2.5.17

Radka Kvačková: Aby jim to nebylo líto

Bývala to zkouška pro úzkou skupinu populace. Kdo měl maturitu, udělali ho na vojně hned důstojníkem. Jenže maturita je jako sněhová koule, v čase na sebe nabaluje víc a víc lidí, což se některým nelíbí. Na co potřebuje maturitu třeba takový obráběč kovů nebo elektrikář, ptají se. Přitom důvod je víc než jasný: přece aby mu to nebylo líto. Chtít od někoho, aby uměl vyrobit dokonalou hřídel nebo rozuměl elektřině líp než kdejaký doktor práv a neposkytnout mu za to ani status maturanta by bylo, uznejme, nefér.

Těžko říct, jak vznikl dojem, že bez maturity není kvality, ale je tu zakořeněný, a třeba s tím počítat. Došlo to už komunistům, když začali před desetiletími zřizovat čtyřleté učební obory s maturitou, ale zdaleka ne jenom jim. Ve Spojených státech je docela běžný například tesař s bakalářským, tedy vysokoškolskými titulem. Nejspíš si ho i zaslouží, a to i za předpokladu, že neexceluje například v syntaxu. Proč by měl, když umí jiné věci?


Celý článek v Lidových novinách


3 komentáře:

mirek vaněk řekl(a)...

To je přesně ono. Pohled absolventky gymnázia, která vůbec nic neví o výuce na odborných školách a učilištích. Bohužel tenhle pohled z rychlíku má spousta tzv. odborníků.
Proč maturita na učilištích? Protože byli potřeba středoškolsky vzdělaní odborníci, kteří museli být šikovní nejenom na ruce ale i na hlavu. Dělali se přijímací zkoušky a vybírali se ti nejlepší. Absolventi mohli konkurovat mnohým gymnazistům. A v praxi byli hned použitelní. Dřív elektrikáři byli maturanti, dnes to budou inženýři.
Bohužel počet maturantů vzrostl a kvalita šla pod kytičky. Dnes žáci, kteří by se dřív s bídou vyučili, sedí na maturitních oborech. To co zvládnul maturant, dnes má problém zvládnout bakalář.
Je velký rozdíl v tom, co má umět učeň Obráběč kovů a maturant Mechanik seřizovač. Kvalitního mechanika seřizovače dnes platí firmy zlatem. Neboť nestačí práce na soustruhu a frézce, ale jsou tu CNC stroje, které musí seřídit či zajistit opravu. To gymnazista nezvládne. S tím má problém i inženýr, pokud nemá praxi a zkušenosti.
Dnešní učeň je úplně mimo. Chápu, že pokud chce podnikat, někoho zaměstnávat a být schopna plnit své povinnosti, musí si kosmetička dodělat dnešní zdevalvovanou maturitu. Od toho je tu nástavbový obor Podnikání v oboru. Pokud nemá tolik vůle a není schopna se připravit na státní testy ze dvou státních maturitních předmětů, pak jak může dohlížet na zaměstnance, když patlají nějaké chemikálie na obličej třeba novináře?

Nicka Pytlik řekl(a)...

vysoké školy pro fachmany

Aha! Pytlici vždycky vzhlíželi k vysokým školám jako k vzdělávacím institucím s vysokou autoritou, s historií, s vědeckým potenciálem a zázemím. Dnes to vypadá, že vysokou školou může být jakékoli pomaturitní studium. Na školách pro fachmany také působí docenti a profesoři, vědci a badatelé? Lze tam absolvovat i doktorantské studium? Jakože doktor plastových oken nebo plovoucích podlah?
Nedávno proběhla v nějakém tévé diskusním poředu debata k povinné maturitní zkoušce z matematiky. Mimo jiné, a byly to kolikrát doopravdy argumentační perly, tam zazněla vzpomínka na doby, kdy vyučený tesař byl schopen si sám spočítat parametry krovu tak, aby tento nespadl ještě s porývači na střeše. Věřme, že dnes to stavební inženýr po státnicích a obhajobě diplomové práce s dopomocí výpočetní techniky zvládne obdobně stejně dobře. Je klidně možné, že dnešní krovy jsou výrazně komplikovanější, než byly ty před lety. To pytlici, nevzdělaní v oboru krovů, nevědí. Ale spíš by řekli, že trám jako trám.
Pravdou je, že dnes je těch informací daleko víc, než bylo před lety. Systémy jsou komplikovanější. Pravdou ale také je, že děti se začínají vzdělávat už v mateřské škole, mobil jim rodiče zastrčí do zavinovačky, a tablety nosí jéžišek už od tří let. Co je to ale platné, když realisticky vidící a myslící znalci poměrů říkají, že mnohé střední školy pomalu začínájí držet úroveň druhého stupně základní školy, a bakalářská studia už běžně dohánějí to, co se nestihlo, a nebo i zanedbalo na škole střední.
Kolikrát si pytlicí říkají, jestli zjevná devalvace tradičních certifikátů o vzdělání není součástí soustavné a systématické devastace veřejného školství. Není daleko doba, kdy se na ministerstvu školství zhrozí, že z dosavadních veřejných škol neutíka jen žactvo základních škol, ale už i středních, a že posléze bere roha i studenstsvo škol vysokých.

krtek řekl(a)...

Ano, ano. Hlavně že maturitu bude mít každý a vysokou školu každý druhý. Co na tom, že nebude umět pravopis, nebude rozumět sestavení věty (syntax pro paní Kvačkovou). Jak já se na tu dobu těším...

Okomentovat