1.6.17

Luděk Jeništa: Délka praxe o kvalitě učitele prostě nerozhoduje

Projev při projednávání návrh novely zákona o pedagogických pracovnících v Senátu ve středu 31. května 2017: "Já jsem měl na škole, předeslal jsem, jsem kantor, 10 let jsem učil, 10 let jsem dělal ředitele základní školy, která měla asi 700 žáků, měl jsem tam několik absolventů pedagogických fakult. A prvním třem jsem vždy přidělil uvádějícího učitele. A musím říci, že asi po půl roce vlastně ti uvádějící učitelé za mnou přišli a říkali mi: "Hele, my jsme absolvovali asi 20 školení během naší kariéry, ale ještě nic nám nedalo tolik jako náslechy v hodinách těchto začínajících učitelů. My ty peníze nechceme, dejte ty peníze těm začínajícím učitelům, protože nám to do té naší učitelské praxe hrozně dalo.""


Vážená paní ministryně, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, začnu dvěma příklady z praxe. Na jedné škole u nás takřka slavili skutečnost, že získali na základní školu muže, fyzikáře. Bylo mi to trochu divné, ale posléze jsme zjistili, že jde asi o 45letého muže, svobodného, kterému maminka do školy nosila svačiny, o velké přestávce v termosce heřmánek, aby měl teplý nápoj. Pokud se změnilo počasí, tak i šálu a čepici, což by ani tak nevadilo, ale jeho hodiny samozřejmě byly velkou přestávkou pro děti, výuka nestála za nic.

A dokonce třeba přivedl do ředitelny k potrestání dítě, které mu o hodině lízalo lízátko. Tento učitel se již dnes těší, že přijde kariérní řád a že se za několik let stane vynikajícím učitelem. Maminka bude mít jistě radost. Druhý příklad už je vážnější. Týká se uvádějících učitelů. Já jsem měl na škole, předeslal jsem, jsem kantor, 10 let jsem učil, 10 let jsem dělal ředitele základní školy, která měla asi 700 žáků, měl jsem tam několik absolventů pedagogických fakult. A prvním třem jsem vždy přidělil uvádějícího učitele. A musím říci, že asi po půl roce vlastně ti uvádějící učitelé za mnou přišli a říkali mi: "Hele, my jsme absolvovali asi 20 školení během naší kariéry, ale ještě nic nám nedalo tolik jako náslechy v hodinách těchto začínajících učitelů. My ty peníze nechceme, dejte ty peníze těm uvádějícím (poznámka redakce: pan senátor myslel zřejmě začínajícím) učitelům, protože nám to do té naší učitelské praxe hrozně dalo." A já jsem se opravdu ve své setkal s tím, že délka praxe o kvalitě učitele prostě nerozhoduje. Učitel má v sobě buď pedagogično, jak to nazývám, nebo ho nemá, nebo ho má malé, nebo ho má větší a dokáže ho prostě ve své práci uplatnit. A z tohoto důvodu jsem velký zastánce toho, aby se zvýšily kompetence ředitele v oblasti odměňování učitelů, aby byla zavedena alespoň částečná možnost smluvních platů, aby ten ředitel mohl ohodnotit ty kvalitní učitele sám, protože on jediný opravdu nejlépe ví, jak ten učitel dokáže kvalitně učit, jak dokáže kvalitně komunikovat s rodičovskou veřejností, jak dokáže komunikovat s kolegy na škole, jak dokáže pracovat v metodických sdruženích, předmětových komisích atd. Nikdo jiný než ten ředitel to neví a nepozná. My máme tady před sebou zákon, já nevím, ten zákon mi přijde, že má snahu roztřídit učitele na špatné a dobré, to asi ne, na dobré a vynikající, to asi také ne. Spíše mi přijde, že je roztřídí na ty, kteří chtějí mít kariéru a kteří to nepotřebují, kteří se na 110 % budou věnovat kvalitě své výuky a zbytek času budou věnovat třeba své rodině. Já jsem se opravdu zatím také nesetkal s pozitivními ohlasy na tento zákon. My máme ve školství několik problémů. Jednak, jak už tu bylo řečeno, stárnutí sborů. My potřebujeme nutně přivést nové mladé kvalitní pedagogy do škol. Kariérní řád, nevím, ale nemyslím si, že to zabezpečí. Mluví se tady o nevyváženosti muži, ženy. Nevyváženost je velmi neadekvátní výraz, protože je to zdrcující převaha žen, zdrcující. A naší obrovskou potřebou je přivést do škol muže, ale kvalitní muže, kvalitní pedagogy, kteří budou adekvátně ohodnoceni a kteří zkrátka to naše školství trošičku dokážou změnit. Zase nemohu říci, že si myslím, že kariérní řád bude tím prostředkem, který to změní. Závěrem mi dovolte, ještě chci říci, že strašně dlouho už se mluví o tom, že postavení učitele není takové, jak by si společnost zasloužila. Dovolte mi, abych na závěr přečetl článek, je to trošku zabroušení do historie, který vyšel v jedněch novinách. I z toho jazyka poznáte, že opravdu jde o historii. Jmenuje se to Rodičům na výstrahu. "Všechny noviny rozepsaly se o tom, jak jistý rozhněvaný otec nad ponecháním svého hocha přes poledne ve škole přiběhl do školy a učitele urážkami zasypal, za což byl zažalován a odsouzen na pět dní do vězení. Odvolal se sice, avšak špatně pochodil, zvýšen mu trest na vězení třínedělní. Též ve Vysokém Mýtě se dvě maminky na učitele zle rozzlobily, že nechal jejich mazlíčky po škole. Přiběhly do školy a tam ostrými jazýčky řádně zazvonily. Učitel si stěžoval a maminkám poskytnuta příležitost přemýšleti po celých šest dní v temné komůrce okresního vězení o tom, že je více než nevděkem pohaniti učitele za to, že vede děti kázní k dobrému. Kéž jsou případy tyto rodičům výstrahou, by nedávali se přemrštěnou láskou k rozmazleným dětem sváděti k činům podobným." Je to článek z roku 1886. Přejme si, abychom vážnost učitelstva pozvedli ne sice až takovýmto směrem, ale aby opravdu v očích veřejnosti ten kantor znamenal něco, jako to mu bylo ještě před několika desetiletími. Otázka je, jestli kariérní řád toto může způsobit. Já osobně si myslím, že ne. Děkuji.

