31.5.17

7.000 učitelů podpořilo Výzvu senátorům k zamítnutí kariérního řádu

Senát bude 31. května 2017 projednávat novelu Zákona o pedagogických pracovnících. Její součástí je i nový kariérní systém pro učitele. Výzvu senátorům k zamítnutí kariérního řádu podpořilo během 14 dní od jejího zveřejnění 7.176 signatářů, převážně učitelů. 2.402 z nich připojilo navíc osobní vzkaz adresátům Výzvy.

Nebývá zvykem, aby učitelé v tak masovém měřítku vystoupili proti znění nějakého zákona, obzvláště zákona, který je prý má motivovat k lepší výuce. Motivovat je nebude, protože přináší spoustu zbytečné administrativy; zvýšení platů o 3000 Kč měsíčně začne postupně až v roce 2022, a to jen pro malé procento nejdéle sloužících učitelů; začínající učitelé si naopak oproti současnosti pohorší - nejvíce učitelky v mateřských školách (mínus 4.310 Kč měsíčně po dobu dvou let); administrativní a organizační provoz kariérního systému navíc spolkne 2 miliardy z evropských fondů - kdyby se tyto prostředky poslaly přímo do škol, každá škola by obdržela 400.000 Kč například na nové pomůcky.

Novela zákona o pedagogických pracovnících by neměla projít v současné podobě. Proto Iniciativa Pedagogická komora na základě textu Výzvy vypracovala 3 pozměňovací návrhy, které ústně podpořila většina senátorů, včetně některých senátorů za ČSSD. Jde totiž o věcný problém, který ovlivní na dlouhá léta směřování českého školství.

Mezi 7.176 signatářů, kteří podpořili Výzvu, je větší množství učitelů, než kolik učitelů je aktuálně členy školských odborů. A je to mnohonásobně více lidí, než kolik je členem CZESHA. Jen tyto dvě organizace podpořily kariérní řád. Asociace ředitelů gymnázií nebo Učitelské profesní sdružení vystoupily proti přijetí kariérního řádu. Mezi aktivními pedagogy, kteří se k problému vyjádřili, tudíž převládá názor kariérní řád nepřijímat.

Pokud si chcete vzkazy senátorům přečíst, naleznete je zde.

Celý text Výzvy a mnoho dalších informací ke kariérním řádu naleznete na webu pedagogicka-komora.cz.

Pozměňovací návrhy jsou k dispozici zde.

Příloha:

Shrnutí pozměňovacích návrhů k Zákonu o pedagogických pracovnících


Shrnutí pozměňovacích návrhů k Zákonu o pedagogických pracovnících, který projednává Senát 31. 5. 2017 a k němuž se v rámci Výzvy senátorům k zamítnutí kariérního řádu pro učitele připojilo již 7.100 učitelů z praxe.

Domníváme se, že novela by neměla být odmítnuta jako celek, ale měla by být opravena skrze pozměňovací návrhy. Snažili jsme se vše dobré v zákoně zachovat nebo posílit a vše špatné z něj vypustit.

1) Navýšení příplatků pro třídní učitele, protože v novele navrhované příplatky vycházejí pouhých 50 Kč na hodinu – měly by být minimálně ve výši 150 Kč na hodinu (3 000 Kč měsíčně).

2) Navýšení příplatků pro výchovné poradce a další specializované činnosti, které vykonávají učitelé navíc k výuce žáků, protože v novele navrhované příplatky vycházejí pouhých 50 Kč na hodinu – měly by být minimálně ve výši 150 Kč na hodinu (3 000 Kč měsíčně). Snížení přímé pedagogické činnosti u všech specializovaných činností, protože v novele navrhované snížení se týká jen některých činností, což je nesystémové. Vyškrtnutí nesmyslných a zbytečných v novele navrhovaných nových specializovaných činností, protože tyto činnosti jsou nesystémové (např. dvě z nich jsou již nyní náplní práce koordinátora školního vzdělávacího programu, další je již nyní náplní práce výchovného poradce).

