24.5.17

Jiří Zapletal: A Valachová řekla ne!

Každý z nás má sen. Někomu se podaří jej realizovat, jinému nikoli. Představte si, že právě váš sen se blíží k naplnění. Máte vše, co potřebujete. Zjistíte, že musíte splnit podmínky zákona. Hurá, i ty splňujete. Nic vám již nebrání. A pak to přijde. Setkáte se s protivníkem, kterému nejste rovni. S protivníkem, který škrtem pera váš sen zhatí.


Pokud by se jednalo například o majitele domu, který k naplnění vlastního snu potřebujete, asi to překousnete. Když se ale jedná o někoho zmocněného zákonem, který sám zákon porušovat může, to je těžké k přežití.

Něco takového zažívají v těchto dnech rodiče z Frýdku-Místku. Mají sen, že jejich děti nebudou vzdělávány v klasických školách. Mají sen, že jejich děti se budou vzděláváním bavit. Učit se hrou. Uvěřili, že existuje metoda, kdy dítě je šťastné, ve škole se nenudí. Můžete s nimi nesouhlasit. Můžete si myslet, že i v klasické škole se dítě nenudí. Je to Váš názor a Vaše právo. Stejně jako je právo těchto rodičů myslet si něco jiného.

Co se děje? Existuje specifický koncept škol, v České republice již fungující na několika místech. Tento se mohl od 1. září rozšířit i do Frýdku-Místku. Tato nová škola má budovu, má vybavení, učitele. Vlastní veškerá potvrzení, souhlasy města. Má dokonce i žáky a nadšené rodiče. Jediné co jí chybí, je lejstro. Hloupý papír, který by tuto školu zapsal do rejstříku škol. Tento papír musí vydat Ministerstvo školství. Musí jej podepsat ministryně Valachová. Tento papír nedostane. Proč? Protože Valachová! Ano, je to tak. V dnešní době není důležité, zda splňujete požadavky zákona. Dnes si může jeden politik pohrávat s Vaší budoucností, jak se mu zlíbí. Že existují zákonné postupy, že nic nebrání vydání příslušného dokumentu, že stejné školy stejného zřizovatele již fungují a papír mají, to ji nezajímá.

Možná namítnete, jedná se o soukromou školu, může existovat i bez zápisu v rejstříku škol. Bohužel není to tak snadné. Zjednodušeně řečeno, aby dítě mohlo na takovouto školu chodit, musí být vedeno ve škole jiné (zapsané v rejstříku) a mít režim domácího vyučování. To je celkem nepraktické a pro rodiče komplikované. Ale náš právní řád se v komplikacích vyžívá. Politici a úředníci si v nich libují. Já nikoli, a možná se mnou souhlasíte. Nemám rád zbytečné kličky. Copak jsme zajíci, abychom v životě jen kličkovali?

V obdobném případě, jako je ten frýdecko-místecký, dokonce soud uznal, že škola má být zapsána do rejstříku. Samozřejmě nejde jen o tento rejstřík. Podstatou, stejně jako všude, jsou peníze. Pokud je škola zapsána v rejstříku škol, získává provozovatel školy – bez ohledu na to, zda se jedná o obec, město, církev či soukromého vlastníka – peníze na provoz, a to v rámci tzv. normativu. Je to částka na jednoho žáka. Podle zřizovatele školy se liší. Jen pro představu, pro tzv. státní školy (tj. ty obecní) je tento normativ cca 57 tisíc korun ročně na jednoho žáka. U církevních škol a soukromých škol je tato částka cca 51 tisíc korun ročně na žáka. Již jen z těchto orientačních čísel je zřejmé, že pro státní rozpočet, tj. pro peněženky nás všech, kteří do státního rozpočtu skrze daně přispíváme, je vzdělávání žáků na soukromých školách výhodnější. Stojí nás ročně o cca 6 tisíc méně. A to se přeci vyplatí. Tak v čem je problém?

