10.2.17

Ze sociálních sítí: Bohumil Kartous diskutuje s Josefem Soukalem

Rozhovor s Bohumilem Kartousem v E15.cz, zveřejněný pod titulkem Škola by měla fungovat jako společenská laboratoř, říká Bohumil Kartous vyvolal kladné i záporné reakce. Publikujeme další z větví diskuse na sociální síti Facebook, kde se Bohumil Kartous názorově střetl s učitelem Josefem Soukalem, členem Asociace češtinářů.

Josef Soukal: Ne že by BK tu a tam nevyslovil něco, co je všeobecně známo a odráží reálný stav, tak mimo zase není. Ale už konstatování, že matematika a český jazyk jsou uměle vytvořené kategorie (či jak to formuluje), hovoří za vše. Copak tyhle obory si někdo vymyslel? Nejsou náhodou odrazem toho, co reálně existuje?

Josef Soukal: BK může tisíckrát vyhlašovat, co údajně chce či nechce, jeho vlastní texty ho však usvědčují z toho, že se pouze pokrytecky snaží zastřít vlastní předsudky a doslova nenávist vůči většině učitelů. Jeden z komentářů zde: www.ascestinaru.cz/bohumil-kartous-aneb-pitva-vlastni-nenavisti/.

Josef Soukal: BK vehementně podporuje nynější cestu inkluze, ale není schopen porozumět ani materiálům, které sám excerpoval; nevšimne si, že ve Finsku se nemalá část dětí s handicapem vzdělává ve specializovaných třídách - jež jsou dnes v Česku oficiálně téměř "na indexu". BK vehementně bojuje proti centrálním přijímacím zkouškám, ačkoli mohou poprvé po dlouhé době poskytnout dětem a rodičům důležitou zpětnou vazbu, jak jsou na tom alespoň s částí svých znalostí a schopností, a ačkoli tyto přijímačky prakticky nikomu nemohou zamezit v tom, aby nastoupil na nějakou střední školu. Atd.

Bohumil Kartous: Milý pane Josefe Soukale, dnes se mi skutečně poštěstilo a našel jsem pár minut na to, abych odpověděl i Vám. Vezmu to rychle a popořadě. Český jazyk i matematika, v podobě školních předmětů, jsou skutečně uměle vytvořené kategorie. To máte třeba jako klasifikaci přírodních druhů, historii filosofie atp. Říkáme to uměle vytvořené kategorie, protože jsme si je - uměle - přizpůsobili určitým potřebám, v tomto případě vzdělávání. To není vůbec nic hanlivého, alespoň v tomto případě ne. Ve Finsku se rozhodli, že od určitého věku je lepší vzdělávat nikoliv v těchto kategoriích, ale v rámci témat, chcete-li fenoménů, jež spoluutvářejí realitu tohoto světa. Je to v rozhovoru vysvětleno vcelku názorně, neměl byste mít problém to pochopit. Pojďme k dalšímu nedorozumění, ve Finsku je skutečně uplatňována výuka ve skupinách či speciálních třídách, ale pouze v těch oblastech, kde to je nutné a pouze tehdy, vyžaduje-li to situace. Není to tak, že by žáci byli umístěni do nějakých separovaných tříd, jako tomu občas bývá v českých školách. Hodně se o finském přístupu k naplňování speciálních vzdělávacích potřeb žáků dočtete zde: www.european-agency.org/country-information/finland/national-overview/special-needs-education-within-the-education-system Pokud chcete, mohu Vás propojit s finskou Národní radou pro vzdělávání, která má na starosti vzdělávací exekutivu, případně Vám rád poskytnu kontakty na učitele, případně překladatelské služby. Co se týká přijímacích zkoušek, pokud byste chtěl poskytnout zpětnou vazbu dětem a rodičům, není třeba kvůli tomu zavádět plošné přijímačky. Je to řekněme neobvyklé řešení, už v roce 2015 jsme k tomu vydali poměrně obsáhlé srovnání, z nějž vyplývá, že jednotné přijímací zkoušky v podobě, kterou zavádí ČR, jsou relativně unikátní: www.eduin.cz/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-prechod-ze-zakladni-na-stredni-skolu-jak-je-to-v-zahranici/. Opět Vás mohu propojit s řadou lidí, kteří se pohybují ve školství v různých evropských zemích, budete-li si přát vědět o tom trochu více. Díval jsem se také na Váš pokus reagovat na můj text pro revue Prostor, který jsem - s dovolením redakce revue - vydal na Britských listech: blisty.cz/art/85552.html. Není to špatné, když budete ještě pár let brousit úsudek, třeba z toho ještě něco vykřešete. Možná se trochu mylně domníváte, že v českých médiích funguje nějaký zvláštní gate keeping zaměřený na učitele. Věřte, není to tak. Pokud chcete publikovat, zkoušejte to, ono se to jednou zlomí. Je ale třeba napsat něco autentického, reakce na texty jiných většinou nestačí. Dejte případně vědět, mohu Vám s tím trochu pomoci. Rád to pro Vás udělám. Pokud byste se mnou chtěl mluvit osobně, můžete přijít na nějakou veřejnou akci. Nejbližší bude tuším v Knihovně Václava Havla: www.vaclavhavel-library.org/cs/index/kalendar/1126/nerovnosti-ve-vzdelavani-mytus-nebo-realita. Jste zván, přijďte diskutovat a vezměte i přátele! Mimochodem, tohle je Vaše hodnocení? www.hodnoceniucitelu.cz/ucitel/josef-soukal-4329/. Chápu, že to není příliš reprezentativní, ale i tak byste se nad tím třeba mohl zamyslet... A poslouchejte pana Miroslav Klempar, jeho vlastní zkušenost i zkušenost ze zahraničí by Vám třeba pomohla vyvarovat se dalším nedorozuměním. Hezký večer!

