12.2.17

Ondřej Šteffl: Příležitost pro státní školy

Rostoucí počet nově vznikajících soukromých škol je jistě pro veřejné školství poněkud nevítaný. Hlavní problém je v tom, že rostoucí zájem zřetelně odhaluje, že část rodičů chce od škol něco trochu jiného, než většina státních škol nabízí. O co jde? Data k tomu nemáme, a nemá je bohužel ani MŠMT, ale zdá se, že rodiče by uvítali něco takového:
  1. umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení, 
  2. podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů, 
  3. vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci, 
  4. rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých, 
  5. připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti.

Proč rodiče zakládají školy?

Bránit vzniku škol, které něco takového chtějí dělat, je nesmysl. Poptávku rodičů po jiném pojetí vzdělávání to nezastaví. Naopak, svoji nespokojenost dají v běžné škole hlasitě najevo, ale vedle toho budou hledat nejrůznější jiná zcela nesystémová řešení, která českému školství rozhodně neprospějí. Budou zakládat pseudoškoly mimo systém s dětmi v domácím vzdělávání, docházku do státní školy budou různým způsobem obcházet (jsou to vesměs vzdělaní a schopní lidé a jistě si cesty najdou), pošlou děti do zahraničních škol v cizině, ale zahraniční školy jsou i u nás, odstěhují se do jiné země atd.

Mnohem logičtější by bylo vznik takových škol podpořit a to bez ohledu na zřizovatele. Jednak proto, že vzdělávání by podle Školského zákona mělo zohledňovat vzdělávací potřeby jednotlivce a být veřejnou službou. Mělo by tedy brát v úvahu i to, co část rodičů žádá. Především však takové školy zaslouží podporu proto, že naplňují přesně to, co stát sám deklaruje jako cíle vzdělávání.
Kdo naplňuje cíle státem deklarované vzdělávání?

Možná si čtenář myslel, že výše uvedených pět bodů je program ScioŠkol. Asi vás překvapím, ale jsou to doslovně citované cíle základního vzdělávání z Rámcového vzdělávacího programu. Měly by to tedy být cíle všech školy. Zájem rodičů, ale také poznatky odborné literatury či zprávy České školní inspekce ovšem svědčí o tom, že většina státních škol tyto cíle naplňuje jen málo. A také o ně často jen málo usiluje. Je samozřejmě klíčovou otázkou, proč. Ale to přesahuje rámec tohoto textu.

Zakazovat tedy takové školy, znamená popírat cíle vzdělávání, které stát deklaruje. Asi stěží obstojí odůvodnění, že je dost místa na existujících školách v daném místě, když podle všeho ty existující školy tyto cíle nenaplňují. Jinak by tam přece rodiče své děti přihlásili a nehledali jiné řešení. Mnohem rozumnější by proto bylo hledat cesty, jak poptávku rodičů uspokojit a vznik podobných škol podpořit.
Na mnoha místech po republice už existují státní školy, které velmi dobře vyhovují poptávce této části rodičů. Za všechny třeba škola ředitele Zdeňka Brože v Chrudimi či škola Karla Derfla v Chrašticích, do kterých rodiče svážejí děti z širokého okolí. Jenže ne každý rodič, který by o podobnou školu stál, bydlí poblíž Chrudimi či Chraštic či jiné podobné školy.

Překážkou jsou rodiče

Co vlastně brání vzniku dalších takových státních škol? Proč nejsou všude? Překvapivě, nejvážnější překážkou jsou ostatní rodiče. Většina rodičů stále chce víceméně takovou školu, jakou znají ze svého dětství. Těžko potom měnit školu, když většina rodičů žádnou změnu nechce.

Řada škol ale už našla řešení. Uvnitř jinak klasické školy vznikly třídy, kde se učí podle jiných principů a zásad. Takovou třídu mají už dlouho v Praze 4 na Beránku či Na Dlouhém lánu v Praze 6, kde mají volitelný Montessori program, jiné volitelné třídy s programem jen pro některé rodiče najdeme i v Mníšku pod Brdy, v Mělníku, Rychlebech, v Tišnově a jistě i na dalších místech. Takové třídy ovšem obvykle vznikají obvykle až na nátlak rodičů a jen tam, kde je dost silný a včasný. Bylo by mnohem lepší, kdyby s podobnými projekty přicházely samotné školy, tak jako třeba nyní na gymnáziu Na Zatlance. Školy by ovšem k tomu především potřebovaly od Ministerstva slyšet, že je něco takového žádoucí. Zřízení takové třídy jistě není bez problémů a snadné. Školy by jistě uvítaly metodickou, organizační a často také finanční podporu. To všechno by ovšem bylo možné zajistit z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, přesně k takovým inovacím má ostatně celý program sloužit.

