17.5.17

Petr Sodomka: Naše školství se jednoznačně řítí do pekel a nabourává celou společnost

Loni jsem cestoval po relativně chudém africkém státě, jehož tamní vládce (za podpory své vzdělané manželky) před několika lety rozhodl, že zlepší kvalitu života občanů i konkurenceschopnost země výraznější podporou státního školství. A začal tím, že kromě využívání osvědčeného a přísného francouzského vzdělávacího modelu navýšil platy učitelů tak, že patří mezi nejlépe honorované státní zaměstnance. Když jsem slyšel konkrétní čísla, která řadí platy učitelů velmi blízko k úrovni tamních soudců a lékařů, žasl jsem.


Právě nyní pobývám v bohaté arabské zemi, kde více jak 50 % občanů posílá děti do soukromých základních škol, i když mají nabídku velice dobrých státních škol. Proč? Hlavním důvodem je, že jejich rodiče chtějí, aby měly kvalitní výuku angličtiny, a proto si rádi za soukromou (britskou nebo americkou) školu zaplatí. A to i za cenu, že jejich děti, které jsou všechny muslimské víry, musí zcela respektovat sekulární přístup k výuce a chování v těchto školách (nosit uniformu, cvičit ve sportovním oblečení atd.).

A nyní se laskavě podívejte, jak jsme na tom my. Začněme výukou jazyků na ZŠ. Naprostá katastrofa. Zatímco přísný francouzský model říká, že je třeba studovat rodný a cizí jazyk paralelně již v raném školním věku, u nás naopak vítězí teorie, že nejdřív musí žák dobře zvládnout češtinu. Typický alibismus. Potěmkin a Švejkovina. V prvních třídách (možná snad až na nějaké elitní ZŠ v Praze), pokud v nich vůbec výuka angličtiny probíhá, děti většinou neumí odpovědět na jednoduché otázky: Where are you from? What's your name? Proč? Stačí se podívat do jejich učebnic typu Happy house apod. Vidím to všude kolem sebe, když cestuji po zahraničí, jak se české děti ve světě domlouvají. Ale ty africké, s prominutím, zvládnou jednoduchou francouzštinu, resp. angličtinu a arabštinu zároveň.

Podobné je to v matematice, opět stačí nahlédnout do složitých, pestrobarvenými obrázky se hemžících učebnic s Hejného metodou. "Přepedagogizování" a vymýšlení kravin. Místo aby se postupovalo od nejjednoduššího ke složitějšímu, aby se v první etapě školní docházky využilo mechanické paměti dětí, a ta se i vhodně cvičila, jsou školáci zahlcováni složitými úlohami, často bez vysvětlení tak, aby nad nimi "přemýšleli". Jenomže přenesení těžiště do využívání logické paměti se v raném školním věku ukazuje spíše jako kontraproduktivní. Výsledkem pak je, že bez zásahu rodičů se děti často v první třídě nenaučí ani ty nejzákladnější matematické operace, nedokážou říci, že Večerníček bude za půl hodiny, protože neví, co je půlhodina atd. Prostě co dětem nevysvětlí rodiče, to obvykle ve škole příliš nevstřebají. A pak se podívejte na to, co dokážou jejich vrstevníci z Německa, ale i třeba Tuniska nebo Maroka.

A co se řeší v našem školství především? Kariérní řád. Bude snad znamenat nějakou kvalitativní změnu ve výuce? Rozhodně ne v takové byrokratické a demotivační podobě, jak je navrhován. A učitele zajímá, proč za kvalifikační zkoušku mají platit 12 tisíc. Bodejť. Sami tuší, že to bude celé pro kočku. Další Potěmkin. Učitel prostě nebude "atestovaným lékařem", jak se někteří snaží uvěřit. Bude pro "vrchnost" i některé rodiče zase za blba. Jenom se nažere úřední šiml a politici budou občanům vymývat hlavu tím, jak "zvýšili kvalitu". Jinak pro představu: 12 tisíc korun nestojí uchazeče ani doktorská zkouška a obhajoba Ph.D. dohromady, ani habilitace či profesura na vysoké škole. Na těch slušných je naopak nastaven motivační program, který za zvýšení kvalifikace učitele odmění pětimístnou sumou a ne aby mu zaměstnavatel z kapsy tahal další peníze.

Naše školství pod vedením lidí, jako jsou Valachová a Štech (o těch předchozích ani nemá smysl mluvit), se jednoznačně řítí do pekel a nabourává celou společnost. Kdo má dnes děti ve školním věku, nezbývá mu, než vzít věci do vlastních rukou. Pro rané školáky musí zařídit kvalitní soukromou výuku cizího jazyka a na ostatní disciplíny dohlížet a dostatečně je doplňovat v rámci rodinné výchovy. Má-li dítě studijní předpoklady, pak ho připravit ke vstupu na kvalitní gymnázium a poté nejlépe na slušnou zahraniční univerzitu.

Proč tedy vlastně platíme na strnulé a zaostávající státní školství tolik z našich daní? Aby je úředníci z Karmelitské rozházeli za nějaké pitomé šablony, předražené interaktivní tabule a bůhvíjaké další kraviny? Aby z učitelů věčně dělali úplné blbce nesmyslně nastaveným a nic neřešícím kariérním řádem, podle něhož pak mezi ně rozdělí pár drobných? Aby školy ještě více zabetonovali proti vstupu konkurence - soukromých škol a lidí z praxe?

Ptejme se také, proč tak roste poptávka po soukromých základních školách? Protože to všechno, co píšu, je bohužel pravda. I z těchto důvodů podporuji aktivity Ondřej Šteffl v lobbingu za soukromé školy a vůbec rozvoj soukromého školského sektoru jako takového. Naše děti mají právo nečekat další desítky let, než všichni, co se na devastaci státních škol podílejí, přijdou k rozumu. Toho se totiž nedočkáme asi nikdy.

Převzato s laskavým souhlasem autora ze sociální sítě Facebook

2 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Do pekel se jednoznačně řítí celá společnost, a nabourává naše školství.

mirek vaněk řekl(a)...

Hezký článek. Ale soukromé školství lepší není a nebude. To je naivní představa.

To by se musely změnit podmínky a legislativa ve školství zgruntu. Státní i soukromé. To nikdo nedovolí v zemi, kde většina úředníků i politiků se živí z projektů a fondů.

Okomentovat