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

A dokonce třeba přivedl do ředitelny k potrestání dítě, které mu o hodině lízalo lízátko.

A proč zrovínka do ředitelny? Tedy pytlikum někdo lízat lízátko, a jedno jestli při hodině nebo o přestávce, přivedli by jej šupito presto k rozumu.

Délka praxe o kvalitě učitele prostě nerozhoduje

Autor si trošku popletl kvality. Zaobírá se kvalitou člověka, ale měl by se zaobírat spíš kvalitou procesu. Chtělo by se říci, že z dobrého učitele se časem stává učitel výborný, a ze špatného učitele se stává ředitel s božími schopnostmi. Ale neřekne se, bylo by to stejně hloupě zevšeobecňující.
Uvážil jasnozřivý autor, že o ničem nerozhodující praxe se vyskytuje právě a jen v tamním regionu? Kde se patrně lidé už rodí jako zkušení profíci schopní rozpoznat například nebezpečí vzniku nějaké krizové situace a tu následně s vysokou mírou improvizace vyřešit. Co když jinde je to jinak?

aby ten ředitel mohl ohodnotit ty kvalitní učitele sám, protože on jediný opravdu nejlépe ví, jak ten učitel dokáže kvalitně učit, jak dokáže kvalitně komunikovat s rodičovskou veřejností, jak dokáže komunikovat s kolegy na škole, jak dokáže pracovat v metodických sdruženích, předmětových komisích atd.
Nikdo jiný než ten ředitel to neví a nepozná.


A co třeba žáci, rodiče, kolegové, metodici a vedoucí předmětových komisí? Jako že všich chudí v úsudku? Naštěstí je tu široko daleko jediný povolaný ředitel. A máte tam takových víc? Že by to bylo stravou? Nebo místní genetická výbava?

Okomentovat