30.3.17

MŠMT: Opatření na podporu odborného vzdělávání realizovaná v České republice

V roce 2015 bylo dosaženo minima v počtu přijímaných 15letých a tím by měl být ukončen propad v počtech žáků přicházejících do středních škol. Pokles počtu žáků přijatých do oborů středního vzdělávání trvá několik let a jeho vliv se v současnosti projevuje na poklesu počtu absolventů oborů vzdělání. Spolu s narůstajícím podílem přijímaných studentů do terciárního studia to vyvolává nespokojenost zaměstnavatelů, zejména v souvislosti s oživováním ekonomiky a nárůstem potřeby nových pracovníků. Na druhou stranu je potřeba poznamenat, že 20 až 40 % absolventů technických oborů vzdělání odchází pracovat do jiného oboru (který není ani příbuzný), než pro který se vzdělávalo. Mezi důvody například uvádějí, že nenalezli uplatnění, nebyli dostatečně finančně ohodnocení nebo pracovní nabídky v jejich kraji nebyly.




Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

















Opatření na podporu odborného vzdělávání
realizovaná v České republice















Březen 2017
  1. Odborné vzdělávání v České republice

V roce 2015 bylo dosaženo minima v počtu přijímaných 15letých a tím by měl být ukončen propad v počtech žáků přicházejících do středních škol. Pokles počtu žáků přijatých do oborů středního vzdělávání trvá několik let a jeho vliv se v současnosti projevuje na poklesu počtu absolventů oborů vzdělání. Spolu s narůstajícím podílem přijímaných studentů do terciárního studia to vyvolává nespokojenost zaměstnavatelů, zejména v souvislosti s oživováním ekonomiky a nárůstem potřeby nových pracovníků. Na druhou stranu je potřeba poznamenat, že 20 až 40 % absolventů technických oborů vzdělání odchází pracovat do jiného oboru (který není ani příbuzný), než pro který se vzdělávalo. Mezi důvody například uvádějí, že nenalezli uplatnění, nebyli dostatečně finančně ohodnocení nebo pracovní nabídky v jejich kraji nebyly.
V posledních letech i přes demografický pokles dochází k pozitivnímu trendu v zájmu žáků základních škol o studium technických oborů vzdělání na středních školách. V oborech technického vzdělávání lze konstatovat, že například ve skupině oborů vzdělání 18 Informatické obory došlo od roku 2009 k nárůstu o 2,6 % přijatých žáků. Rostoucí zájem je také ve skupině oborů vzdělání 23 Strojírenství a strojírenská výroba, kde pozorujeme nárůst od roku 2009 o 2 %. Ve skupině oborů vzdělání 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika v roce 2010 zájem sice klesl o 0,9 %, nicméně do roku 2014 si úroveň z roku 2011 udržel.
Tyto trendy jsou pro vzdělávací systém pozitivní zpětnou vazbou a dokládají funkčnost přijatých opatření ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ostatních subjektů. Významně k tomu také přispěli zaměstnavatelé a zřizovatelé škol. Nevyřeší to však nedostatek absolutních počtů vzniklých demografickým poklesem. Zdůrazňování potřebnosti a uplatnitelnosti absolventů oborů vzdělání z výučním listem i podpora formou stipendií či jiných výhod, pořádání propagačních akcí ovlivňuje žáky a jejich rodiče a směruje větší podíl nově přijímané do nejžádanějších technických učebních oborů.
V roce 2024 bude do prvního ročníku středních škol nastupovat o 38% více žáků. Těmito žáky jsou nyní žáci prvních tříd základních škol, jejichž profesní dráhu nejvíce ovlivňují rodiče. Pokud se prohloubí spolupráce základních škol se zaměstnavateli, kteří vzbudí v rodičích zájem o technické, a přírodovědné obory vzdělání jedná se o příslib naplněnosti tříd v těchto oborech vzdělání.
Poradou vedení MŠMT byl v roce 2016 projednán a poté schválen materiál s názvem „Tvorba a revize kurikulárních dokumentů v předškolním, všeobecném a odborném vzdělávání”. Dále byl zpracován materiál “Návrh revize soustavy oborů a RVP středního odborného vzdělávání”, který popisuje celkové pojetí revizí RVP založené na očekávaných výsledcích učení včetně propojení se soustavou kvalifikací NSK. Nyní jsou zpracovávány podrobné analýzy vzdělávacích oblasti RVP, které definují témata revizí RVP pro střední odborné vzdělávání ve vazbě na požadavky trhu práce – provázanost s kvalifikacemi v NSK s cílem lepšího uplatnění absolventů. V této fázi byly osloveny ke spolupráci při sběru podkladů potřebných pro zpracování analýz střední odborné školy a následně budou do procesu revizí zapojení zaměstnavatelé a sociální partneři

  1. Prvky duálního systému odborného vzdělávání v České republice

Koordinovaná spolupráce jednotlivých prvků a stupňů vzdělávací soustavy se zaměstnavateli.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy požádalo v červenci roku 2016 zástupce zaměstnavatelských svazů o předložení dohody o rozdělení odpovědnosti za jednotlivé oblasti počátečního odborného vzdělávání. V souladu s nařízením vlády č. 267/2012 Sb. o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání bude za každou skupinu oborů vzdělání vystupovat vždy jen jedna organizace zaměstnavatelů nebo komora relevantní k odbornému zaměření dané skupiny oborů.

