3.7.17

Marek Lisý: Kurz Learning How to Learn: Naučte se učit se

Zpráva o jednom z nejoblíbenějších MOOC kurzů Coursera, doplněná pozvánkou, je vodítkem k tomu, jak aplikovat nejnovější poznatky vědy pro zvýšení své schopnosti učit se.

Po delší době jsem se opět pustil do MOOC kurzu na Courseře. Tentokrát se mi kurz líbil natolik, že jsem se rozhodl o něj podělit i s vámi. Kurz se zabývá učením, ovšem oproti mému současnému studiu na pedagogické fakultě se tentokrát jedná o „učení se“, nikoliv o vyučování ostatních. Jak se učit efektivněji? Co se během učení odehrává v mozku? Jak mohu svoje učení podpořit i v době, kdy se neučím? A jak se připravit co nejlépe na test? Na všechny tyto otázky se vám dostane odpovědi.

Kurz se v originále jmenuje Learning How to Learn: Powerful mental tools to help you master tough subjects. Jeho lektory jsou Dr. Barbara Oakley a Dr. Terrence Sejnowski. Barb, jak si hlavní lektorka říká, pracuje příhodně na Univerzitě v Oaklandu (neodpustím si český „překlad“: Barbora Dubová pracuje na univerzitě v Dubově) a věnuje se vztahům mezi vědou o mozku a sociálním chováním lidí. V rámci kurzu Barb vysvětluje většinu principů a je nejčastějším lektorem. Dr. Sejnowski se objevuje jen občas a jeho příspěvky se vždy zabývají samotným mozkem a jeho vlastnostmi.

Kurz je rozdělen do čtyř lekcí, na každou máme týden. Součástí lekce je vždy přibližně 15 krátkých videí a několik testů ověřujících nabyté znalosti. Myslím, že každý týden zabere asi dvě hodiny času. Velmi zajímavým bonusem jsou na konci každé lekce nepovinné rozhovory se zajímavými osobnostmi o jejich vlastním učení. Setkat se tu můžeme s polyglotem (mluví 11 jazyky), s mistrem USA v paměťových soutěžích, s trenérkou psaní či s šílencem, který zvládnul čtyřleté bakalářské studium MIT za pouhý jeden rok. Říkal jsem vám už, že byste si kurz taky měli udělat?
A co jsem se v kurzu vlastně naučil?

Soustředěný a uvolněný režim mozku

První velmi zajímavou myšlenkou jsou dva režimy, ve kterých mozek pracuje: soustředěný a uvolněný. V soustředěném režimu jsme, když pracujeme na nějakém úkolu a snažíme se jej vyřešit. V tu chvíli je náš mozek jako pinball (znáte z Windows XP) s velkým množstvím překážek – myšlenky, stejně jako míčky, neustále naráží do sebe a zasekávají se o sebe.


Oproti tomu v uvolněném režimu jsou překážky daleko od sebe, myšlenky tak nenaráží a volně poletují napříč mozkem. Co to znamená? Když se snažíme vyřešit problém, většinou jej náš mozek řeší pouze ve své malé části, kde si myslí, že leží řešení. Samozřejmě ale řešení může ležet kdekoliv. Ve chvíli, kdy se uvolníme a jdeme se najíst, naložíme se do vany nebo usneme, mozek přejde do uvolněného režimu. V tu chvíli myšlenky mohou létat napříč celým mozkem a propojovat zdánlivě nesouvisející věci. A tak se stane, že se probudíme a řešení najednou známe.

Proto v učení platí více než jinde, že někdy je lepší se na to vyspat. Mozek tak doopravdy funguje. Sám jsem to zažil a tvrdilo to i mnoho mých kamarádů. Nejvíc si pamatuji, když jsem se učil hrát na bicí. Nejtěžší je naučit se sladit rytmus nohou a rukou zároveň. Opakovaně se mi stávalo, že jsem se učil jednoduchý rytmus, opakoval jej třeba 50krát a pokaždé jsem v něm udělal chybu. Frustrovaný jsem se odešel najíst. Po návratu jsem si sedl k soupravě a odbubnoval vše bez chybičky několikrát za sebou. Wow!

Když jsem sledoval tuto část kurzu, bylo to pro mě jakési prozření – něco, co jsem si vždycky tak nějak myslel a co pro mě byla obrovská záhada – a teď mám vědecké vysvětlení.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

Tento článek vznikl jako studentská práce.

Žádné komentáře:

Okomentovat