24.4.17

bEDUin: Co přinesl týden 18. 4. 2017 – 23. 4. 2017

Témata týdne: 
  • Petice za skutečně otevřené vzdělávání. Současný návrh Evropské komise na novelizaci autorského práva, který byl předložen Evropskému parlamentu, může zcela zásadně ovlivnit budoucnost otevřeného přístupu ke vzdělávacím zdrojům. Ačkoliv návrh předpokládá některé výjimky z autorského práva pro školy a učitele, řada zdrojů zůstává bez licence nepřístupná. Pokud chcete podpořit změnu návrhu, můžete podepsat petici
  • Učiace sa Slovensko. Jeden z autorů nové koncepce slovenského vzdělávání, Vlado Burjan, sděluje v nedávném rozhovoru pro Denník N, jak by mohlo vypadat slovenské vzdělávání za dalších 10 let. Mimo jiné hovoří o Hejného metodě, restrukturalizaci předmětů, povinné maturitě z matematiky… 
  • ProVzdělávání.cz. Blog v režii Národního ústavu pro vzdělávání přináší zajímavé zahraniční inspirace z oblasti vzdělávací politiky a tvorby kurikula. Z aktuálních například článek o rakouské vzdělávací strategii Škola 4.0… 
  • Zahájení projektu Komplexní systém hodnocení. Česká školní inspekce oznámila zahájení projektu, který má za cíl propojit interní a externí hodnocení výkonu vzdělávacího systému v ČR. Inspekce předpokládá, že výsledky komplexního šetření budou představovat lepší východiska pro vzdělávací politiku. Více o tom i o dalších novinkách z inspekce v jejím posledním bulletinu.

Výrok týdne:

