30.3.17

NÚV: Příprava Koncepce jazykového vzdělávání 2017–2022

Koncepce jazykového vzdělávání 2017–2022 navazující na dokument Národního plánu výuky cizích jazyků, který byl zpracován pro roky 2005–2008, vznikla z příkazu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k plnění služebních a pracovních úkolů ve věci přípravy Koncepce jazykového vzdělávání na léta 2017–2022 (č. j. MSMT-38611/2016).




Příprava Koncepce jazykového vzdělávání 2017–2022

Koncepce jazykového vzdělávání 2017–2022 navazující na dokument Národního plánu výuky cizích jazyků, který byl zpracován pro roky 2005–2008, vznikla z příkazu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k plnění služebních a pracovních úkolů ve věci přípravy Koncepce jazykového vzdělávání na léta 2017–2022 (č. j. MSMT-38611/2016).

Cíle jazykového vzdělávání

Materiál sleduje dlouhodobý cíl, Posílení komunikační kompetence žáků v cizích jazycích, který je z hlediska cizojazyčné výuky klíčový. Komunikační kompetence žáků v cizích jazycích je dosahována na očekáváných úrovních definovaných ve Společném evropském referenčním rámci i v rámcových vzdělávacích programech.
      Dlouhodobý cíl se dále dělí na tyto dílčí cíle:
  1. Komunikační kompetence žáků v cizích jazycích
  2. Jazyková, oborová a metodická vybavenost učitelů cizích jazyků
  3. Příprava budoucích učitelů cizích jazyků
  4. Zajištění dobrých a vhodných podmínek jazykového vzdělávání

Analýza současného stavu jazykového vzdělávání

Materiál vychází z dostupných analýz v oblasti cizojazyčného vzdělávání a zahrnuje nástroje pro zlepšení jeho kvality s ohledem na hlavní cíl výuky cizích jazyků.

Výsledky testování jazykové gramotnosti žáků v cizích jazycích (ČŠI)

Z analýzy testování znalostí a dovedností žáků v cizích jazycích realizovaného ČŠI v roce 2014 lze vyvodit, že při stanovené minimální hranici úspěšnosti 75 % je hrubá úspěšnost žáků jak v anglickém jazyce v 8. ročnících základních škol, tak v německém jazyce v 8. ročnících základních škol spíše neuspokojivá. Podobnou situaci lze pozorovat také u žáků 2. ročníků středních odborných škol.

Výsledky didaktických testů z cizích jazyků (CERMAT)

V rámci maturity z cizího jazyka výsledky této analýzy sice naznačují, že didaktické testy vykazují zejména v anglickém jazyce poměrně vysokou průměrnou úspěšnost, avšak vzhledem k tomu, že je hranice úspěšnosti nastavena na 44 % (ve standardizovaných testech podobného typu je to 60 %), nelze tvrdit, že by úspěšní absolventi maturitní zkoušky dosahovali jazykových znalostí na úrovni B1.

Přechod absolventů středních odborných škol na trh práce (NÚV)

Z hlediska připravenosti absolventů a míry osvojení jazykových kompetencí pociťují určité rezervy také zaměstnavatelé, zejména pak v případě absolventů maturitních oborů. Žáci maturitních oborů jsou s úrovní cizího jazyka ve smyslu kompetence získané na střední škole víceméně spokojeni. Pokud však přihlédneme k hodnocení připravenosti ke komunikaci v cizím jazyce podle požadavků trhu práce, je již spokojena menší část žáků. Oslovení žáci deklarují, že jim pro úspěšný vstup na trh práce mimo jiné chybí lepší znalost cizího jazyka v obecné rovině, s čímž souvisí i pociťovaný deficit komunikační kompetence v cizím jazyce.
Žáci v oborech s výučním listem pociťují nedostatek v připravenosti pro komunikaci v cizím jazyce ve vztahu k požadavkům trhu práce – ve srovnání s hodnocením získané jazykové úrovně na střední škole je spokojenost žáků nižší, stejně jako v případě žáků maturitních oborů.

Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů z pohledu zaměstnavatelů (NÚV)

Z názorů zaměstnavatelů na budoucí vývoj a další směřování pracovního trhu z hlediska požadavků na pracovní sílu přitom vyplývá, že se význam osvojení jazykových dovedností pro možnost pracovního uplatnění bude v následujících letech zvyšovat.

Závěry z analýzy

Zjištění analytické části Koncepce poukazují na skutečnost, že dosažené jazykové znalosti a dovednosti žáků jsou nedostačující a nejsou plně v souladu s očekávanými výstupy RVP dokumentů, zejména při zohlednění skutečnosti, že RVP uvádějí minimální očekávané úrovně žáků. Výsledky žáků neodpovídají jejich praktickým potřebám, a to i ve vztahu k požadavkům trhu práce. Z těchto zjištění lze tedy do určité míry vyvodit, že se nedaří naplňovat vlastní účel cizojazyčné výuky.

Priority a nástroje

Z důvodu uvedených zjištění byly stanoveny následující priority, které mají vést k posílení komunikační kompetence žáků v cizích jazycích. Priority jsou naplňovány konkrétními nástroji:
Priorita 1: Metodicko-didaktické a jazykové semináře v rámci DVPP
Nástroje:
  1. Semináře pro uplatňování metod rozvíjejících komunikační kompetenci v cizím jazyce žáků,
  2. Semináře k hodnocení, diagnostice a testování žákových dovedností a znalostí v cizím jazyce,
  3. Semináře k metodice CLIL,
  4. Semináře k výuce odborného jazyka (pro profesní účely)
  5. Semináře k využívání digitálních technologií ve výuce cizích jazyků,
  6. Jazykové vzdělávání učitelů v cizím jazyce


Priorita 2: Profil absolventa
Nástroj: Sjednocené vymezení profilu absolventa všech vysokoškolských pracovišť připravujících budoucí učitele cizích jazyků.


Priorita 3: Podpora mobilit žáků a učitelů (cizích jazyků i nejazykových oborů),
Nástroje:
  1. Mobility skupin a kolektivů na ZŠ
  2. Nabídka mobilit studentů – budoucích učitelů jazyků
  3. Mobility učitelů


Priorita 4: Ověřování úrovně jazykových znalostí a dovedností žáků
Nástroje:
  1. Sjednocení pohledu na kvalitu výuky cizích jazyků v rámci hodnotící činnosti České školní inspekce
  2. Využívání a rozvíjení nástroje InspIS SET pro ověřování výsledků žáků ZŠ a SŠ


Priorita 5: Rozvoj Metodických kabinetů (v rámci projektu IPn IMKA)
Nástroj: Využití systému Metodických kabinetů a podpora profesního rozvoje vyučujících cizích jazyků


Priorita 6: Systematická úprava RVP dokumentů a rozvoj ŠVP
Nástroje:
  1. Revize a úprava dokumentu RVP s cílem výuky dvou cizích jazyků
  2. Provázanost výstupní úrovně Cizího jazyka RVP pro gymnázia s  úrovní maturitní zkoušky
  3. Kulaté stoly pro koordinátory ŠVP s cílem informovat o obsahu oblasti Jazyk a jazyková komunikace




1 komentář:

Tomáš Barták řekl(a)...

Koncepcí můžeme mít kvanta.
Máme učitele? Máme vhodné a finančně dostupné učebnice? Máme dost peněz na dělení hodin? Máme jasnou představu, zda má smysl druhý cizí jazyk na ZŠ, když jen v málo případech je zajištěna návaznost na SŠ? Máme dobrou metodiku pro výuku angličtiny na ZŠ a pokračování na SŠ?

Koncepcí můžeme mít, kolik chceme. A hlavně kolik na to vyčleníme úředníků, aby ji vytvořili.

Okomentovat