26.5.17

ČSÚ: Třetina mladých nevyužívá svoji kvalifikaci

V roce 2016 byly do Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) zařazeny i otázky o situaci mladých na trhu práce v jednotlivých zemích EU. Z odpovědí na otázku o uplatnění vzdělání v zaměstnání vyplynulo, že s růstem úrovně formálního vzdělání roste i spokojenost s jeho uplatněním v praxi.

Převážná většina pracujících se základním vzděláním se domnívá, že jejich znalosti a dovednosti nejsou využity (odpověď ne a spíše ne). Nespokojena je polovina všech respondentů se středním stupněm vzdělání bez maturity (vyučených). Poněkud lepší situace je mezi středoškoláky s maturitou, kde byl ale jejich podíl také vysoký (blížil se 40 %). S tím kontrastuje vysoký podíl absolventů terciárního studia, kde pouhých 13 % osob je nespokojeno s uplatněním svého vzdělání.

Uplatnění vzdělání 20–34letých osob v zaměstnání v roce 2016
Uplatnění vzdělání 20–34letých osob v zaměstnání v roce 2016

Nízká spokojenost v oboru studia služby

Na úrovni středního vzdělání bez maturity se absolutně nejvyšší počet nespokojených soustřeďuje do dvou tříd absolvovaných oborů, a to do třídy technika, výroba a stavebnictví (92 tis.) a do třídy služby (téměř 60 tis.). Ve třídě služeb se jedná především o restauratérství (kuchařství, obsluha, pohostinské služby a rychlé občerstvení). Vyšší počet těchto osob je i v oboru kadeřnické a kosmetické služby. Právě ve službách je vysoký i celkový podíl nespokojených (62 %).

Ve skupině maturantů bylo absolutně nejvíce nespokojených v široce vymezeném oboru studia obchod, administrativa a právo, v oboru technika, výroba a stavebnictví a opět ve službách. Téměř polovina absolventů oboru služeb uvádí, že ve svém zaměstnání vůbec neuplatní nebo spíše neuplatní své vzdělání. Nespokojenost s uplatněním kvalifikace často uvádějí absolventi oboru umění a humanitní vědy, oboru zemědělství, lesnictví, rybářství a absolventi všeobecného vzdělání (gymnázia, lycea).

Přes vysokou úroveň spokojenosti s uplatněním znalostí u absolventů terciárního studia se však vyskytují i na této úrovni obory, kde je spokojenost nižší. Jedná se hlavně o služby a zároveň o obor umění a humanitní vědy.

Názor 20–34letých, že v zaměstnání není zcela nebo spíše není využita jejich kvalifikace (v %)
Názor 20–34letých, že v zaměstnání není zcela nebo spíše není využita jejich kvalifikace (v %)

Nespokojeno je téměř 40 % mladých žen

Vedle oboru studia je spokojenost ovlivněna i věkem respondentů. Více než polovina pracujících ve věku 20–24 let není spokojena s uplatněním svých znalostí a dovedností. Převážně se jedná o absolventy středního stupně vzdělání s maturitou a bez maturity. Ve věkové skupině 25–29 let již převažuje počet spokojených (ano a částečně ano), když jejich podíl vzrostl na 55 % všech respondentů dané věkové skupiny. Vyšší podíl spokojených je i ve skupině mladších třicátníků. Ve všech pětiletých skupinách vždy převažovala vyšší spokojenost mužů než žen.

Ochota přestěhovat se kvůli svému budoucímu zaměstnání, 15–34 let, 2016
Ochota přestěhovat se kvůli svému budoucímu zaměstnání, 15–34 let, 2016
Mladí pracující s výjimkou pomáhajících rodinných příslušníků byli dotazováni, jestli se kvůli současnému zaměstnání přestěhovali. Kladně na otázku odpovědělo 167 tis., tj. necelých 13 % pracovníků ve věku 20–34 let. Přitom se jedná hlavně o absolventy terciárního studia a o absolventy středních škol s maturitou (celkem 104 tis. osob). Stěhovali se zejména v rámci České republiky (132 tis.). S velkým odstupem následoval počet osob, které se z důvodu zaměstnání přestěhovaly z nebo do zemí Evropské unie (28 tis.).

