15.5.17

FAQ ke kariérnímu řádu

Přestože rubrika FAQ - Často kladené otázky ke kariérnímu řádu na webu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zeje prázdnotou, nalezli jsme pro vás otázky a odpovědi na nejčastější otázky ke kariérnímu řádu na webu Unie zaměstnavatelských svazů. Odpovědi připravila Dana Prudíková, náměstkyně pro řízení sekce legislativy a strategie MŠMT, pro listopadovou konferenci Školství 2017. Vzhledem k půlročnímu odstupu od této konference berte odpovědi jen jako ilustrační.

1. V návrhu zák. č. 563/2004 Sb. v §24b, volno k samostudiu je, že zbývající část 5 dní si PP určí sám. Co když si je předem neurčí?
Pedagogický pracovník je podle ust. § 24b návrhu zákona povinen oznámit řediteli školy 3 měsíce předem dny, ve kterých chce mít volno k samostudiu. Pokud je neoznámí v zákonem stanoveném termínu, pak mu ředitel školy nemusí v jím požadovaných dnech volno k samostudiu poskytnout.

2. Proč musí učitel po 30 letech praxe čekat 7 let, aby mohl obhajovat třetí kariérní stupeň?
Návrh zákona obsahuje přechodná ustanovení, která pro učitele s dlouholetou praxí zkracují dobu nutnou pro možnost konání atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň.

  • V případě učitelů s praxí delší než 15 let se zkracuje doba, která je podmínkou pro konání atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň (tj. 7 let), o 3 roky. Tito učitelé se tak budou moci přihlásit k atestačnímu řízení v roce 2021.
  • V případě učitelů s praxí delší než 10 let se zkracuje doba, která je podmínkou pro konání atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň (tj. 7 let), o 2 roky. Tito učitelé se tak budou moci přihlásit k atestačnímu řízení v roce 2022.

Učitel s 30 letou praxí se tedy bude moci přihlásit k atestačnímu řízení pro třetí kariérní stupeň ihned v roce 2021, ve kterém zákon předpokládá, že je možné vůbec poprvé konat atestační řízení pro tento kariérní stupeň.

3. Kdo bude rozhodovat a posuzovat kompetence inspektorů, vždyť na těchto funkcích nejsou
zdaleka nejlepší učitelé, ale spíše naopak?
Školní inspektoři se v rámci kariérního systému budou podílet na hodnocení učitele v rámci atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň, kdy vykonají 4x za období 12 měsíců hospitaci v hodině učitele. Hodnoticí zpráva ČŠI pak bude jedním z podkladů, nikoliv jediným, pro ověření profesních kompetencí učitele.

Dále pak budou školní inspektoři členy atestační komise – v případě atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň bude školní inspektor jedním z možných členů dle výběru ředitele, v případě atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň pak bude školní inspektor jedním z 5 členů. Současně je třeba uvést, že každý člen atestační komise bude povinen absolvovat odbornou přípravu členů atestačních komisí zajišťovanou NIDV.

Atestační řízení pro třetí kariérní stupeň se budou podle navrženého znění zákona konat nejdříve v roce 2021. Do té doby bude probíhat testování systému (atestační řízení na zkoušku), v rámci kterého by se mělo projevit, zda budou všechny prvky fungovat, tedy rovněž to, jakým způsobem budou muset být školní inspektoři připraveni a připravováni na celý proces tvorby podkladu pro atestační řízení zajišťovaného ČŠI.

Na doplnění je vhodné uvést, že školním inspektorem může být ten, kdo splní požadavky dané zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4. Jak budou zařazeni do kariérních stupňů stávající učitelé? Budou muset všichni s praxí delší
než dva roky projít atestací?
Návrh zákona v přechodných ustanoveních stanovuje následující pravidla:

  1. Pedagogičtí pracovníci, kteří ke dni účinnosti návrhu zákona vykonávali činnost učitele po dobu alespoň 2 let v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby, se automaticky zařazují do druhého kariérního stupně. 
  2. Pedagogickým pracovníkům, kteří nesplní výše uvedené požadavky, se zkrátí adaptační období o dobu, po kterou vykonávali činnost učitele, nejvýše však o 12 měsíců. Prakticky to znamená, že učitel, který vykonával pedagogickou činnost méně než 2 roky, setrvá v adaptačním období 1 rok.

5. Co když ten nejlepší z nejlepších nebude takový pořád? To jednou udělal a bude mu to platit
do důchodu, resp. dokud se on sám nerozhodne do důchodu odejít?
Třetí kariérní stupeň je pro učitele skutečně plánován jako trvalý. Zachování a prohlubování schopností a výkonu učitele, který je ve třetím kariérním stupni, bude zajišťováno mimo jiné nástroji dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, se kterým zákon počítá.

Učitel ve třetím kariérním stupni bude nadto muset plnit ze zákona povinně zavedený osobní plán profesního rozvoje. Každý učitel by měl tedy trvale rozvíjet nebo aktualizovat podle nových poznatků a přístupů své profesní kompetence.

