3.4.17

OECD EducationToday blog: Jak zajistit nejlepší učitele?

Učitelé jsou páteří každého školského systému. Jak ale vybrat ty, kteří zaručí každému dítěti kvalitní vzdělání a stanou se skvělými učiteli? A jak se vůbec dobrý učitel pozná?

Na tyto otázky hledá odpověď aktuální číslo měsíčníku PISA in Focus, informuje blog OECD Education Today. Publikace ukazuje, jak vypadá výběr učitelů a jejich profesionální rozvoj v zemích, jejichž žáci jsou v mezinárodním srovnávání na předních místech, i v zemích s žáky na posledních příčkách.

Hluboké znalosti vyučovaného předmětu, schopnost efektivně vést hodinu a odhodlání pomáhat studentům už nejsou jediné předpoklady, které se u dobrých učitelů hledají. Novými požadavky jsou schopnost učit společně různé skupiny studentů, držet krok s nejnovějším vývojem technologií a rozvíjet dovednosti, které studenti v blízké budoucnosti budou potřebovat. Klíčovými prvky profesionálního učitelského sboru jsou podle OECD náročný výběr kandidátů, profesionální rozvoj a následná spolupráce.

V zemích s nejvyšším hodnocením (Finsko, Hongkong, Macao, čínský Taipei) musí zájemci o pedagogiku skládat náročné vstupní zkoušky, ve kterých uspějí jen ti nejlepší. V Japonsku čekají absolventy školského výcviku před nástupem do škol další výběrové testy. V Singapuru začíná hledání budoucích učitelů u nejlepších středoškolských studentů, kteří po absolvování pedagogické školy nastupují na zkušební dobu, a až poté se rozhoduje, zda v profesi zůstanou, či nikoli. Některé z těchto postupů se ovšem objevují i v zemích, jejichž výsledky PISA testů nejsou tak dobré, což ukazuje na to, že výběrové mechanismy samy o sobě nejsou zárukou výběru nejkvalitnějších učitelů.

Výsledky studentů zlepšuje také odborný titul kantora v předmětu, který vyučuje. Záleží přitom na celkovém poměru kvalifikovaných učitelů – podle PISA výsledků učí přírodní vědy v zemích s nadprůměrnými výsledky v těchto předmětech 92 % plně certifikovaných učitelů, v ostatních státech jen 76 %.

Pro kvalitu učitelů je také důležitý pozdější profesionální rozvoj, zejména nejrůznější aktivity přímo na školách. V nejlépe hodnocených zemích chodí přes 80 % studentů do škol, kam jsou zváni specialisté na výcvik pedagogů a organizují zde workshopy. Naopak v zemích se slabými výsledky (Alžírsko, Brazílie, Kosovo nebo Turecko) je na takových školách jen 40–50 % žáků. I v rámci jednotlivých zemí se spolupráce učitelů vyplácí – tam, kde učitelé přírodních věd vzájemně sdílí nápady, výukové metody a materiály, mají studenti v těchto předmětech lepší výsledky v testech TALIS.

Zdroj: OECDeducationToday.blogspot.cz, převzato z Scio: Nové trendy a zajímavosti ze světa vzdělávání.

9 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

"Hluboké znalosti vyučovaného předmětu,

...

Výsledky studentů zlepšuje také odborný titul kantora v předmětu, který vyučuje. Záleží přitom na celkovém poměru kvalifikovaných učitelů "


Čítávám od "expertů", že učitel nemusí být odborník, že stačí, když je dobrý člověk a pedagog (a má děti rád), že odbornost není třeba. Tak nevím.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Čítávám od "expertů"

Ono jde o to, kdo je ale doopravdy skutečný odborník na vzdělání, komzultant nebo auditor, a kdo jen takový přicmrdálek z óísídý, že? Prý odborný titul zlepšuje výsledky, cha!
Třeba ve vzdělávací oblasti informačních a komunikačních technologií to leta šlo bez nějakých výrazně hlubokých znalostí oboru. Stačilo rozdat tablety. Než si nahoře vyvzpomněli to programování. A ještě ti roboti ke všemu...

Vladimír Stanzel řekl(a)...

"V zemích s nejvyšším hodnocením (Finsko, Hongkong, Macao, čínský Taipei) musí zájemci o pedagogiku skládat náročné vstupní zkoušky, ve kterých uspějí jen ti nejlepší. V Japonsku čekají absolventy školského výcviku před nástupem do škol další výběrové testy. V Singapuru začíná hledání budoucích učitelů u nejlepších středoškolských studentů, kteří po absolvování pedagogické školy nastupují na zkušební dobu, a až poté se rozhoduje, zda v profesi zůstanou, či nikoli." To jsou ale nesmírně stresující faktory. Jak k tomu přijdou ti uchazeči o učitelství, kteří trpí testovou úzkostí?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jak k tomu přijdou ti uchazeči o učitelství, kteří trpí testovou úzkostí?

Ti skončí nadosmrtě na pracovním úřadě.
Spolu s aktuálně nepřijatými žáky do středních škol a neúspěšnými maturanty.
Cejch nedostatečnosti...

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Toho jsem se vskutku obával. Kletí třídiči a nastavovači latěk, hanba jim!!!

Jana Karvaiová řekl(a)...

Nemělo by se to někde hlásit?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nemělo by se to někde hlásit?

Asi mělo. Z obdobného důvodu jsem se nedávno dožadoval vstupu na lampárnu zdejšího nádraží, ale vytlačili mne z prostoru stanice kusem kolejnice. Tak nevím.

To se prý kdysi ptali návštěvníci města, proč máme nádraží tak daleko od centa.
Že aby bylo co nejblíž kolejí, odvětili místní občané.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Náročné zkoušky museli dělat čínští úředníci už před 1000 lety. Že by tradice?

CatCatherine25 řekl(a)...

"Čítávám od "expertů", že učitel nemusí být odborník, že stačí, když je dobrý člověk a pedagog (a má děti rád), že odbornost není třeba."

Podle těchto představ ani chirurg nemusí být dobrý odborník, stačí, když .....Raději nedomýšlet.

Okomentovat