Prohlubování spolupráce středních škol a zaměstnavatelů (podniků a firem) při tvorbě školních vzdělávacích programů, a především při praktickém vyučování žáků středních škol na pracovištích zaměstnavatelů.

Cílem připravovaného Individuálního projektu národního - Modernizace odborného vzdělávání je zvyšování kvality odborného vzdělávání a přípravy tak, aby byla významně podpořena uplatnitelnost absolventů na trhu práce, a to v následujících oblastech:
  • modernizace kurikula středoškolského odborného vzdělávání v oblasti všeobecně vzdělávací na úrovni škol, tj. školních vzdělávacích programů tak, aby byly podpořeny zejména klíčové kompetence požadované zaměstnavateli pro uplatnění na trhu práce;
  • modernizace kurikula středoškolského odborného vzdělávání ve smyslu posílení základů odborného vzdělávání na úrovni škol, tj. školních vzdělávacích programů tak, aby byly podpořeny odborné kompetence usnadňující celoživotní učení a případné rekvalifikace;
  • začlenění kvalifikační struktury Národní soustavy kvalifikací do počátečního odborného vzdělávání resp. propojení profesních kvalifikací NSK se specifickou (kvalifikační) částí školních vzdělávacích programů s cílem větší relevance školních vzdělávacích programů potřebám zaměstnavatelů;
  • rozšiřování možností realizace odborného výcviku a odborné praxe ve školních vzdělávacích programech ve spolupráci se zaměstnavateli s důrazem na zajištění jejich kvality;
  • posílení kompetencí pedagogických pracovníků pracovat s modernizovaným kurikulem a profesními kvalifikacemi včetně metodické podpory vzdělávací praxe na školách.

V souvislosti s kladením důrazu na spolupráci středních škol a odborné praxe se navrhuje do novely školského zákona hlouběji rozvinuta právní úprava, která stanoví, že střední vzdělávání vytváří předpoklady pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. Školám se ukládá povinnost vyvinout úsilí spolupracovat se zaměstnavateli tak, aby naplnili cíle středního vzdělávání, kterým je příprava pro výkon povolání nebo pracovní činnosti.  Kritéria pro výběr jsou dána jednak vhodností s ohledem na obor vzdělání, ale také možností a ochotou zaměstnavatelů spolupracovat. Dále se navrhuje stanovit demonstrativní výčet oblastí, v nichž je spolupráce vhodná a kde má taková spolupráce oporu ve znění školského zákona. Návrh školského zákona byl projednán dne 8. 3. 2017 na 5. schůzi Senátu. Senát návrh schválil usnesením č. 97.


Možnost realizace praktického vyučování u zaměstnavatele

Na podporu realizace praktického vyučování u zaměstnavatelů vytváří opatření, která stanoví povinné náležitosti dokumentace pro hodnocení výsledků žáků v odborném výcviku/odborné praxi na bázi kompetencí, včetně vytvoření vzorových formulářů. Součástí tohoto opatření je zajištění kvality firemních pracovišť s využitím požadavků na akreditaci pro autorizované osoby Národní soustavy kvalifikací.

Daňové úlevy pro zaměstnavatele, kteří umožní praktické vyučování ve svých zařízeních.

K 1. lednu 2014 nabyla účinnost změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tato úprava umožní zaměstnavatelům, kteří se prokazatelně podílí na základě smluv o spolupráci se školami při zajištění praktického vyučování a odborné praxe, zohlednění jejich uznatelných výdajů, pokud tyto výdaje není povinen uhradit stát či zřizovatel. Uvedené změny obsahují:
  • Zvýšení limitu pro daňovou uznatelnost podnikových stipendií z 2.000 Kč na 5.000 Kč měsíčně u středoškoláků a z 5.000 Kč na 10.000 Kč u studentů vyšších odborných škol a vysokoškoláků.
  • Odečitatelná položka ve výši 200 Kč na žáka/studenta a hodinu odborného výcviku nebo praxe na pracovišti poplatníka.
  • Dodatečný odpočet 50 % nebo 110 % vstupní ceny majetku pořízeného a alespoň částečně využívaného pro účely odborného vzdělávání v závislosti na míře jeho využití pro tento účel. MŠMT ve spolupráci s resorty MF a MPO připravilo materiál "Informace k uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů" (web MŠMT).

  • Daňové úlevy pro zaměstnavatele (2014)
„Informace Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu k uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů“.

