit k návrhu kariérního řádu, lze konstatovat, že byl konzultován se zástupci sociálních partnerů, zejména Českomoravským odborovým svazem pracovníků školství, zástupci profesních organizací ředitelů škol, se zástupci pedagogických fakult a fakult vzdělávajících učitele. Zástupci profesních organizací ředitelů byli součástí pracovní skupiny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Připomínky uplatněné v rámci vnějšího připomínkového řízení byly všechny vypořádány na vypořádací poradě konané dne 24. března 2016 nebo vysvětleny. Další připomínky byly vypořádány nebo vysvětleny distančně.

Dále, od prosince 2013 do června 2014 proběhlo k výstupům projektu IPn Kariérní systém 14 informačních seminářů NIDV (v každém kraji). Na ně pak navázaly semináře NIDV, které probíhaly od 4. 2. 2015 do 26. 3. 2015. Celkem proběhlo ve všech krajích 52 seminářů.

Na podzim 2015 byla na webu MŠMT zřízena tematická sekce k profesnímu rozvoji učitelů, v jejímž rámci byl zřízen e-mailový kontaktní formulář určený široké veřejnosti pro konzultace týkající se připravovaného kariérního systému učitelů.

Od března 2014 byla vznikající podoba kariérního systému učitelů diskutována s pedagogickou veřejností, zástupci asociací, vedoucími odborů školství krajských úřadů a zástupci školských odborů, přehled nejdůležitějších z nich:

24. 3. 2014 seminář pro asociace MŠMT

11. 4. 2014 informační seminář pro ČMOS PŠ (Praha)

14. 5. 2014 kulatý stůl k profesi učitele – téma Kariérní systém učitelů

10. 11. 2014 kulatý stůl k profesi učitele – téma – Atestační řízení v kariérním systému

25. 1. 2015 porada vedoucích odborů školství krajských úřadů v Sezimově Ústí

24. 2. 2015 kulatý stůl k profesi učitele – téma – Implementace kariérního systému

25. 5. 2015 seminář pro asociace

27. 5. 2015 informační seminář pro ČMOS PŠ (Praha)

3. 6. 2015 informační seminář pro ČMOS PŠ (Brno)

10. 9. 2015 porada vedoucích odborů školství krajských úřadů v Ostravě

19. 11. 2015 odborná konference Škola pro budoucnost, budoucnost pro školu téma – podpora profesního rozvoje učitelů

23. 8. 2016 porada se zástupci profesních asociací (Comenius)

Další konzultace probíhaly i v průběhu legislativního procesu – tyto konzultace se promítly v pozměňovacích návrzích, které v průběhu schvalování v Poslanecké sněmovně ministerstvo podpořilo.

V roce 2017 proběhly například následující diskuse:

6. 2. 2017 kulatý stůl s učiteli v Brně, Benešově

27. 1. 2017 diskusní setkání s řediteli a učiteli ZŠ a SŠ Kraje Vysočina

20. 2. 2017 seminář pro pedagogickou veřejnost v Českých Budějovicích

19. 4. 2017 seminář pro pedagogickou veřejnost Krajského centra vzdělávání a JŠ Plzeň

9. 5. 2017 semináře Vzdělávacího institutu Středočeského kraje - Seč a Nesuchyně (22. 5. 2017).

Pokud tak bylo MŠMT v minulosti vytýkáno, že novely zveřejňovalo pouze na portálu rvp.cz a nediskutovalo o nich s pedagogickou veřejností, v případě KŘ byl přístup zásadně jiný a návrh byl široce diskutován na mnoha fórech a úrovních.

Dále je nutné zmínit, že další diskuse o kariérním řádu se vedly již v rámci projektu Kariérní systém (15. 3. 2012 - 31. 3. 2015), ze kterého současný návrh vychází a který byl také zevrubně připomínkován ze strany profesních organizací a sociálních partnerů.

4 komentáře:

Eva Adamová řekl(a)...

Nepřišlo s tím vysvětlováním MŠMT trošku pozdě? Skoro bych řekla, že s křížkem po funuse.

Jan Hučín řekl(a)...

Skřížkempofunusovitost je asi socdem feature. Pan Sobotka dnes prohlásil, že kariérní řád je vládní priorita, zatímco od toho poslanci dávají ruce pryč a pan ministr si také připravuje ústupovou cestu.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Já bych měla otázku.
Zákon o platech (nebo jak se ta blbost nazývá) hovoří asi přibližně takto: ředitel (vedoucí,...) může výbornému pracovníkovi dát až 100% tarifního ohodnocení v podobě osobního hodnocení.

Otázka zní: jak je možné, že se toto nevyužívalo více k ohodnocení výborných pedagogů?
Odpověď zní: kde nic není ani smrt nebere. Na ohromném množství škol už ani pojem osobní ohodnocení neznají, na dalších je to jen ucmrdnutí nějaké částky bokem, když je potřeba ke konci roku vyčerpat peníze.

Jak je možné, že ve školství se nedodržuje zákon - např. byly odebírání osobka, aniž by bylo jakkoli zdůvodněno, proč. jestliže učitel měl osobko přiznáno např. za vedení kabinetu, příspěvky do místního cancálku a metodické vedení češtinářů - a nadále tuto činnost vykonává, bylo odejmutí osobka zcela protizákonné. To, že se učitelé nesoudili by mělo být hodnocení nejméně líbáním nohou každého z nich. neumím si představit, kolik by školství (potažmo stát) musel vypláznout za odškodnění všech.
kariérní řád tímto nezmění naprosto nic. Zase se jen budeme muset "vejít" do přidělených peněz. Tudíž oddechneme si, když nebudeme muset nikoho uvádět, oddechneme si, že se nikdo nehlásí do trojky nebo naopak, ty,co se přihlásí přesvědčíme, že na to nemají (to ty komise zvládnou levou zadní).

Fanda Moudry řekl(a)...

Osobní ohodnocení? Co to vlastně je? Matně si vzpomínám, že ještě před zhruba 6 lety jsem něco pobíral. Velká část učitelů již rezignovala a ČŠI je z toho na větvi.

Okomentovat