13.4.17

ČŠI: Stanovisko ke Kontrolnímu závěru NKÚ z kontrolní akce č. 16/13

V období květen – listopad 2016 provedl Nejvyšší kontrolní úřad výše vymezenou kontrolní akci u tří kontrolovaných subjektů – Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání a České školní inspekce.

Dne 20. března 2017 schválilo Kolegium NKÚ kontrolní závěr obsahující ve 2 oblastech také zjištění týkající se České školní inspekce, která v přiloženém stanovisku poskytuje k jednotlivým tvrzením NKÚ své komentáře.

Stanovisko ke Kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/13 – Peněžní prostředky vynakládané na rozvoj vzdělávání v České republice
V období květen – listopad 2016 provedl Nejvyšší kontrolní úřad (dále „NKÚ“) výše vymezenou kontrolní akci u tří kontrolovaných subjektů – Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání a České školní inspekce. Dne 20. března 2017 schválilo Kolegium NKÚ kontrolní závěr obsahující ve 2 oblastech také zjištění týkající se České školní inspekce, která v tomto stanovisku poskytuje k jednotlivým tvrzením NKÚ své komentáře.
Tvrzení NKÚ:
Jelikož nebylo zavedeno původně plánované každoroční a celoplošné testování žáků na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ, nebyly peněžní prostředky na vývoj systému elektronického testování InspIS SET vynaloženy účelně.
Komentář České školní inspekce: Každoroční a celoplošné ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ dle původního záměru skutečně zavedeno nebylo, nelze ovšem v žádném případě souhlasit s tím, že stát neposkytuje pravidelnou, relevantní a komplexní zpětnou vazbu z pohledu výsledků vzdělávání, a že tudíž finanční prostředky na vývoj testovacího systému InspIS SET nebyly vynaloženy účelně. Již od roku 2014 (po dvou celoplošných generálních zkouškách ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ v letech 2012 a 2013) realizuje Česká školní inspekce v ostrém režimu každoročně prostřednictvím systému InspIS SET elektronické testování žáků, a to v různých ročnících, různých předmětech a gramotnostech, na různě velkých výběrových vzorcích základních i středních škol1. Zjišťování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ z českého jazyka, matematiky a cizího jazyka bude provedeno v květnu 2017 (zcela v souladu s revidovaným záměrem plošně testovat žáky 5. a 9. ročníků ZŠ ve čtyřletém cyklu, přičemž poslední takto pojaté testování
1 Od roku 2013 bylo a bude (květen 2017) realizováno zjišťování ve 4., 5., 6., 8. a 9. ročníku ZŠ a dále 1., 2. a 3. ročníku SŠ, a to v následujících předmětech a oblastech: český jazyk, matematika, anglický jazyk, německý jazyk, francouzský jazyk, člověk a jeho svět, člověk a svět práce, chemie, fyzika, přírodopis, zeměpis, dějepis, výchova k občanství, globální rizika, přírodovědná gramotnost a přírodovědný přehled, společenskovědní přehled, čtenářská gramotnost, matematická gramotnost, sociální gramotnost, jazyková gramotnost, informační gramotnost a některé další. Je tedy zřejmé, že vyvinutý nástroj v podobě informačního systému (a také více než 12 tis. elektronických testových úloh) je používán v daleko širším a komplexnějším pojetí, než bylo původně uvažováno před jeho vytvořením, když pokrývá výrazně širší část kurikula napříč téměř celým počátečním vzděláváním (tedy nejen 5. a 9. ročníky na úrovni ZŠ). Tato jasná fakta a vývoj využití systému vycházející mimo jiné z široké odborné diskuze NKÚ zcela přehlíží, a fakticky tak zcela odborné záležitosti posuzuje pouhým rigidním porovnáváním mezi jedním z původních určení posuzovaného nástroje (formulovaným již před více než 6 lety) a jeho zcela zřejmým, masivnějším a účelnějším využitím dle aktuálních potřeb monitorování kvality počátečního vzdělávání. Takové využití je navíc zcela přirozenou reakcí mimo jiné na výsledky českých žáků v realizovaných mezinárodních šetřeních typu PISA, na jejichž reflexi se NKÚ odvolává, a která se mimochodem také nesoustředí pouze na trojici základních předmětů ve stále stejné věkové kohortě. K absenci odborného pohledu hodnocené problematiky ze strany NKÚ je nutné připomenout také vlastní význam tzv. formativního hodnocení.
