10.3.17

Anna Šabatová: Test školní zralosti

Zveřejňujeme samostatně kapitolu Test školní zralosti z Doporučení veřejné ochránkyně práv k rovnému přístupu k povinné školní docházce. Prosíme čtenáře o komentáře, především o jejich zkušenosti s využitím tohoto testu v jejich škole.


Velmi častým kritériem ovlivňujícím rozhodování ředitelek a ředitelů škol je uplatnění výsledků bodovaného testu či ověření školní připravenosti (například formou Kernova-Jiráskova testu či jeho modifikací). Test může mít v praxi mnoho podob a dosud není nijak standardizován.

Obecně platí, že ověření školní připravenosti by vždy mělo mít spíše motivační charakter pro dítě a doporučující charakter pro zákonné zástupce. Považuji za vhodné, pokud škola na základě odborně vedeného zápisu poskytne rodiči objektivní zpětnou vazbu o schopnostech, dovednostech a znalostech dítěte (zejména těch nezbytných pro zahájení povinné školní docházky) a připojí doporučení pro přípravu na školní docházku. Konkrétně se může jednat o doporučení navázání spolupráce s logopedickou ambulancí či školským poradenským zařízením, vhodných cvičebnic, postupů pro procvičování určité schopnosti a dovednosti nebo osvojení konkrétní znalosti. Jednat se může také o doporučení odkladu školní docházky i přesto, že takovéto doporučení nemá pro zákonné zástupce dítěte závazný charakter (povinností školy je zákonné zástupce dítěte pouze informovat o možnosti odkladu povinné školní docházky dle § 37 odst. 2 školského zákona).

Školy musejí při ověřování školní připravenosti postupovat obezřetně a nepodrobovat děti úkolům, které jsou neférové vzhledem k jejich speciálním vzdělávacím potřebám. Pokud by školy opomíjely rozdílnosti mezi dětmi z různých skupin, mohly by nepřímo diskriminovat z důvodu zdravotního postižení, národnostního či etnického původu. Doporučuji školám, aby při ověřování školní připravenosti spolupracovaly nejen se školským poradenským zařízením, ale také s neziskovými organizacemi, které se věnují dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.

Průběh zápisu k povinné školní docházce upravuje vyhláška o základním vzdělávání. Zápis se skládá z formální části, ve které zákonný zástupce požádá o zápis dítěte k plnění povinné školní docházky. Pokud se zápisu účastní i dítě a jeho zákonný zástupce s tím souhlasí, skládá se zápis rovněž z rozhovoru a dalších činností s dítětem (podle § 3a odst. 1 až 4 vyhlášky o základním vzdělávání). Ministerstvo ve své informaci upozorňuje, že školský zákon nestanoví dítěti povinnost zúčastnit se zápisu (Informace k organizaci zápisů k povinné školní docházce ze dne 16. prosince 2016, č. j. MSMT-27988/2016).

Využití testu školní zralosti jako kritéria pro rozhodování však účast dítěte nejenom předpokládá, ale také vyžaduje. Škola tak tímto jednáním dítěti ukládá povinnost nad rámec zákona. Pokud ředitelka či ředitel školy odmítnou přijetí (spádového i nespádového) dítěte, protože se nepodrobilo ověření školní připravenosti, postupují v rozporu se školským zákonem.

Pokud školy přijímají pouze děti, které lépe uspěly v testu školní zralosti, postupují v rozporu se školským zákonem. Jedná se o praxi zcela běžnou v případě středního či vysokého školství. Za neakceptovatelnou ji však musím označit u základního vzdělávání, které má v systému vzdělávání odlišné postavení. Právo žáka na vzdělání zde splývá s jeho povinností plnit povinnou školní docházku. Stejně tak na rozdíl od jiných typů škol mají základní školy vymezeny školské obvody, které všem spádovým dětem garantují právo na přednostní přijetí. Z těchto důvodů žáci vykonávající povinnou školní docházku a děti hlásící se k ní požívají vyšší míru ochrany než studenti vyšších druhů škol.

Rovněž není vhodné, aby školy používaly výsledek testu školní zralosti pro rozdělení přijatých žáků do jednotlivých tříd. Mohly by se tím dopustit nepřímé diskriminace na základě zdravotního postižení, etnicity či národnosti (chráněné znaky dle antidiskriminačního zákona) nebo diskriminaci na základě sociálního původu, jazyka či jiného postavení (chráněné znaky dle školského zákona).

Doporučuji školám ověřovat připravenost dítěte na povinnou školní docházku příjemnou a hravou formou. Nedoporučuji ředitelkám a ředitelům škol, aby v rámci rozhodování o (ne)přijetí (spádového či nespádového) dítěte jakkoliv zohledňovali výsledky testu školní zralosti. Takové rozlišování odporuje § 2 odst. 1 písm. a) školského zákona a § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona, jelikož cíl, který sleduje, není legitimní. Na používání tohoto kritéria by se měla zaměřit Česká školní inspekce v rámci své pravidelné inspekční činnosti.

4 komentáře:

Jana Karvaiová řekl(a)...

Neznam v okoli skolu, ktera by delala u zapisu standardizovany test. Vetsinou u zapisu probiha takove" hrani si", kdy deti chodi po skole, zaci skoly jsou prevleceni za nejake pohadkove postavy. Pani ucitelky si s ditetem povidaji ( slysite mluvenou rec a poznate zda dite nema logo vadu). Zeptaji se na barvu , zeptaji se o cem je pohadka apod. Nic se nehodnoti skalou, pouze jde o ziskani " dojmu", ktery stejne neni relevantni pro prijeti nebo neprijeti. Test skolni zralosti provadi poradny.Na zadost rodicu.

Ygrain řekl(a)...

U nás to bylo komornější, synek seděl naproti pančelce, rozeznával tvary, barvy atd., zatímco my jsme vyřizovali administrativu. Po podrobnostech jsem se nepídila. Nicméně tatáž škola doporučila o několik let dříve odklad dívce, která pak chodila rok do stejné školky jako syn, takže evidentně zjišťují, co potřebují vědět.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Škola smí pouze doporučit rodičům návštěvu poradny ohledně odkladu. V posledních letech se spíš stává opak, odklad žádá hodně rodičů dětí, které se jeví docela šikovné a na školu zralé. Naopak, děti, které se jeví nezralé, jsou rodiči do školy cpáni. Když jsem ještě děti ve školce, často jsem v šatně slýchávala ostatní rodiče - už abys byl Pepo ve škole, tam tě srovnaj do latě.

Paradox dnešní doby- do školy nastupují často děti "přezrálé", ale nevychované.Tu nezralost si rodiče vydupou přes pediatra apod.Pediatři se tomu nebrání.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Chybí mi slovo "měla"

Okomentovat