Zajištění dobrovolných smluvních vztahů mezi žákem/studentem a zaměstnavatelem

V souladu s Novými opatřeními na podporu odborného vzdělávání, která ve svém usnesení ze dne 9. ledna 2013, č. 8 ve znění „Dokončit ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí metodiky pro aplikaci právního rámce v oblasti dobrovolného vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem střední školy nebo studentem vyšší odborné školy, který se odborně připravuje pro potřeby zaměstnavatele“, které schválila vláda České republiky, připravila sekce vzdělávání ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem spravedlnosti, Svazem průmyslu a dopravy České republiky a Hospodářskou komorou České republiky doporučení k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem střední školy nebo studentem vyšší odborné školy, připravujícím se pro potřeby zaměstnavatele.  
Ve spolupráci s výše uvedenými resorty byl zpracován a konzultován Návrh doporučení k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem střední školy nebo studentem vyšší odborné školy, připravujícím se pro potřeby zaměstnavatele. Přílohou doporučení jsou Dohoda o poskytnutí motivačního příspěvku pro nezletilého žáka a Dohoda o poskytnutí motivačního příspěvku pro zletilého žáka.
Doporučení je určeno žákům středních škol a jejich zákonným zástupcům, studentům vyšších odborných škol, zaměstnavatelům a dále pro informaci ředitelům středních a vyšších odborných škol a odborné veřejnosti.
Dohoda o poskytování motivačního příspěvku se zpravidla uzavírá z následujících důvodů:
  • Poskytovatel (budoucí zaměstnavatel) má zájem poskytnout motivační příspěvek příjemci (žáku nebo studentovi) za účelem motivace k úspěšnému ukončení vzdělávání zvoleného oboru vzdělání na dané škole v řádném termínu a příjemce prohlašuje, že jeho zájem je řádné ukončení studia.
  • Poskytovatel má zájem získat příjemce do pracovního poměru a příjemce prohlášením projeví zájem úspěšně ukončit vzdělávání a současně má zájem u poskytovatele po ukončení vzdělávání pracovat.
Motivační příspěvek může být poskytován formou finanční odměny nebo finančního příspěvku určeného na pořízení konkrétních věcí. Jedná se například o příspěvek na školní stravování, ubytování ve školských ubytovacích zařízeních, jízdné v prostředcích hromadné dopravy, pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek apod.
Motivujícími faktory pro žáky jsou především firemní prospěchové stipendium v průběhu studia, možnost uzavření pracovní dohody o nástupu do zaměstnání po absolvování studia a podobně. Zájem žáků a jejich rodičů je ovlivněn podmínkami, které školy zájemcům nabízí (vybavenost učeben a dílen pro výuku žáků), ale především možnostmi uplatnění absolventů těchto oborů po ukončení studia.

  • Smlouva mezi firmou a žákem (2015)
„Doporučení k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem střední školy nebo studentem VOŠ, kteří se připravují pro potřeby konkrétního zaměstnavatele.“

  • Smlouva mezi školou a firmou (2016)
„Metodické doporučení k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a školou.“

Podpora zapojování odborníků z praxe přímo do vzdělávání ve školách

Kvalifikační zvýhodnění odborníků z praxe, kteří vyučují na odborných školách s úvazkem do 0,5 a to tím, že tito odborníci nemusí mít pedagogické vzdělání (od roku 2014).
Odborníci z firem se zapojují i do vyučovacího procesu (školení, kvalifikační kurzy, seznamování s novými technologiemi a výrobky, zaškolování při odborném výcviku, externí lektorská činnost, podíl na úpravě ŠVP a účast při závěrečných zkouškách). Řada zaměstnavatelů využívá partnerské školy ke vzdělávání svých zaměstnanců (školení svářečů, profesní průkazy řidičů, výuka ICT, zvyšování kvalifikace).

  1. Opatření na podporu odborného vzdělávání

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství je integrální součástí poradenských služeb škol i školských poradenských zařízení, programy DVPP se průběžně nabízejí, rekapituluje se diagnostická podpora. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahrnulo specializaci Kariérový poradce do novely zákona o pedagogických pracovnících. V rámci projektu VIP II Kariéra byly aktualizovány moduly e-learningového vzdělávání E-Kariéra a zpřístupněny poradenským pracovníkům v portálu ISA+. V průběhu r. 2015 se pracovníci NÚV aktivně podíleli na mnoha školeních, seminářích, workshopech a konferencích projektů škol a neziskových organizací, které se týkaly kariérového poradenství (např. projekt Věda má budoucnost, projekt Technické a přírodovědné obory, projekt Noneets, projekt GOAL).  Výchovní i mimoškolní poradci a učitelé byli různými formami seznamováni s novými trendy a nástroji v oblasti kariérového poradenství a požadavky moderního trhu práce.
V přípravných činnostech projektu Krajských akčních plánů byl zpracován materiál pro dotazníkové šetření, který představoval v čtyřstupňové škále možnosti a rozsah aktivit škol v oblasti kariérového poradenství, včetně hodnoticích kritérií.
Během roku byla podle potřeb poskytována informační a metodická podpora školním poradcům v rámci činnosti Centra kariérového poradenství NÚV. V rámci projektu VIP KARIÉRA byla zpracována koncepce IS na kariérové poradenství (www.infoabsolvent.cz). V roce 2015 byla posílena role kariérového poradenství vytvořením profesní kvalifikace pro realizaci kariérového poradenství v rámci Národní soustavy kvalifikací - Kariérový poradce pro zaměstnanost (kód: 75-005-R)

Reforma financování regionálního školství

Zásadním faktorem pro stabilizaci českého školství jsou změny v oblasti financování regionálního školství. Připravená novela zákona, kterou se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zavádí systém založený na financování reálného objemu výuky a zajistí tak školám dostatek finančních prostředků pro zajištění kvalitní výuky i pro odpovídající odměňování jejich pracovníků. V oblasti středního odborného vzdělávání stávající systém v řadě případů negativně působí na kvalitu i na ekonomickou efektivnost vzdělávání. Školy v zájmu získání žáků (a tedy prostředků státního rozpočtu) snižují nároky na kvalitu „na vstupu“ do vzdělávání v oborech vzdělání s maturitní zkouškou. Zásadní změnu představuje zavedení nového systému financování pedagogické práce v základních a středních školách. Pro jednotlivé obory vzdělání bude závazným právním předpisem (nařízení vlády) stanoven maximální rozsah vzdělávání, nebo maximální rozsah přímé pedagogické činnosti hrazený ze státního rozpočtu. Škole bude poskytnut objem finančních prostředků na skutečný počet jejích pedagogů, pokud hodinové vyjádření jejich úvazků (přímé pedagogické činnosti) nepřekročí stanovený maximální rozsah. Objem poskytnutých prostředků bude také respektovat reálné zařazení pedagogů školy do platových tříd a stupňů a normativně stanovenou úroveň ostatních nárokových a nenárokových složek platů.
Návrh školského zákona byl projednán dne 8. 3. 2017 na 5. schůzi Senátu. Senát návrh schválil usnesením č. 97.

