31.1.17

Stanislav Balík: Co mizí ze škol. Platy učitelů se zvyšují, výsledky žáků se zhoršují

Školství je stále na okraji společenského a politického zájmu, přestože všichni deklarují opak. Když už se stane součástí veřejné debaty, jde nejčastěji o platy učitelů, jejichž podstatné zvýšení má vyřešit všechny bolesti českého školství.

Platy se v minulých šesti letech nezanedbatelně zvýšily, aniž by se spolu s tím nějaké problémy řešily. Naopak. Podle různých měření znalostí a dovedností žáků, jež mají být produktem školního vzdělávání, se znatelně zhoršují. Podle testů PISA se mezi lety 2006 a 2015 výrazně zhoršily výsledky českých a moravských patnáctiletých žáků v oblasti přírodovědné gramotnosti. Matematická gramotnost rovněž poklesla, čtenářská je na tom nejhůře.

Celý článek v Echo24.cz

Poznámka redakce: S autorem nesouhlasíme, zcela ignoruje fakta.




1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Ze škol, a nejen ze škol, mizí schopnost, a spíš i ochota řešit případné problémy.
Problémy se neřeší, ale odkládají. Pokud už odložit nejdou, veškerá ušetřená energie se nasměruje k usvědčení viníka, a jeho následného odstranění.

Zručnost a manuální práce
Začalo to nejspíš rezignací na schonost zavázat kličku na tkaničce u bot jako na jeden z požadavků přijetí dítěte do mateřské školy. Hurá rušení dílen ve školách to jen dorazilo. Předpoklad, že konkurenceschonost na trhu práce je otázkou právě a jen zvládnutí moderních technologií považuji za když ne vyloženě pitomou, pak přinejmenším hlopou. V každém případě ajtý specialistů je stále nedostatek. Ono to ajťáctví je mimo jiné i otázkou nezanedbatelné míry pracovitosti a fištrónu. Nemohu si pomoci, ale mozek se od počátku dějin lidstva rozvíjí přes ruce. Stačí pozorovat kojence a batolata.
A přitom stačí tak málo. Dát dětem možnost pracovat rukama. Na to nemusí být právě a jen pracovní vyučování. Do předmětu Digitální technologie v sekundě jsem zcela přirozeně zařadil demontáž a montáž stolního počítače. Takže šroubovák do ruky a pár hodin manuálních a docela i zajímavých činností je k dispozici. Děti v pohodě. Nezbytná instruktáž, kterak si šroubovák nevetknout do dlaně, břicha či oka, je samozřejmostí.
Jen lituji, že mezi nářadí k servisu počítače nepatří i kladivo, pila, rašple a sekyra.
Nevidím mnoho důvodů, proč obdobným způsobem nezařadit ruční práce i do ostatních předmětů. Namátkou v češtině Jan Neruda, Dědova mísa - aplikace pily, dláta a palice.

Tělesná zdatnost
To je ovšem problém. Ono je to jako i v předchozím případě také otázka rodinného zázemí. Není-li dítě vedeno od mala, pak toho škola mnoho nezmůže. Ale tak je to nakonec se vším.
U mnoha lidí stále přetrvává představa, že tělocvik spočívá v hození míče na hřiště. A tím pádem, že to může učit kdekdo. A podle toho to tak mnohdy vypadá. Když mi byl tělocvik údajně z provozních důvodů zařazen do úvazku, přišla děvčata ten rok o možnost setkávat se s gymnastickým nářadím, šplhy, přeskoky a vůbec se vším, kde je nezbytná aktivní dopomoc a záchrana učitele. A schopnost příslušné cviky kvalitně předvést.
Když někdo nemohl, a nebo nechtěl cvičit, necvičil. Celou vyučovací jednotku seděl v tělocvičně na lavičce. Oprávněnost či neoprávněnost náhradního režimu jsem neřešil. Každého věc a odpovědnost.

Okomentovat