Výsledky za všechny země EU budou známy v roce 2018

Řada otázek v ad hoc modulu VŠPS na téma Mladí lidé na trhu práce byla respondentům pokládána poprvé. Proto nejsou k dispozici časově srovnatelné údaje, které by umožnily posoudit míru změn. V šetření nebyly zjišťovány údaje o úrovni spokojenosti mladých respondentů s finančním ohodnocením jejich práce. Je však zřejmé, že diferenciace ve výši příjmů podstatně ovlivňuje i názor respondentů na využití jejich kvalifikace. V roce 2018 Eurostat zveřejní údaje za všechny členské země EU.

Uplatnění vzdělání 20–34letých mužů a žen v jejich zaměstnání v roce2016 (v %)
Uplatnění vzdělání 20–34letých mužů a žen v jejich zaměstnání v roce2016 (v %)

S přibývajícím věkem se chuť stěhovat za prací snižuje

V porovnání se skupinou pracujících mladých uvažují ekonomicky neaktivní studenti o případné změně bydliště po ukončení studia daleko častěji. Možnost stěhovat se za prací uvádějí nejčastěji ekonomicky neaktivní mladí lidé ve věku 20–24 let, kteří se z valné části připravují na své povolání studiem na terciárním stupni. Více než 35 % respondentů v tomto věku uvedlo, že by se kvůli zaměstnání přestěhovali mimo ČR. Ve skupině 25–29letých by se kvůli zaměstnání chtělo přestěhovat mimo ČR pouze 16 %. Tento podíl se dále snižuje i ve skupině 30–34letých (8 %).

Je třeba poznamenat, že absolutní četnost neaktivních respondentů po dosažení 25, resp. 30 let výrazně klesá, a to zejména v souvislosti s dokončením terciárního stupně vzdělání. Z porovnání s údaji o skutečné migraci mladých pracujících je zřejmé, že ochota stěhovat se za prací do zahraničí je výrazně korigována právě nástupem do zaměstnání po ukončení studia.

Převzato z měsíčníku Českého statistického úřadu Statistika a My

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Za svých mladých let slýchávali pytlici, že se až šedesát procent vysokoškoláků ve svém profesním životě nevěnuje oboru, který vystudovali. Nebo tak nějak. U pytliků je do dokonce stoprocentní úlet, neboť se technickou kybernetikou neživili ani vteřinu.
V tomto směru by to třetinové nevyužití bylo výrazným obratem k lepšímu.
Kdoví jestli tento stav není dán i tím, že se mládež při volbě oboru studia zaobírá spíš tím, co by je asi tak mohlo bavit, než tím, čím by se asi tak mohli živit. Pokud někdo zjistí, že jej vystudovaný obor neoslovuje, nebo v něm nemohou najít uplatnění, co mu brání v tom, aby si povystudoval něco jiného. Času dost.
A kdoví, jestli tu nespokojenost nemáme tak nějak v povaze. Prý už děti jsou velmi nespokojeny ve škole. V dospělosti pak nejsme spokojeni se společenskými pořádky, s výběrem partnera pro zbytek života, s politikou, televizním programem, a tak nějak obecně se vším. Nakonec i ze spravodajství k nám doléhají informace, že je buď katastrofální sucho, nebo neméně katastrofální záplavy, sněhu napadne až kalamitně, ale celkově je ho málo, pak jsou tu problémy s klesající korunou, a v zápětí pak se stoupající, buď se stát moc zadlužuje, nebo málo rozvíjí investice. Padá to na nás ze všech stran.

Okomentovat