Pokusné ověřování stupňovitého modelu vzdělávání a ukončování vzdělávání

Nezbytný předpoklad pro zavedení oborů vzdělání, ve kterých lze dosáhnout středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou, byl vytvořen novelizací § 58 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb. na základě vládního návrhu připraveného MŠMT (zákon č. 472/2011 Sb.). Na to navazuje pokusné ověřování stupňovitého modelu vzdělávání a ukončování vzdělávání, ve kterém mohou žáci po ukončení 3. ročníku skládat závěrečné zkoušky podle jednotného zadání vytvořeného pro obory vzdělání kategorie H a po ukončení 4. ročníku vykonají maturitní zkoušku v oborech vzdělání kategorie stupně dosaženého vzdělání L. Pokusné ověřování probíhá od školního roku 2016/2017 do školního roku 2022/2023. Výsledky pokusného ověřování budou využity při úpravě rámcových vzdělávacích programů vybraných oborů vzdělání, při novelizaci nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělávání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, a případně při novelizaci zákona č. 561/2004 Sb. Pokusné ověřování je realizováno ve 20 oborech vzdělání s výučním listem a 20 oborech vzdělání s maturitní zkouškou celkem ve 43 středních školách v rámci České republiky.

Povinná jednotná závěrečná zkouška pro obory vzdělání s výučním listem

Reforma závěrečné zkoušky v oborech vzdělání s výučním listem proběhla úspěšně za příznivé odezvy odborných škol a zaměstnavatelů. Cílem reformy bylo zajišťovat kvalitu vzdělávání žáků učebních oborů a prestiž učňovského školství. Sjednocení požadavků na obsah závěrečné zkoušky zvyšuje srovnatelnost výsledků vzdělávání v oborech vzdělání s výučním listem a má významný vliv na kvalitu přípravy žáků a jejich dobré uplatnění v praxi. Jednotná zadání vznikají v souladu s rámcovými vzdělávacími programy a kvalifikačním standardem. Jsou připravována ve spolupráci s učiteli ze škol a s odborníky z praxe nominovanými Hospodářskou komorou ČR. Internetový informační systém umožňuje elektronickou realizaci písemných zkoušek ve školách, vytváření variant z již existujících témat písemných a praktických zkoušek přímo na konkrétního žáka před zahájením dané zkoušky a úpravu jednotných zadání pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Reforma závěrečné zkoušky byla dokončena v únoru 2015 ukončením projektu Nová závěrečná zkouška 2. Zavedení jednotné závěrečné zkoušky bylo upraveno v novele zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Na jaře roku 2016 byla aplikace Elektronická zkouška zpřístupněna všem školám, které vyučují obory vzdělání, pro něž byla připravena banka úkolů (29 oborů). Celkem 28 škol pak v červnu 2016 aplikaci využilo u závěrečných zkoušek.
V současné době je připravovaná novela vyhlášky č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů po nabytí účinnosti této vyhlášky:
  1. školy budou realizovat písemnou zkoušku elektronicky ve všech oborech vzdělání s výučním listem nejpozději od 1. září 2020,
  2. právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem bude sbírat data o výsledcích žáků ze závěrečných zkoušek pro souhrnné vyhodnocení.
Všechny obory vzdělání (cca 120) budou připraveny realizovat písemnou zkoušku elektronicky do konce roku 2019.  V přechodném období do školního roku 2019/2020 mohou školy písemnou zkoušku zajistit, jako dosud v Informačním systému jednotných závěrečných zkoušek vygenerují z banky úkolů témat a pro žáky je připraví v písemné (papírové) podobě.

Přijímací řízení v oborech vzdělání s maturitní zkouškou

Novelou školského zákona s účinností od 1. 9. 2016 bylo zavedeno centrální zadávání testů z českého jazyka a literatury a matematiky v rámci přijímacího řízení středních škol do oborů vzdělání s maturitní zkouškou, které bude realizováno od školního roku 2016/2017.
Souhrnné a tematické informace týkající se přijímacího řízení (včetně JPZ) jsou zveřejnovány podle potřeb ze škol na http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/prijimani-na-stredni-skoly-a-konzervatore.