3) Vypuštění všech odstavců i jednotlivých zmínek o kariérním systému, protože je příliš byrokratický, velmi nákladný na provoz a nemotivuje učitele ke kvalitnější výuce, ba právě naopak – místo výuky se budou muset učitelé (i ředitelé) věnovat nové administrativě, kterou novela zavádí. Citelně se zhorší postavení čerstvých absolventů pedagogických fakult ve školách. Stávající učitelé budou do třetího kariérního stupně vstupovat až od roku 2022, do té doby nebude mít kariérní systém žádný vliv na zkvalitnění jejich výuky. Většina učitelů obdrží automaticky druhý kariérní stupeň, aniž by jim byly zvýšeny platy nebo obdrželi nějaký příplatek. Zachování nové funkce uvádějící učitel, ale bez jejího navázání na kariérní systém, protože jde o přínosnou funkci a v minulosti se osvědčila. Jeden příklad dopadů kariérního systému:

Nejvíce na zavedení kariérního systému doplatí čerství absolventi pedagogických fakult, kteří 1. září 2017 nastoupí do škol jako učitelé v prvním kariérním stupni v adaptačním období dlouhém 2 roky. Stejně na tom budou i učitelé, kteří začali učit před méně než dvěma lety – i ti se propadnou zpět do prvního kariérního stupně a v adaptačním období budou minimálně 1 rok. Oproti současnému stavu, kdy může být začínající učitel ihned při nástupu do školy, nebo po zkušební době zařazen do 12. platové třídy (ZŠ, SŠ) nebo 9. platové třídy (MŠ), klesne od září o třídu níž (do 11. či 8. platové třídy) – do vyšší platové třídy se dostane až po úspěšném atestačním řízení a vstupu do druhého kariérního stupně, tedy nejdříve po dvou letech! Zatímco dnes začínající učitel na ZŠ nebo SŠ může dostat nástupní plat 22.620 Kč měsíčně (12. platová třída), po zavedení kariérního systému 1. září 2017 smí dostat pouze 22.140 Kč měsíčně (11. platová třída, ve které setrvá minimálně po dobu dvou let). Dostane tudíž o 480 Kč měsíčně méně, což činí celkem o 11.520 Kč méně než dnes za celé adaptační období (2 roky). Zatímco dnes začínající učitelka mateřské školy může dostat nástupní plat 21.570 Kč měsíčně (9. platová třída), po zavedení kariérního systému 1. září 2017 smí dostat pouze 17.260 Kč měsíčně (8. platová třída, ve které setrvá minimálně po dobu dvou let). Dostane tudíž o 4.310Kč měsíčně méně, což činí celkem o 103.440 Kč méně než dnes za celé adaptační období (2 roky). Tento pokles platů moc nadšených absolventů do škol nepřitáhne, ba právě naopak.

Novelu by mělo doprovázet celkem 8 prováděcích právních předpisů, ale předkladatel zákona je nezpracoval. Nelze tudíž zjistit, jaké konkrétní parametry zákon nastavuje, ani jaké budou jeho další dopady v praxi. Senát by přijetím kariérního systému v této podobě podepsal bianko šek ministerstvu školství, protože obsah prováděcích vyhlášek a dalších předpisů nemůže ovlivnit. Zákon je z tohoto pohledu neúplný a nedotažený. Proč tyto provádějící předpisy nebyly předloženy? Protože kariérní systém není ještě hotový… Svědčí o tom například způsob vzniku jednoho z  prováděcích předpisů, kdy ministerstvo školství dalo Unii zaměstnavatelských svazů pouze 1 den na zaslání připomínek k Návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (http://www.pedagogicke.info/2017/05/jak-pracuje-ministerstvo-skolstvi-s.html). Kromě tohoto prováděcího předpisu ministerstvo školství zpracovalo pouhé teze k dalším dvěma vyhláškám: Teze vyhlášky o standardu učitele (http://www.pedagogicke.info/2017/04/msmt-teze-vyhlasky-o-standardu-ucitele.html) a Teze vyhlášky o atestačním řízení v kariérním systému učitelů  (http://www.pedagogicke.info/2017/04/msmt-teze-vyhlasky-o-atestacnim-rizeni.html).

