22.2.17

Martin Jaroš: K té maturitě z matematiky

Čau, lidi. K té maturitě z matematiky. Tato zpráva mě dnes úplně vykostila. Víte, já jsem byl v dětství docela matematik - odříkával jsem pí na 200 míst a dělal jsem i horší věci, nechci to tu ani rozvádět. A přesto i já říkám - paní Valachová, neblázněte. To je strašná blbost, co děláte - a hlavně JAK to děláte.

To přece nejde, aby přišel jeden ministr a řek - tak, usmyslel jsem si, že maturita z matematiky bude povinná i na SOŠkách. A druhý to o pár let později zase zruší a místo toho zavede povinnou hungaristiku? To je přece šíleně nekoncepční. Takovými ad hoc rozhodnutími přece nemůžeme co chvíli měnit životy statisíců dětí a formovat budoucnost národa. To je jako kdyby Škodovka přišla a řekla, hele, teď jdeme navrhnout nové auto, ale první krok je, že musí mít hodně velké boční okýnko. To je začínání zprostředka.

Nejdřív si samozřejmě musíme jako země říct, jakou mládež chceme mít a jak chceme mladé Čechy vychovávat. Jestli dovolíte, představím vám tu maturitní program, ve kterém teď jedou naše děti.

Naši dva prckové jsou teď na škole, která má místo maturity tzv. IB, neboli International Baccalaureate program. Mezinárodní maturita, jestli chcete. Přišli jsme sem jako velcí fandové tradičního českého školství - moje žena v ČR dlouho učila a byla na to hrdá - ale tady jsme po několika letech úplně změnili názor. Teď už jsme oběma dětem slíbili, že budou dělat jen IB a českou maturitu jsme úplně pustili k vodě. Už nás nezajímá, naše děti ji mít nebudou.

Řeknu vám pár bodů, co je na IB dobrý.

  1. Děti makaj na maturitě celé dva poslední roky školy - není to jen jedna závěrečná zkouška, kdy se vám rozklepou kolena a z trémy to zkazíte.
  2. Na výběr jsou desítky kurzů a dá se to strašně chytře kombinovat, ale jeden jediný kurz je povinný úplně pro všechny - je to kritické myšlení a dějiny lidského vědění. Tam se děti učej, aby je nikdo v životě neoj*bal, jak by řekla naše vláda, aby nenalítly dezinformacím a propagandě, a vůbec aby dokázaly přemýšlet o tom, co v životě dělají.
  3. Tzv. CAS - povinně, jako součást maturity, se děti věnují i kreativitě, sportovní aktivitě nebo pomoci komunitě. A to v rozsahu tří hodin každý týden. Představte si, že třeba moje dcera - která je jinak supertěžká intelektuálka a knihomolka - bude maturitou přinucena dva roky pomáhat třeba ve městě v nějaké znevýhodněné komunitě nebo učit děti v nižších ročnících nějaký předmět, co jí jde (hádejte, její oblíbený předmět je matematika). Osobně to pokládám za snad tu nejlepší věc, co škola může pro budoucnost mojí dcery udělat. To je MATURITA, víte, zralost!
  4. Jinak jsou tam předměty rozdělené do šesti skupin (např. jazyky, vědy atd.) a vy si z každé skupiny musíte vybrat aspoň jeden. Tím se garantuje, že zkoušku budete skládat jako široce rozkročená, vyvážená osobnost, ale zároveň se můžete vyhnout třeba chemii, když ji strašně nesnášíte. Místo ní tam hodíte jinou vědu.
  5. Tento IB systém byl vytvořen v roce 1968 ve Švýcarsku a v současnosti ho aplikují tisíce škol na celém světě. A berou ho tisíce univerzit. Existují studie, podle kterých mají IB děti vyšší úspěšnost než třeba děti s A-levels v Anglii. A například ve Finsku, které má vzdělávací systém tradičně naprosto špičkový, je IB uznána jako dokonalý ekvivalent národní maturity. Finský systém je sám od sebe velmi podobný.

To jsem vám chtěl říct. Že ve světě existují věci, které jsou vyzkoušené, se kterými jsou třeba desítky let zkušeností. A ze kterých by se dalo poučit a klidně to prostě zkopírovat. Ale my ne. My si budeme náhodně přepínat matematiku on/off každé čtyři roky a nikdy se nezamyslíme nad účelem a cílem toho vzdělání.

No nic. Pro zajímavost, v ČR nabízí IB program devět škol, bohužel jsou všechny velmi drahé, nejlevnější z nich je PORG, ostatní jsou všechny mezinárodní. Já bych byl pro, aby něco podobného - hlavně s rozumem plánovaného - měly všechny české školy. Minimálně všechna gymnázia. Jiné školy by jely stejný koncept, ale s více praktickými předměty.

Žádné komentáře:

Okomentovat