6.2.17

bEDUin: Co přinesl týden 30. 1. 2017 – 5. 2. 2017

Témata týdne: 



Výrok týdne: 

„Považuju inkluzi za nevyhnutelný vývoj školství.” Ředitel 1. ZŠ v Rakovníku Karel Folber v reportáži Seznam zpráv k tématu inkluze. Folber poukazuje na hysterickou reakci ve veřejném prostoru, ale zároveň na nedostatky v přípravě reformy. Půl roku inkluze v téže reportáži hodnotí za MŠMT náměstek Stanislav Štech a Tomáš Hečko, zástupce sdružení Rodiče za inkluzi.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • ZÁKON O PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍCÍCH OTEVŘEN, NĚKOLIK PODNĚTNÝCH NOVELIZACÍ K JEDNÁNÍ
Ve sněmovně je v tuto chvíli v legislativním procesu otevřen zákon o pedagogických pracovnících, který – mimo jiné – určuje, kdo může být učitelem v regionálním školství a jakou kvalifikaci k tomu potřebuje. Network Trvalá obnova školy (TOŠ) poslal ministryni školství otevřený dopis, v němž žádá, aby bylo v rámci novely umožněno vstupovat do dvouletého období pro začínající učitele všem absolventům vysokých škol, čímž by se uvolnila současná restrikce požadující pedagogické vzdělání. Po dvou letech má adept učitelství projít atestací, což by zajistilo ověření dostatečné kvalifikace, argumentuje TOŠ. Tento požadavek, stejně jako návrh na uznání statusu sociálního pedagoga a uznání kvalifikace získané v neformálním vzdělávání akcentuje také EDUin, s podporou pro všechny tři legislativní návrhy. Zatímco sociální pedagog a kvalifikace z neformálního vzdělávání mají údajnou podporu MŠMT, u otevření učitelské profese je předpoklad spíše skeptický. Ačkoliv se dá očekávat, že návrh bude předložen k projednání, současná koalice pravděpodobně bude stát za setrváním restrikce. Na komentář Boba Kartouse pro MF Dnes týkající se právě novely zákona o pedagogických pracovnících reagoval tiskový odbor MŠMT tím, že podporuje status sociálního pedagoga, což bylo v komentáři zpochybněno. K pochybám nad postojem MŠMT k otevření dvouletého období se MŠMT nevyjádřilo.
  • MŠMT ÚDAJNĚ NASTOUPILO POLITIKU OMEZOVÁNÍ VZNIKU NEVEŘEJNÝCH ŠKOL
Podle informací z různých stran, včetně neúspěšných žadatelů o povolení, se MŠMT rozhodlo nepovolovat nadále vznik nových neveřejných základních škol. O problému píše ve svém blogu pro Respekt.cz Tomáš Feřtek a upozorňuje na to, že cesta restrikce nepovede ke zlepšení vzdělávání v ČR. Blog obsahuje i vyjádření MŠMT, podle nějž úřad při posuzování žádostí rozhoduje výlučně podle školského zákona, což implikuje, že při naplnění podmínek neexistuje jiný zákonný důvod k omezování vzniku škol. Audit vzdělávacího systému v ČR i studie pro výroční konferenci Aspen institute upozorňuje na problém vzniku možné dvoukolejnosti vzdělávacího systému na základě toho, že bohatší a informovanější rodiče zvolí opt out z veřejného školství. Zároveň ale studie upozorňují na to, že formou zákazu těchto alternativ nelze problém řešit. Správce veřejného vzdělávacího systému by se měl poučit z toho, co tito rodiče požadují, zvážit relevanci takových požadavků a pokusit se ty funkční zavést ve veřejném vzdělávání.
  • PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY NA SŠ A JEJICH RIZIKA
V minulém týdnu proběhla tisková konference MŠMT (ČT, od zhruba 2. minuty videa), na které náměstci Pícl a Štech obhajovali zavedení plošných přijímacích zkoušek. Smyslem je údajně větší míra regulace deregulovaného systému, snaha zvýšit motivaci k učení a také souběh s návrhem na změnu financování škol, což pravděpodobně znamená snahu změnit distribuci uchazečů do různých typů středních škol. Podle MŠMT se na maturitní obory hlásí příliš těch uchazečů, kteří následně nesplňují nároky maturitního studia. Záměr potvrzuje i vyjádření souhlasného stanoviska Unie asociací ve vzdělávání a Svazu průmyslu. EDUin vydal k přijímacím zkouškám tiskovou zprávu, která navazuje na priority stanovené Auditem vzdělávacího systému v ČR na příští období. Upozorňuje na vážná rizika, která s sebou plošné přijímací zkoušky mohou nést, zejména ovlivnění výuky na základních školách směrem k přípravě na testy, zvýšení selektivity ve vzdělávání na základě socioekonomického statusu rodiny a snížení pozornosti věnované těm žákům, kteří se nebudou hlásit na maturitní obory. Rizika zmiňovaná v Auditu citují Novinky.cz. Český rozhlas si všímá tvrzení Stanislava Štecha, že přijímací zkoušky údajně poskytnou zpětnou vazbu pro potenciální zlepšení výuky. Faktem je, že v současném nastavení (neexistuje minimální hranice pro splnění) přijímací zkoušky pravděpodobně nebudou mít zásadní vliv na změny v přijímání na SŠ. Přesto se média plní ukázkami testů a informacemi o tom, že plošné přijímačky podporují business s přípravou (LN).
  • MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁNY A NADĚJE NA STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ V ČR
Jitka Baťková, manažerka projektu Strategické plánování a řízení ve školách a v územích, který realizuje Národní institut dalšího vzdělávání, shrnula ve svém textu dosavadní zkušenosti ze setkávání s učiteli nad tématem místních akčních plánů a jejich přípravy. Jako největší rizika, která vyplývají ze zkušeností v jednotlivých regionech, vidí tendence k direktivnímu řízení MAP ze strany zřizovatelů, vnímání MAP jako pouhého penězovodu dotací z EU a problém se zapojením důležitých aktérů vzdělávání do přípravy MAP. Audit vzdělávacího systému v ČR upozorňuje, že MAP je jak rizikem, tak příležitostí. Audit vnímá MAP jako jednu z priorit probíhajícího období a možnost naučit se ve vzdělávání plánovat s alespoň střednědobým horizontem a zapojením důležitých stran. Inspirací může být například Dvůr Králové nad Labem, kde v rámci projektu Města vzdělávání vzniká celková koncepce rozvoje vzdělávacího potenciálu města.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • 7. 2., 17.00, EDUpoint Praha – Otevřená třída: Zážitkové čtení
  • 14. 2., 17.00, EDUpoint Praha – Akvárium: Domácí úkoly – ano, či ne
  • 14. 2., 17.30, Mladý člověk na cestě k vědomému uchopení krajiny a k ekologickému myšlení
Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.