Ve Frýdku-Místku mohli mít krásnou školu. Novou školu. Školu plnou dětí. A ministryně Valachová řekla NE! Co jí k tomu vede? Možná utkvělá představa každého levičáka, že jen stát (vrchnost) může vychovávat. Jen vrchnost může stanovovat, co se budou děti učit. Je potřeba se zbavit všeho neznámého, nebezpečného. Co kdyby se dítě setkalo s jinou než schválenou ideologií? Možná, že ministryně Valachová těžce nese, že na soukromé škole jsou rodiče za vzdělání dětí ochotni připlatit. To je přeci nepředstavitelné! Platit za vzdělání! Rozhodovat o vlastních penězích tímto z pohledu socialisty odporným způsobem. Být takto rozmařilý. To se neodpouští. …. Je těžké být socialistou. Mnozí následky mají vetknuty přímo do tváře.

Jaké je řešení? V případě frýdecko-místeckých rodičů velice složité a nejisté. Zřizovatel školy se bude snažit do 1. září zápis do rejstříku získat. To má však zkomplikováno rezignací Valachové (když pro ni bylo snazší podepsat dotační programy šité na míru vybraným, než podepsat jedno hloupé rozhodnutí o zařazení do rejstříku škol). Až přijde nový ministr, než se rozkouká je léto. A v létě se přeci nepracuje (k tomu se současní vrcholní politici tváří, že mají léto pořád). Otevřít školu v září bude těžké. Držím palce rodičům, zřizovateli a všem, kteří jsou rádi za konkurenci ve vzdělávání, kteří jsou rádi za svobodnou volbu. Snad se jim to podaří. Nic není nemožné. Stačí se nad tímto stavem zamyslet a pokud souhlasíte s otevřením jedné školy ve Frýdku-Místku, podpořit ji a tlačit a tlačit a tlačit na ty u korýtka, aby podepsali příslušné pitomé lejstro.

Převzato z autorova blogu na iDNES.cz

9 komentářů:

Fanda Moudry řekl(a)...

Říkám to stále dokola. Nechť soukromé školy žijí jen ze školného a sponzorů jako ve Velké Británii a bez státního příspěvku. Proč mají lidé v ČR přispívat ze svých daní na soukromou firmu? Klidně tyto školy povolit, ale bez státních peněz. Rodiče žáků ze středních vrstev mají evidentně obavy z inkluze po českém způsobu. Tady je zakopán pes. Tito bohatí rodiče nechtějí, aby jejich děti sdílely školní lavice s žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí, s žáky s PAS a mentálně postiženými. Veřejné ZŠ se tak proměňují v novodobé praktické školy.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici by počet a nabídku vzdělávacích zařízení nikterak neomezovali.
Nechť se každý vzdělává, kde uzná za vhodné, a způsobem, který mu vyhovuje.
Otázkou zůstává, proč rodiče svůj čas a úsilí nesměřují na uzpůsobení veřejných škol tak, aby tato odpovídaly jejich představám o charakteru vzdělávání svých dětí. Normálně vlítnu do ředitelny, bouchnu pěstí do stolu, a už to lítá. A pokud ne, tak zopakuji na radnici.

Fanda Moudry řekl(a)...

Jo, jo. Pytlíci se nebojí politické korektnosti. Říci v dnešní době něco jiného o inkluzi, než je představa naších centralistických vůdců, zavání označením xenofobní rasista, špatný demokrat, populista,..Poté už přichází vyloučení z normální společnosti ve smyslu středověkého kacíře.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici vůbec nevidí nic špatného na tom, když rodič jasně a zřetelně vysloví svoje požadavky.
'Přeji si, aby moje dítě mohlo ve škole dělat, čeho se mu zachce, žádné domácí úkoly, žádná zkoušení a testy, aby si jedničky psalo samo podle svého uvážení. Prostě žádné povinnosti, jen zábava a úlevy. Tak jak je zvyklé z domova, a jak to nakonec bude mít celý život, protože já si to už ohlídám.