Josef Soukal: Pane Kartousi, reagujete tuším podruhé, ale v témže duchu: Tenhle povýšenecký pokus o osobní znevážení oponenta je vaše představa o diskusi? Jen jste potvrdil to, co jsem o Vás napsal. Co se týče Finska, nestudoval jsem "zrušení umělých kategorií" podrobně, ale i v našem tisku několikrát proběhly zprávy, které tuto interpretaci označovaly za mylnou, alespoň v tom smyslu, že nejde o generálně uplatňovaný přístup. "Speciálni skupiny či třídy" jsou prostě separované skupiny či třídy - škoda že jste rovnou nepopsal, jakých oblastí či situací se oddělená výuka týká. Co je však podstatné, dnes se Česku něco takového zásadně nepodporuje, přesněji řečeno se to zapovídá. Co se týče přijímaček, opět mi chybí něco konkrétního, nějaký příklad toho, co by sdělení z přijímaček mohlo plnohodnotně nahradit. Přínos přijímaček se tím ovšem nevyčerpává, to jsem uvedl jako příklad. Co se týče mého komentáře k Vašim žvástům v Blistech, chápu, že musíte reagovat tak, jak reagujete, protože nemáte nic konkrétního – opět jsme u tohoto slova – co byste uvedl na svou obranu. Jinak netvrdím, že české média chtějí většinově potlačovat vyjádření učitelů, jen z neznámých důvodů považují za odborníka na školství kohokoli, kdo neučí, resp. už ze školství zběhl. A zásadně se mýlíte v tom, že bych snad chtěl nějak dohánět vaši publikační aktivitu v masmédiích; mám napublikováno asi o dvacet knih více než Vy a můj zájem směřuje úplně jinam než k prostředí, které se dnes bohužel vyznačuje povrchností a často naprostou neinformovaností. To bych Vám milerád přenechal, kdybyste ovšem nepáchal škody při vytváření obrazu našeho školství a vzdělávání. K hodnocení, které jste ke mně našel – neznal jsem ho, protože vyhledávám přímou zpětnou vazbu. V tom případě totiž vím, co žáci považují za přínos/nedostatek, a mohu na jejich hodnocení reagovat, nebo ho oponovat. Mám brát Vámi nalezené hodnocení jako Vaši představu o tom, co by mělo spoluvytvářet učitelovo hodnocení v rámci kariérního řádu? Nebo jako pokus o odvetu za tu spoustu ironie, kterou Vaše výplody takřka bez výjimky schytávají na České škole či Pedagogickém infu?

Za pozvání děkuji, ale myslím, že zatím celkem není o čem mluvit, až budete schopen věcné argumentace, můžete se přihlásit.

Co se týče pana Klempara, nepsal jsem o jeho zkušenostech, ale o jeho omylech.

A drobnost na závěr: Nemám ve zvyku poukazovat na jazykové nedostatky v komentářích na sociálních sítích, jsou většinu zapříčiněny překlepy, ale upozorním na to, co je zjevnou neznalostí, totiž chybnou vazbu se slovesem vyvarovat se. Možná studium těch umělých kategorií, jako je třeba český jazyk, přece jen k něčemu je.





10 komentářů:

Tomáš Barták řekl(a)...

Jako češtináři mi to nedá...

Bohumil Kartous: Milý pane Josef Soukal,... (cit.)

Pokud toto opravu BK řekl/napsal, tak je to ostuda. Copak neví, že v 5. pádě je jiný tvar? (Josefe Soukale)
Vím, že pro někoho je moje poznámka zbytečná, ale neměli bychom tak extrémně prznit češtinu.

