16.4.17

Luděk Šnirch: Rekapitulace problematických míst maturity 2011-2017

Kličkování Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání před veřejnou kontrolou dokumentuje učitel matematiky.

  1. 2011 – snaha úplně utajit zadání testu, nepublikovat je pro veřejnou kontrolu – po tlaku občanů, zveřejnění na internetu (přes vyhrožováním autorským právem) Cermat dnes zadání maturit zveřejňují na webu tentýž den
  2. 2012 – nezvládnuté zadání vyšší verze matematiky, musely se dělat korekce hodnocení. Vedlo to k zrušení 2 verzi maturit (které ale byly volitelné)
  3. 2012 – stížností na centrální hodnocení slohů ČJL. Vedlo to k ukončení centrálního hodnocení až do roku 2017.
  4. 2011-2013 – neochota publikovat studentům v protokolech hodnocení jednotlivých úloh testu v situaci (byl pouze souhrnný výsledek), přitom některé úlohy měly rozptyl hodnocení a nešlo tedy určit, kolik bodů za úlohu student získal. Značné znesnadnění odvolání na konkrétní úlohu. Až pod tlakem poprvé protokoly s hodnocením po úlohách od září 2013 (od 6. maturity v pořadí). (viz obr.)
  5. 2016 – až v roce 2016 po ročním žádání dat byly publikovány statistiky alternativ, aby se učitelé a celá veřejnost dozvěděli, jak v úlohách studenti volili varianty a jaká byla tedy úspěšnost u jednotlivých úloh v testech (po nátlaku, kdy hrozilo, že ministerstvo bude zavaleno jednotlivými žádostmi). 
  6. 2017 – až v roce 2017 byly poprvé publikovány (po vyžádáni informace občanem) anonymní data vyplnění testu a hodnocení písemných prací po jednotlivých studentech – tabulka 61 000 řádků (za rok 2016 v ČJL), matematika a cizí jazyky nebyly dosud publikovány.
  7. 2017 - distribuce bez beden a pečetí písemek z ČJL a následná nemožnost zajistit proces digitalizace znamenalo u části škol, že práce před digitalizaci byly nezapečetěny přes noc mimo kontrolu komisaře.
  8. 2017 – snaha měsíc tajit testy přijímaček na SŠ, přitom testy leží na 1500 školách mimo jakýkoliv proces utajení, a tedy v podstatě k dispozici těm, kteří se jen trošku snaží je mít (nerovnost podmínek).
  9. Dodnes nebyly anonymně (tedy bez studenta a školy) publikovány data z maturit po 16 skupinách oborů studia tak, jak Cermat data často publikuje na školeních, ve výročních zprávách atd., aby se dalo pracovat podle typu škol se zpětnou vazbou, co studenti zvládli a co ne.
  10. Učitelé nehodnotí 4letou práci studentů v matematice (po celou dobu v plném rozsahu), v cizích jazycích u testů a písemek (hodnotí pouze u ústní části), ČJL od roku 2017 hodnotí pouze opět jen u ústní zkoušky. Chybí tedy zpětná vazba pro učitelé nejen v datech, ale i osobní zkušenost, co maturanti po 4 letech zvládli a co případně má učitel upravit ve výuce. Přitom data k dispozici jsou, stačí je jen publikovat anonymně (bez studenta, školy), pouze podle 16 typů oborů studia a podle jednotlivých úloh.
  11. Připočtěme neustále změny u maturit v letech 2011-2017 (těch změn bylo velké množství)
Výčet pochopitelně není úplný.

5 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

Já myslím, že nejproblematičtějším místem maturity jsou současní maturanti sami.

m vanek řekl(a)...

Souhlas s paní Adamovou a dodávám. Kromě studentů jsou nejkritičtějším místem státní maturity i podnikatelské zájmy školstkých firem a aktivistů.

Většinu tzv. problémů Cermatu má na triku MŠMT. Cermat je organizací ministerstva a to zas řídí politické strany(parlament a senát). Proč žalovat řidiče auta, které vám přejelo oblíbenou husu, když můžete žalovat to auto?

Josef Soukal řekl(a)...

To je velmi výběrový, účelový výčet, míjející se s tím nejpodstatnějším.

Simona CARCY řekl(a)...

Nebo to lze vidět jinak. To co pan učitel označuje za kličkování, je přirozený vývoj v turbulentním politickém prostředí bez dlouhodobých koncepcí. Někdy 2012 se zrušily dvě úrovně obtížnosti, aby titíž učitelé, kteří po jejich zrušení volali, žádali jejich návrat kvůli jinému politickému rozhodnutí a sice, že maturita bude jedna pro všechny obory středního vzdělávání, což je evidentní blbina podle sovětského vzoru. Takže to kličkují učitelé. Současně, jak uvádí komentátoři nade mnou, nese Cermat i důsledky statutu přímo řízené organizace, kdy nemůže sám artikulovat odborné postoje, ale činí tak toliko ústy mluvčí ministra/ministryně.
Konečně stesky pana učitele, že nemůže hodnotit žáka za jeho 4 roky jsou ovšem vždy mimo mísu, protože nezanedbatelné jednotky procent žáků v populačním ročníku mění školu a to často u 4 letých gymnázií právě ve 3. ročníku. O jejich studijní minulosti tak učitel neví nic. To jsou tedy podobnými Šnirchy s takovým přístupem ovšem diskriminováni!

Nicka Pytlik řekl(a)...

stesky pana učitele, že nemůže hodnotit žáka za jeho 4 roky

Za čtyři roky studia má učitel žáka hodnotit v průběhu toho studia. Dokonce musí.
Už jsem pár let u maturit nebyl, ale pokud si vzpomínám, tak už delší dobu se u maturit hodnotí výkon žáka právě a jen u těch maturit. Konec aplikace právních norem, tedy tečka.
Vzpomínám si, jak na jedné blíže nejmenované průmyslovce jsem se jako předseda maturitní komise dostal do sporu s maturitní komisí, když jakýsi maturant prošel maturitní zkouškou bez nějakého výrazného zaváhání, v pohodě, s lehkým úsměvem na rtech. Hodnotil bych nejhůře chvalitebně ve všech oblastech. Jaký byl můj údiv, když při návrzích klasifikace začala padat hodnocení jakože dobře a v odborných předmětech dokonce dostatečně. Na můj dotaz, co tedy konkrétně žák nevěděl, padaly takové odpovědi, jako že se čtyři roky flákal, a teď mu sedly otázky. Tak jestli se tak výrazně flákal, měli to řešit už v průběhu studia, a otázka sednutí otázek je nejspíš z jiné galaxie. Tak jeden zkoušející ještě vyrukoval s argumentem, že kdyby se dotačného žáka zeptal na tohle a tamto, tak že by to určitě nevěděl. No tak to se jej tedy měl zeptat, že? Došlo to tak daleko, že padlo ultimatum, že pokud se nebude maturant hodnotit podle konkrétního výkonu u maturitní zkoušky, pak se ani nebude podepisovat jeho maturitní vysvědčení. Na té škole jsem potom už u maturit nikdy nebyl.

Okomentovat