17.6.17

Ivan Pavlov: Neoddiskutovatelným benefitem kariérního systému je zvýšení profesního statusu učitele

Kariérní systém učitelů existuje na Slovensku už bezmála 10 let. Slovenské zkušenosti s implementací kariérního řádu a nutnost změny stávající podoby popisuje doc. PaedDr. Ivan Pavlov, Ph.D. z pedagogické fakulty Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici. Ačkoliv působí v akademické sféře, výrazně prosazuje praktickou podobu systému. A jako dobrý záměr vyzdvihuje pedagogickou praxi v rozsahu, jako je to v návrhu českého kariérního systému.


Kariérní systém pro učitele byl na Slovensku schválen už v roce 2008. Můžete stručně popsat, jak funguje?
Na počátku musím uvést, že teorie a praxe se u slovenského kariérního systému dost liší. Teoreticky je slovenský kariérní systém založený na přesvědčení, že existuje možnost rozvoje potenciálu profesních kompetencí učitelů od učitele-začátečníka po učitele-experta. Tyto kompetence jsou pozorovatelné, měřitelné a lze je vyjádřit určitou přidanou hodnotou v pedagogické činnosti. Kariérní systém vychází z existence standardů, které umožňují měřit potenciál spolehlivými nástroji a procedurami. Ty dokáží schopnosti těch nejlepších učitelů diferencovat a ocenit. A spolu s oceněním by těmto učitelům měly přibýt také nové zodpovědnosti a povinnosti.

V praxi však slovenský kariérní systém tyto předpoklady a tato očekávání ani zdaleka nenaplnil. Naše původní záměry a představy, které vláda Slovenské republiky schválila již v roce 2008, zůstaly dodnes pouze ve fázi teorie.

Jak je to možné? Kde se stala chyba?
O zavedení kariérního systému a jeho principech se na Slovensku intenzivně diskutovalo pět let od roku 2004 do roku 2009 a učitelé do něj vkládali velké naděje. V přípravné fázi před schválením definitivní podoby zákona byly reakce vesměs pozitivní. Situace se však změnila poté, kdy byly mnohé rozumné návrhy v průběhu legislativního procesu neuváženě modifikované nebo zamítnuté. Jednotnost, ucelenost a logika kariérního systému tak dostaly vážné trhliny. Finální verze proto vykazuje zásadní systémové nedostatky, které učitelé oprávněně kritizují a u nichž vyžadují změnu.

Jaké jsou tedy konkrétní slabiny slovenského kariérního systému?
V současném kariérním systému lze najít hned několik slabých míst. Mimo jiné mohu uvést například to, že současný systém neověřuje skutečné profesní kompetence spojené s pedagogickou praxí, ale atestace představují spíše formální obhajobu atestační práce a ústní zkoušku. Dále jsou podmíněné kreditovým systémem, jednou z podmínek přihlášení se k atestaci je totiž právě získání stanoveného počtu kreditů. A v neposlední řadě je kariérní systém založený na vypracovaných profesních standardech, které však dosud nebyly schváleny, a tudíž se v atestačním řízení nedají využít.

Na základě odhalení těchto slabin, zejména díky sedmiletému období implementace, jsme připraveni kariérní systém vylepšovat a zúročit nově získané zkušenosti a výsledky vědeckých výzkumů. Znovu se začíná diskutovat, hledají se nové cesty a možné úpravy současného modelu kariérního systému.

Při novelizaci bychom se rádi zaměřili více na pedagogickou praxi, podobně jako je to v návrhu českého kariérního systému. V současné době není například na Slovensku pro atestační řízení stanovena žádná minimální délka pedagogické praxe, což bychom rádi změnili. Po studiu různých zahraničních zkušeností se začínáme přiklánět také k dalším změnám současné podoby atestace, která představuje spíše formální zkoušku. Podle mého názoru by se měla více orientovat na kvalitu zaznamenanou v dokladovém portfoliu.

Jaké benefity přináší kariérní systém učitelům?
Neoddiskutovatelným benefitem je nárokovatelný a trvalý postup do vyšší platové třídy a s tím spojené zvýšení profesního statusu. V současnosti však nemáme zpracované nástroje, kterými bychom mohli atestované učitele motivovat k výkonu některých odborných činností, v nichž by mohli nově získané profesní kompetence uplatnit, např. jako předsedové maturitních komisí nebo v jiné odborné činnosti. Nevíme, jak ve skutečnosti naplňují svá expertní poslání, a nevíme ani to, jak je využívá management škol při zkvalitňování procesů výuky, např. jejich odbornost při podpoře profesního rozvoje ostatních učitelek a učitelů.

Jaké jsou reakce slovenských učitelů na kariérní systém?
Po počátečním nadšení jsou v současné době učitelé ke slovenskému kariérnímu systému velmi kritičtí. Označují jej jako velmi formální a málo reflektující jejich potřeby. Zpochybňují jeho celkovou efektivitu, tedy dopad na zvyšování kvality výuky a výsledky žáků.

Co si myslíte o návrhu kariérního systému v České republice?
Každá evropská země realizuje pro své učitele nějaký kariérní systém. Je to výrazem veřejného zájmu a podpory profesionalizace učitelů. V České republice sleduji snahu o vytvoření kariérního systému jak mezi samotnými učiteli, tak mezi představiteli oborových organizací nebo mezi dalšími odborníky již několik let. Po našich zkušenostech však zvláště oceňuji, že si závažnost přípravné etapy uvědomuje české ministerstvo školství, které zodpovídá za veřejnou regulaci vzdělávání, za podporu neformálního vzdělávání i sebevzdělávání učitelů. Kladně také hodnotím realizaci dvou národních projektů financovaných ze strukturálních fondů EU, díky nimž je možné zavedení kariérního systému podporovat systematicky. Věřím, že je to ta správná cesta, jak pomoci učitelům v profesionalizaci jejich práce.

Převzato z blogu na KarieraUcitelu.cz

4 komentáře:

V. řekl(a)...

zvláště oceňuji, že si závažnost přípravné etapy uvědomuje české ministerstvo školství,
Ten člověk není při smyslech...
Nebo informace čerpá přímo na MŠMT.
Což vlastně první možnost jen potvrzuje.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Ale právě podpora z eurofondů je prvek nesystémový.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pokud nebude součástí atestačního řízení i potvrzení o úspěšném složení maturity z matematiky, nepohne se zkvalitňování vzdělávacího procesu z místa!
Pro pytliky je naprosto neuchopitelná představa, že profesionálem v oblasti vzdělávání je pseudovzdělanec, který nezvládá matematiku na středoškolské úrovni.

CatCatherine25 řekl(a)...

Pane kolego Pytliku, jako absolventka FF UK si myslím přesně totéž. Jen bych ještě dodala, že dyskalkulie bývá zpravidla spojena s mentální retardací.

Okomentovat