21.6.17

EDUin: Současný návrh kariérního řádu nezaručuje zvýšení úrovně učitelů

Vzhledem k nejasnostem o skutečných dopadech současného návrhu kariérního řádu a s tím spojených změn v zákonu o pedagogických pracovnících by měl být návrh přepracován.


Sněmovna má znovu hlasovat o novele zákona o pedagogických pracovnících (z. č. 563/2004 Sb.), a to 28. 6. Senát novelu vrátil do sněmovny s úpravami a návrhy na doplnění a dal tím najevo, že v této podobě nevyhovuje představám senátní většiny. Velmi rozporuplné reakce vyvolává předložený návrh i u učitelů a odborné veřejnosti. Nepanuje shoda na tom, že takto legislativně uchopená snaha profesně podpořit učitele povede k představám o jeho pozitivních dopadech. Z odborných diskusí vyplývá, že by bylo třeba návrh významně přepracovat, dílčí úpravy nestačí.

Z nejasností, které komplikují odbornou shodu na současném návrhu novely, vybíráme nejdůležitější nejasnosti a kontroverze:

  • Uvažovaný systém tří stupňů není svázán s konkrétními kritérii hodnocení a podklad k tomu (tzv. standard učitele) není vytvořen v podobě vhodné k přímé aplikaci ve školách. Hrozí tak, že s případným vstoupením novely v platnost dojde k další úpravě a vytvoření kritérií, která následně nebude možné podrobit široké odborné kritice a změnit. Hodnocení v rámci kariérního řádu je nutné pojmout jako ucelený profil rozvoje vzdělávání učitelů doplněný o souhrn konkrétních podpůrných opatření v jednotlivých fázích vývoje pedagoga.
  • Automatickým zařazením všech učitelů od určité délky jejich učitelské praxe snižuje kredibilitu systému, karierní systém se omezuje pouze na nově příchozí, případně nedávno nastoupivší učitele.
  • Rozhodnutí o postupu na prvním atestačním stupni, po dvou letech učitelství, bude podléhat hodnocení školy, na níž bude adept působit. Není tak zajištěna srovnatelná kvalita postupujících učitelů.
  • Podle některých reakcí ze strany učitelské veřejnosti (formulovaných v petici sdružení Pedagogická komora), vládne mezi částí učitelů obava, že místo profesní podpory bude kariérní řád představovat spíše překážku.
  • Není zcela jasná podpora kariérního řádu mezi učiteli, naopak je evidentní, že některé profesní organizace (Asociace ředitelů gymnázií) vnímají novelu negativně.
  • Je z hlediska demografického vývoje (stárnutí učitelů) i zvyšujícího se nedostatku učitelů v praxi nevyhnutelné, aby byla pedagogická profese uvolněna pro VŠ absolventy z jiných oborů. Kariérní řád k tomu nabízí možnost.
  • Novela obsahuje nové sporné ustanovení, které posiluje roli MŠMT coby garanta dalšího vzdělávání učitelů dle kariérního řádu, aniž by to bylo nutné. Role MŠMT je zajištěna ustanovením o akreditacích, které přiděluje právě MŠMT. Další posilování role MŠMT, v souvislosti s neexistující představou o náplni a prioritách dalšího vzdělávání učitelů, představuje riziko (podobně jako v prvním bodě).

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Na rozdíl od jiných kritiků se domníváme, že kariérní řád je třeba zavést co nejdříve. To ale neznamená, že je nutné zavádět ho za každou cenu. Námitek je celá řada a nejsou vyjasněny. Připravit návrh modelu kariérního řádu a s ním spojeného standardu učitele, v podobě použitelné v praxi na určité detailní úrovni, by bylo možné v řádu měsíců, systémem otevřené diskuse, jako byla připravována Strategie digitálního vzdělávání. Měl by to být první krok MŠMT po volbách, ale není nutné, aby se tak stalo nyní. České školství vpravdě mnohem více trápí celkové podfinancování.“

Žádné komentáře:

Okomentovat