30.5.17

Ondřej Šteffl: Nepovoluje se! Právo, neprávo

Kdo chce otevřít novou soukromou školu, toho čeká letos podivný schvalovací proces. Už nestačí dodat ministerstvu všechny potřebné dokumenty, mít k tomu prostory a zájem rodičů. "Vznik školy musí mít zdůvodnění," tvrdila v novinách odcházející ministryně Valachová. Jak je možné, že se právník vysloví takový nesmysl?

Porušování zákonů i mezinárodních úmluv

Úmluva o právech dítěte, říká, že „(ustanovení o právech dítěte na vzdělávání) nesmí být vykládána způsobem omezujícím svobodu jednotlivců a organizací zřizovat a řídit výchovné instituce.“ Listina základních práv Evropské unie ve článku 14 praví „Svoboda zakládat vzdělávací zařízení při náležitém respektování demokratických zásad a právo rodičů zajišťovat vzdělání a výchovu svých dětí ve shodě s jejich náboženským, filozofickým a pedagogickým přesvědčením musí být respektovány v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují jejich výkon.“ Všimněte si „výkon“, nikoliv vznik. A podobně mluví i Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Tyto úmluvy jsou v České republice závazné a Ústavní soud je klade na roveň Listiny práv a svobod, která je součástí naší Ústavy.

Kde je zde řeč o nějakém zdůvodnění? Kdo má, co zdůvodňovat? Jde o právo rodičů vybrat si školu, která odpovídá jejich představám, a právo zřizovat školy. Není úkolem rodiče zdůvodňovat, proč chce jinou školu než veřejnou. I když pokud vím, mnozí své důvody již i paní ministryni napsali. A můžete jí psát dál, nejlíp na twitter #valachova a #valachovaDetem.

A není ani úkolem zřizovatele zdůvodňovat, proč chce školu založit. Dostatečným důvodem je nepochybně zájem rodičů.

Ostatně i náš Školský zákon je postaven přesně takto. V paragrafu 148 taxativně vypočítává důvody k zamítnutí žádosti o zápisu do rejstříku škol, např. že nejsou dány předpoklady pro řádnou činnost školy nebo že žádost obsahuje nepravdivé údaje. A v odstavci 5 uzavírá „Pokud nejsou dány důvody (ty taxativně vyjmenované), žádosti vyhoví“. Je to tedy ministerstvo, které musí zdůvodňovat, proč žádosti nevyhovělo. A musí si omezit jen na vyjmenované důvody.

O nové školy je velký zájem

Ministerstvo teď ovšem nové soukromé školy povoluje jen tam, kde není dostatečná kapacita okolních veřejných škol. Znamená to, že se soukromé škole nebudou povolovat vůbec, až poklesne populační vlna nebo stát splní své povinnosti a zajistí, že kapacit ve veřejných školách bude všude dost? Slabiny takového argumentu jsou očividné. Rodiče o nové školy mají obrovský zájem. Do do prvních tříd dvou ScioŠkol v Praze 9 a v Praze 11 bylo 32 míst. 18 obsadili sourozenci, protože rodiče, co tam už děti mají, tam chtějí dát i další. A tak na dvě stě zájemců zbylo čtrnáct míst. Převis 1400 %. Museli jsme losovat. Podobně jsou již obsazeny první třídy v nových ScioŠkolách na Praze 4 a Praze 6. A to i přesto, že ani ty zatím MŠMT nezapsalo. (Vice zde.)

Takový zájem o nové školy, a netýká se to jen ScioŠkol, je jistě i proto, že rodiče nechtějí své děti svěřovat nejbližší veřejné škole. Proč asi? Víte třeba, že podle šetření PISA 2016 u nás 8 % žáků veřejných základních škol udává, že se jim jednou týdně nebo častěji učitel vysmívá nebo jim před ostatními řekne něco urážlivého. A 47 % žáků uvádí, že jim něco takového přihodí alespoň několikrát ročně. Mezi 144 sledovanými základními školami je jen jediná, kde to neuvedlo žádné z dětí. Přitom je známo, že výsměch učitele často spouští šikanu mezi dětmi. To jsou souhrnná data. Ale rodiče mají své osobní zkušenosti. A ty rozhodují, a to dokonce i případě, že jsou zcela individuální a lokální, a že třeba místní škola je skvělá. Rodiče mají právo volit jinou.

Na MŠMT vědí, co ve Frýdku potřebují

Argumentace MŠMT je v rozporu s mezinárodními úmluvami o právech rodičů volit pro své děti školu. A je také v rozporu s českými zákony. MŠMT již dostalo jednou přes prsty, když rozsudek Městského soudu v Praze (10A 15/2016) zrušil zamítavé rozhodnutí a konstatoval, že povinností ministerstva je respektovat ustanovení § 2 Školského zákona a přiměřeně přihlížet k zájmům konkrétních jednotlivců, rodičů, dětí a nenadřazovat zájmy systému jako celku, ať už jde o obec, kraj či celý školský systém. Přesto MŠMT letos vydalo analogické zamítavé rozhodnutí na školu ve Frýdku-Místku, s odvoláním na dostatek míst ve veřejných školách. Navíc zřizovatel těchto veřejných škol - město Frýdek-Místek - o zřízení ScioŠkoly stojí a plně ho podporuje. Na ale na MŠMT asi lépe vědí, co ve Frýdku potřebují.
Chcete-li podpořit vznik školy ve Frýdku-Místku, pište nebo lajkujte na Twitteru pod hashtagy #valachova a #ValachovaDetem a #ScioSkolaFM.
Pan premiér Sobotka právem žádal po prezidentovi, aby respektoval při výkonu své funkce Ústavu, zákony a veřejný zájem. A ten si nakonec dal říct. Asi by bylo na místě, aby totéž chtěl i po své ministryni či jejím nástupci. Snad si dají říct.

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

8 % žáků veřejných základních škol udává, že se jim jednou týdně nebo častěji učitel vysmívá nebo jim před ostatními řekne něco urážlivého

Pokud se jedná o toho samého učitele v dvouhodinovém předmětu, pak se jim vysmívá nebo je uráží každou druhou hodinu!
Pytlici se čím dál tím častěji setkávají s lidmi, kteří výtku pro nevhodné chování nebo upozornění na nedostatek či chybu vnímají jako zesměšnění před ostatními.
Týká se to i lidí ve funkcích státní správy či samosprávy. A snad i zejména.

Nastává čas privatizace českého školství. Řídit školu jako firmu. Vzdělávání dětí a mládeže za účelem zisku. Na tom přece není nic špatného.
Pokud to ovšem nezklouzne k prostému vydávání certifikátů o absolvování dané školy. Pro lidi profesně směřující do státní správy a samosprávy to ovšem nebude znamenat vůbec nic nepatřičného. Ve vedoucí funkce se zpravidla nepožaduje nějak významná odbornost. Spíš schopnost distribuovat pracovní úkoly na zaměstnance. V případě nouze nejvyšší se dá problém neschopnosti řešit outsourcingem, přeceee.

Okomentovat