14.3.17

Zdeněk Strnad: Protidrogový vlak: kontroverzní projekt, který se měl stát nástrojem politické kampaně

Desítky milionů také státních peněz přitekly do projektu, který má děti odradit od braní drog. Za 11 let své existence vyjel ale vlak pouze třikrát – a to až loni.



Před 17 lety měl designér Pavel Tůma nápad: vytvořit projekt, který by dětem interaktivní formou popsal nebezpečí drog a odradil je od jejich konzumace. Projekt se podařilo rozjet až v roce 2005, v roce 2007 stál jeden hotový vagón na nádraží v Holešovicích. Vlak vypadá na první pohled velmi působivě: kovově šedivá barva ostře kontrastuje s černočerveným logem, a kreativní mysl Pavla Tůmy je vidět i v interiérech: v současné době jsou dokončeny čtyři vagóny ze 6, a vypadají opravdu atraktivně – aspoň pokud lze soudit z fotografií, protože prohlídku bohužel organizátoři hodinu před dohodnutým termínem zrušili, údajně z „technických důvodů“. Ale i ten jeden, který jsem cca. před 8 lety viděl, byl velice zajímavě zpracovaný – temně pomalovaný kinosál, ve kterém se promítají sugestivní krátké filmy, kousek dál rozbitá motorka, ze které se kouří, prostor vypadající jako vnitřek lidského těla, a do toho hypnotický hlas: „Nežije svůj život. Žije život, který mu vnutí jeho nepřátelé, a to jsou ti lidé, kteří na drogách vydělávají a bohatnou. Je jim naprosto jedno, do jakejch problémů se dostanou. … Vašim nepřátelům je jedno, jak budete vypadat za pět let, nebo zda zbytečně zemřete. Hlavně, že kupuješ, kámo!“

Problémy s odborníky ale měl vlak už od začátku. „Ta myšlenka v podstatě není špatná, fungovat by to mohlo,“ připouští Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. „Jenže na tak citlivé věci, jako je protidrogová prevence, existuje spousta norem a certifikací. A majitelé tohoto projektu jakoukoliv spolupráci v této oblasti odmítají. Možná jen prostě nechtějí vyjednávat s úřady – to ale není řešení.“ Primárním účelem vlaku má být protidrogová prevence – původním záměrem bylo, že vlak bude objíždět celou republiku a děti do něj budou chodit s tím, že jim to pomůže vyhnout se nebezpečí závislostí. Jenže odborné posudky, které za celou dobu vznikly, jsou jednoznačně negativní. A nic na tom nemění nadšené reakce dětí, kterými se projekt na svém webu zaklíná. Najděte mladého člověka ve věku 10-17 let, kterému se nebude strašidelný zámek, plný blikavé elektroniky, líbit. Dotazníčky po vystoupení z vagónu s otázkami „líbí se vám to“ a „brali byste po zážitku z našeho vlaku drogy raději nebo méně rádi“ nejsou vůbec žádná vědecká evaluace účinnosti a přesně tomu se projekt už roky vědomě vyhýbá.

„Výbor Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP nedoporučuje proto nikomu projekt „Revoluční vlak“ finančně ani jinak podporovat. Výbor také nedoporučuje školám, organizacím a jednotlivcům tento program a další neúčinné postupy používat,“ píše známý lékař Karel Nešpor v posudku Společnosti pro návykové nemoci při České lékařské společnosti. „Projekt staví na chybném a překonaném principu a přístupu primární prevence užívání návykových látek… Základním problémem je aplikace tzv. odstrašujícího přístupu, který byl v minulosti opakovaně výzkumně vyhodnocen jako jeden z nejméně efektivních přístupů, směřujících ke snížení užívání drog,“ píše se v materiálu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy – paradoxní je zvláště to, že záštitou přesně tohoto ministerstva se projekt na svém webu chlubí. „Opakovaně předkládaný preventivní projekt pod názvem „Revolution Train“ obsahuje množství zavádějících a často nepravdivých informací o projektu a jeho předpokládaném dopadu. Podle dostupných vědecky ověřených informací lze předpokládat, že tento projekt bude co do preventivních výsledků neúčinný, neboť staví na chybném a mnoho let překonaném tzv. odstrašujícím principu/přístupu. Vzhledem k vysokým nákladům (jednalo by se o historicky vůbec nejdražší projekt protidrogové prevence v ČR) je projekt ekonomicky velmi neefektivní a svou realizací by mohl odčerpat veřejné zdroje a tudíž ohrozit existenci jiných, skutečně prověřených a efektivních programů. Projekt „Revolution Train“ lze charakterizovat jako předražený, vědecky nepodložený a kontraproduktivní experiment na české populaci,“ píše se v posudku Centra adiktologie. „Je nepřípustné vystavit celou generaci české mládeže jakékoliv nevyzkoušené pseudopreventivní kampani, vykonstruované na podkladě kusých informací bez konzultací s odborníky a bez řádné „marketingové“ (sic!) analýzy potřeb (jež podle mého odborného názoru očividně nenaplňuje),“ říká Tomáš Zábranský, a dodává: „Negativní dopady a gigantické náklady sice zcela jinak koncipovaného, ale rovněž s nadšením „divoce“ a bez řádného pilotního ověření zaváděného projektu DARE (podporovaného vlivnými politickými osobnostmi) ve Spojených státech amerických i jinde jsou jedním z řady varování před takovým postupem.“

