20.5.17

Ondřej Kania: Jak se z chudého Finska stala vzdělávací supervelmoc?

Inspirujme se jejich příběhem a proměňme Českou republiku z montovny na technologickou a inovativní velmoc. Jsme na stejném rozcestí, na kterém bylo Finsko.




Před 40 lety bylo Finsko relativně chudou zemí s ekonomikou založenou primárně na zemědělství. Finsko bylo zemí, která měla relativně nekvalitní vzdělávací systém. Političtí lídři věděli, že jejich ekonomické přežití vyžaduje radikální změnu vzdělávacího systému, a že potřebují vytvořit takové školství, které z mladých studentů udělá kreativní inovátory, kteří přetransformují Finsko z agrární společnosti na zemi, která produkuje technologické inovace a velkou přidanou hodnotu. Tehdejší lídři věděli, že změny, které provedou, se pozitivně projeví až za pár desítek let. I přesto se celá politická scéna, bez ohledu na stranickou příslušnost, shodla, že vzdělávací reforma bude apolitickou záležitostí a nebude se do ní zasahovat, ať bude u vlády kdokoliv. Dnes Finové začínají školu o rok později než u nás - v 7 letech. Dělají mnohem méně domácích úkolů a často vůbec žádné, mají kratší vyučování a dokonce kratší školní rok. Učí se méně. Finsko rovněž minimálně kontroluje své učitele a minimálně testuje své studenty. Finové tedy dělají všechno prakticky úplně opačně než my a než to, co je zažité v česku jako ten správný přístup - co nejvíce domácích úkolů, co nejdelší vyučování, co nejvíce testů, tedy systém zaměřený na výkon. Pokud chceme něco udělat se zastaralým českým systémem, který má v sobě mnoho prvků rakousko-uherského a komunistického školství, musí se naši politici a naše společnost shodnout na tom, že vzdělávaní by mělo být apolitickou věcí, do které nebude každé dva roky nový ministr školství radikálně zasahovat.

Jaké konkrétní kroky Finové udělali? Například:

  1. Jedním z hlavních znaků finské vzdělávací reformy byla radikální změna výchovy nových učitelů. Například učitelé, kteří učí na základní škole, do které chodí studenti mezi 7 a 16 rokem života, se nespecializují na jeden nebo dva předměty, ale velice často učí jeden učitel téměř všechny předměty. Dále Finové začali vybírat na učitele lidi, kteří mají charisma, mají zkušenost s prací v týmu a motivováním větší skupiny lidí (sportovci, skauti, apod.). Zajímavé je i to, že v dnešní době pouze jedna čtvrtina ze studentů, kteří studují učitelství, byla na střední škole v TOP 20 % akademicky nejlepších studentů. Finové tedy na učitele nevybírají šprty. Proč? Protože šprti jsou schopni učit jen šprty a nejsou schopni pochopit, že zrovna ten jejich předmět není ten nejdůležitější na světě.
  2. Finské školství dává velký důraz na technické vzdělávání, po kterém volá česká průmyslová lobby, která ale chce ve jménu techniky rušit gymnázia a zakládat nová učiliště a hnát tam studenty v patnácti letech. To je zásadní rozdíl. Ve Finsku se chápe pod “technickým školstvím” směr, který je zaměřen na vysokou přidanou hodnotu a na inovace, nikoliv směr, který produkuje levnou pracovní sílu, která nemá jinou kvalifikaci než pracovat v továrnách a montovnách. To není technika, to je montovna. Ve Finsku mají totiž kvalitně propracované vzdělávací programy v technickém směru, školy jsou úžasným způsobem propojeny s firmami a na školách je rovněž k dispozici nejmodernější technologie a techničtí experti, nikoliv pupkatí mistři, kteří totéž učili už za Husáka.
  3. Studenti mají velkou svobodu při výběru předmětů a obecné zaměření jejich vzdělávání, což je absolutně v rozporu s tendencemi českého vzdělávacího systému, který centrálně studentům a školám přikazuje, co se má vyučovat.
  4. Neustále pracují se svými učiteli na nových inovativních způsobech výuky.
  5. Testují naprosto minimálně, dávají domácí úkoly naprosto minimálně.
  6. Finské školství je decentralizované, regiony mají velké pravomoci a mohou adaptovat vzdělávání na regionální kontext a potřeby.

Reforma školství je mnohem důležitější, než jestli bude minimální mzda 11 000 Kč, nebo 11 400 Kč. Nebo, jestli bude 21% DPH, nebo 19% DPH. Nebo, jestli se důchody zvýší o 200 Kč, nebo 300 Kč.

7 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

Finsko není bůhvíjaká vzdělávací velmoc. Jen ve výsledcích testů PISa těží z toho, že je tam minimum ROMŮ a přistěhovalců. Byli jsme ve finské škole týden v rámci Comenia, žádné výrazné rozdíly ve stylu a obsahu výuky jsme nezaznamenali. Podstatný rozdíl byl ale v personálním zabezpečení výuky a v množství pomůcek, tedy evidentně ve finančních možnostech školy.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A Finsko je technologická a inovativní velmoc?

Jirka řekl(a)...

Finsko bezesporu vzdělávací velmocí je, protože přes velké hospodářské problémy, kterými v posledních letech prochází, financuje školství lépe než Česká republika a prostředky vynakládá efektivněji. Dokonce bych se odvážil tvrdit, že jim opravdu jde o každého žáka (včetně hendikepovaných)zřejmě proto, že si uvědomují omezenost lidských zdrojů malého národa.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Já si také přisadím. I ta inkluze tam je v podstatě jen díky zeměpisnému rozložení. To není blaf, to je oficiální stanovisko Finů. Nemělo smysl budovat specializované školy, protože dojezdy by byly až přes sto kilometrů, tak si vyrobili svoji inkluzi (asi takovou, jakou bychom si představovali i my). Tudíž specializované školy tam jsou, ale jen ve velkých městech.
a také bych se zmínila o odpovědnosti učitelů. Taky bych si to zde přála.

m vanek řekl(a)...

Podle toho, co pan Kania napsal, v úvodu článku, tak vůbec nic neví o českém školství. Jak mám věřit, že něco opravdu ví o finském školství?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

"se nespecializují na jeden nebo dva předměty, ale velice často učí jeden učitel téměř všechny předměty. "

Mohl by to někdo potvrdit nebo vyvrátit. Nezdá se mi to reálné.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Mohl by to někdo potvrdit nebo vyvrátit. Nezdá se mi to reálné.

Učit se dá leccos. Jde jen o to, jaká kvalita se očekává.
Pokud pedagog přestává být tradicionalistickým učitelem, tedy tím, který je široko daleko jediným zdrojem informace, který pevně drží otěže směrování vzdělávacího procesu, který detailně hodnotí výsledky žákovy práce a který nese plnou odpovědnost za žákovo zkompetentnění, ale stává se alternativním průvodcem, který odkazuje žáka na zdroje na netu, který nechá žáka, ať si tvoří dle vlastního uvážení, který odpovědnost za hodnocení práce nechá na jejím autorovi, a který z toho dělá jedinou cestu ke zkonkurenceschopnění pro všechny budoucí časy, pak se dá renesančně a bez uzardění pokrýt škála vzdělávacích oblastí komplet.
Pytlici takhle tělocvičně zkompetentňovali dívenky v období jejich bouřlivého fyzického vývoje, a nikoho úroveň jejich počínání nezajímala. V těláku se přece tak akorát hodí meruna do placu. Na to nemusí bůhvíjaká kvalifikace, že? Úplně stačí všem napsat jednušky, aby se nepopudilo veřejné mínění...

Okomentovat