Janek Wagner řekl(a)...

To je důsledek využívání odkazů na uživatele Facebooku, za to Bob Kartous nemůže. Pro jistotu to upravím.

Nicka Pytlik řekl(a)...

upozorním na to, co je zjevnou neznalostí, totiž chybnou vazbu se slovesem vyvarovat se

Radši jsem si to pro jistotu ověřil, ale jsem rád, že jsem předjal správnou vazbu 'koho, čeho'. Pořád to říkám, diskuse na fórech jsou zdrojem mnohdy významnějších informací, než jsou diskutované články samy.
I vlastní přispívání do diskusí má nezanedbatelný kultivační potenciál. To mohu za ta leta pytlikování doložit zcela jednoznačně. Sice stále píši s mnohými pravopisnými a stylistickými nedostatky i chybami, ale už jsem si toho vědom.

mirek vaněk řekl(a)...

Pan Kartous mi připomíná svým odvoláváním se na Finsko jistou dobu, kdy hlavním argumentem byli soudruzi v Sovětském Svazu. A to se nesmělo nic namítat i proti evidentnim hloupostem. A s těmi, co namítali strana a vláda nemilosrdně zatočila.
Prostě žádný relevantní argument řádného výzkumu.
Lidé jsou stále stejní. Ve své podstatě se až tak nemění.
Je to boj ideologie pseudoexpertů s praktiky. Bohužel mám obavu, že se ideologii za přispění médií a politiků opět podaří znásilňit realitu k obrazu svému.
Historie se bude opakovat, pokud to internet nezmění.

mirek vaněk řekl(a)...

Ještě jedna inspirativní.

https://www.youtube.com/watch?v=rhJQZNybrjI

Nicka Pytlik řekl(a)...

Český jazyk i matematika, v podobě školních předmětů, jsou skutečně uměle vytvořené kategorie. To máte třeba jako klasifikaci přírodních druhů, historii filosofie atp. Říkáme to uměle vytvořené kategorie, protože jsme si je - uměle - přizpůsobili určitým potřebám, v tomto případě vzdělávání.

Viz slovník synonym
umělý - nepřirozený

A tak přemítám, co by na učebních předmětech, které se zabývají osvojováním si základů matematiky či mateřského jazyka mohlo být nepřirozeného. Nebo na klasifikaci přírodních druhů. Co je nepřirozeného na tom, že se něco přizpůsobí nějaké potřebě?
To leda tak umělá hmota, zuby, řasy, prsa a... inteligence bezesporu. V tomto případě a v této souvislosti by byl ale na místě spíš přívlastek žádná.
Takže běžná konstrukce, tak příznačná pro odborníky na vzdělání, konzultanty, znalce a garanty čehokoli. Vymyslí se umělý problém, který se zevšeobecní, určí se jako příčina všech nepravostí, na někoho se napasuje, aby se mohl usvědčit viník, a pak se uvede zaručený návod, jak z toho všeho ven. Spasitel sám sebe jen tak mimoděk posadí mezi hybatele obrození české vzdělanosti.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Třeba takový první náměstek profesor Štech je nepochybně odborník ve svém oboru, který léta učil na pedagogické fakultě budoucí učitele, takže se mu nedá odejmout určitý expertní status. Na druhou stranu je ale schopný vám v otevřené diskusi říct, že Finové svých reforem budou litovat

Jen skutečný odborník na vzdělání je způsobilý posoudit míru expertství jiného.
Pytlikum na profesru Štechovi něco nesedělo už prve. A teď to tu vybublalo jak bahenní plyn z rybníka. Ztratil zřejmě poslední zábrany a elementární pud sebezáchovy, protože
"je ale schopný vám v otevřené diskusi říct, že Finové svých reforem budou litovat"

Jan Hučín řekl(a)...

A to by se na to EDUin podíval, že by se nedalo někomu odejmout expertní status.

Co kdyby profesor Štěch, nedejbože, začal učit na nějaké SŠ či ZŠ, notabene veřejné? To by bylo s expertováním amen.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytliky také zajímá kvantifikace zmíněné klasifikace 'určitý' uvedeného expertního statusu.
Pytlici to vidí tak, že tak nějak něco tam je. Pravda, nikterak oslnivě, ale ještě akceptovatelně. Jakože někde v plénu by sedět mohl, a kdyby něčemu nerozuměl, ať se radši zeptá.

Fanda Moudry řekl(a)...

Pan Kartous je placený za množství příspěvků v denním tisku, rozhlase, televizi, na www,.....Tak se nedivme, že plácá a plácá všechno možné.

Okomentovat