29.5.17

EDUin: Nenápadné změny v hodnocení ovlivnily počty neúspěšných maturantů v řádu tisíců

Ministerstvo školství musí objasnit, proč došlo ke změně v hodnocení některých úloh v testu z českého jazyka. Letošní maturanti tak mohli oproti loňským získat větší počet bodů.

V hodnocení maturitního testu z češtiny došlo letos ke změnám, které umožnily maturantům získat u několika úloh větší počet bodů. Cermat tak uměle snížil počet neúspěšných žáků. Kdyby použil stejný model hodnocení jako loni, pak by podle propočtů a odhadů iniciativy Maturitní data – odtajněno bylo neúspěšných žáků v testu Český jazyk a literatura kolem 8 300 – namísto necelých 6 000, kteří propadli skutečně.

V hodnocení letošního testu z českého jazyka došlo prokazatelně ke změnám v hodnocení pěti úloh dvou typů (formátů). Letošní hodnocení bylo benevolentnější, protože umožňovalo získat víc bodů při stejném podílu správných odpovědí. Některým maturantům tak Cermat vylepšil výsledek až o 5 bodů.

Zásah Cermatu byl čistě mechanický. Dotčené úlohy se typově opakují rok co rok a bylo tak možné přepočítat prvotní maturitní data z jara 2016 získaná podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud by se loni hodnotilo stejně jako letos, namísto 5 169 žáků by propadlo jen 2 893 žáků. Naopak, kdyby byl letos použit stejný model hodnocení jako loni, počet neúspěšných v testu z českého jazyka by narostl ze současných 5 991 žáků na 8 300 (kvalifikovaný odhad provedený bez znalosti výsledku příslušných úloh v letošním testu). V hodnocení testu Matematika, který oba typy úloh rovněž obsahuje, k žádným takovým změnám nedošlo.

V souvislosti s netransparentním způsobem stanovování náročnosti testů a jejich hodnocení vyzýváme MŠMT, aby odpovědělo na tyto dotazy:

  • Vědělo vůbec MŠMT o této manipulaci Cermatu? Oznámil Cermat předem, že tyto dva formáty úloh bude bodovat jinak? Existuje k tomu průkazná dokumentace?
  • Proč došlo ke změně hodnocení? Je důvodem špatně ověřená náročnost testu, strach z ohlasu na prudký pokles úspěšnosti či něco dalšího?
  • Bodoval Cermat odlišně od roku 2016 ještě další formáty úloh?
  • Kolik žáků by podle výpočtů MŠMT letos propadlo, kdyby Cermat bodoval test ČJL podle pravidel roku 2016?

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Za pozornost stojí také komentáře Cermatu k výsledkům testu ČJL. Na jeho stránce se dne 26. 5. 2017 objevila tisková zpráva, v níž jeho ředitel polemizuje s tvrzením EDUinu, že za rostoucí neúspěšností maturantů jsou stále náročnější úlohy, které test obsahuje. Jiří Zíka argumentuje čísly týkajícími se meziročního srovnání (včetně letošního testu), aniž by jediným slovem zmínil, že meziročně ta čísla prostě srovnatelná nejsou – a to právě kvůli zmíněným změnám v hodnocení.“

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „V roce 2012 Cermat chybně nastavil náročnost testu Matematika – vyšší obtížnost. Na základě protestů provedl dodatečně, až po rozeslání výsledků do škol, neprůhledný přepočet, který nazval harmonizací. Následkem bylo zrušení vyšší úrovně obtížnosti, protože by si ji už žádný maturant dobrovolně nevybral. Ukazuje se, že stanovení náročnosti testu i dodatečné změny v hodnocení probíhají netransparentně i nadále. Mohou být jednoduše zneužity: letos ve prospěch žáků, ale příště to může být i naopak, aniž by nad takovými manipulacemi existovala dostatečná veřejná kontrola. Zajímavé bude, kolik loňských maturantů bude český stát žalovat za porušení rovného přístupu ke vzdělávání.“

5 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Proč došlo ke změně hodnocení? Je důvodem špatně ověřená náročnost testu, strach z ohlasu na prudký pokles úspěšnosti či něco dalšího?

Pytlici tuto problematiku nijak zvlášť nesledují. Přesto si všimnuli, že letos jsou úplně jiné otázky, než byly loni. Znamená to snad, že ty loňské se ukázaly jako nekvalitní?

Mohou být jednoduše zneužity: letos ve prospěch žáků, ale příště to může být i naopak... Zajímavé bude, kolik loňských maturantů bude český stát žalovat za porušení rovného přístupu ke vzdělávání.

Pytlici pominou, že zneužití čehokoli ve prospěch žáků je hanebnost sama o sobě.
Spíš je zajímá představa odborníků na vzdělání, konzultantů i auditorů, ža v dněšní překotně měnící se době, kdy ani pořadně nevíme co vlastně učit, protože vůbec netušíme, jaké profese budou frčet napřesrok, zůstane maturitní zkouška zabetonována na řekněme deset, dvanáct let. Vskutku podivuhodné.

krtek řekl(a)...

Znamená to, že by maturity měly obsahovat na stejných místech stejné typy úloh?
---
Já osobně dávám testy stále stejné. A dopadají různě. I u lidí, kteří opakují.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici dávají prakticky stejné testy už dvanáct let. I v paralelních skupinách.
Podstata zadání zůstává tatáž, jen to zadání je čím dál tím podrobnější. Především ve smyslu, co se vlastně chce, a na co to vlastně je.
Stejnýmí testy prošly celé skupiny sourozenců a příbuzných. Tři, čtyři i pět dětí z jedné rodiny. A vždy jako poprvé. Pytlici učinili závěr, že dnešní mládež je čistá jako ta lilie. I pouhý náznak prozrazení textu zadání je považován za nepatřičný podvod.

krtek řekl(a)...

Že je ale ta mládež vychovaná, což. Vlastně se divím, proč se o těch podvodech tolik namluví, když si ani paralelky nic neřeknou ;-)
Ale když mám dvě poloviny stejné třídy po sobě, stejné příklady dát nemohu, to si řeknou ;-)

Nicka Pytlik řekl(a)...

Ani v takovém případě ne. Dokonce ani sourozenci, tedy dvojčata.
A nebo řeknou, a není jim to nic platné.

Okomentovat