15.4.17

Ondřej Šteffl: Proč nechtějí maturanti jít učit

Položili jsme 1800 uchazečům o vysokoškolské studium následující otázku.

Během rozhodování o vysokoškolském studiu jsem uvažoval/a o povolání učitele:

  • Ano. Podal/a jsem přihlášku i na pedagogickou fakultu a chci být učitelem 12,5%
  • Ano, uvažoval/a jsem o povolání učitele, ale nakonec jsem přihlášku nepodal/a, protože učitele pobírají nízké platy 6,1%
  • Ano, uvažoval/a o povolání učitele, ale nakonec jsem přihlášku nepodal/a, protože tak jak dnes práce učitele vypadá, není to, co by se mi líbilo 17,6%
  • Nikdy jsem o povolání učitele neuvažoval/a, ale podal/a jsme si tam přihlášku 4,0%
  • Nikdy jsem o povolání učitele neuvažoval/a a přihlášku jsem si nepodal/a 56,8%

Jak vidno,

1. Hlavní problém nezájmu o práci učitele nejsou nízké platy (odrazuje to 6,1 %), ale to jak práce učitele dnes vypadá (odrazuje to 17,6 %, tedy přibližně třikrát tolik). Zvýšení platů asi nebude dostatečná cesta k zlepšení. Samotné zvýšení platů by zvýšilo počet zájemců jen o polovinu, což by ale ani nestačilo na pokrytí odchodů do důchodů stárnoucí učitelské populace.

2. O práci učitele uvažovalo 40 % uchazečů. Vybírat by bylo z čeho.
Náš průzkum jistě není zcela reprezentativní a jistě má i různé metodologické nedostatky, ale je to alespoň něco. Jaká data má k dispozici ministryně školství, když vyhlašuje podporu učitelské profese?

Převzato ze sociální sítě Facebook

7 komentářů:

Fanda Moudry řekl(a)...

Zvláště významný podíl na neoblíbenosti učitelského povolání v současné době vytváří "inkluze po českém způsobu"+ obrovská administrativně byrokratická zátěž + nedostatečné finanční ohodnocení. Na SCIO školách dozajista nepotkáte žáky s mentálním postižením a PAS. Všichni tito žáci pak spadnou do veřejných škol. A kdo by na takové škole učil? Maximálně srdcaři s velmi vyvinutým sociálním cítěním. Těch je ale tak málo, že se s nimi nedá zaplnit ani jedna jediná ZŠ na okrese. Část vystudovaných ani do školy nenastoupí a zbytek začne "prchat" po několika letech praxe, když zjistí, že mu banka z učitelského platu nedá ani na hypotéku. A pak že od platu to nezávisí. Dotazník je třeba poskytnout až absolventům PdF. Pak dostanete úplně jiné údaje.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Souhlasím. Plat je na prvním místě. Dostatečný plat by "přemohl" všechny byrokratické překážky i inkluzi. Samozřejmě by bylo lepší zlepšit podmínky pro práci a plat navýšit "rozumně". :-)

m vanek řekl(a)...

Zase výstřel mimo. Těch 40% jaká je to kvalita maturantů? Nevykládejte mi, že to jsou ti nejkvalitnější a že jim o peníze vůbec nejde.

Nicka Pytlik řekl(a)...

...nechtějí maturanti jít učit

Kdyby tomu tak bylo, bylo by to dobře, a zákon by nemusel stanovit, že učit mohou právě a jen vysokoškolsky vzdělaní lidé s požadovaným pedagogickým vzděláním. Pámbuzaplať.
Jinak lze konstatovat, že i ve školství se dají vydělat slušné prašule. Pokud budete dostatečně prospěšní řediteli školy. Kolikrát stačí i jen jako klaka na pedagogických poradách. Při každém náznaku manažerského oduševnělého vtípku se musíte zvonivě zasmát a čas od času tím smíchem upadnout ze židle. Pak se dostanete k mnoha zajímavě ohodnoceným funkcím, které spočívájí v delegaci práce na kolegy, přespočetným hodinám a osobnímu hodnocení. Hrubě odhadnuto desítka navrch reálná.

Nicka Pytlik řekl(a)...

A co ta 3 %?
Kam se podělo celých 54 uchazečů? Snad nebyli nějací neurvalí, nebo tak nějak.

CatCatherine25 řekl(a)...

Maturanti učit nemohou, protože nemají pedagogickou kvalifikaci. Nejprve musí absolvovat vysokou školu a teprve po pěti letech studia se mohou rozhodovat, zda chtějí či nechtějí učit.
Pokud studují technické obory, mají možnost v průběhu studia získat i pedagogické vzdělání.

Josef Soukal řekl(a)...

A co ta 3 %?
Kam se podělo celých 54 uchazečů? Snad nebyli nějací neurvalí, nebo tak nějak.

To by mne také zajímalo, obzvlášť když průzkum organizuje matematik.

Okomentovat