Ygrain řekl(a)...

"Nechť soukromé školy žijí jen ze školného a sponzorů jako ve Velké Británii a bez státního příspěvku."
Bingo.

"Otázkou zůstává, proč rodiče svůj čas a úsilí nesměřují na uzpůsobení veřejných škol tak, aby tato odpovídaly jejich představám o charakteru vzdělávání svých dětí. Normálně vlítnu do ředitelny, bouchnu pěstí do stolu, a už to lítá. A pokud ne, tak zopakuji na radnici."
Páč to chce vyvinout souv islé a dlouhodobé úsilí. Dát dítě do školy, kde je všecko v pohodě a jde to samo, je mnohem pohodlnější.

Jiří Zapletal řekl(a)...

Představte si panelový dům, v němž jsou byty s balkonem a bez něj. Všichni nájemníci přispívají do společného fondu oprav. Rozhodne se o opravě balkonů. Někdo se sám rozhodne, že si připlatí z osobních prostředků a nechá si balkon navíc zasklít. Jakou logiku by mělo, kdyby ostatní nájemníci prohlásili, že tito lidé si mají zaplatit celou opravu sami, a to jen proto, že chtějí něco jiného, něco navíc.
A podobně je to u soukromých škol. Ze statního rozpočtu se platí na každé dítě procházející základním vzděláváním určitá částka — onen normativ. U soukromých škol je nižší než u veřejných škol. Již to je nelogické. U toho paneláku se také dohodnete, že všechny opravy stejného rozsahu se budou hradit stejně a nikoli, že ten který chce zasklení, zaplatí k tomu navíc ze svého 10 % toho co ostatní mají hrazeno ze spokečného fondu. Ale současný systém soukromé školy znevýhodňuje. Na druhou stranu pro daňové poplatníky je výhodnější právě soukromá škola. A to z více důvodů, nikoli jen kvůli normativům.
Stavební úpravy, pořízení nového vybavení atd. se u veřejných škol financují z rozpočtu zřizovatele. Čili opět z peněz daňových poplatníků. U soukromých škol z peněz majitele, který je vybíra od rodičů. Zpět k onomu paneláku. Veřejné školy jsou jako ony balkony. Přispívají na ně i ti, kteří balkon nemají, ale platí do společného fondu oprav. Soukromé školy jsou jako ono zasklení - platí je navíc jen ten kdo chce. Pokud by se nastavil systém, že každý rodič získá při narození dítěte voucher na vzdělání dítěte v určitém objemu a bylo by jen na něm, u které školy jej uplatní, poté by se dalo hovořit o spravedlivém systému vzdělávání (o zvýšení kvality nemluvě).

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici by v souvislosti s dětmi nepoužívali příměr s 'opravou', a našli by nějakou patřičnější paralelu, kde by bylo užito klíčové slovo 'náprava'.
Zvláště pak u rodičů, kteří pro svá dítka hledají zásadně jen něco extra, protože tím podvědomě substitují svoje mnohá zanedbávání v péči o to dítě. Vlítnou do školy, ztropí tam řádný bugr, a pak třeba vyjde najevo, že na potomka ani ty alimety neplatí řádně. Nebo se velmi živě zabývají zkoumáním, jestli v družině je činnost dostatečně pestrá a podnětná, a pak z nich vypadne požadavek, jestli by tam dítko mohlo zůstávat až do sedmi, a občas i o víkendu. Pikantnější to pak je, když se jedná o caparta ve školce.

Ygrain řekl(a)...

No, tak když to chcete brát přes stavebnictví, tak vám ten příměr trochu zpřesním: je to, jako kdybyste kvůli zasklení svého balkonu chtěl, aby vám ho zasklívala jiná firma, která bude mít svoje zedníky a svoje lešení, které se budou platit ze společných peněz. Jestli nechcete využít svého práva dát dítě do státní školy, kde má garantované místo, je to vaše volba, stejně jako je vaše volba nepoužívat MHD a jezdit vlastním vozem, na který vám také nikdo nepřispívá.