Kariérní řád – Profesní rozvoj pedagogických pracovníků

Zavedení kariérního systému má velký potenciál ke zvýšení kvality učitelské profese a učitelství jako celku. Doposud mají učitelé možnost volit kariérní cestu vedoucí k výkonu specializovaných činností, mezi které patří např. školní metodik prevence, výchovný poradce, nebo směřování k uplatnění ve vedoucích pozicích.
Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících doplňuje existující kariérní systém pedagogických pracovníků pro učitele o novou kariérní cestu, která je cestou rozvoje profesních kompetencí. Kariérní systém učitelů cílí k růstu kvality škol, ke změnám priorit v jejich řízení, zlepšování práce učitelů a tím v konečném důsledku i ke zlepšování výsledků vzdělávání žáků. Kariérní systém podpoří celoživotní profesní rozvoj učitelů a systém odměňování.
Důležitou součásti cesty rozvoje profesních kompetencí učitelů je zavedení dvouletého adaptačního období začínajícího učitele. V tomto období bude mít začínající učitel zvýšenou podporu ze strany svého zaměstnavatele. Zákon mimo jiné výslovně jmenuje roli uvádějícího učitele a počítá s tím, že za tuto činnost bude příslušet příplatek ve výši 3000 Kč. Dalším zdrojem podpory poskytované začínajícímu učiteli mají být také školy připravující učitele.
Základem pro nový kariérní systém je třístupňový standard učitele, který je postaven na profesních kompetencích učitele a jejich gradaci směrem k rostoucí kvalitě práce učitele. Standard je navržen jako nástroj pro dosahování, udržování a zvyšování kvality práce učitele a postihuje i rozsah působení učitele ve škole.
Novela zákona o pedagogických pracovnících zavádí nově osobní plán profesního rozvoje, a to pro všechny pedagogické pracovníky. Osobní plán profesního rozvoje vychází z plánu pedagogického rozvoje školy. Při jeho vytváření i při  pravidelných hodnoticích rozhovorech s vedením školy (1x za 12 měsíců) pak pedagogičtí pracovníci prokazují, že si systematicky prohlubují a zvyšují své profesní kompetence v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a společenskými potřebami. Za vedení pedagogického pracovníka k plnění plánu profesního rozvoje a jeho průběžné hodnocení je stejně jako doposud zodpovědný ředitel školy. Osobní plán profesního rozvoje má 2 části – část povinného rozvoje a fakultativní část individuálních cílů. Osobní plán profesního rozvoje schvaluje ředitel školy, který je současně povinen vytvořit pedagogickému pracovníkovi i odpovídající podmínky pro naplnění jeho povinné části. Návrh počítá s tím, že plnění osobního plánu profesního rozvoje má mít vliv na výši osobního příplatku u škol, které odměňují platem.
Novela zákona o pedagogických pracovnících zavádí nové specializační činnost:
Mentor profesního rozvoje zajišťuje profesní rozvoj pedagogických pracovníků školy, a to zejména tím, že se podílí na zpracování plánu pedagogického rozvoje školy, poskytuje pedagogickým pracovníkům školy poradenství, metodicky je usměrňuje a předává jim vědomosti a dovednosti potřebné pro jejich profesní rozvoj. Výkon specializované činnosti bude podmíněn dosažením třetího kariérního stupně a absolvováním specializačního studia v systému DVPP, jež bude mít rozsah nejméně 250 hodin a pro nějž MŠMT vydá standard.
Koordinátor vlastního hodnocení školy vytváří nebo volí vhodné nástroje vlastního hodnocení školy, koordinuje uskutečňování vlastního hodnocení školy, vyhodnocuje ho, navrhuje opatření a odpovídá za udržování procesů vlastního hodnocení ve škole. Výkon specializované činnosti bude podmíněn dosažením třetího kariérního stupně a absolvováním specializačního studia v systému DVPP, jež bude mít rozsah nejméně 250 hodin a pro nějž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá standard.
Kariérový poradce poskytuje žákům, studentům a jejich zákonným zástupcům poradenskou a informační činnost v oblasti volby povolání a vytváří, vyhodnocuje a udržuje vzdělávací oblast zaměřenou na vytváření životní a profesní orientace žáků a studentů. Výkon specializované činnosti bude podmíněn dosažením druhého kariérního stupně a absolvováním specializačního studia v systému DVPP, jež bude mít rozsah nejméně 250 hodin a pro nějž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá standard. Kariérový poradce bude mít sníženou míru vyučovací povinnosti a specializační příplatek.
Novela zákona o pedagogických pracovnících prošel obecnou rozpravou ve druhém čtení dne 28. 2. 2017 na 55. schůzi.

Opatření ke zvýšení platové třídy učitelů odborného výcviku

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahájilo realizaci potřebných kroků, které povedou ke změně platové třídy učitelů odborného výcviku. Návrhy na úpravu jsou projednány v Celostátní komisi pro hodnocení prací a tvorbu katalogu prací (NV č. 222/2010 Sb.) na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Jednání není ukončeno a další projednávání budou následovat v první polovině roku 2017.