Předkladateli zákona vytýkáme, že novelu nekonzultoval přímo s řadovými učiteli. Důsledkem je jejich odpor k tomuto zákonu, který vyjádřili učitelé i ředitelé škol podporou Výzvy senátorům k zamítnutí kariérního řádu pro učitele. Dříve k těmto konzultacím využívalo MŠMT Metodický portál RVP.CZ.

Kariérní systém vznikal dlouho a nekoncepčně. Nejprve jako tříletý projekt OP VK (2012 až 2015) s názvem Kariérní systém (https://databaze.op-vk.cz/Project/Detail/5148) s náklady 30 milionů Kč. Jeho výstupy ovšem nebyly využity (http://www.nidv.cz/cs/projekty/projekty-archiv/karierni-system.ep/). Nově dostal kariérní systém na starost tým doc. Janíka, jehož výstupy ale rovněž nebyly využity (http://www.ceskaskola.cz/2016/01/informace-o-implementaci-karierniho.html). Pojetí kariérního systému tudíž nakonec tvořili hlavně úředníci MŠMT pod vedením vedoucího kabinetu ministryně Petra Pavlíka (https://www.facebook.com/petr.pavlik.3154?fref=ts). Následné připomínky ke kariérnímu systému od Asociace ředitelů gymnázií, Učitelského profesního sdružení, Svazu průmyslu a mnoha dalších organizací nebyly v textu zákona zohledněny. Kariérní systém tak podpořily pouze dvě organizace ČMOS PŠ a CZESHA.

Důležitá informace:

Ministerstvo školství již v dubnu 2017 vyčlenilo více než 500 milionů korun v rámci Projektu OP VVV Implementace kariérního systému učitelů (https://drive.google.com/file/d/0B6ir-4sFpVqOdDZJeXhOSWljcjQ/view) pro svou přímo řízenou organizaci NIDV právě na administrativní přípravu a organizační realizaci kariérního systému, přestože v té době ještě tato novela nebyla schválena Senátem (bude se o ní hlasovat až nyní), natož aby vstoupila v platnost. NIDV už dokonce nabírá zaměstnance na tento projekt (http://www.nidv.cz/cs/onas/uredni-deska/volna-mista.ep/211_2180-narodni-institut-pro-dalsi-vzdelavani-(nidv)-vyhlasuje-vyberove-rizeni-na-pozici-odborny-krajsky-metodik-karierniho-systemu-v-projektu-implementace-karierniho-systemu-ucitelu/1/). Podrobnější informace k obsahové náplni tohoto projektu ani konkrétní rozpočet, za co se utratí půl miliardy, nebyly zveřejněny.

V rámci výzvy OP VVV je (zřejmě opět pro NIDV) připraveno dalších 1,5 miliardy Kč na kariérní systém. Tyto peníze přitom nepůjdou učitelům ani školám, ale spotřebují se na obsluhu velmi složitého a administrativně i organizačně náročného kariérního systému. Kdyby byla celková alokace této výzvy OP VVV, což jsou 2 miliardy korun, poslána přímo školám například na nákup pomůcek, obdržela každá škola v ČR skoro 400.000. Je oprávněné se v této souvislosti ptát, zda není kariérní systém záměrně nastaven tak složitě, aby někdo mohl odčerpat velkou část z těchto 2 miliard…  

1 komentář:

Fanda Moudry řekl(a)...

Pro MŠMT je i 150 000 podpisů málo. Byrokratičtí bafuňáři ignorují naprosto vše. Možná by je na jiné myšlenky přivedla nějaká defenestrace.

Okomentovat