bylo provedeno v roce 2013). Pravidelná zjišťování výsledků (ať již plošná nebo výběrová) jsou tedy prostřednictvím systému InspIS SET realizována každý školní rok od doby jeho vytvoření (v aktuálním školním roce to budou dokonce dvě zjišťování). Při tomto využití bylo za dobu existence systému realizováno již přes milion testů, což NKÚ ve svých závěrech vůbec neuvádí, přestože takovými daty disponuje a právě taková data jsou pro posouzení účelnosti bezesporu významná. Důvody pro odklon od původního záměru testovat každoročně a plošně žáky 5. a 9. ročníků ZŠ (pouze ze tři vybraných předmětů) vyplynuly z dvouletého plošného pilotního ověřování jak samotného testovacího systému InspIS SET, tak organizačních záležitostí a vlastních testů včetně vypovídací hodnoty výsledků a vazby na jejich zlepšování. V důsledku těchto pilotních ověřování bylo přistoupeno k revizi původního záměru provádět testování žáků pouze v uzlových bodech základního vzdělávání, pouze ve třech vymezených předmětech, vždy plošně a každý rok, protože takto koncipované šetření by neodůvodněně omezovalo sledování výsledků vzdělávání jen na úzce vymezený okruh předmětů a ročníků základního vzdělávání a oproti testování v delších časových intervalech by navíc nepřineslo prakticky žádnou přidanou hodnotu, jen by významně zatížilo školy (podrobněji jsou důvody vymezeny a komentovány v závěrečné zprávě z druhé celoplošné generální zkoušky ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ z října 2013, která je k dispozici na webových stránkách České školní inspekce v záložce Dokumenty, podzáložce Publikace). Naopak koncept, kdy dochází k ověřování výsledků žáků každoročně, ovšem nejen na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ a nejen v českém jazyce, cizím jazyce a matematice, ale i výsledků žáků dalších ročníků základních a dokonce i středních škol v různých předmětech, vzdělávacích oblastech či gramotnostech pokrývajících celou šíři příslušných rámcových vzdělávacích programů, je třeba považovat za testologicky mnohem propracovanější a za koncept, který v důsledku přináší mnohem více pozitivních jevů a informací, než původně úzce vyprofilované každoroční testování pouze žáků 5. a 9. ročníků ZŠ a pouze ve třech základních předmětech. Oproti původnímu plánu tak Česká školní inspekce za stejné finanční náklady, které byly na vývoj systému InspIS SET vynaloženy, poskytuje mnohem širší zpětnou vazbu z pohledu výsledků vzdělávání, než bylo původně plánované testování pouze žáků 5. a 9. tříd ZŠ a pouze ve třech předmětech. Využití informačního systému InspIS SET jakožto univerzální elektronické platformy pro zjišťování výsledků vzdělávání je tedy zcela účelné a pravidelné a naplňuje původní filozofii tvorby nástroje pro pravidelná ověřování výsledků vzdělávání. Součástí tohoto systému je navíc modul pro tzv. školní testování, díky němuž mohou školy absolvovat testování dobrovolně a autonomně i v případě, že nebyly zahrnuty do vzorku škol testovaných Českou školní inspekcí, a mít tak pravidelnou zpětnou vazbu o výsledcích vzdělávání svých žáků, a to jak v rozsahu testování realizovaného v daném roce Českou školní inspekcí, tak v rámci testování dalších předmětů, gramotností či vzdělávacích oblastí (díky možnosti využívat systém kdykoli dle rozhodnutí ředitele školy a díky přístupu do databanky testových úloh). V tomto režimu tzv. školního testování již bylo realizováno několik desítek tisíc testů. K datům z testování provedeného touto formou