Povinná zkouška z matematiky ve společné části maturitní zkoušky

Model maturitní zkoušky z matematiky vzešel ze Strategie 2020 a Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Povinnost tří zkoušek ve společné části byla uzákoněna od školního roku 2020/2021 novelou zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 178/2016 Sb. dne 20. dubna 2016.
Dne 19. prosince 2016 bylo vládou schváleno nařízení vlády č. 445/2016 Sb., které stanovilo od školního roku 2020/2021 tuto povinnost v rámci společné části maturitní zkoušky pro gymnázia a lycea. Dne 20. února 2017 byla vládou schválena novela tohoto nařízení vlády, ve znění NV  č. 71/2017 Sb., kterým byly určeny další obory vzdělání, které tuto povinnost budou mít stanovenu od školního roku 2021/2022 (všechny ostatní mimo zdravotnických, sociálních a uměleckých).
Již při schvalování novely školského zákona bylo deklarováno, že náběh oborů vzdělání s povinností skládat ve společné části zkoušky z českého jazyka a literatury, cizího jazyka a matematiky bude realizován ve dvou fázích tak, aby žáci vybraných oborů vzdělání měli a) dostatečnou dotaci hodin matematiky po celou dobu jejich středoškolského vzdělávání a b) znali podmínky, za kterých budou maturitní zkoušku skládat dříve, než budou podávat přihlášky na střední školu. Oboje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dodrželo.
Ukotvení povinné maturitní zkoušky z matematiky naplňuje opatření k posílení společných prvků v oborech středního vzdělání uvedené ve vládou schválené Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, které předpokládá „do společné části maturitní zkoušky povinně zařadit matematiku, a to nejdříve od roku 2020, v návaznosti na systémové změny ve výuce tohoto předmětu v základním a středním vzdělávání“ a „posilovat společný základ v oborech středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou, zaměřený především na rozvoj základních znalostí, dovedností, schopností a postojů (kompetencí), a to v zájmu dlouhodobé uplatnitelnosti absolventů na pracovním trhu a vyšší úspěšnosti v dalším studiu i v osobním životě“.
Obory vzdělání, které nemají v současné době dostatečnou dotaci hodin matematiky v rámcových vzdělávacích programech, budou mít tento počet navýšen opatřením paní ministryně nejpozději k 1. 7. 2017, aby školy mohly s dostatečným předstihem zapracovat změny do školních vzdělávacích programů.

Zajištění činnosti Národní soustavy kvalifikací (NSK) v roce 2017

Na základě nedávných jednání paní ministryně se zástupci zaměstnavatelů bylo rozhodnuto o zajištění fungování NSK v dalších letech externím subjektem vybraným na základě výběrového řízení dle zákona o veřejných zakázkách. Vysoutěžený subjekt by měl zajišťovat následující činnosti:
  • rozbor potřeb pokrytí trhu práce profesními kvalifikacemi, sestavení plánu tvorby a revizí na příslušný rok,
  • tvorba a revize standardů profesních kvalifikací,
  • zajištění akceptovatelnosti zpracovaných standardů PK ze strany zaměstnavatelské sféry,
  • zajištění administrativních prací a materiálně technického zabezpečení nezbytných pro realizaci výše uvedených činností.

Mistrovská zkouška

Mistrovská zkouška umožní kvalitnímu řemeslníku, absolventovi oboru vzdělání s výučním listem potvrdit jeho vysokou úroveň dovedností a zvýšit tak jeho prestiž. Zavedení mistrovské zkoušky řeší projekt, který má za cíl navrhnout a rozpracovat všechny prvky potřebné k plošnému zavedení mistrovské zkoušky včetně nastavení všech potřebných procesů. Těmito prvky jsou kvalifikační a hodnotící standardy mistrovských kvalifikací, obsahové rámce a společné části zadání mistrovských zkoušek, osnovy vzdělávacích programů pro zájemce o mistrovské kvalifikace a učební texty pro tyto vzdělávací programy. Předmětem implementace modelu mistrovské zkoušky je i řešení pro vazby na živnostenský zákon, kdy by mistrovská zkouška byla vstupenkou k získání živnostenského oprávnění.
  1. Finanční podpora odborného vzdělávání

Finanční podpora odborného vzdělávání škol pomocí rozvojových a dotačních programů

Rozvojový program na podporu odborného vzdělávání
Cílem rozvojového programu je vytvořit optimální podmínky pro další zvyšování kvality vzdělávání ve středních školách, a to zejména v oborech vzdělání, které lze z pohledu potřeb trhu práce, popřípadě i z pohledu unikátnosti a tradice, považovat v daném území za nenahraditelné. Finanční prostředky jsou školám poskytovány prostřednictvím krajů a jsou určeny na vzdělávání žáků ve víceoborových a jednooborových třídách s nižším počtem žáků. Díky tomuto opatření mohou školy ve víceoborových třídách v odborných předmětech a oblastech vzdělávání rozdělit třídy na skupiny s menším počtem žáků podle oborů vzdělání. Snížením počtů žáků ve skupině na učitele odborných předmětů a oblastí se vytvoří lepší podmínky pro vzdělávání žáků.
Na rozdíl od předchozích let byl v roce 2016 Rozvojový program na podporu odborného vzdělávání vyhlášen na školní rok 2016/2017. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy poskytuje finanční prostředky vybraným středním školám na období 8. – 12. měsíc roku 2016 a v návaznosti na toto období na období 1. – 8. měsíc 2017.  Finanční prostředky jsou poskytnuty prostřednictvím krajů, v případě středních škol zřizovaných registrovanými církvemi a náboženskými společenstvími přímo podle schváleného harmonogramu počátkem roku 2017.
Tímto opatřením je umožněno školám přijmout pedagogické pracovníky na celý školní rok, tj. dobu trvání rozvojového programu. Současně dochází ke snížení administrativní zátěže pro školy a jejich zřizovatele.
Rozvojový program byl upraven z hlediska způsobu výběru podporovaných oborů vzdělání, způsobu výběru škol s ohledem na implementaci prooptimalizačních opatření a ověření pravidel pro vznik víceoborových tříd, které jsou v návrhu novely Vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři připravované v rámci reformy financování regionálního školství. Návrh novely vyhlášky byl průběžně projednáván a odsouhlasen asociacemi středních škol.
V návaznosti na předchozí programy byl Rozvojový program doplněn o tato opatření:
  • MŠMT stanovilo ve vyhlášením rozvojového programu podporované skupiny oborů vzdělání na národní úrovni, závazné pro všechny kraje. Podporované skupiny oborů vzdělání byly stanoveny s cílem podpořit technické a přírodovědné obory vzdělání v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky a na základě analýzy podpory oborů vzdělání v rozvojovém programu z předchozích let 2014 a 2015.
  • Vyhodnocení žádostí provádí kraje ve shodě s kritérii stanovenými vyhlášeným rozvojovým programem.
  • Rozvojový program umožní podporu i dalších skupin oborů vzdělání neuvedených v rozvojovém programu za splnění podmínky, že se jedná o obory vzdělání požadované trhem práce v daném regionu a jsou v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání příslušného kraje. Krajské úřady k tomuto výběru předkládají souhlasné stanovisko Rady hospodářské a sociální dohody na krajské úrovni.
  • Rozvojový program umožní podporu skupiny oborů vzdělání 53 Zdravotnictví. V této skupině oborů vzdělání mohou být podpořeny pouze obory vzdělání se zaměřením na ošetřovatelskou péči.

