24.2.17

Otevřený dopis předsedy Unie školských asociací ČR – CZESHA ředitelce Gymnázia Budějovická Zdeňce Bednářové

 

Vážená paní kolegyně,

jako ředitel střední průmyslové školy, předseda Asociace středních průmyslových škol ČR a zároveň i předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA musím reagovat na Vaše vyjádření k otázkám náročnosti maturitních zkoušek na odborných školách a gymnáziích, které jste prezentovala v pořadu „Otázky Václava Moravce“ dne 19.2.2017.

Cituji Vaše vyjádření: „V tomhle školním roce by měli naši studenti také maturovat povinně ze tří předmětů, kdežto studenti všech ostatních středních škol technických, strojírenských, stavebnických, nebudou maturovat z matematiky, a budou mít povinné pouze dva maturitní předměty. Takže to znamená, že jejich výsledky u maturity mohou být samozřejmě lepší, než výsledky našich studentů, kteří budou maturovat ze tří předmětů. Nechci říct přímo lepší, ale snazší, a budou mít menší přípravu právě k té maturitní zkoušce. Z tohoto důvodu po jednání Asociace ředitelů gymnázií jsme se rozhodli, že pan senátor Růžička spolu s předsedkyní Asociace podají právě na maturitní zkoušky z matematiky ústavní stížnost.“

Tento Váš komentář považuji za velice zjednodušený a pro širokou veřejnost pak zavádějící až matoucí. Věřím, že se nejedná o oficiální postoj Asociace ředitelů gymnázií, ale jen a pouze o Váš osobní názor.

Vzhledem k Vašemu stručnému vyjádření považuji za nutné uvést základní fakta o maturitní zkoušce. Ta má dvě části. Společnou, kde budou v roce 2021, podle typu školy a oboru vzdělání, skládat žáci dvě nebo tři zkoušky (gymnázia a lycea 3, odborné školy dvě) a profilovou, kde budou všechny žáky čekat zkoušky tři. Maturitní zkouška tedy pro žáky znamená buď pět, nebo šest povinných zkoušek. Zde tedy sama vidíte, že Vámi podaná informace o dvou, resp. třech povinných zkouškách neodpovídá skutečnosti.

Hovoříte o diskriminaci žáků na gymnáziích, ale celá situace je složitější. Maturitní zkouška není jen počet předmětů či zkušebních oblastí, ale také jejich obsahová náplň a rozsah ověřované tématiky. Na gymnáziích jsou zkoušky profilové části z oblasti všeobecně vzdělávací, a tedy v některých případech blízké či obsahově provázané s obsahem předmětů společné části maturitní zkoušky. Některé školy toho využívají a takovéto předměty do nabídky profilové části zařazují. Není to sice masovým jevem, ale možné to je a k těmto případům reálně dochází.

Je to možná ospravedlnitelné u zkoušky z cizího jazyka, kde je v profilové části zkouška nastavena na vyšší úroveň, ale přesto se jedná o stejný předmět či zkušební oblast jako v části společné. To přípravu na zkoušku žákům pochopitelně usnadňuje, jde o shodný obsah. Akceptovatelné to však nemůže být např. u českého jazyka nebo matematiky. K podobné situaci však na odborných školách dojít nemůže, profilová část je orientovaná zcela jiným směrem. Tyto precedenty považuji za námět pro zahájení diskuse o úpravě školského zákona, který upravuje maturitní zkoušku. Podmínky konání zkoušky musí být srovnatelné pro všechny školy a nemohou některé žáky tímto způsobem zvýhodňovat.

Na rozdíl od gymnázií, musí ředitelé odborných škol, s ohledem na požadavky trhu práce a zaměstnavatelů, do profilové části zařadit jak praktickou zkoušku, tak větší rozsah odborných předmětů. Reálně jsou tedy na odborných školách v profilové části tři zkoušky, proti dvěma na některých gymnáziích. Mrzí mne, že výsledky vzdělávání a úroveň maturitní zkoušky na odborných školách takto zlehčujete. Příprava žáků na odborných školách k maturitní zkoušce je velmi náročná a v žádném případě není proti gymnáziím snazší s lepšími výsledky, jak veřejnosti tvrdíte.

V úvahu je také nutné vzít fakt, že studijní potenciál žáků gymnázií je obvykle vyšší než u žáků odborných škol. Ti musí, ve společné části, zvládnout maturitní zkoušku na téže úrovni jako žáci vašich gymnázií. A to se od žáků odborných škol navíc očekává, že také dobře zvládnou svoje profesní zaměření. Z toho plyne, že na rozdíl od gymnázií nemáme možnost vyučovat předměty společné části maturitní zkoušky ve stejném rozsahu, jako vy.

Ještě výstižněji, jen prostá čísla. V roce 2021 budou na gymnáziích ve společné části maturitní zkoušky zkušební oblasti tři, v profilové dvě až tři, tedy celkově pět až šest (podle rozhodnutí ředitele školy, který tuto pravomoc má). Na odborných školách budou ve společné části zkušební oblasti dvě, v profilové části tři tedy celkově pět. Z tohoto pohledu tedy nelze o diskriminaci žáků gymnázií a technických lyceí vůbec hovořit.

Pokud bych přistoupil na Váš úhel pohledu, od roku 2022 bude maturitní zkouška naopak diskriminační pro žáky odborných škol. Ti budou většinově maturovat v šesti oblastech, což je sice shodné se situací na gymnáziích a lyceích, ale obsahová náplň profilové zkoušky na odborných školách nemůže být ani výjimečně shodná s částí společnou. To pomáhá školám a žákům s obory všeobecně vzdělávacími, které se k této možnosti rozhodnou.

Jak jsem již v úvodu uvedl, považuji Váš komentář k celé situaci za velmi zjednodušený a zavádějící. Váš názor odvysílala veřejnoprávní televize bez možnosti reakce zástupců škol z odborných asociací. Vaše vystoupení nebylo příliš šťastné. Místo dlouholetého úsilí ke společným postupům všech zástupců školských asociací jste docílila bohužel pravý opak. To jest velmi odmítavou reakci zástupců odborných škol.

Stále zůstávám přesvědčen, že nám všem, minimálně na našich profesních sdruženích, jde o jediné. Zvýšit kvalitu ve vzdělávání a dobře připravit naše absolventy pro další osobní a profesní život. Nepochybně k tomu patří zvládnout matematiku na požadované úrovni. A její zařazení, jako nedílné součásti společné části, tomu může pomoci. Její postupný náběh sice nepovažuji za nejšťastnější, ale roční odklad určitě není zásadní problém. Konečně, k tomuto postupu se přiklonila i Vláda ČR na svém posledním jednání.

S pozdravem,

Ing. Jiří Zajíček

Žádné komentáře:

Okomentovat