Samozřejmě jako doposud mohou ředitelé využívat manažerské nástroje rozvoje lidských zdrojů za použití motivačních prvků, např. mimořádných odměn či jiných pracovněprávních nástrojů, které zákoník práce nabízí.

6. Počítá se v novelách s pozicí Metodika ICT = pedagogický pracovník a správce ICT =
nepedagog? Pokud ne, tak proč?
Návrh zákona se nedotýká problematiky tzv. nepedagogických pracovníků (nepedagogů). Pedagogičtí pracovníci mohou vykonávat specializovanou činnost koordinátora ICT (jiným označením metodika ICT). Tato činnost je nově výslovně zakotvena přímo v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících. Učitel-koordinátor ICT nemá vykonávat činnost správce sítě. Obsahem činnosti koordinátora ICT je zejména vytváření, vyhodnocování a udržování plánu informačních a komunikačních technologií školy a koordinace (metodické vedení) využívání informačních a komunikačních technologií při vzdělávání. Pracovní činnost správce ICT jako nepedagogického pracovníka zákon o pedagogických pracovnících ani jiný školský právní předpis blíže neupravuje.

7. Už je známá výše poplatku za atestaci?
Atestační řízení do druhého kariérního stupně je pro učitele zcela bez úhrady. Úhrada za atestační řízení pro třetí kariérní stupeň by měla sloužit na pokrytí části administrativních nákladů na atestaci. Konkrétní výši této úhrady stanoví prováděcí právní předpis, ale částka nepřesáhne 500 Kč.

8. Nebylo by jednodušší dát školám dostatek peněz a ředitelům odpovídající pravomoc a odpovědnost za kvalitu, než komplikovaný kariérní řád?
Jedním z cílů kariérního řádu je zavést objektivní hodnocení kvality práce učitelů. Z tohoto důvodu bude vydána vyhláška o standardu učitele, který bude nástrojem pro hodnocení učitelů. Zavedením
kariérního systému rovněž dojde k tomu, že hodnocení učitelů bude objektivní a srovnatelné na všech školách v České republice, neboť se na něm bude podílet nejen ředitel školy, ale i další odborníci.

9. Jak je to se zařazením ředitele do kariérního stupně? Např. ředitel, který pracuje ve funkci
20 let a více?
Pokud je ředitel školy současně učitelem, pak se na něj aplikují přechodná ustanovení tak, jak jsou popsána výše u otázky č. 4. Není-li ředitel školy učitelem, pak se na něj kariérní systém nevztahuje; podle přechodných ustanovení může být i nadále ředitelem školy, nejdéle však do doby uplynutí jeho 6 letého funkčního období v případě škol, kdy se místo ředitele obsazuje na základě konkursního řízení. V případě ředitele soukromých a církevních škol pak po dobu 6 let ode dne nabytí účinnosti zákona.
10. Proč uvádíte konkrétní částky pro kariérní stupně a nikoli např. v % k tarifním platům? Za 7 let může dojít vzhledem k inflaci k výraznému snížení hodnoty.

Návrh novely zákoníku práce se drží dosavadního způsobu stanovení výše příplatků, tj. v konkrétních částkách nebo rozpětích, jak vyplývá již ze stávajícího § 133 zákoníku práce a § 8 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (týká se dosavadního zvláštního příplatku). Vyšší platové ohodnocení učitelů ve třetím kariérním stupni bude podle návrhu dvousložkové: příplatek pro učitele ve třetím kariérním stupni (3000 Kč) a vyšší tarifní plat (zvýšení platového tarifu v důsledku jednorázového zvýšení doby započitatelné praxe). Je pravda, že konstrukce příplatku pro učitele ve třetím kariérním stupni v procentech k platovému tarifu by byla také technicky možná. V tomto případě by se do výše tzv. atestačního příplatku mnohem více promítala výše platového tarifu určovaná tzv. věkovým automatem. Delší dobou započitatelné praxe a s ní spojeným vyšším platovým tarifem budou učitelé s delší praxí zvýhodněni konstrukcí zvýšení platového tarifu učitelů ve třetím kariérním stupni (posun do vyššího platového stupně v důsledku úspěšně vykonaného atestačního řízení).

Zbývající část zvýšení platů naopak bude znamenat pohyb v rámci platových stupňů, a zde tedy již bude zohledněna rozdílná výše platového tarifu učitele daná delší dobou započitatelné praxe.

