14.4.17

EDUin: Jednotné přijímačky přinášejí více rizik než zlepšení

Představa, že se zavedením jednotných přijímacích zkoušek na střední školy sníží neúspěšnost u státních maturit a zlepší se kvalita studujících, je mylná.

Hlavním deklarovaným smyslem zavedeních jednotných přijímacích zkoušek na střední školy je zvýšit kvalitu uchazečů o maturitní studium, a tím snížit míru neúspěšnosti u státní maturity. Shrnujeme očekávání, která veřejnost má a upozorňujeme na rizika, o nichž se diskutuje mnohem méně.

Toto jsou pozitivní očekávání při zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy:

Vyšší motivace k učení u žáků osmých a devátých tříd

K tomu již do jisté míry na některých školách došlo. Ti žáci, kteří chtějí jít na školu s maturitou, se více věnují těm předmětům, z nichž budou skládat zkoušky. Problém je, že to dále zvyšuje nežádoucí vnější motivaci obavami z neúspěchu. Ve vzdělávacích dokumentech se velmi často mluví o důležitosti vnitřní motivace, opatření státu ale staví výhradně na vnější motivaci zkouškami a testováním.

Lepší znalosti v matematice a češtině u přijatých žáků

I to je do jisté míry možné, ale opět jen v těch oblastech, které jsou předmětem testu – většinou jde o typové úlohy, jejich řešení žáci nacvičují. To ale nevede ke skutečné znalosti a žádoucím dovednostem. Podrobnější vysvětlení najdete ZDE.

Nižší míra neúspěšnosti u státní maturity

V tomto případě téměř jistě ke změně nedojde. Představa, že se výrazně změní podíl žáků, kteří usilují o maturitu, je nereálná. Navíc v patnácti letech se podle úrovně znalostí obtížně určuje, kdo uspěje a neuspěje u maturity. Aby se opravdu významně snížil počet neúspěšných u maturity, museli bychom příležitost k maturitnímu studiu upřít minimálně polovině populačního ročníku. Taková změna distribuce uchazečů není ani reálná, ani rozumná.

Jaká jsou rizika zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy:

Redukce učiva základní školy na testované a testovatelné znalosti

Výrazné riziko, k němuž už teď dochází. Pro část učitelů je právě podoba přijímacích testů argument, proč se něčemu nevěnovat a něco naopak posílit (například větný rozbor, typové úlohy z matematiky). Velmi často používaný argument ve školách je, že to a to se musí žáci naučit, „protože to bude v přijímačkách“. Školní vzdělávací programy a učení ke kompetencím se tak dostávají na vedlejší kolej a pozbývají na důležitosti. Ke škodě úrovně vzdělanosti.

Další snížení zájmu o ty, kteří se neucházejí o maturitní studium

Toto riziko je dlouhodobé a zavedení jednotných přijímacích zkoušek ho dále posílilo. Na nematuritní obory odcházejí žáci s velmi nízkou úrovní znalostí. Také proto, že nejsou v centru zájmu základních škol. To pak klade na učitele odborných škol mimořádné nároky. Jednotné přijímačky marginalizaci této skupiny ještě zintenzivní.

Zhoršení pozice dětí z nízkopříjmových sociálních vrstev

Dochází k paradoxu, kdy vedení Ministerstva školství z řad sociální demokracie výrazně zhoršuje podmínky vzdělávání pro děti svých voličů. Rodiče na zavedení jednotných přijímaček reagují jednoznačně – velkým zájmem o placené přípravné kurzy. Ty si ale mohou dovolit ti bohatší. Dojde proto k další diferenciaci mezi „chudými a bohatými“, k rozevírání nůžek mezi jejich šancemi na studium a lepší život.

Tomáš Bouda, výzkumník PedF Ostravské univerzity, k přijímacím zkouškám pro Audit vzdělávání připravovaný EDUin, řekl: „Přijímací zkoušky budou mít vliv na reálné kurikulum. Vycházím z vlastní zkušenosti učitele českého jazyka v základní škole, který zažil jednotné přijímací zkoušky: k redukci učiva výrazně docházelo, pochopitelně neoficiálně, výuka u žáků hlásících se na maturitní obory se soustředila hlavně na testované učivo. Přijímací zkoušky jako nástroj regulace nemohou vést k vyšší kvalitě vzdělávání ani směřování k strukturálně žádoucím druhům a typům vzdělávání.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Projekt jednotných přijímaček startuje, v dohledné době tedy budeme vědět, které z kladů i rizik jsou reálné. Důležité ale je, aby byla co nejrychleji po uzavření přijímacích zkoušek zveřejněna anonymizovaná data z tohoto testování, aby mohlo jak ministerstvo, tak odborná veřejnost vyhodnotit, co ve skutečnosti žáci umějí a v čem a jak podobu jednotných přijímaček pro příští roky přizpůsobit.“

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici to říkají pořád, ještě že tu máme odborníky na vzdělání, konzultanty a auditory.
Přijímací zkoušky v plném proudu, a expertí už vědí přesně, co přinesly a co odnesly.
Pravda, nějaké zlepšení snad přinesly, ale to by se školy ještě musely řádně ohánět. Nejlépe podle nejmodernějších zjištění všeobecně nejprospěšnějšího vědeckého pracoviště na území čr, a možná i eu. To jest Eduinu, totiž.
Jinak je to ale bída a utrpení. Všechny nešvary českého vzdělávání se jen prohloubí. Biflování Bělouna do úmoru, vyčlenění budoucích učňů na samý okraj zájmu, a zamozřejmě prohloubení už tak velké mizérie sociálně vyloučených. Ach jo.
Tak snad jen ze zdánlivě obdobně prázdnotou dunícího sudu zaručených rad. Nacvičování standardních situací ještě nikoho nepoškodilo, ve fotbalu pak zvláště. Nižší úroveň znalostí žáků nepokračujících na maturitních oborech není dána nižším zájmem základních škol o tyto žáky, ale nižším zájmem těchto žáků o základní školy. K tomu poslednímu štěpu pytlici uvádějí, že by se skoro vsadili i o padesát korun, že na většině základních škol jsou učitelé ochotni, a někde i nuceni, poskytovat vzdělávací péči nad rámec běžné výuky a to zcela zdarma. Tedy pokud je ze strany žáků zájem. Jen si, prosím, povšimněte, že i experti se vrací k dávno opuštěné míře znalostí, jako ke kritériu kvality vzdělávacího procesu. Na pytliky jdou mdloby. Tak znalosti. Cha! A pak, co brání vládní koalici, aby sociálně vyčleněným rodinám poskytovala příspěvky ve vzdělávací nouzi jejich dětí.

Okomentovat