30.6.17

Pavel Šimáček: Rozmohl se nám tady takový nešvar… Nepravda

Rozmohl se nám tady takový nešvar… Nepravda. Dříve jsme tu měli pravdu a lež. Teď přibývají kategorie další: alternativní fakta nebo třeba nepravda. Co to je? Něco mezi pravdou a lží? Lež, kterou tak mluvčí nemá odvahu nazvat? Označení pro to, co není pravdivé (je tedy lživé?), ale kdyby se náhodou mluvčí mýlil, může se stát pravdou?

Petr Pavlík v reakci na dopis Zdeňka Sotoláře okomentoval některé body petice proti přijetí novely zákona o pedagogických pracovnících, která má mimo jiné zavést kariérní systém učitelů. Všechny uvedl slovem „nepravda“. Podívejme se, jak to s tou ne/pravdou je.

Bod 1. Programové prohlášení vlády a jeho formulace „jasná motivační vazba na jejich (roz. učitelů) ohodnocení“ byly MŠMT a dalšími v minulosti prezentovány jako ohodnocení finanční. Např. věty o tom, že budou lépe ohodnoceni/odměněni lepší učitelé: „kariérní systém, který podpoří celoživotní profesní rozvoj učitelů a propojí ho se systémem odměňování“, „umožní profesní rozvoj, zlepší finanční podmínky“, „Pokud chceme kvalitního pedagoga, musíme ho také kvalitně i zaplatit. A právě zde máme vytvořen systém…“ (děkuji panu Netušilovi za vyhledání citátů). A jak je to s těmi 3000 Kč? Novela ZPP zná jen tento příplatek pro učitele v 3.KS, a to ještě jen v tom případě, že bude vykonávat určité činnosti (není to tedy příplatek „za 3.KS“, ale za „práci navíc“, což je ovšem z pracovněprávního hlediska správné, protože plat a jeho složky se poskytují za práci, nikoliv za vzdělání apod.) O žádných 5000 Kč není v novele ani slovo. Takže o manipulaci nejde. Až v nedávné době MŠMT začalo tvrdit, že se učitelé ve 3.KS dostanou výš díky jakémusi posunu v platových stupních. Zřejmě přičtením několika let praxe. Je to sice zvláštní konstrukce, ale proč ne. Tak si zkusme nějaké příklady modelovat, a to s přičtením 5 a 10 let praxe. Příklad A. Ve 3. KS má učitel šanci být po 10 letech „učitelování“. Pokud začal učit bez předchozí praxe, bude v té době ve 12. platové třídě a 3. platovém stupni – platový tarif 24020. Pokud se mu přičte 5 let praxe, ocitne se ve 4. platovém stupni a tarif bude mít 25030 Kč. Tedy o 1010 Kč více. Pokud se mu přičte 10 let praxe, ocitne se v 5. stupni a tarif bude mít 26590. Tedy o 2560 Kč více. Příklad B. Učitel se započitatelnou praxí 20 let. 5. platový stupeň – 26590 Kč. Přičte se mu 5 let – a jeho plat zůstane stejný, protože rozestupy mezi platovými stupni jsou 4 – 8 let. Aby se učitel určitě ocitl výš, bude se muset připočítávat alespoň 9 let, a proto nadále nebudeme s variantou 5 let pracovat. Přičteme-li mu 10 let, ocitne se v 6. platovém stupni 28810 Kč– nárůst o 2220 Kč. Příklad C. Učitel s 25 lety praxe – 6. Platový stupeň – 28810 Kč. Připočteme 10 let – 29500 Kč. Nárůst jen o 690 Kč. Příklad D. Učitel s 32 roky praxe: 7. Platový stupeň – 29950 Kč. Připočteme 10 let. Nárůst 0, tabulka končí. A teď se podívejme na učitelku MŠ (9. platová třída) ve stejných příkladech (varianta + 10 let): A) + 1160 Kč, B) + 1280 Kč, C) + 560 Kč, D) 0 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že se jim nikdy nezvýší plat o 5000 Kč, totiž nikdy ne o takto kulatou částku. Někdy je to více, někdy méně než 2000. Někdy však také nic – pokud je učitel již v posledním platovém stupni. OVŠEM – platové tarify mají v následujících letech růst. Takže v příkladu A či B ve 12. platové třídě, kde je nárůst vyšší než 2000 Kč již dnes, bude nárůst ještě vyšší. Budou na to peníze? Jak to bude s přechodem z 6. do 7. platového stupně, kde je v současné době nárůst mnohem menší než ve stupních předchozích? Bude se měnit tabulka i v odstupňování let podle praxe? Nemělo by MŠMT nastínit, jak ke 2000 Kč došlo? Co z toho je manipulace, co lež a co nepravda?

