31.5.17

MŠMT: Reakce ministryně školství na zavádějící informace o kariérním řádu

Po dvou letech příprav budu dnes v Senátu prosazovat schválení novely zákona o pedagogických pracovnících, jejíž součástí je i kariérní řád učitelů. Kariérní řád je pro mě jedním z hlavních cílů, na které jsem se během svého působení na MŠMT zaměřila. Na nejrůznějších jednáních, besedách, setkáních ve školách a kulatých stolech jsem hovořila s tisíci učitelů a odborníků na školství a na základě těchto podnětů z praxe jsme pak kariérní řád upravovali. Přesto kolem kariérního řádu panuje řada mýtů a polopravd, které chci jednoznačně vyvrátit.

První z mýtů je, že hodnocení začínajících učitelů bude administrativně náročné. Přípravu kariérního řádu od počátku projednáváme s učiteli a zástupci škol, a proto jsme původně navrhovanou administrativu upravili a výrazně zjednodušili. Začínající učitel sice bude muset k atestačnímu řízení dokládat portfolio své práce, ale toto portfolio si učitelé vytvářejí už nyní. Navíc veškerá administrativa spojená s hodnocením bude v gesci ředitelů škol a není důvod si myslet, že si budou chtít přidělávat práci.

Chybně se také uvádí, že zkušení pedagogové si ve třetím stupni kariérního řádu polepší o 3000 korun. Ve skutečnosti se však může učitelům zvýšit plat až o 5000 korun, protože kromě třítisícového příplatku se také posunou v platových stupních o určitý počet let.

Neodůvodněnou a poplašnou zprávou je i tvrzení, že se mladým učitelům, zejména těm v mateřských školách, platy po zavedení kariérního řádu dokonce sníží. Platové zařazení začínajících učitelů se přitom řídí standardně zákoníkem práce a o zařazení do platové třídy podle druhu práce rozhoduje zaměstnavatel. Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících nestanoví, že začínající učitel musí být zařazen do nejnižší odpovídající platové třídy. Naopak, podle novely učitel, který úspěšně postoupí do druhého kariérního stupně, nejpozději v tomto okamžiku musí získat 9. nebo 12. platovou třídu, pokud v ní už není.

Kariérní řád prý také nedostatečně oceňuje učitele za nejrůznější specializační činnosti, třídnictví a atestaci. Ano, také bychom rádi například třídním učitelům přidali k výplatě třeba 3000 korun, ale takové skokové zvýšení zatím bohužel není možné s ohledem na státní rozpočet a stávající platové předpisy. Zatímco nyní ale dostávají učitelé za třídnictví příplatek průměrně 400 korun, po zavedení kariérního řádu by za stejnou práci měli zákonný nárok na příplatek až 1500 korun měsíčně. Peníze na to jsme zajistili.

V souvislosti s kariérním řádem jsou však asi nejabsurdnější výtky směrem k podfinancování českého školství. Proto chci připomenout, že jen pro letošní rok jsem na zabezpečení kariérního systému vyjednala na vládě 404 milionů korun. Tyto peníze jsou určeny například na příplatky pro uvádějící učitele během adaptačního období, příplatky pro výchovné poradce či financování odpočtu hodin pro metodiky prevence. Rozpočtové krytí jsem zajistila i v roce 2018. Celkem jdou v letošním a příštím roce na zajištění kariérního řádu tři miliardy korun. Zároveň chci připomenout, že jsem pro letošní rok vyjednala rekordní navýšení o 13,5 miliardy korun, a školský rozpočet je tak nejvyšší po roce 1989. Platy učitelů od nástupu vlády vzrostly o cca 14,5 %. A pro rok 2018 navrhujeme zvýšení platů učitelů o 15 % a zvýšení platů nepedagogů. Cílem je pak zvyšovat platy učitelů tak, aby od 1.1. 2020 brali 43.000 Kč.

Učitelé by se tak po 20 letech dočkali systému, který jim umožní jejich profesní rozvoj, zlepší finanční podmínky, a také přispěje k lepšímu postavení kantorů ve společnosti. Kariérní řád nám pomůže udržet zejména mladé učitele v českém vzdělávacím systému a ocenit i služebně starší a zkušenější pedagogy a nabídne jim cesty profesního rozvoje.

Žádné komentáře:

Okomentovat