28.2.17

Anna Putnová: Třístupňový model kariérního řádu bude znamenat, že většina učitelů, ta stotisícová armáda, se ocitne ve druhém stupni

Projev při projednávání novely zákona o pedagogických pracovnících v Poslanecké sněmovně v úterý 28. února 2017: "Vidím problém především tohoto kariérního řádu v tom, že třístupňový model bude znamenat, že většina učitelů, ta stotisícová armáda se ocitne ve druhém stupni, což nepochybně bude v budoucnosti vyžadovat, aby došlo k diferenciaci ještě další úrovně učitelů podle jejich kvalifikace a zkušenosti. Na druhou stranu chápu, že je obtížné v prvním a v jednom kroku zavést více stupňů, protože administrativně by to naše školy pravděpodobně nezvládly. A také je třeba, aby si veřejnost a především učitelé a ředitelé na tuto metodu zvykli. To všechno je fakt."


Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, myslím, že dnešní den je skutečně významný pro regionální školství, protože se dostává na pořad jednání otázka kariérního řádu, což jak už bylo několikrát řečeno, byla poměrně klopotná cesta několika ministrů, kteří se pokoušeli kariérní řád prosadit. V tomto smyslu bych chtěla ocenit práci paní ministryně a poblahopřát jí, že se dostala tak daleko a dokázala prosadit vůbec v podobě, v jaké dnes kariérní řád máme, na jednání sněmovny.

Zazněla tady slova chvály na kariérní řád. Myslím si, že je správné, abychom viděli nejenom pozitiva, která přináší a o kterých už tady byla řeč, ať už je to ta jednoznačná finanční garance, předvídatelnost a nějaká kontinuita v řízení školské politiky, tak je potřeba, abychom se podívali i na tu druhou stránku, protože samozřejmě ten kariérní řád není a nemůže být dokonalý a bude přinášet i určité nechci říct problémy, ale bude to nepochybně přinášet v zaváděcí fázi některé náročné kroky.

Vidím problém především tohoto kariérního řádu v tom, že třístupňový model bude znamenat, že většina učitelů, ta stotisícová armáda se ocitne ve druhém stupni, což nepochybně bude v budoucnosti vyžadovat, aby došlo k diferenciaci ještě další úrovně učitelů podle jejich kvalifikace a zkušenosti. Na druhou stranu chápu, že je obtížné v prvním a v jednom kroku zavést více stupňů, protože administrativně by to naše školy pravděpodobně nezvládly. A také je třeba, aby si veřejnost a především učitelé a ředitelé na tuto metodu zvykli. To všechno je fakt.

Nicméně si myslím, že by bylo správné, abychom si byli těchto negativ vědomi, abychom si byli vědomi toho, že jsme na začátku cesty, že je to podle mého soudu vykročení správným směrem, ale že to není cesta, která by byla jednoznačně prošlápnutá, ověřená u nás a po které bychom mohli úplně bez klopýtání pokračovat. Dá se předpokládat, že v budoucnosti bude nutné kariérní řád ještě znovu precizovat, upravovat pro naše podmínky a nepochybně nastavit ještě více stupňů.

V druhé části svého vystoupení bych se chtěla vyjádřit k pozměňovacímu návrhu, který je zaměřený na volno pro vzdělání pro učitele. Je to věc, kterou jsem se nechala inspirovat jednak ze zkušeností v zahraničí a jednak také vysokoškolským zákonem, který má v sobě zakomponovaný institut takzvaného sabatiklu. Jedná se o prostor, volno pro vzdělání učitelů, které nemá ovšem nahrazovat kontinuální vzdělání, ale má být takovým dopingem a možností po určitě době, v tomto případě po 15 letech, doplnit si znalosti, které v tom oboru za tu dobu ten obor prodělal, a za další je to také jakási prevence před vyhořením. Můj návrh směřuje na střední generaci učitelů. To jsou čtyřicátníci, kteří už mají spoustu let odučených, o školství už toho vědí hodně a myslím, že jsou zralí na to, aby si dali pauzu, aby se znovu vrátili do lavic a aby většinou si také odpočinuli nikoliv od školy, ale od toho, že sami učí, a stali se sami studenty.

Inspirace přišla také ze zahraničí a namátkově vám přečtu několik okolních zemí, které upravují a mají pro svoje učitele pochopení a dávají jim pro vzdělání prostor. Můžeme začít v Německu, kde je studijní volno v kompetenci jednotlivých spolkových zemí a podporuje se jak krátkodobé studijní volno, tak i sabatikl, který umožňuje zaměstnanci vzít si volno z práce po dobu tří až dvanácti měsíců. V Polsku má učitel zaměstnaný na plný úvazek právo na placené volno spojené s profesním rozvojem. Detailní podmínky volna stanoví svým nařízením Ministerstvo školství. V Rakousku existuje institut sabatikl, učitelé mohou být na žádost uvolnění na dobu šesti až dvanácti měsíců, pokud odpracovali více než pět let. Další speciální ustanovení se týká učitelů odborných učilišť a mistrů odborného výcviku, kteří mohou čerpat volno v době navštěvování univerzitních kurzů.

V Maďarsku je povinnost neustálého vzdělávání zakotvena v zákoně. Minimálně jednou za sedm let se musí učitel účastnit povinných programů dalšího profesního vzdělání.Takže to jenom namátkou ty okolní země, abychom ukázali, že se nejedná o nějaký experiment v České republice, ale že vlastně jenom srovnáváme krok s tím okolím, které už tuto možnost dávno vyzkoušelo.

My jsme se pokusili do toho pozměňujícího návrh zahrnout připomínky Ministerstva školství, protože jakkoli by byl legislativně stanovený nárok na volno, podléhal by schválení ředitele, tudíž by bylo možné v rámci školy rozvrhnout, kteří učitelé a kdy budou moci toto volno čerpat. Nemůže se tedy stát ta obava, která se samozřejmě nabízí, že by polovina školy odešla a neměl by kdo učit. Taková věc se nemůže stát ani prakticky ani teoreticky, a to proto, že budou teprve postupně nabíhat programy, které by byly nabízeny učitelům na odborných fakultách, učitelských fakultách, takže ten náběh by byl pozvolný a náš odhad, který je postavený na takové anketě mezi učiteli, vypadá, že by bylo možné, aby desetina učitelů odešla v rámci jednoho školního roku na studijní volno, aniž by to zásadně ohrozilo výuku.

Myslím, že učitelé, kteří jsou motivovaní, kteří mají školu rádi, jsou ti dobří učitelé, které bychom ve škole chtěli vidět a které by si také přáli rodiče dětí.

K pozměňujícímu návrhu se přihlásím v podrobné diskusi. Pokud byste měli zájem dovědět se víc, odkazuji také na velmi podrobnou důvodovou zprávu tohoto pozměňujícího návrhu. Děkuji za pozornost.

Žádné komentáře:

Okomentovat