Školy jako je ta Derflova či Brožova, už nyní pomáhají školám, které se do něčeho takového pustí. I společnost Scio připravuje program ScioŠkoly Školám, jehož smysl je právě tom, aby školy - jakéhokoliv zřizovatele - mohly čerpat ze zkušeností, nápadů a postupů, které ve ScioŠkolách vznikají. Samozřejmě, že jsme připraveni pomoci i státním školám s přípravou a případně i realizací alternativních tříd, pokud se pro ně rozhodnou.

Převzato ze sociální sítě Facebook

8 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Rozhodně bych rodičům neznemožňoval hledat všechny možné cesty k hledání a uplatňování výhod pro svoje děti. Docela se těším, až se začnou i na vysokých školách objevovat fakulty waldorfského typu s montessori prvky podle daltolnského plánu. Svým tempem, například, se už mnohde studuje. Pětiletý magisterský program klidně sedm, i osm let.
Snad i zaměstnavatelé jednou upustí od těch stupidních výkonových ukazatelů...

Eva Adamová řekl(a)...

Impulsem ke vzniku soukromých škol ani tak není to, co tady Šteffl tak vehementně rozebírá, ale skutečnost, že především základky v Praze a jejím okolí jsou narvány až na půdu. A ani sídlištní školy postavené v 70. letech čítající tisíc žáků se dost rodičům nelíbí, protože anonymita je tam obrovská. Každý rodič by chtěl pro své dítě klidnější prostředí, které mu velká škola bohužel nemůže poskytnout, ani kdyby se kantoři rozkrájeli. A přiznejme si, že celé řadě lidí zakládajících soukromé školy houby s počtem jde o blaho dětí, ale cítí šanci na nárůstu dětí na základkách vydělat.

Eva Adamová řekl(a)...

Houby s voctem

Fanda Moudry řekl(a)...

12. února 2017 13:30

A v nemalé míře hraje roli i inkluze po česku. Rodiče si velmi dobře uvědomují toto úskalí. Preferují tak homogenní třídu ve všech ohledech a na heterogenitu ve formě přítomnosti mentálně postiženého dítěte nebo dítěte s poruchou chování mají svůj názor. A tím je únik do soukromých škol a později na víceletá gymnázia.

Fanda Moudry řekl(a)...

"Snad i zaměstnavatelé jednou upustí od těch stupidních výkonových ukazatelů..."

Pytlíci snad chtějí zrušit "přežitý kapitalistický" systém a nahradit ho levicově militaristickým?

Nicka Pytlik řekl(a)...

rostoucí zájem zřetelně odhaluje, že část rodičů chce od škol něco trochu jiného, než většina státních škol nabízí

Pokud ta část rodičů chce to, co je uvedeno v citaci cílů z rámcového vzdělávacího programu pro základní školy, a co údajně školy nejsou schopny, a nebo ochotny poskytnout, pak se ptejme proč tomu tak je, a co se s tím dělá. Pokud škola neplní svoji funkci podle závazných právních norem, pak je to vskutku na pováženou.
Za provoz školy a za plnění jejích úkolů odpovídá ze zákona ředitel škol. Jestliže škola neplní, a nic se s tím nedělá, pak se to buď neví, nebo se s tím nic dělat nechce. Pak tedy selhávájí i další součásti systému, to jest sočásti státní správy a samosprávy ve školství. Zřizovatelé, inspekce, ministerstvo. Nic jiného mne nenapadá.
Jak tedy postupovat třeba v případě, že z inspekční zprávy vyplývá, že snad jediný, kdo ve škole zanedbává svoje pedagogické povinnosti, je ředitel školy, a neděje se nic?

Překvapivě, nejvážnější překážkou jsou ostatní rodiče.

Tak to je tedy temno, jak v pytli. Tady snad ani ta frontální osvěta poslední pár let nepomůže. Jedině snad transformovat veřejné školy na školy soukromé, jako jedinou formu umožňující nějaký vzdělávací pokrok směrem k alternativnímu školství z let počátku minulého století. Viz Walda Monte Dalton.

Bylo by mnohem lepší, kdyby s podobnými projekty přicházely samotné školy

Už delší dobu se zájmem sleduji, jak to funguje, když takříkajíc pod jednou střechou se nacházejí celky v různě odlišných režimech funkce. Nemyslím třeba různé studijní obory, ale možná i významně různé pracovní režimy a přístup k řešení problémů. Nejsem si zcela jist, jestli už doba nazrála. Sám jsem třeba některé prvky montessori musel opustit. Na rozdíl od herbarto prvků.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlíci snad chtějí zrušit "přežitý kapitalistický" systém a nahradit ho levicově militaristickým?

Bezesporu! Pytlici se řídí ideou:
'Vše pro občana. Od kolébky až po rakev.'

Vladimír Stanzel řekl(a)...

"Samozřejmě, že jsme připraveni pomoci i státním školám s přípravou a případně i realizací alternativních tříd, pokud se pro ně rozhodnou." - nepůjde spíš o franchising?

Okomentovat