„Pracuji s dětmi a apriori nemůžu do školy přijít a mračit se. Úsměv, lidskost a vstřícnost je základní výbava pedagoga. Chceme to i po dětech, nemůžeme jim tedy sami ukazovat odvrácenou tvář. Ale práce mě kromě toho baví a naplňuje, proto se usmívám.” Pozoruhodný rozhovor s ředitelem ZŠ Partyzánská v České Lípě Karlem Minaříkem přinesl server iDNES.cz.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • PŘIJÍMAČKY: CERMAT SE OBRACÍ NA PRÁVNÍKY, RODIČE ŽÁDAJÍ O POMOC
Situace, která nastala po prvním termínu povinných a plošných přijímacích zkoušek do maturitních oborů na SŠ, graduje. CERMAT nejprve odmítl zveřejnit zadání testů, na což iniciativa Maturitní data – odtajněno reagovala kritikou týkající se vytváření nerovnosti mezi těmi, kdo zadání mají, a těmi, kdo ne. Vyšlo najevo, že v instrukcích ředitelům škol bylo explicitně uvedeno, že škola může účastníkům zadání poskytnout. Iniciativa zadání zveřejnila na webu (podrobně v Beduinu č. 16). EDUin vydal k tématu další tiskovou zprávu, v níž shrnuje důvody, proč je zadání přijímacích zkoušek z podstaty veřejné. Bob Kartous v komentáři pro MF Dnes sumarizuje paradoxní řešení, k němuž CERMAT přistoupil, kdy na jedné straně učinil zadání instrukcemi pro ředitele de facto veřejným, ale zároveň oznámil, že jej nezveřejní a navíc žádá o právní zastoupení ve věci porušení autorského zákona, z nějž jsou ale přijímací zkoušky jako součást veřejného díla vyňaty. CERMAT totiž prostřednictvím svého tiskového mluvčího sdělil, že se obrátil na právníky, kteří mají prověřit možné protizákonné jednání způsobené zveřejněním zadání testů na internetu. V reakci na tiskovou zprávu EDUin předkládá CERMAT svou interpretaci právního stavu věci. Mezi tím proběhl první termín přijímacích zkoušek na víceletá gymnázia a na EDUin se obraceli rodiče s obojí zkušeností: někteří ředitelé poskytovali zadání testů uchazečům, někteří však nikoliv. Na některých školách dokonce uchazeči nebyli s touto informací seznámeni. Zkušenosti shrnuje článek na Aktuálně.cz. EDUin vydal doporučení rodičům, jak žádat o zpřístupnění zadání a jak postupovat při případném odvolání.
  • TECHNOLOGICKÉ ZMĚNY A PRÁCE: ZMĚNY NA PRACOVNÍM TRHU NELZE VNÍMAT JAKO „1:1“, ROZHODUJE VZDĚLÁVÁNÍ
Posílené dalšího vzdělávání formou daňových úlev nebo jiných finančních stimulů pro zaměstnavatele i zaměstnance má být jedním z řešení rychle postupující automatizace a robotizace, jež v procesu čtvrté průmyslové revoluce významně promění situaci na pracovním trhu a velmi pravděpodobně promluví do celospolečenského uspořádání. Tento nástroj zmiňuje studie Iniciativa práce 4.0, kterou nechalo vypracovat Ministerstvo práce a sociálních věcí. Studie byla zveřejněna na konci roku 2016, nyní ji připomíná a sumarizuje článek v Aktuálně.cz. Studie konstatuje, že v příštích 20 letech je automatizací vážně ohroženo 10 % pracovních míst v ČR a dalších 35 % projde výraznou proměnou. Zahraniční studie přitom kalkulují s mnohem větším dopadem. Studie citované v článku The Economist, které se zaměřují na americký, britský či japonský trh, oscilují mezi 35 až 49 % míst, které jsou procesem automatizace produkce ohroženy. Problematické je, že i když lze s ohledem na předchozí technologické změny předpokládat vznik nových míst, jejich povaha bude výrazně odlišná a bude třeba k nim získat zcela odlišné dovednosti. Nejohroženější jsou přitom práce rutinního charakteru, a to nejen manuální. Naopak nejméně jsou ohroženy činnosti založené na práci s lidmi a na invenci. Situace v ČR přitom není s ohledem na budoucnost příliš optimistická (ať už v souvislosti se strukturou ekonomiky či stavem vzdělávacího systému), jak se snaží v nedávném článku pro Britské listy ukázat Bob Kartous.
  • PROFILY OPINION MAKERŮ NAD TÉMATEM „JAKÉ POTŘEBUJEME VZDĚLÁVACÍ OBORY“
„Byl jsem svědkem internetových diskusí, kde si absolventi stěžovali, že mají jako vysokoškoláci nízké mzdy, že mají problém sehnat místo. Ale je to v takových případech tím, že si zvolili obor, který je sice možná baví nebo který jsou schopni vystudovat, ale který společnost nepotřebuje nebo nepotřebuje v takové míře, v jaké jej produkuje naše školství.” Tímto argumentem odůvodňuje poslanec Fiedler (kandidoval za populistický Úsvit) své přesvědčení, že je v ČR příliš mnoho absolventů humanitních oborů. Na otázku, proč si myslí, že problém spočívá v tom, že “70 – 80 % výchovných poradců jsou ženy”, odpovídá Karel Fiedler “zaslechl jsem to na nějakém semináři”. Rozhovor s poslancem přinesl projekt The Student Times. Fiedler v rozhovoru opět šíří nepodloženou a nepravdivou informaci, že absolventi těchto oborů mají problém s uplatněním. Tento omyl vyvrací v jiném rozhovoru The Student Times student Oxford University Ondřej Černý, jenž poukazuje na to, že veřejné mínění je v ČR silně ovlivněno propagandou takových opinion makerů, jakými jsou otec a syn Klausové či Miloš Zeman. V dalším rozhovoru pro tentýž server říká vysokoškolský učitel Michal Urban, že studenti by se neměli nechat ovlivnit diktátem doby. Komentátor Miloš Čermák, jenž má sám technické vzdělání, reagoval na začátku roku 2017 velmi ostře na výzvu místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka k zavedení školného na humanitní obory.
  • LETOŠNÍ MELTINGPOD NA COLOURS OF OSTRAVA BUDE VÝZNAMNĚ TAKÉ O VZDĚLÁVÁNÍ
Autor globálně známého projektu Hole in the Wall Sugata Mitra vystoupí na letošním ročníku diskusní platformy Meltingpot. Meltingpot probíhá souběžně s předním středoevropským hudebním festivalem Colours of Ostrava (19. až 22. 7. 2017). Projekt Hole in the Wall se stal spektakulární ukázkou toho, že děti jsou schopny se vlastní přirozenou iniciativou vzdělávat a dosahovat neuvěřitelných výsledků. Vystoupení Sugaty Mitry na TED vyvolalo obrovský ohlas. Na Meltingpot vystoupí také Cyril Mooney, reformátorka, které se podařilo z exkluzivní školy v Kalkatě udělat školu inkluzivní a která vytvořila svůj vlastní koncept hodnotového vzdělávání. Kromě toho vystoupí během konání festivalu řada dalších zajímavých hostů. EDUin je oficiálním partnerem a aktivním účastníkem Meltingpotu.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • 25. 4., 19.00, EDUpoint Praha – EDUshow: Stand up show Školní můry
  • 25. 4., 9.00, DOX, konference Úspěch pro každého žáka
  • 26. 4., 13.45, Kostelec nad Orlicí, konference Cesta ke škole 21. století
Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

„Pracuji s dětmi a apriori nemůžu do školy přijít a mračit se. Úsměv, lidskost a vstřícnost je základní výbava pedagoga.”

A jak na pedagogických radách? Také od ucha k uchu při spolupráci s učiteli?

Okomentovat