24.5.17

Michaela Kabátová: Ať si děti sedí vzadu, ale s asistentem

První školní rok inkluze neboli společného vzdělávání se chýlí ke konci. Základem pro to, aby fungovalo, mají být poradny, které žáky se speciálními vzdělávacími potřebami diagnostikují. Náměstek ministryně školství a možný kandidát na ministerský post Stanislav Štech připouští, že některé stále narážejí na nedostatek zaměstnanců, a dochází tak i k několikaměsíčním skluzům ve vyšetření dětí.

Z rozhovoru s náměstkem ministryně školství a možným kandidátem na ministerský post Stanislavem Štechem, zveřejněném v Lidových novinách, vybíráme:

LN V některých třídách podle ohlasů děti se speciálními vzdělávacími potřebami stále sedí vzadu v lavici a jsou stranou...

Je třeba jasně říci, že existují děti, u kterých zjistíme, že ani s maximálním opatřením není v jejich zájmu, aby byly v běžné třídě. Metody, jak pracovat s žáky, jsou ale různé. Mohou klidně sedět vzadu, ale s asistentem. Neruší pak ostatní. Někdy se kritizuje, že je to vlastně segregace, jen přenesená dovnitř škol. Když se vytvoří skupinka dětí se stejnými potížemi a pracuje se s ní mimo, není to nic, co by bylo proti duchu inkluze. Metody vnitřní diferenciace existovaly vždy a v určitých případech to může pro dítě být i pozitivní. Někdy to může být ku prospěchu, někdy špatně. Důležitá je ale součinnost všech – rodiny, školy a školských poradenských zařízení.



5 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...

A ten asistent bude dělat co? Konkrétně třeba s dítětem mentálně postiženým.To by mi mohl pan náměstek osvětlit.Já tomu nemohu přijít na kloub.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Metody, jak pracovat s žáky, jsou ale různé. Mohou klidně sedět vzadu, ale s asistentem. Neruší pak ostatní.

To tedy měli pytlici poněkud jinou představu o inkluzi. Dítě někam posazené, aby nerušilo, mohlo klidně zůstat sedět v praktické škole. Jaký je pro dítě se speciálními vzdělávacími potřebami asi tak přínos takové implementace. Tak kvůli tomuhle byl celý ten inkluzní humbuk?
A ta místa vzadu jsou oddělená nějakou protihlukovou barierou, nebo pár desítek metrů daleko, že případně rušení ostatní děti neruší? A co když se takových dětí sejde ve třídě víc?

pratavetra řekl(a)...

Mě to teda ruší a děti taky, přestože sedí vzadu. V matematice mi to fakt leze na nervy, už jsem se párkrát na poslední chvíli zastavil, když jsem chtěl zařvat, ať se zavře. Ona to totiž byla asistentka :-(.

Slávina řekl(a)...

K pochopení rušení vyučovacího procesu duplicitou asistenta s "opožděným" žákem není třeba pŕíliš velké námahy ani vzdélání .
Vzpomeňte na propagované Open Space ! To byla bomba ! Ale po čase nadšení skoro nebezpečně výbušná! A to v těchto hlučných
halách pracovali dospělí, vzdělaní lidé. Stačil však častý telefonní kontakt, občasná konverzace a už klesala výkonnost pracovníků ,
kteří potřebují k práci klid.
Jak se má na práci soustředit učitel, který musí obsáhnout vzdělávání i 30 žáků , naučit je nové látce a jestě ohlídat, zda asistentka plní jeho přípravu?
Ani kariérní řád tohle nezajistí ! Naopak mnohé odradí !
Jediné řešení - zrušit plošnou inkluzi . Dodat učitelům chuť do práce . A tím zvednout autoritu školství . Trend současných "hlav" je opačný.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jak se má na práci soustředit učitel... ?

A jak se má soustředit žák?
Kdo ochrání právo na klid žáka, který neprudí? Těch pár dětí už dávno nikoho nezajímá.

Okomentovat