11. Jak vysoké bude administrativní zatížení vedení školy ... osobní plán se bude aktualizovat
každý rok?
Na řadě škol již tyto plány existují a jsou součástí správného manažerského řízení ze strany ředitelů, kteří jsou v tomto ohledu i vzděláváni. Zavedení kariérního systému je v České republice zcela novou záležitostí, která s sebou zákonitě přinese určitou míru administrativy. Návrh ji nicméně zavádí pouze v nezbytně nutné míře. Atestační řízení není správní řízením a shromažďované dokumenty budou dokládat profesní kompetence učitele; nejedná se o nějaké zbytečné administrativní formuláře. Atestační řízení pro třetí kariérní stupeň je pro učitele nepovinné. Administrativně bude atestační řízení pro třetí kariérní stupeň zajišťovat NIDV. Z důvodů snížení administrativy na nezbytné minimum budou nejprve pilotovány všechny procesy kariérního systému v připravovaném projektu IMKA (Implementace kariérního systému učitelů) před zavedením do praxe. Jedním z požadavků kladených na pilotáže je i takové nastavení systému, aby ředitelé a učitelé nebyli zatěžováni administrativou. K zajištění nutné administrace budou také využívány elektronické systémy, které ji zrychlí a zefektivní. Podle návrhu zákona by se měl osobní plán profesního rozvoje zpracovávat na období 12 měsíců, ale diskuze o délce tohoto období ještě není uzavřena a může dojít k jejímu prodloužení při projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně. Stávající znění návrhu zákona počítá s tím, že osobní plány profesního
rozvoje povinně tvoří každý pedagogický pracovník, jehož pracovní poměr je delší než 12 měsíců a jehož týdenní pracovní doba je větší než polovina stanovené týdenní pracovní doby. V ostatních případech je vytváření osobního plánu nepovinné. Rovněž je třeba upozornit, že osobní plány profesního rozvoje by na sebe měly navazovat; nepočítá se tak s tím, že by nový osobní plán měl být zcela odlišný od předchozího.

12. Bude mít ředitel školy možnost některým učitelům nedoporučit 3. kariérní stupeň?
Ředitel školy bude vždy členem atestační komise pro přechod na další kariérní stupeň a jeho hodnocení výsledků práce učitele bude vždy součástí ověření dosažení profesních kompetencí. Samotné přihlášení učitele do atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň však ředitel ovlivnit nemůže.

13. Počítá kariérní řád i s ostatními pedagogickými pracovníky, např. vychovateli?
Předložený návrh zákona zavádí nově pouze kariérní systém pro učitele.

14. Jak se finančně promítne úspěšné složení atestačního řízení pro 2. kariérní stupeň?
Učiteli, který po dvou letech úspěšně absolvuje atestační řízení pro druhý kariérní stupeň, se zvýší plat v důsledku postupu do vyššího platového stupně, popřípadě do vyšší platové třídy. Nadto je možné očekávat, že jeho osobní hodnocení bude vyšší než u učitelů se shodnou dobou praxe, avšak v prvním kariérním stupni. Zároveň se učiteli otevře cesta ke specializovaným činnostem, které jsou spojeny s dalším příplatkem.

15. Do jakého kariérního stupně bude zařazen ředitel školy, kdo jej ocení za práci, kterou bude
vykonávat kvůli kariérnímu řádu (vše bude v náplni práce ředitele?)
Ředitel školy, pokud bude učitelem a splní pravidla stanovená v přechodných ustanoveních (viz otázka č. 4), bude zařazen do druhého kariérního stupně. K administrativní zátěži ředitele školy v souvislosti se zavedením kariérního systému viz otázku č. 11. MŠMT s podílem manažerské práce a rozsahem přímé pedagogické činnosti ředitelů pravidelně pracuje a v případě, že to je vhodné a možné (například v rámci finančních limitů daných státním rozpočtem), přistupuje k úpravám – viz například snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti ředitelů od 1. 9. 2016. Stejně tak MŠMT zvyšuje finanční odměnu za práci ve školství, která se samozřejmě dotýká také odměňování ředitelů.

16. Budou školy dostávat vyšší finance na suplování za chybějící učitele?
Kariérní systém nezpůsobuje absenci učitelů při vyučování, návrh upřesňuje, jakým způsobem se má nakládat s 12 dny volna k samostudiu. Atestační řízení pro druhý kariérní stupeň bude probíhat přímo ve škole s tím, že ředitel školy určí termín jeho konání. Na zvýšené náklady spojené s adaptačním obdobím začínajícího učitele pamatuje návrh v rovině zavedení tzv. normativu na učitele v adaptačním období.

17. Proč se liší v návrhu výše příplatku za třídnictví na 1. a 2. stupni ZŠ?
Návrh rozdílných částek zohledňuje rozdílnou náročnost práce třídního učitele.



Zdroj: UZS.cz

1 komentář:

Eva Adamová řekl(a)...

"Na doplnění je vhodné uvést, že školním inspektorem může být ten, kdo splní požadavky dané zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů."

Když už se to celé zavádí, tak by se měla u inspektorů do budoucna zavést podmínka splněného třetího stupně. A ne na školu dorazí inspektor, který má třicet let, odučil s bídou čtyři roky a k inspekci se dostal přes papínka, jako se to stalo nám při poslední inspekci.

Okomentovat