Finanční podpora odborného vzdělávání škol pomocí OP VVV

Evropskou komisí schválen Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání pro programové období 2014–2020, jehož alokace představuje 2,77 miliardy eur. Specifickém cíl 3. prioritní osy, který se zaměřuje na zvyšování kvality odborného vzdělávání včetně posílení relevance pro trh práce, bude např. podporovat: rozšíření polytechnické výchovy v MŠ a ZŠ, zvýšení spolupráce škol a firem při realizaci vzdělávání, další vzdělávání pedagogických pracovníků v prostředí firem, zvýšení kapacity i kvality kariérového poradenství. Důraz je kladen i na jazykovou odbornou přípravu, jazykové vzdělávání. Z toho důvodu je připravován dokument Priority výuky cizích jazyků.
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání pro programové období 2014–2020, jehož alokace představuje 2,77 miliardy eur. Specifický cíl 3. prioritní osy se zaměřuje na zvyšování kvality odborného vzdělávání včetně posílení relevance pro trh práce, bude např. podporovat: rozšíření polytechnické výchovy v MŠ a ZŠ, zvýšení spolupráce škol a firem při realizaci vzdělávání, další vzdělávání pedagogických pracovníků v prostředí firem, zvýšení kapacity i kvality kariérového poradenství.
Výzvy:
  1. Strategie digitálního vzdělávání I, alokace 200 mil. Kč, vyhlášena listopad 2016
  2. Individuální projekty systémové I, téma G Podpora krajského akčního plánování, alokace na téma 250 mil, vyhlášena červenec 2015
  3. Individuální projekty systémové II, téma C Modernizace odborného vzdělávání, alokace 450 mil. Kč, vyhlášena duben 2016
  4. Budování kapacit pro rozvoj škol I, alokace 700 mil. Kč, vyhlášena leden 2016
Podpora vzájemného učení škol a pedagogů formou síťování a Rozvoj dovedností pro kolegiální podporu
  • Polytechnické vzdělávání v MŠ, ZŠ
  • Rozvoj kreativity dětí a žáků
  • Podpora podnikavosti na ZŠ
  • Spolupráce ZŠ a SŠ při podpoře přírodovědného a technického vzdělávání (návaznost na výzvu č. 44 OP VK)
  1. Gramotnosti, aktivita Podpora funkční gramotnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v oborech SŠ bez maturitní zkoušky,
alokace 380 mil. Kč, vyhlášena leden 2016

  1. Rozvoj klíčových kompetencí v rámci oborových didaktik, průřezových témat a mezipředmětových vztahů, aktivita Podpora společenství praxe v tématech:
  • Vzdělávací oblast Člověk a příroda v ZŠ (tedy vzdělávací obory fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis),
  • Didaktika odborných předmětů (učitelství pro střední školy),
alokace 350 mil, vyhlášena leden 2016

  1. Šablony pro střední školy (SŠ, VOŠ) I,
plánovaná alokace 800 mil. Kč, plán vyhlášeno prosinec 2016
Personální podpora SŠ, VOŠ
  • Kariérový poradce
  • ICT Technik
  • Koordinátor spolupráce školy a zaměstnavatele
Osobnostně sociální a profesní rozvoj pedagogů SŠ, VOŠ
  • Stáže pedagogických pracovníků ve firmách
  • Tandemová výuka pedagog SŠ a odborník z praxe
  • Vzdělávání a sdílení ve školním cloudu
  • DVPP v oblastech rozvoje podnikavosti, projektové výuky, kariérového poradenství
  • Podpora polytechnického vzdělávání prostřednictvím polytechnických stavebnic
  • Sdílení zkušeností pedagogů z různých škol prostřednictvím vzájemných návštěv
Extrakurikulární rozvojové aktivity žáků SŠ
  • Doučování žáků SŠ ohrožených školním neúspěchem

  1. Podpora žáků se zdravotním postižením, aktivita Podpora žáků se SVP při vstupu na trh práce, alokace 300 000 mil Kč, plán vyhlášení srpen 2016

