24.5.17

Aliance pro otevřené vzdělávání: Podklady pro výuku mediální výchovy jsou dostupné včetně ročního plánu

Poptávka po vyšší mediální gramotnosti roste jak ze strany společnosti, tak i rodičů či dokonce studentů. Mediální gramotnost neobsahuje jen dovednost rozpoznat nepravdivé zprávy (fake news), ale například i ochranu soukromí v online prostředí, právní vědomí o nakládání se staženým obsahem, vyrovnání se s nenávistnými reakcemi a podobně. Vypracování metodiky a příprav k tématu je časově náročné a představuje bariéru pro rozvoj mediální gramotnosti ve školách. Často ale není nutné dělat vše od začátku a je možné využít podklady od ostatních učitelů.

Za posledních deset let se mediální výchova značně posunula. Dříve převládal popis vzniku zpravodajství v tradičních médiích či schopnost rozeznat skryté komerční sdělení vydávající se za zprávu. Média se ovšem za tu dobu proměnila, žáci a studenti tradiční média takřka nevyužívají a hlavním zpravodajským kanálem jsou pro ně sociální sítě. Jak by měla škola na takovou situaci reagovat? “Nejtěžší je ujasnit si, co žáci přesně mají zvládnout a jak vytvořit metodiky. Aktualizovat obsah a zahrnout do něj i současné dění je ta snazší část práce,” sděluje Tamara Kováčová z EDUin, kde vede projekt Otevřené vzdělávání.

Pro výuku lze využít např. Příručku pro mediální výchovu na gymnáziích obsahující pracovní listy, příručku pro učitele i příklady z praxe. Dále se lze inspirovat z více než stovky zahraničních materiálů portálu Consumer Classroom, devět jich je dokonce v češtině. Mediálnímu vzdělávání se věnuje i Člověk v tísni svým projektem Jeden svět na školách a na webu zveřejňuje i příslušné metodiky pro učitele. Základní lekce zpřístupnilo i Centrum mediálního vzdělávání a v případě schválené registrace lze i získat pro mediální výchovu rozsáhlé podklady do výuky společnosti CCA Group. Materiály lze najít i na portálu mediální výchovy a gramotnosti pražské Fakulty sociálních věd.

S aktuálními tématy může pomoci Otevřená učebnice mediální výchovy Michala Kaderky z pražského Gymnázia Na Zatlance. “Jedná se o pravidelně aktualizované podklady do výuky. Vedle příprav sdílím i celoroční plán výuky, pracovní listy pro studenty a postupně doplňuji i podklady pro učitele,” sděluje Michal Kaderka, který zároveň koordinuje Alianci pro otevřené vzdělávání a úzce spolupracuje s EDUin. “Učebnice je psána pod variantou veřejné licence Creative Commons, takže ji pedagogové mohou pro své účely měnit a následně zase sdílet,” doplňuje Tamara Kováčová.

Z evropských fondů byla taktéž podpořena tvorba vzdělávacích materiálů pro mediální výchovu, jako například Moderní inovativní metody v mediální výchově novojíčinského gymnázia či Implementace mediální výchovy do vzdělávání na základních a středních školách gymnázia TGM v obci Zastávka.

Pro rozvoj mediální gramotnosti lze pracovat i s filmy. Kritické hodnocení a analýza filmů je velmi podobná vyhodnocení zpravodajským informací. Cenným zdrojem proto mohou být i metodiky k zapojení filmu ve výuce dějepisu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Velmi přijatelnou formou se tak žáci dozví, jak např. postupovala nacistická a komunistická propaganda. K tématu hate speech na internetu lze zase využít praktický návod Multikulturního centra, jak žáky a studenty o nenávistných projevech ve třech devadesátiminutových blocích učit.

Žádné komentáře:

Okomentovat