pak samozřejmě mají přístup učitelé, žáci a jejich zákonní zástupci. Hodnocení výsledků vzdělávání je nedílnou součástí činností České školní inspekce v rámci hodnocení kvality a efektivity počátečního vzdělávání. Zdaleka ovšem není činností jedinou. NKÚ ve svém hodnocení vůbec nebere v potaz velké množství dalších aktivit, které Česká školní inspekce v rámci poskytování zpětné vazby o kvalitě vzdělávání provádí, jako je komplexní inspekční činnost přímo ve školách, jako jsou tematicky orientované inspekční akce spojené s publikováním rozsáhlých tematických zpráv nebo i mezinárodní hodnocení výsledků vzdělávání typu PISA. NKÚ tedy zcela nelogicky a velmi neobjektivně zužuje otázky zpětnovazebného procesu poskytovaného státem pouze na testování žáků, navíc pouze v 5. a 9. třídách ZŠ a pouze ve třech vybraných předmětech.
Tvrzení NKÚ:
Peněžní prostředky na vývoj modulu InspIS SETmobile určeného k testování prostřednictvím mobilních zařízení ve výši 5,5 mil Kč byly vynaloženy neefektivně.
Komentář České školní inspekce: Při hodnocení účelnosti využití doplňku systému InspIS SET v podobě jeho modulu určeného pro testování prostřednictvím mobilních zařízení (InspIS SETmobile) NKÚ zkresluje poskytnuté informace o evidovaném využití systému, a to zejména na základě nepochopení jeho základních funkcionalit. Konstatuje se tak realizace 1994 testů za období 16 měsíců od spuštění vyvinutého modulu InspIS SETmobile, jde ovšem pouze o testy, které byly realizovány „neanonymně“, online a uživatel si vědomě přál odeslat výsledky na server (což není povinné a řada uživatelů tak ani nečiní). Nepochopitelně je v rámci hodnocení využívání tohoto doplňku ze strany NKÚ posuzováno zcela nedostatečné období (pro vyhodnocení účelnosti SW produktu), které kromě toho, že zahrnuje období letních prázdnin (kdy lze jen velmi těžko očekávat masivní zájem o testování), zcela ignoruje taková období, ve kterých byly testy naopak masivněji realizovány (skutečný počet testů vykonaných v mobilní aplikaci tak byl k datu ukončení kontroly několikanásobně vyšší). NKÚ uvádí, že tak mimo jiné nedošlo k předpokládanému „masivnějšímu využití informačního systému InspIS SET“. Není vůbec zřejmé, z čeho je tento závěr dovozen, neboť statistika užití systému InspIS SET v čase vůbec nebyla ze strany NKÚ posuzována, ani požadována. Masivní využití systému je však zcela zřejmé. Vznik mobilní testovací aplikace jako doplňku systému InspIS SET je pak naprosto přirozenou reakcí na výrazný nárůst využití mobilních zařízení (zejména tabletů) v českých školách, díky čemuž je samotná aplikace také výrazně zefektivňujícím prvkem při provádění elektronického testování, protože její využití je pro školu daleko snazší než v případě nutnosti alokace a přípravy běžné PC učebny, kterých je ve školách stále nedostatek (a zpravidla jsou plně vytíženy běžnou výukou oblasti ICT). Absence tohoto typu aplikace by již nyní znamenala faktickou nemožnost využití systému na straně některých škol. Příklon k elektronickému testování pomocí tabletů je patrný i u mezinárodních šetření. Další rozvoj využívání mobilní aplikace InspIS SETmobile je však samozřejmě závislý na dalším pronikání mobilních zařízení do pedagogického procesu i na uplatňování principu BYOD (Bring Your Own Device) v rámci pedagogické praxe.
V Praze dne 10. 4. 2017


1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

nebyly peněžní prostředky na vývoj systému... vynaloženy účelně.
Peněžní prostředky na vývoj modulu... byly vynaloženy neefektivně.


Vypadá to, že to NKÚ už zase nějak popletl a šíří poplašnou správu.
Není proč se nějak rozrušovat, protože z uvedeného závěru jasně vyplývá, že
'byly peněžní prostředky na vývoj systému... vynaloženy efektivně.'
'Peněžní prostředky na vývoj modulu... nebyly vynaloženy neúčelně.'

Okomentovat