Jiří Zapletal řekl(a)...

A proč by mi zasklení a opravu balkonu nemohla dělat jiná firma, když se mi třeba nelíbí práce firmy, která realizuje zbytek? Z pohledu držitele kasy je to jedno. Na můj balkon půjde stejná částka jako na balkony ostatních. Výstup musí být opticky stejný a odpovědnost za vady si nesu sám.

U garantovaných míst je to složitější. Proč ještě nedávno (a možná i letos) rodiče přespávali před vybranou školou, jen aby se dostali u zápisu první na řadu? U některých škol marně lákali děti k zápisu. Obec má povinnost zajistit místo pro dítě ze spádové oblasti. Většina rodičů však chce pro své dítě to nejlepší. Proto si vybírá školu. Letos náš syn šel k zápisu. Také jsme vybírali. Dokonce se mi podařilo dostat k internímu žebříčku škol. Překvapivě školy, které jsme považovali a obecně jsou považovány za nejlepší, v žebřičku nebyli ani do desátého místa. Onen žebříček dělali profesionálové, čili žádné mají vymalováno, mají kroužky apod., ale dle výsledků dětí, jejich uplatnění. Zaujalo mne to a zjišťoval jsem příčiny. Překvapivě nejlepší školy byly ty, které mají nízký počet dětí v prvním stupni. Ony obecně považované elitní školy mají naopak vždy plnou kapacitu. Dále školy s nižším počtem žáků se snaží přilákat rodiče, neustále se zlepšují a to je výsledek. Elitní školy, které ví, že budou vždy naplněny až na půdu nejsou tak motivovány. Každý rodič má mít možnost pro své dítě vybrat to nejlepší. Z pohledu státního rozpočtu, jak jsem již uvedl, je to téměř neutrální. Pokud někdo brojí proti soukromým školám, je to jen jiný typ vlastnictví. Veřejnou školu vlastní také obec a ne stát. A obec dosazuje vedení, rozhoduje o směřování, rozvoji. Záleží jen na znalosti a schopnostech představitelů obce jak bude jejich škola vypadat.

Nedivím se, že čím dál více rodičů hledá alternativu proti veřejným školám. To co provádí současní politici ve vedení státu je katastrofa. Už jen myšlenka inkluze, kdy vše směřuje k přizpůsobení se nejslabšímu než naopak, povede pouze a jen k situaci, kdy základní školství bude zdrojem kapacit dělníků pro montovny. Ale to je cílem levicových politiků typu Valachová.

Už se rozepisuji celkem dlouze, ale nedá mi to zmínit dva příklady. První je má základní škola. První stupeň jsem byl na spádové školy - malá škola, vedená jako vedlejší budova školy hlavní. Bylo nás tam méně, výsledkem byl relativně nadprůměrný výsledek všech žáků. Na prvním stupni jsem patřil mezi tzv. šprty. Jako jediný z nich jsem neodešel na druhý stupeň do oné velké školy, ale na matematickou. Výsledek byl, že ze základní školy jsem si mohl říci jakoukoli střední školu a dostal jsem se. Bývalí spolužáci - šprti, byli rádi, že prolezli. Celé to bylo o způsobu - na matematické se prostě nepřizpůsobovalo nejslabším.

Druhý příklad - lehce mentálně postižená dívka nastoupila na běžnou základní školu. Byla téměř ve všem mezi nejhoršími. A děti jsou zákeřné a dali jí to pořádně sežrat. Nechtěla do školy chodit vůbec. Rodiče se naštvali, dali ji na speciální školu. Tam je šťastná. Nyní, když přišla politika inkluze, by se mohla vrátit na původní školu. Rodiče řekli rozhodné ne. Pro ně je podstatné dítě, ne plnění pitomých politik.

Jinak MHD nemusím používat, je to má svobodná volba (zatím). Ale přispívat skrze daně na něj musím.

Okomentovat