  1. Tematické sítě a partnerství – 14 krajských témat z KAP, alokace bude stanovena na základě aktivit plánovaných ve schválených KAP, plán vyhlášení leden 2017

Realizace projektů zahrnující síťování různých partnerů pro řešení dané problematiky – realizace těchto projektů bude podpořena především v návaznosti na KAP a MAP a bude jimi naplňována územní dimenze OP VVV. Prostřednictvím výzvy budou kraje naplňovat Krajský akční plán rozvoje vzdělávání.
Povinná témata KAP, které se vztahují k odbornému vzdělávání:
  • Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů
  • Rozvoj škol jako center celoživotního učení
  • Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě (také pro oblast ZŠ, minoritně pro MŠ)
  • Podpora polytechnického vzdělávání (přírodovědné, technické a environmentální vzdělávání) – také pro oblast MŠ a ZŠ
  • Rozvoj kariérového poradenství – také pro oblast ZŠ

Erasmus +

V rámci programu Erasmus+, který úspěšně navázal na Program celoživotního učení - Leonardo da Vinci, bylo ve Výzvě 2015 podpořeno 122 projektů, na které bylo alokováno 6.473.791 Eur. Plánovaný počet účastníků vyslaných na odborné stáže do zahraničí činil 3227 osob, z čehož bylo 3007 mobilit žáků a 219 mobilit pracovníků.
Ve Výzvě 2016 bylo podpořeno 110 projektů a nově 4 projekty držitelů Erasmus+ Certifikátu mobility v odborném vzdělávání a přípravě. V současnosti (září 2016) probíhá také příprava financování 5 projektů původně zařazených na seznam náhradníků. Celkem bude tedy ve výzvě 2016 podpořeno 119 projektů s alokací 6.815.791 Eur. V rámci těchto projektů je plánováno vycestování na odborné stáže do zahraničí celkem 3342 osob, tedy 3211 mobilit žáků a 131 pracovníků.
Ve výše uvedených dvou výzvách došlo oproti minulým letům nejen k navýšení celkového počtu mobilit, ale v návaznosti na agendu spojenou s realizací ECVET (Evropský systémem kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu) byl zaznamenán i výrazný nárůst schválených projektů, které se zavázaly k realizaci projektu  souladu s principy ECVET. Ve Výzvě 2015 celkem 75 % schválených projektů aplikovalo principy ECVET a ve Výzvě 2016 je to již 95 % všech schválených projektů. Agenda spojená s realizací ECVET je součástí pracovního programu Domu zahraniční spolupráce v Programu Erasmus+ a doplňuje aktivity v odborném vzdělávání a přípravě prostřednictvím koncepčních či strategických dokumentů jsou formulovány základní principy, obecné cíle a hlavní směry rozvoje vzdělávání.
Opatření na podporu odborného vzdělávání jsou průběžně naplňována v rámci administrace programu Erasmus+. V říjnu 2016 byla vyhlášena Výzva 2017, v jejímž rámci budou vybrány k realizaci projekty mobility na podporu vycestování žáků na zahraniční pracovní stáže.  V listopadu 2016 byla vyhlášena Výzva pro získání Erasmus+ Certifikátu mobility v odborném vzdělávání a přípravě na období 2017–2020, jejímž cílem je podpora internacionalizace a zjednodušení postupu při podávání žádostí o grant na projekt mobility.  V minulých letech byly ve Výzvě 2015 uděleny 4 Certifikáty a ve Výzvě 2016 bylo uděleno 7 Certifikátů. V souladu s pracovním plánem Domu zahraniční spolupráce probíhají aktivity k podpoře zavádění Evropského systému kreditů v odborném vzdělávání a přípravě.
V rámci schválení Nové agendy dovedností pro Evropu vyhlásila Evropská komise Evropský týden odborných dovedností – Objev svůj talent! Cílem je zviditelnit a podpořit odborné vzdělávání a přípravu. Dům zahraniční spolupráce byl MŠMT pověřen koordinací této akce v České republice. Na svých webových stránkách poskytuje veškeré informace k tomuto týdnu a spravuje mapu akcí konaných v ČR. Vyhlášena byla soutěž na zorganizování dne odborných dovedností, do níž se přihlásilo 35 škol. Přímo podpořeno Domem zahraniční spolupráce bude 22 dnů odborných dovedností. V průběhu 5. - 9. prosince 2016, kdy budou probíhat hlavní akce Evropského týdne odborných dovedností, pak v prostorách DZS proběhnou workshopy a prezentace v návaznosti na hlavní program v Bruselu.   

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

On takový ale doopravdy propracovaný systém opatření, nad to případně ještě sanovaný nějakými těmi evropskými fondy je k nezaplacení v leckteré oblasti. A při řešení této konkrétní otázky se bez mentora profesního rozvoje, koordinátora vlastního hodnocení školy a kariérového poradce vyloženě neobejdeme.
A už se ví, kde (rodina, kamarádi...) dochází k rozhodovacímu procesu volby případné budoucí profese, a jaká kritéria (uplatnění, průchodnost...) jsou při tom brána v potaz?
Pokud nebudou dětičky vedeny k povědomí, že dřív nebo později může, nedejbože, přijít den, kdy se budou muset začít živit samy, pak by se pytlici skoro vsadili, že se mnohá opatřetření úspěšně minou účinkem.

Okomentovat