Bod 3. Předně je třeba zdůraznit, že ředitelé škol si budou muset dosti podrobně nastudovat nejen poměrně rozsáhlou novelu ZPP, ale také tři kompletní nové vyhlášky a několik novel dalších. I to je značná zátěž. A jaká bude konkrétní nová administrativa pro ředitele? Ředitel školy bude každému učiteli určovat povinnou část osobního plánu profesního rozvoje, a to po projednání. Bude dále projednávat fakultativní část tohoto plánu. Tvrzení pana Pavlíka sugeruje dojem, že ředitelé, kteří s plány profesního rozvoje či s portfolii nepracují již dnes, jsou ředitelé špatní. I kdyby (i kdyby!) tomu tak bylo, má vzniknout (nebo už ne?) vyhláška o hodnocení plnění osobního plánu profesního rozvoje, která má upravit: základní zásady hodnocení, termíny provádění hodnocení, podklady pro hodnocení, hodnotící škálu a rozsah bodů, které znamenají odebrání, snížení, zachování či zvýšení osobního příplatku. Jinými slovy – zavedení jakéhosi jednotného mustru. Ředitel bude muset výslovně stanovovat, jak mají pedagogičtí pracovníci trávit volno k samostudiu (je to pak vůbec ještě volno?), vyrovnávat se s jejich požadavky na čerpání 5 dnů, nějakým způsobem pracovat se zprávami o průběhu volna k samostudiu. Nově se o průběhu adaptačního období povede dokumentace, jejíž rozsah a způsob vedení stanoví MŠMT vyhláškou. Tedy opět jednotný mustr (tak aby se dala dokumentace použít při přechodu na jinou školu). Ředitel bude před atestací studovat „doklady prokazující dosažené profesní kompetence učitele“, uvádějící učitel bude sepisovat písemné hodnocení adaptačního období, z atestačního řízení se bude vyhotovovat protokol, budou se vydávat osvědčení (tady už dokonce víme, jak přesně budou vypadat!), v případě neúspěšné atestace bude ředitel vydávat potvrzení o neúspěšném absolvování atestačního řízení. Pokud pracovní poměr skončí v adaptačním období, bude ředitel vydávat hodnocení výsledků práce učitele. Ředitel bude shánět a jmenovat členy atestační komise (interní člen nebude takový problém), bude muset jezdit na atestace učitelů pro 3. KS. Je to administrativa prospěšná nebo zbytečná? Pravda, lež či nepravda?

Bod 4. Domnívám se, že z tohoto bodu nelze dovodit, že by učitelé působící na školách méně než dva roky tvořili většinu učitelů. Jak na to pan Pavlík přišel? Stejně tak tento bod neříká nic o tom, kdo si povede portfolio – naopak pan Pavlík říká to samé co petice – totiž, že učitelé usilující o 3. KS si budou muset vést portfolio (těch 100 000 učitelů petice zmiňuje pouze jako ty, kteří budou moci jít do 3.KS). Osobně se však domnívám, že portfolio bude mít každý učitel, protože plán osobního profesního rozvoje je podle důvodové zprávy základní součást portfolia a plán osobního profesního rozvoje budou mít všichni učitelé (s více než polovičním úvazkem). A jak staré mohou doklady být? Samozřejmě, že si učitel může dát do portfolia v zásadě cokoliv. Avšak teze vyhlášky o atestačním řízení v kariérním systému učitelů v části Dokladové portfolio stanoví, kromě toho, že ho tvoří arch učitele k prokázání kompetencí ze standardu učitele (to školy opravdu již dnes mají?), plán profesního rozvoje a doklady ke kompetencím (každý musí být písemně okomentovaný a zdůvodněný), že pokud učitel použije doklady starší než bezprostředně uplynulých 5 let, musí písemně (!) zdůvodnit, proč se pro volbu tohoto dokladu rozhodl. A že „k dokladům starším více než 10 let se v atestačním řízení nepřihlíží“. A konečně – v atestační komisi pro druhý stupeň nemusí být nikdo ve 3.KS. Podle novely je v ní ŘŠ, učitel stejné školy ve 2.KS a třetí osoba, kde si škola může vybrat ze 4 variant. Ta první je zcela pomýlená a už jsem ji komentoval. Povinnost 3.KS v ní v každém případě není. Pak to může být školní inspektor (ti také nebudou ve 3. KS). Dále zástupce z odborné praxe (zase žádný 3.KS). Anebo učitel v 3.KS z jiné školy, přičemž 9 let to budou moci dělat učitelé s 15letou praxí. Takže nikde žádný povinný člen s 3. KS. V v atestační komisi pro třetí stupeň už je jeden člen s 3. KS povinný, ale i toho bude moci suplovat 9 let někdo jiný. Takže co je manipulace? Co je pravda, co lež – a co nepravda?

A pár poznámek na okraj: i volené jazykové prostředky stojí za pozornost. „Balíček pro začínajícího učitele“ byl snad vypůjčen z marketingové akce nějakého mobilního operátora, každopádně v novele o něm není ani slovo. Petice je proti novele a projekt IMKA zmiňuje proto, ab ukázala jaký nepoměr bude mezi penězi pro učitele a penězi, které půjdou jinam (a zda by třeba na školy nemohly jít nikdy, je úplně jiná věc). Nad „odladěním atestací“ zůstává rozum stát. O metodických kabinetech není v petici nic, jak se týkají samotné novely? Proč nevznikají vedle KS? Ale to je všechno na jinou diskusi – jen jsem chtěl pouvažovat nad těmi… nepravdami.







1 komentář:

pratavetra řekl(a)...

Pane magistře, moc děkuji, že si stojíte za tím, co jste nám podal na semináři ke KS a novele.

Doufám, že si to všichni z těch více než 20.000 učitelů přečtou, aby viděli, že nejsou čtenářsky negramotní, jak se o nich vyjádřil nešťastník Štech.

Doufám, že si to přečte i ten arogant Pavlík (i když ono je to vcelku jedno, s uslintaným se nenajíš a s blbcem nedomluvíš). V této republice už se nekrade, ale odkloňuje, už se nelže, ale nepravduje. OMG.

Okomentovat