Celý projekt se od počátku chlubil, že na svůj projekt nebude chtít peníze z veřejných zdrojů – logicky by mohly chybět jinde. „Vzhledem k vysokým nákladům je projekt ekonomicky velmi neefektivní a svou realizací by mohl odčerpat veřejné zdroje a tudíž ohrozit existenci jiných, skutečně prověřených a efektivních programů,“ píše se dále v ministerském posudku. A přesně k tomu také došlo – v roce 2010 dostal vlak dotaci od Středočeského kraje ve výši 7 milionů korun a musela kvůli tomu ukončit činnost společnost Magdalena, které snížili příspěvky ze 2 milionů na 250.000 Kč – s čímž se samozřejmě nemohlo vyjít. Pro rok 2011 bylo z krajského rozpočtu vyčleněno dalších osm milionů korun. Proč? Vysvětlení je jednoduché: tehdy byl středočeským hejtmanem David Rath, a prostě ho lákala představa ukazovat se před lidmi. „Když začínali, tak velmi důrazně tvrdili, se, že nebudou chtít nic ze státního rozpočtu. Ale Rath s tím chtěl jezdit jako se svým soukromým vlakem,“ dodává Josef Radimecký, tehdejší národní protidrogový koordinátor. No jo, přestřihávat pásky, mávat na nádraží plácačkou a ukazovat se před lidmi muselo být pro Ratha lákavé. Jenže to by musel být projekt nejprve dokončený, a to by nesměli Ratha v květnu 2012 zatknout. „Na první pohled to zkrátka působí dojmem, jako by Český vlak mizel i s naloženými krajskými patnácti miliony v temném tunelu,“ napsala tehdy opoziční politička Dagmar Nohýnková.

A od té doby vlak stojí, nyní již v Dejvicích, a stále není dokončen. V roce 2016, po více než 10 letech od svého vzniku, vyjel poprvé – od dubna do května měl túru po západních Čechách, v říjnu jezdil týden po severní Moravě a v listopadu týden po německém Sasku. Činnost není zdarma, a na otázky o financování odpovídají organizátoři neodpověděli – pouze sdělili, že platí standardní nájem kolejí, přitom České dráhy jsou uvedeny jako jeden z partnerů projektu. V týmu je kromě organizátora dalších 8 lidí, někteří z nich pracují na částečný úvazek, někteří jako dobrovolníci. Podle výroční zprávy byla firma za rok 2015 v provozní ztrátě téměř 4 miliony korun. Vstupné do vlaku stojí 150 korun, přičemž část má údajně platit fond. A tady je zřejmě jeden z hlavních důvodů, proč vlak vlastně ještě po takové době existuje – investice se prostě vrátit jednou musí. Organizátoři se už ale dostali do takového nastavení, že už na rady i posudky vůbec neslyší. Opírají se samozřejmě o záštitu Andreje Babiše a ministra vnitra Chovance – jak k ní ale přišli a na základě jakých posudků ji hlavně získali, to je opravdu záhadou – i vzhledem k výše uvedeným negativním hodnocením odborníků na protidrogovou prevenci. A také nepřekvapí, že jediný, kdo celému projektu vyjadřuje jednoznačnou podporu, je Jakub Frydrych z Národní protidrogové centrály, tedy jednoznačně represivní složky, které se ten model „vyděsit a odradit“ evidentně líbí.

Z vlaku je prostě možná dobře zamýšlená, ale velice mizerně realizovaná pojízdná atrakce s minimálním dopadem na skutečnou protidrogovou prevenci. Jestli si někdo myslí, že blikající světla, děsivé výjevy a vyhrožování děti odradí od toho, aby vyzkoušely trávu, tak se prostě hluboce mýlí – takhle to nefunguje a nikdy nefungovalo. Zatím mají v plánu další turné na březen – a zřejmě si i sami uvědomují, že tolik peněz už ze státní kasy nepřiteče, takže součástí vlaku má být i obchod a sociální kavárna. “Neodbytně se nabízí příměr slepé koleje, po níž se do riskantního neznáma nepřiměřeně vysokou rychlostí žene provoněné a technologiemi nabité pojízdné multimediální kino, jež je poháněno spíše slibným marketingovým (obchodně a mediálně/politicky povrchně atraktivním) záměrem než skutečnými potřebami současné protidrogové prevence v České republice,“ píše už v roce 2007 ve svém posudku Tomáš Zábranský – a o 10 let později na přímý dotaz sděluje, že by nezměnil ani čárku.

Pokud celý projekt budou jeho autoři prezentovat jako komerční akci a nebudou z něj dělat lákavou atrakci pro možné dotace, určitě proti tomu nikdo moc protestovat nebude. Ostatně, kolotočů jezdí po Česku dost. Jen si prostě nehrají na protidrogovou prevenci.

Zdeněk Strnad, únor 2017, převzato ze sociální sítě Facebook

Žádné komentáře:

Okomentovat