3.7.17

Anketa: Jak si učitelé přivydělávají

V rámci diskuse o podfinancování školství, nízké úrovni platů učitelů a protestech části učitelů proti tzv. kariérnímu řádu, se zvýšil zájem médií o tuto problematiku. Redakce se obracejí nyní i na členy iniciativy Pedagogická komora a kromě jiného přišel i požadavek na HLP (hluboký lidský příběh) o učiteli, který si musí o prázdninách přivydělávat. Členové iniciativy připravili na sociální síti Facebook anketu, ve které odpovědělo během několika dnů přes dvě stě učitelů a učitelek.

Přestože máme k dispozici jen malý vzorek, který nemusí být zcela reprezentativní (jde o členy diskusní skupiny na sociální síti, která má přes 3500 členů), můžeme konstatovat, že si většina učitelů a učitelek přivydělává a jen necelá třetina udává, že si nepřivydělává vůbec. Čtyřicet procent respondentů pak udává, že si přivydělává pravidelně s příjmem větším než 10 % učitelského platu.


U ankety a výzvě redakce se samozřejmě rozpoutala rozsáhlá diskuse, kde se objevily různé osobní zkušenosti a i ony hluboké lidské příběhy. Ale nejprve má osobní zkušenost: na naší velké sídlištní škole byla mezi učitelkami doslova bitva o úvazky uklízeček ve škole. A některým při úklidu pomáhali i manželé.

A co padlo v diskuzi, raději bez komentáře:

Já myslím, že je nás víc, co si potřebujeme přivydělat. Ale já osobně se za to svým způsobem stydím. Jsem s dcerkou sama, koupila jsem si kolo, protože mi staré ukradli ze sklepa. Šetřím, jak mohu, ale aby dcerka mohla na letní soustředění, půjdu asi někam k pásu nebo doplňovat zboží... A před kameru se mi opravdu nechce. Obavám se, že bych ztratila zbytek své úcty. Nebo myslíte, že je rodičům jedno, co ve svém volnu dělá učitelka jejich dítěte?

Přivydělávám si celý rok, jako učitelka angličtiny mám kurzy pro jazykové školy i firmy. Dělám to ráda, ale hlavně kvůli penězům, jinak bych v Praze nemohla být, jsem na všechno sama a navíc mám matku v důchodu, takže jiná možnost není.

Jsem čerstvé rozvedená učitelka MŠ... mám 13letou dceru a chodím uklízet do jedné firmy dvakrát v týdnu po celý rok i o prázdninách... Víte, když tam v té firmě uklízím, tak se zamykám, aby mě nikdo neviděl. Tolik k mé učitelské vážnosti

Píšu knihy a překládám knihy, baví mě to, ale je to dost unavující. No, neusněte po celodenní práci ve škole večer u PC...

Učím na plný úvazek i přes, ale přivydělávala jsem si jako kosmetická poradkyně, teď mne opouští partner, musím ho vyplatit, tak přitvrdím v podnikání, ač se mi škola snaží vyjít vstříc.

S nástupem do školství jsem začala rovnou s dalším sebevzděláváním a následným přivyděláváním si. Jen si občas říkám, že je smutné, že za den práce pro firmu si vydělám častokrát víc než za týden ve škole. Jen to bohužel nebývá často, myslím ten přivýdělek...

U nás se snížily úvazky a zmizelo osobní ohodnocení, prý nebylo na mzdy. Přivydělávám si několik let. Letos po "zvýšeni" mezd ještě usilovněji...

Nejenom pedagogové tvoří školy. U nás vedoucí školní jídelny má dvě zaměstnání a mě je hanba, když jako ředitelka s tím nemůžu nic dělat. Ale na druhou stranu zřizovatel vypomáhá i s dofinancováním platů všech zaměstnanců, osobní, odměny. Velice empatický a sociálně cítící starosta.

Jakou má mít učitel vážnost, když o víkendu dělá taxikáře a objednají si ho žáci z diskotéky?

Doučuji v dětském domově a dřív jsem o víkendu pracovala za barem a jeden čas prodávala boty. Taky jsem měla rok ještě poloviční úvazek ve družině. Bez přivýdělku nejde vyžít.

Do loňského roku jsem každé prázdniny brigádně pracovala celé dva měsíce (uklizečka, pomocná síla v kuchyni, dělnice) kvůli synovi. Nyní syn už pracuje, na brigádu už nepůjdu, v 50 letech už si potřebuji odpočinout.

V diskusi se objevil i příklad, vyplývající z feminizace školství, se kterým jsem se poprvé setkal asi před patnácti lety na jedné malotřídce u Příbrami:

Učím na plny úvazek, ale živí mě manžel (učitelský plat je takové kapesné na přilepšenou).

Následovala reakce:

Takových učitelek je tolik, ze se o tom podle mě začíná mluvit jako o fenoménu.

Učitelé si kromě úklidu přivydělávají ve škole i vedením zájmových kroužků:

Kroužek? 1500 za půl roku.

Já kroužek vedu celý rok zdarma...

To taky bývalo, když jsem s tím na naší škole začala. To bude už pomalu 20 let. Pak byly jednorázové odměny. Pak se rozjelo kroužků víc, rozhodlo se, že si je děti budou platit (800 ročně, to není tak zlé) a tak máme smlouvy o dílo...

4 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Ve školství to nemusí být zase až tak zlé. Pytlici doporučují drobný výpočet.
Vezme se počet členů pedagogického sboru jedné každé kategorie a vynásobí se nejvyšším ročním tarifem dané kategorie. Totéž se provede i u nepedagogů. Výsledná suma se odečte od celkového mzdového objemu. Podělí se počtem zaměstnanců a pak ještě dvanácti. Výsledkem bude tak nějak zaručený průměrný měsíční nadtarif na jednoho každého zaměstnance. Mnohdy vychází docela zajímavé číslo. Bohužel, nezřídka i značně demotivující.

Josef Soukal řekl(a)...

http://www.ascestinaru.cz/proc-zustavame-ve-skolstvi/

Nicka Pytlik řekl(a)...

proc-zustavame-ve-skolstvi
'člověk, je-li dobré vedení, pořád někam roste'


Mnohdy by člověk z toho všeho, a nejen z vedení, fakt vyrost.

Nicka Pytlik řekl(a)...

'Na českém trhu práce už není nikoho, kdo chtěl a uměl pracovat.'
Nebo tak nějak před chvílí řekl Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů ČR.
Tak snad že by už jen ti učitelé?

Okomentovat