14.2.17

MŠMT odpovídá na otázky k prognóze zajištění výuky

Z řady indicií můžeme předpokládat nedostatek učitelů v některých MČ Prahy a ve Středočeském kraji, kde se budou otvírat i nově vybudované školy. Zeptali jsme se ministerstva školství na několik otázek k této problematice.


Vyhodnocuje MŠMT předpokládané počty učitelů pro školní rok 2017/2018? Vyhodnocuje MŠMT počty učitelů přecházejících do důchodového věku v jednotlivých regionech? Pokud ano, kolika pedagogů se týká v jednotlivých krajích?

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pravidelně aktualizuje projekci počtu dětí, žáků a studentů v regionálním školství, která se projevuje nejen ve změně požadavků finančních, ale rovněž požadavků na prostorové kapacity škol a související požadavky na změny počtu pedagogických pracovníků (při modelové situaci zachování stejného počtu dětí/žáků/studentů na učitele).

Ministerstvo je primárně odpovědné za monitorování situace na národní úrovni, monitorování situace na regionální a lokální úrovni je zcela v kompetenci krajů/obcí, které mají všechny potřebné informace k dispozici v dostatečném detailu (např. spádové oblasti škol, konkrétní demografie a urbanistický rozvoj dané lokality, konkrétní situace na příslušné škole apod.). Současně je nutné upozornit, že vzhledem k autonomii škol, dané jejich právní subjektivitou, je to ředitel, kdo zcela odpovídá za zajištění výuky a související personální problematiku.

Přesto se ministerstvo snaží tuto situaci monitorovat a na základě aktuálně realizované analýzy spádových oblastí dokonce i ve spolupráci s obcemi s rozšířenou působností identifikovat problematické lokality. Součástí činností ministerstva je i další podpora, a to v konkrétní (cílené) podobě (např. rozvojové programy pro zvyšování kapacit MŠ/ZŠ), i v podobě obecné (např. zvyšování platů pedagogických pracovníků).

Jaké byly počty absolventů vysokých škol s pedagogickou kvalifikací v posledních pěti letech a jaké jsou předpokládány do konce desetiletí?

V posledních pěti letech klesl počet absolventů učitelských oborů ze zhruba 4 000 fyzických osob absolvujících magisterské studijní programy v roce 2011 až na 2700 osob v roce 2016. V roce 2017 pak očekáváme, že učitelské studijní programy magisterského typu absolvuje 2 650 fyzických osob. Pokud nedojde k zásadnímu vývoji ovlivňujícímu vstup a studium učitelských studijních programů, očekáváme postupný pokles až na zhruba 2 000 absolventů v roce 2021. Poté dojde k nepatrnému nárůstu na 2 100 absolventů v roce 2027.

Jaké procento z těchto absolventů nastoupí do ZŠ a SŠ?

Podle výsledků šetření absolventů vysokých škol REFLEX 2013 dosahuje podíl absolventů (1–5 let po absolutoriu) učitelských studijních programů uplatňujících se v sektoru vzdělávání hodnoty 51 %. Tento údaj zahrnuje i uplatnění mimo školský systém (například jazykové školy, neformální vzdělávání atp.) Přesné údaje o tom, jaký podíl absolventů se uplatňuje přímo na základních a středních školách, nejsou dostupné.

Kolik z nich pak zůstává po pěti letech po absolvování?

Výše uvedená statistika zahrnovala všechny absolventy v období 1–5 let po ukončení vysoké školy a vztahovala se k jejich aktuální práci. Údaje o uplatnění nejsou sledovány do takové podrobnosti, aby bylo možné hodnotit setrvání v daném zaměstnání.

Je nějak vyhodnocen stav a prognóza zajištění kvalifikované výuky na 1. stupni ZŠ?

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo na podzim roku 2016 analýzu vývoje personálních kapacit v oblasti regionálního školství do roku 2027. Analýza byla zaměřena na predikci počtu učitelů základních, středních a vyšších odborných škol a konzervatoří zřizovaných veřejným sektorem.

Jaká opatření v případě kritické situace s nedostatkem pedagogů v některých školách a regionech může MŠMT, případně i KÚ, zřizovatelé či ředitelé škol přijmout?

V zákoně č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících je výjimka ve stavu krajní nouze (§ 22 odst. 6)

V jedné škole v mé pražské MČ předpokládáme na základě dat z matriky, že počet dětí nastupujících do 1. ročníků ze spádové oblasti bude letos dvakrát větší, než je zbývající kapacita školy (limitující je počet učeben, přístavba bude realizována až za cca 2 roky ). Jak má zřizovatel či škola v takovém případě postupovat?

Školský zákon v § 178 hovoří jasně - obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území, v případě cizince s místem pobytu, a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních.

Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, má povinnost poskytnout této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost školní docházky.

Zajišťovat plnění povinné školní docházky může obec prostřednictvím školy, kterou zřizuje, nebo zajistí tuto službu v základní škole zřizované jinou obcí.

Kromě fondu pro rozvoj kapacit MŠ a ZŠ, který běží už od roku 2014 (aktuální informace), se MŠMT zasazuje i o zvýšení kapacit základních škol kolem Prahy.

2 komentáře:

mirek vaněk řekl(a)...

Takže budeme financovat na třídy a ty sloučíme. Tím ušetříme pedagogy.
Jinak to nepůjde, když nebude mít kdo učit. A to ještě nepočítají s odchody naštvaných učitelů do firem, kde chybí pracovníci a kde budou mít dvojnásobný plat. V Praze možná trojnásobný.

Eva Adamová řekl(a)...

Napadá mě ještě jedna otázka: "K čemu my to ministerstvo vlastně máme?", když totiž nastane problém, a ten už u některých aprobací nastal a dle uvedených čísel se bude dále prohlubovat, přehodí ho ministerstvo jako horký brambor na ředitele škol.

A je moc pěkné se odvolávat na jakýsi paragraf o stavu nouze. A co tak nějaké koncepční řešení milé ministerstvo, to by náhodou nebylo k mání? Jestli si sorry jako myslíte, že to vyřeší váš skvěle vymyšlený první stupeň kariérního řádu, tak jste vedle jak ta jedle, ten totiž ten problém ještě pomůže prohloubit.

Okomentovat