3 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Folber poukazuje na hysterickou reakci ve veřejném prostoru

Viz slovník cizích slov
'Hysterie' - neuróza projevující se prudkými polovědomými citovými reakcemi, kolísavostí nálad, podrážděností.
'Neuróza' - duševní či afektivní porucha bez prokazatelné chorobné změny nervstva nebo jiné organické poruchy, zahrnující symptomy, jako je nejistota, úzkost, deprese nebo iracionální obavy, ale nikoli symptomy psychotické, to jest bludy a halucinace.

Není to zase až tak beznadějné. Případní kritici překotné a bezbřehé inkluze trpí sice kolísavostí nálad, úzkostí až depresí, ale ne bludy a halucinacemi. Někdy mi ovšem přijde, že obdobní hodnotitelé reakcí svých oponentů, trpí jen obtížně skrývaným syndromem nezanedbatelné teatrálnosti, což je právě jedním z projevů oné hysterie.

A tak jsem si to TéVé poslechl celé. Ale duševní síly mi stačily jen na jedno poslechnutí. I tak jsem zachytil pár zajímavostí. Namátkoum a mimo jiné...
- Praktické školy byly přejmenovány na 'školy podle paragrafu šestnáct odstavec devět'. Tak hlavně, že nejsme účastníci podle hlavy dva, dílu čtyři, paragrafu dvacet šest trestního zákoníku.
- Václav Klaus mladší mluví jako odborář. Budiž. Otázkou zůstává, pro koho je ta uřážka větší.
- Kromě asistentů pedagoga existují i speciální asistenti. Nejsou to spíš asistenti podle toho paragrafu šestnáct, odstavec devět?
- A pokud jsou snad někde s žáky s nějakou specifickou poruchou problémy, pak proto, že to škola nezvládá. Kdyby snad měl někdy s někým nějaký problém občanského soužití, mám zažalovat stát?
- Taky tam padlo v souvislosti s inkluzí něco o konkurenceschopnosti pro jednadvacáté století, ale to radši přenechám odborníkům na vzdělání, konzultantům, znalcům a garantům.

Nicka Pytlik řekl(a)...

lidé, kteří mají informace a finanční prostředky, uvažují o vzdělávání svých dětí mimo ČR

Skoro by se chtělo napsat, že lidé, kteří mají informace a finanční prostředky, a tedy i třeba vliv na dění ve společensti, a svoje pochyby o kvalitě zdějšího školství řeší tak, že svoje prominentní dětičky vyvádějí mimo náš systém, aniž by se pokusili, pokud je tedy tak mizerný, jej spolunapravit, by mohli jít do prdele. Ale nenapíše se to.
Spíš se povzdechne, že zvláště pak sami absolventi zahraničních škol, se nepodělí o to kouzlo, které z běžných lidí dělá experty s vysokou mírou konkurenceschopnosti. Doopravdy stačí jen zaplatit školné?
Na úrovni základní školy zřejmě postačí import, pokud jsem to tedy dobře pochopil, s vybavením žáků dostatečným počtem tabletů a zařazením koučingu podobnému metodice Montessori.
Střední škola v zahraničí se školným po slevách, snad ne výprodejních, necelý milionek ročně, to je bratru za hubičku. Tak jen chudě to toho, vyloučená dítka. Správná vysoká škola vám pak zaručí o třetinu vyšší plat. Proč to tak nedělá třeba i ta naše Karlovka? Alespoň na té pedagogické fakultě...
Co kdyby nám viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar ilustračně popsal průběh jednoho běžného semestru mezinárodních vztahů na University of Cambridge. Jak přednášky, cvika, samostudium, konzultace, zápočty, zkoušky... Třeba aby se tu toho někdo chytil.
Jestli to takhle půjde dál, tak se pytlici z těch spešl receptů zcvoknou ale dočista napadrť.
Tý vogo...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Audit vzdělávacího systému v ČR upozorňuje, že MAP je jak rizikem, tak příležitostí.

No konečně vyvážený pohled. Pán je zřejmě znalec.
Jeden můj známý vždycky, když si řádně vylil hlavu a následně zvracel, tvrdil, že provádí audit obsahu žaludku s vysokou garancí kvality.

Okomentovat